Podstatnou částí agendy berničného úřadu bylo vymáhání berních nedoplatků. Jestliže v jiných oborech své práce postupovali berníci zpravidla podle vlastního uvážení, nebo ad hoc učiněného usnesení nejv. úředníků českých, rozkazu králova a p., v této oblasti dostávali instrukci od samého zemského sněmu, pročež měla své místo v sněmovních artykulech. Základem článků o berních restech, obyčejně pod titulem "berní nedoplatkové aby náležitě vymáháni byli" atp., bývalo stále usnesení sněmu z r. 1522, jež bylo pouze v jednotlivostech obměňováno a přizpůsobováno novým druhům berní, zůstávajíc však trvale původním pramenem tak zv. českého práva berničného.

Sněmovní usnesení prvního roku domovní berně zdůrazňovalo ještě nutnost zaplacení restů berně odhadové a to podle zásady spravedlivé rovnosti, která by byla porušena, kdyby dlužníci nezaplatili staré dlužné berně a kdyby byly jim prominuty, zatím co ostatní poplatníci platili řádně. Kdo berně nezaplatil, nebo vybranou od svých poddaných neodvedl, propadal jako dříve exekuci skrze komorníka s listem obranním

Avšak také při nové berni počala se objevovati znovu nechuť poplatníků. Ještě v září 1567 chybělo přes pět set přiznání těch, kteří doufali, že se nové berni vůbec vyhnou, takže král musil zakročovati přísným mandátem [SČ. III.]. Staré nedoplatky odhadní berně zajímaly sněmy až do r. 1573; o čemž psal jsem již dříve. Od r. 1570 přistupovala k tomu ještě péče o nedoplatky nové daně a třebas depurační akce nebyla bezvýsledná, přece zůstávala na př. r. 1573 nedobyta částka vyšší než 38¹/₄ tisíce čes. Kop [Srv. Tabelu č. I.], o níž právem bylo možno pochybovati, že po všech, do té doby již provedených opatřeních, bude ji lze ještě získati.

Protože podle usnesení gen. sněmu z r. 1570 měly zůstat berničné účty otevřeny až do vyrovnání berních nedoplatků, vzmáhal se tím u nejv. berničného úřadu nebezpečný chaos. Stavové chtěli toho využíti a navrhli sněmu r. 1576, aby král upustil od "starých reštantův, že ne tak namnoze těch reštantův jest" a dovolil berníkům až do r. 1570 vyúčtovati. Na resty od r. 1571 měli zato zvolení berníci přísně zakročiti. Panovník sice přání stavovskému nevyhověl, dal pouze zříditi komisi, jež by spolu s nejvyššími berníky prozkoumala množství a dubiositu starých berních restů, ale stavové pojistili se proti dlouhé platnosti berních dluhů aspoň do budoucna, přijavše usnesení, které bylo v českém berním právu do té doby neslýchané: "Pakli by mimo termíny již pominulé jaké reštanty bezelstně pozůstávaly a tíž berníci od zavření sněmu tohoto až do tří let každého toho, kdož by tak berně zadržel, neupomínali a jí nedobyli, tehdy již po vyjití výš dotčených tří let žádný více z takové berně napomínán býti nemá. Než našlo-li by se, že mu nejv. berníci v tom folk činili a nespravení takové berně vědomě přehlídali a takto skrze nedbanlivost vyupomínati obmeškávali, tehdy o to k týmž berníkům hledíno býti má" [SČ. IV.]. Protože o starých restech žádná komise do roka nejednala, vložili stavové svůj požadavek na sněm r. 1577 znovu, ale musili se zase spokojiti jen slibem mladého krále [SČ. V.

Pokud šlo o nové resty po r. 1571, dovolali se stavové na tomto sněmu usnesení z r. 1573, že má býti zvolena komise, která by měla právo zjistiti vzájemné pohledávky královy vůči poplatníkům berně a poplatníků vůči králi, vzniklé z předchozích úvěrů, aby mohlo být mezi nimi provedeno vyrovnání. Komisi stanoveno bylo hned datum a to pátek po Božím na nebe vstoupení.

Po těchto pokusech sněmů o vyrovnávání berních nedoplatků dostával se do artykulů již zase jen obvyklý pasus "Berně aby se časně vyplňovaly", hrozící, že po uplynutí šesti neděl po vyjití termínu mohou se nejv. berníci s komorníkem od Desk zemských ujmouti statku dlužníkova [SČ. VI.].

Teprve sněm r. 1583 provedl zase menší změnu v platném berním právu. Ustanovil, že tomu, kdo berni vybranou od poddaných zadrží, má býti berníky skrze obranní list zabaveno dvojnásob jeho statku, než kolik zadržená berně činí a tak dlouho držen, dokud "berně i se škodami a náklady na to vzešlými nedá a nevyplní a z té sumy za ten rok úrokův šest kop gr. č. ze sta počítati" [SČ. VI.]. Toto usnesení bylo pak opakováno do r. 1590.

Stíhání dlužníků nové domovní berně zahájil nejv. berničný úřad skoro současně s její platností. Ačkoliv právě vedli nejv. berníci minulých patnácti let velkou depurační akci na berni odhadní, musila již v září 1567 jejich kancelář vyhotovovati pro krále "vejtah osob, kteříž k berni léta etc. 67 svolené až posavad se nepřiznali", a ačkoliv proběhl již skoro druhý berní termín, byl jich v 15 berních krajích v Čechách ještě znamenitý počet: 11 pánů, 198 rytířů a 3 města král. Zejména jihočeští rytíři vyhýbali se přiznání v značném počtu: v kraji kouřimském chybělo 13 rytířů (1 pán), v bechyňském 7 rytířů, v maličkém kraji vltavském 8 rytířů, prácheňském 20 rytířů a plzeňském 19 rytířů. Páni vyskytovali se jen ojediněle, pouze na Hradecku čtyři a v Boleslavsku tři [A M V. St. manip. S 15/14-1]. Král dal potom rozeslat z České kanceláře do krajů 28 mandátů, v nichž vyslovoval svůj podiv nad tím, že mnozí z stavův... "ani listův přiznávacích berníkuom zřízenejm ještě neodeslali".

V září 1570 požádal král nejv. úředníky, aby v úřadě berničném "první díl té berně k sv. Bartoloměji vyzdvihli, totiž 75 tisíc míš. kop, a služebníku jeho vyplatili [A M V. St. manip. S 15/11-2]. Král věřil totiž ještě sněmovnímu slibu české šlechty, že nově upravená berně ponese 150 tisíc míš. kop ročně. Neuviděl je tentokráte, ani nikdy později, neboť výnos berně zůstával daleko za nimi. Domovní berně byla tak špatně odváděna, že král mohl 26. června příštího (1571) roku oznámiti České komoře, že podle "výtahu" berničného úřadu zůstali stavové z obou termínů loni svolené berně dlužni skoro 30 tisíc čes. kop, čili plných 40% [SČ. III.]. Neméně neutěšeně vypadala v této chvíli také sbírka 30. peníze, ač později nastalo v ní vydatné zlepšení [Srv. SČ. III.]. Ostatně v prosinci 1571 vykazoval dluh na berni z r. 1570 již nikoliv třicet, nýbrž pouze čtrnáct tisíc čes. kop; na berni svolené r. 1571 však dalších 4500 č. k. [A M V. St. manip. S 15/14-l.] Komora na tyto neutěšené zprávy odpověděla návrhem na zabavení a rozprodej dlužníkových svršků, zejména obilí, dobytka, omastku a p. až do výše dlužné berně [SČ. III.].

Král, pokud obracel se přímo na stavovské hodnostáře ve věcech berní, adresoval své výzvy buď nejvyššímu purkrabí, nebo všem nejvyšším úředníkům. Činil-li tak prostřednictvím komory, pak někdy také přímo nejvyšším berníkům, ba dokonce, jak jsem uvedl již v minulé kapitole o berni odhadní, i na předního písaře berničného úřadu. Upomínky pod vlastním jménem dával expedovati z České kanceláře, ale pravidelně jen významnějším šlechtickým dlužníkům, král. města upomínal skrze Českou komoru. Naproti tomu zmizely v tomto období zcela upomínky od nejvyššího purkrabí. Zdá se, že král způsob svých zásahů do záležitostí berních restů časem měnil. Lze z toho vyčísti snad i proměny ve významu jednotlivých úřadů. Osobní dopisy královy dlužníkům jsou opatřením jen výjimečným a zjistil jsem je teprve zase kolem r. 1579. Přímá korespondence s nejv. berníky jest zachována dokonce až od r. 1585; v starších letech převládaly dopisy České komoře a nejv. úředníkům.

Tak 2. května 1572 psal král České komoře, že berně za léta 1570 a 1571 nejen není řádně placena, ale že sta poplatníků se ještě nepřiznala [AMV. St. manip. S 15/13, fol. 154], 9. srpna téhož roku se tázal, proč komora proti dlužníkům nežádá o postup exekuční [Ibid. fol. 159], v polovině prosince, zda a jak účastní se krajští hejtmane při soupisu lidí osedlých [Ibid. S 15/8, fol. 4]. Upomínky král. městům zařizovala ovšem Česká komora [Ibid. S 15/11-III.], s ní korespondoval král i o dohledu na židovské berníky [Ibid. S 15/6, fol. 80], ona připravovala také příslušný článek sněmovní proposice, což neobešlo se též bez korespondence s králem [SČ. VI.]. Obecně přešla ovšem exekuce berních nedoplatků na Čes. komoru, jestliže král dostal od sněmu nedoplatky postoupeny. U České komory hledala však pomoc i poddanská města, která pro berní dluhy svých vrchností, nebo nesprávné machinace s berními penězi byla listem obranním ujata [SČ. VII.]. Komora předvolala si dokonce, když králi náleželo právo dobývati resty, i stavovské berní úředníky a přikázala jim "aby ti nedostatkové, kteří při odvozování sbírky zemské se vyškytají, v pořádný spis od nich pro artykule nadcházejícího sněmu uvedeny byly", vypočítávajíc jim, kterak nepořádně platí Litoměřice, Klatovy, kterak pražská města, naproti tomu, že Jílové jest od berně osvobozeno atd. [AMV. St. manip. S 15/12].