Schůze zahájena ve 2 hod.
30 min. odpol.
Předseda:
posl. Tomášek,
Místopředsedové:
posl. Hajn,
Udržal, Konečný,
Zapisovatelé: posl.
Bradáč, dr. Jur.
Slávik a větší počet
poslanců.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: dr. Kramář
a členové vlády: Haberman,
dr. Rašín, Staněk,
dr. Soukup, dr. Stránský,
Stříbrný, Švehla, dr.
Winter, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz,
tajemník sněmovní, zástupce jeho
JUDr. Trmal.
Zpravodaj dr. Engliš: 1. Zpráva
výboru sociálně-politického
o návrhu na uzákonění všeobecného
pojištění sociálního,
tisk 157
Zpravodaj V. Sedláček:
2. Zpráva výboru živnostenského
o návrhu na změnu ustanovení o volné
výrobě, jakož i prodeji výrobků
živnostenských a průmyslových, tisk
158
Zpravodaj dr. Srdínko: 3.
Zpráva výboru školského o návrzích
prof. dra O. Srdínka a soudr. na zřízení
české vysoké školy zvěrolékařské,
stipendií pro české studující
zvěrolékařství na cizích školách
zvěrolékařských a fondu ke vzdělání
učitelských sil pro vysoké školy, tisk
159.
4. Volby do výborů:
a) národohospodářského,
b) pojišťovacího,
c) mírového,
d) pro ochranu historických památek a přírodních krás,
e) pro potrestání válečných vinníků,
f) pro
vnitřní kolonisaci.
S výhradou souhlasu Národního
shromáždění:
g) doplňovací
volba do výboru zásobovacího a zemědělského
Zpravodaj Bradáč: 5.
Zpráva branného výboru o návrhu
posl. Pika a soudr. na rychlé propuštění
záložních důstojníků,
kteří jsou veřejnými úředníky,
učiteli nebo veřejnými zaměstnanci,
tisk 197.
Předseda
(zvoní). Národního shromáždění
je schopno se usnášeti; zahajuji schůzi.
Zapisovateli dnešní schůze
jsou pan kol. dr. Juraj Slávik a pan kol. Bohumil
Bradáč, v příští
schůzi pp. dr. Stojan a dr. Bohumil Němec.
Pro dnešní schůzi omlouvá
svou nepřítomnost p. kol. dr. Němec a
prof. dr. Srdínko.
Do dnešní schůze dostavil
se člen Národního shromáždění
p. dr. Ivan Hálek. Žádám p. zapisovatele,
aby přečetl formuli.
Zapisovatel dr. Slávik (čte):
Slubujete ako člen Národného
shromáždenia československého, že
budete zachovávať zákony štátu
československého a že svoj úrad budete
zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia
a svedomia.
Předseda:
Člen Národního shromáždění
dr. Ivan Hálek.
Člen Národního shromáždění
dr. Ivan Hálek: Slubujem. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda: Immunitnímu
výboru byla přikázána žádost
okresního soudu pro přestupky v Praze za vydání
člena Národního shromáždění
československého Bohumila Fischera k trestnímu
stíhání.
Přikazuji
jednotlivým výborům tyto návrhy
a žádám p. zapisovatele Bradáče,
aby je přečetl.
Zapisovatel Bradáč:
(čte):
Přikázáno bylo:
Výboru železničnímu:
Tisk 189. Návrh posl. dra Budínského,
dra Bulína, Jana Jílka, Jaroslava
Marchy, Františka Němce a Františka
Svobody, aby byla jako stavba z nouze vybudována
železná dráha z Jindřichova Hradce na
Telč, Želetavu, s pokračováním
na Třebíč a Moravské Budějovice.
Výboru ku prozkoumání
zabaveného policejního archivu Pražského:
Tisk 191. Návrh člena Národního
shromáždění dra Josefa Matouška
a druhů na prozkoumání všech veřejných
archivů.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 181. Návrh členů
Národního shromáždění
Hrizbyla, Svěceného a soudruhů o jmenování
poštovními oficianty a oficiantkami poštovních
aspirantů a aspirantek, již v letech 1913, 1914 a
1915 složili zkoušku oficiantskou; dále o jmenování
všech, alespoň 3 leta sloužících
provisorních sluhů poštovních definitivními
a konečně o jmenování všech starších
sluhů podúředníky.
Výboru ústavnímu:
Tisk 173. Návrh J. S. Machara
a soudr. o sčítání obyvatelstva.
Tisk 194. Návrh posl. dra Emila Frankeho,
Vaňka a soudr. o zřízení dozorčí
komise z občanstva u všech policejních ředitelství,
pak u všech úřadů politických
a horních u 1. a 2. stolice.
Tisk 195. Návrh zákona shromažďovacího,
podaný dr. Boučkem a soudr.
Výboru školskému:
Tisk 175. Návrh posl. dra Weyra
a soudr., aby zřízena byla konservatoř hudby
v Brně.
Tisk 196. Návrh členů
Národního shromáždění
Fr. Housera, J. Konečného a spol.
na změnu zákona o školách obecných.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 178. Návrh členů
Národního shromáždění
Hrizbyla, Ant. Němce, Frankeho, Buřívala,
Duška a soudr. o zařadění Prahy
a předměstí (Velké Prahy) do třídy
býv. vídeňského aktivitního
přídavku.
Výboru železničnímu:
Tisk 180. Návrh členů
Národního shromáždění
československého Otakara Vochoče, Marka,
dra Otakara Krouského a společníků,
aby trať Jičín-Nymburk byla vybudována
na trať prvořadou.
Výboru technickému:
Tisk 185. Návrh poslanců Josefa
Šamalíka, Vincence Ševčíka
a soudruhů na rychlé provedení nouzových
staveb silničních v Moravském Krasu pro odstranění
nezaměstnanosti dělnictva.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 179. Návrh poslanců A.
Tučného, Tresky, R. Laubeho, Hrizbyla a společníků
na prozatímní pomoc nezaměstnaným
v oboru dřevo zpracovávajícím.
Výboru technickému:
Tisk 190. Návrh poslanců Josefa
Šamalíka, A. Jandy, V. Ševčíka
a soudruhů na rychlé provedení stavby dráhy
Vyškov-Blansko na Moravě pro odstranění
nezaměstnanosti dělnictva.
Výboru právnímu:
Tisk 192. Návrh dra Boučka
a soudruhů, aby doplněno bylo nařízení
§u 303 trestního zákona.
Výboru zásobovacímu:
Tisk 174. Návrh člena Národního
shromáždění dra Jos. Schiessla
a soudruhů, aby vláda postarala se o jednotný
systém zásobovací.
Výboru zdravotnímu:
Tisk 176. Návrh poslanců Landové-Štychové,
Johanise, Freimanna a společníků na bezodkladné
zavedení povinné desinfekce všech veřejných
budov, zejména škol, úřadoven, divadel,
jakož i soukromých bytů.
Výboru kulturnímu:
Tisk 177. Návrh členů
Národního shromáždění
dra Bartoška, Austa a soudruhů na změnu
některých ustanovení interkonfensijního
zákona ze dne 25. května 1868, č. 49 ř.
z.
Výboru živnostenskému:
Tisk 172. Návrh člena Národního
shromáždění Bohumila Fischera
na nejrychlejší vydání novely k živnostenskému
řádu se žádostí, aby vláda
konala přípravné práce k vydání
nového živnostenského řádu.
Předseda:
Člen Národního shromáždění
Bohumil Fischer podal návrh na vydání
zákona, jímž se zřizuje živnostenská
rada československá (tisk 171).
Po stránce formální
navrhuji, aby návrh tento byl přikázán
výboru živnostenskému a právnímu
s příkazem, aby podaly zprávu do 14 dnů.
Podle § 33 jedn. řádu
může býti lhůta taková uložena
usnesením Národního shromáždění.
Jsou proti mému návrhu námitky?
Námitek není. Prohlašuji
tedy návrh za schválený.
K tomu konstatují další:
V tomto případě jest návrh přikázán
dvěma výborům. Otázkou touto se zabývala
konference pp. předsedů klubovních a v té
byla učiněna dohoda, aby na středu dne 18.
t. m. byla svolána na 9. hod. dop., o to do místnosti
velké zasedací síně za presidiem,
porada všech předsedů výborů
a porada předsedů klubovních dohromady, která
by se obírala upravením této otázky,
jakým způsobem totiž se mají projednávati
předlohy a návrhy, přikázané
dvěma nebo několika výborům.
1. Přistupujeme k dennímu
pořádku. Jako první odstavec jest zpráva
výboru sociálně politického o návrhu
na uzákonění všeobecného pojištění
sociálního (tisk 157).
V dohodě s předsedou řečeného
výboru p. koll. Johanisem činím návrh,
aby odstavec tento byl vzat s denního pořádku.
Jsou proti tomu námitky?
Námitek není. Prohlašuji
tedy, že návrh tento byl vzat s denního pořádku.
2. Přistupujeme k bodu druhému
a to ke zprávě výboru živnostenského
o návrhu na změnu ustanovení o volné
výrobě, jakož i o prodeji výrobků
živnostenských a průmyslových (tisk
158).
Referentem jest p. kol. Sedláček.
Uděluji mu slovo.
Referent posl. Sedláček:
Velevážené shromáždění!
Velectěné dámy, velectění pánové!
Při různých příležitostech
v tomto Národním shromáždění
bylo zvláště zdůrazňováno
(Předseda zvoní), že pro klidné
vybudování našeho státu je zapotřebí
co nejvíce čelit nezaměstnanosti.
Mluvilo-li se zde o nezaměstnanosti,
vždy byla míněna ponejvíce otázka
dělnická, vždy byl tím míněn
ponejvíce stav dělnický. O druhém
stavu, o stavu malých výrobců, řemeslnicko-živnostenském
zde vůbec v tomto shromáždění
ještě zmínky nebylo. A přece jest v
zájmu tohoto státu, v zájmu jeho zdárného
vývoje, aby i stav řemeslnicko-živnostenský
vzat byl v úvahu, aby o nezaměstnanosti ve stavu
řemeslnicko-živnostenském bylo mluveno, aby
o něm vážně zde bylo debatováno.
Řekne se: stav tento je samostatný,
je to stav samostatných výrobců.
Velectěné dámy
a velectění pánové! Je stav řemeslnický
ještě nyní stavem samostatných výrobců?
Vyrábí on svobodně, prodává
on svobodně svoje výrobky, které zhotovuje?
Dáte mi jistě za pravdu, že nikoliv! Nejsme
svobodni, nemáme práva svobodně vyráběti,
nemáme práva, svobodně prodávati své
výrobky, které zhotovujeme. A proč?
Rakouská vláda v posledních
letech již se o to přičinila, aby nás
všemožným způsobem připravila o
naši samostatnost, aby nás vůbec úplně
existenčně zničila. Znáte všichni
ona různá krutá nařízení
z r. 1915, 1916 a 1917, kdy bylo všeobecné sčítání
různých zásob a různých příprav
potřebných k řemeslné výrobě.
Vy víte, přátelé, velmi dobře,
že právě stav řemeslnicko-živnostnický,
ten stav drobných výrobců, byl nejvíce
válkou postižen, a to proto, že bez zřetele
na jeho zařízení dílenské,
bez zřetele na počet jeho dělníků
a učňů v dílně musil opustiti
všechno a jíti na vojnu.
Řemeslníci nejen zbraně
schopní musili na vojnu, nýbrž také
řemeslníci zbraně neschopní s různými
vadami tělesnými musili také nastoupiti službu
vojenskou ve způsobu válečných úkonů;
musili nastoupiti do závodů cizích, do různých
závodů privilegovaných, ať již
to byly závody státní, ať různé
podniky privátní.
Byly to různé závody,
kde vojenská správa zvláštní
privileje dala jednotlivcům, aby prováděli
ve velkém výrobu řemeslnou. Dotčení
podnikatelé byli ponejvíce továrníci
a velkoprůmyslníci, měli zvláštní
výhody, že byli osvobozeni od povinnosti vojenské
a jejich zřízenectvo též. A samostatný
výrobce byl nucen jít pracovati do cizích
závodů, nebyl uchráněn vojny, zkrátka
a dobře, byl vojnou nejvíce postižen.