Schůze zahájena
ve 2 hod.15 min. odpol.
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný,
Udržal.
Zapisovatelé:
Bradáč, dr. Juraj Slávik
a větší počet členů N.
S.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, Prášek, dr. Rašín,
dr. Soukup, dr. Stránský, Stříbrný,
Švehla, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj dr. Srdínko.
Zpráva školského výboru o návrhu
dra F. Krejčího a soudr. na vydání
zákona o úpravě platův učitelů
vysokých škol, (tisk 445).
2. Zpravodaj dr. Horáček.
Zpráva školského výboru o návrhu
dra F. Krejčího a soudr. na vydání
zákona o služebním poměru učitelů
vysokých škol, (tisk 467).
3. Zpravodaj dr. Matoušek.
Zpráva právního výboru o návrhu
zákona, jímž mění se ustanovení
o způsobilosti k soudcovskému úřadu,
(tisk 461).
4. Zpravodaj J. Šamalík.
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu J. Šamalíka a soudr., aby byla vydána
jednotná nařízení pro odevzdání
dobytka ve všech zemích státu československého
(tisk 429).
5. Zpravodaj dr. Schieszl.
Zpráva sociálně-politického
výboru o návrhu F. Síse a soudruhů
na zamezení lichvy s potravinami a spotřebními
věcmi vůbec (tisk 462).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
jest schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí:
členové Národního shromáždění
Kalina (pro delší dobu), Fr. Navrátil
(do 25. února), Zbořil (pro delší
dobu), dr. Fáček, Hucl, Kadlčák.
Zíka;
zaměstnáním:
Janoška (pro delší dobu), dr. Medvecký
(do 13. února), Rud. Malík, dr. Kyjovský,
Cingr, Horváth (na delší dobu),Hampl,
Stoupal a Teska;
účastí při
mírovén jednání v Paříži:
Brožík, Dušek, Hampl,
dr. Hnídek, Houdek, Hudec, Ferd. Jirásek,
Laube, Lukeš, Mečíř, Modráček,
dr. Rambousek;
účastí při
mezinárodním sjezdu v Bernu:
Edm. Burian;
úředním zaměstnáním
trvale omluveni ze Slovenského klubu:
ministr dr. Šrobár, dr. Dérer,
dr. Hálek, dr. Medvecký, dr. Ivanka,
Stodola, Lehocký, K. Medvecký,
Makovický, dr. Bella, Štefánek, Botto,
Houdek, Burjan.
Výboru školskému
přikázán byl návrh Landové-Štychové,
dr. Masarykové, Ecksteinové, Vikové-Kunetické
a soudr., aby bylo vřaděno učení o
zhoubných účincích alkoholismu a nikotinismu
do učebných osnov škol obecných, měšťanských
i středních ve všech třídách.
Navrhuje se, aby bylo příslušnému
výboru uloženo, by o tomto návrhu podal zprávu
do 8 dnů.
Jsou proti tomu, aby navrhovaná
lhůta byla stanovena, snad námitky? Není
jich, navrhovaná lhůta jest přijata.
Výborům z předsednictva
přikázány tyto návrhy:
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Výboru železničnímu:
Tisk 478. Návrh člena
N. S. dra Fr. Lukavského a soudr. na stavbu dráhy
Plzeň-Manětín-Nečtiny.
Výboru státně
zřízeneckému:
Tisk 479. Návrh člena
N. S. dra J. Schieszla a soudr. na úpravu služebních
poměrů inženýrů, zaměstnaných
u vodocestné expositury v Praze.
Výboru poštovnímu:
Tisk 488. Návrh člena
N. S. Vincence Ševčíka, Josefa Šamalíka,
Frant. Navrátila a soudr. na zavedení autobusového
poštovního spojení z Brna přes
Jedovnice do Sloupu a Blánskaa z Rajce přes Sloup
na Protivanov do Prostějova.
Výboru právnímu
a sociálně politickému:
Tisk 312. Návrh Vaňka,
Špatného, Biňovce, Svozila a soudr. na
ztrestání oněch činitelů, kteří
lidu československé republiky odpírají
nebo zdražují dodávání nutných
potřeb životních.
Tiskem rozdána:
Tisk 489. Odpověď ministra
školství a národní osvěty
na dotaz Votruby a soudr. o odsouzení Jana Hrbase
vojenským soudem.
Předseda:
Před přistoupením k dennímu pořádku
vyžádal si slovo k návrhu na změnu denního
pořádku pan kol. Sís. Než mu
je udělím, sděluji, že k návrhům
na změnu denního pořádku je třeba
rozhodnutí dvoutřetinové většiny
přítomných, a že k odůvodnění,
když jde o návrh, týkající se
formálního jednání, je poskytnuta
navrhovateli lhůta 5 minutová. Pan kol. Sís
má slovo.
Posl. Sís: Vzácné
shromáždění!
Činím návrh,
aby jako poslední bod dnešní schůze
byla dána předloha zákona proti zneužívání
kazatelen. (Výborně!) Návrhu neodůvodňuji;
zdá se mi jeho aktuálnost a nutnost býti
tak jasná, že není třeba zvláštního
odůvodnění. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Pan kol. Sís navrhl změnu dnešního
denního pořádku a to v tom smyslu, aby za
poslední odstavec dnešního jednání
byla dána změna § 303., příslušná
zpráva výborová. Kdo souhlasí s tímto
návrhem, prosím, aby povstal se svého místa.
(Děje se.) To je většina dvoutřetinová.
Návrh je přijat.
Přistoupíme
a to 1. ke zprávě
školského výboru o osnově zákona
na úpravě platů učitelů vysokých
škol. (Tisk 445).
Zpravodajem jest člen N. S.
dr. Srdínko. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
Jsem ovládán vždycky
zvláštními pocity, když slyším
v nějakém sboru, ať již jest to korporace
samosprávná, nebo sbor zákonodárný,
příslušníka některého
stavu, který patří ke studované intelligenci,
odůvodňovati potřebu zlepšení
hmotných poměrů toho, neb onoho stavu. Jest
to zvláštní, že právě ty
kategorie občanstva, které jsou vázány
na pevný příjem jaksi tou položkou,
kterou jsou zastoupeny v rozpočtu, nejvíce píchají
do očí každého čtenáře
rozpočtu. Ve starém Rakousku se vytýkalo,
že náklad personální na úřednictvo
státu dělal v rozpočtu třímiliardovém
800,000.000 K; jest to hodná částka, - to
jest pravda, - ale pánové, představte si,
jaká částka by to byla, kdyby byly na př.
postátněny živnosti, a řekněme
jen živnost některá, třeba krejčovská,
kdyby krejčí potom museli se dožadovati státu,
aby přidal jim za jejich práci. Krejčí
jest snad více než učitelů obecných
škol, a když přijdou učitelé obecných
škol a žádají zlepšení svého
postavení, hned se počítá ten velký
finanční effekt, co to bude dělati a řekne
se: dělá to 100,000.000 až 150,000.000 K, tedy
to stát nemůže dělati.
Ale volné živnosti samy
za války si zlepšily své postavení tím,
že si za práci daly zaplatili přímo
od toho, kdo práci od nich bral. Zřízenectvo
a úřednictvo státní nemá té
možnosti, to musí čekati, až organisace
jeho domůže se toho vlivu, aby zákonodárný
sbor přistoupil k řešení té neb
oné otázky hmotné a aby povolil to, co se
žádá. Tu, pánové, každé
zlepšení u takových stavů - i kdyby
to bylo nepatrné - dělá hned velký
finanční effekt, a to každému ministru
financí dělá velkou hlavu. Odtud jsou ty
pocity, proč nerad vidím, když příslušník
některého stavu musí odůvodňovati
potřebu hmotného zlepšení svého
stavu.
Moje úloha dnes jest usnadněna
velmi tím, že veškeré kluby politické
tohoto N. S. nejen podaly návrh společně,
o který se jedná, ale i ve školském
výboru objevila se úplná svornost, posuzování
tohoto požadavku (Posl. Buříval: Státnězřízenecký
výbor o této věci nejednal, ačkoliv
to tam patří!) a úplně se shodl
celý školský výbor a podal vám
jednomyslný návrh, který dnes jest na denním
poradě.
Širší veřejnost
nezná kolejí, jakými musí proběhnouti
každý, kdo nastoupí akademickou dráhu.
Pánové, to jest celá křížová
cesta. Doktor, když dosáhne toho stupně ve
24 letech, - jest to dosti záhy - 2 roky musí vědecky
pracovati a za 2 roky se stane soukromým docentem - to
jest nejpříznivější případ.
Pracuje vědecky dále a po několika letech
soukromé docentury, která jest úplně
neplacena, - a my trváme, aby neplacenou dále byla
- stane se titulárním, mimořádným
profesorem. Další stupeň jest mimořádná
profesura bez platu a teprve pak jest stupeň mimořádného
profesora s platem. Průměrně dosahuje vysokoškolský
učitel té hodnosti, kdy poprvé bere plat
za svou učitelskou, vědeckou činnost, asi
v 35 letech; až do té doby pravidelně jest
odkázán na způsob výživy jen
soukromý, výpomocný neb z privátních
prostředků.
Račte uvážiti,
co však mezitím tento mimořádný
profesor musí podnikati. Musí nastupovati vědecké
cesty, kupovati knihy, má povinnost určité
representace a tu teprvé v tak pozdním věku
přichází k prvnímu stálému
platu. Snad není známo všem pp. členům,
jaký ten plat jest. Ten činí 3600 K ročně
základního platu.
Tedy ve 35 letech dosahuje tohoto
platu - faktum to, které platí podnes, které
však má velké důsledky a sice důsledky
pro vědu i důsledky sociální. Akademická
kariéra dosud byla jen pro zámožné,
nebo jen pro takové, kteří dovedli nalézti
mecenáše, aby se mohli akademické dráze
věnovati. (Souhlas.) Za druhé talenty se
sklonem ku práci utíkaly od vědy a utíkaly
od vědeckého bádání, aby se
věnovaly takovému povolání, kde by
měly život zabezpečeny, ať již to
byla úřední dráha, nebo praxe, tedy
u lékařů a podobně. Důsledky
toho byly pro vědecký dorost a bádání
velmi špatné. Věda trpěla nesmírnou
újmu. A poněvadž tyto poměry panují
podnes, měla by újmu dále. Jsou nyní
u nás velké obtíže, ku př. když
jedná se o obsazení nových českých
vysokých škol. Jakmile jsme odhlasovali zákon
o druhé universitě a o vysoké škole
zvěrolékařské, bylo nutno navázati
styky s vědci a vědeckými pracovníky,
kteří jsou roztroušeni v praktickém
životě, a sehnati je, chtějí-li nastoupiti
dráhu profesorskou, a tu si vám jako ukázku
dovolím přečísti jedno místo
z dopisu takového vědeckého pracovníka,
který je lékařem na venkově, a byl
vyzván, zda-li by nechtěl převzíti
profesuru na vysoké škole zvěrolékařské.
On píše:
"Tedy děkuji znovu za
laskavou nabídku, nyní jen uvažuji o finanční
otázce a vyjednávání v Brně,
co a jak stojí, jak je draho atd., jestli bych mohl při
platu m. prof., o kterém nevím ani, jak je vysoký,
dnes v Brně existovati - nehledě na uskrovnění.
Kdybych věděl, jak
si pan ministr Rašín představuje úpravu
valuty a dávku ze jmění, vypočítal
bych ovšem všechno snadno, dnes to jde pomaleji, a zprávy,
o které jsem v Brně prosil, jsou sporé a
jdou pomalu."
Pánové, to je člověk,
kterému je 44 let. On by byl ochoten, jíti z praxe,
kde si jmění nastřádal, za profesora
mimořádného, ale počítá,
jestli mu to do smrti vystačí. Je svoboden a počítá,
jestli při tom platu mu to stačí, aby mohl
ze svého jmění brát a dosáhnouti
ideálu, - já to vím - aby mohl státi
se vědeckým pracovníkem neodvisle na praxi.
Tedy vidíte, jaké jsou obtíže, při
těchto poměrech zjednati kvalifikované učitelské
síly pro nové vysoké školy.
Z ciziny k nám do bývalého
Rakouska nikdo nechtěl, poněvadž za těch
poměrů, jaké byly, nebylo možno vůbec
existovat na základě platu, který učitelé
vysokých škol mají. Mám zde statistiku
velmi čerstvou, která ještě byla v rozpočtu
loňském, ve Vídni rozdaném, a zde
stojí, že všech učitelských osob
na vysokých školách v celém státě
bylo 1185. Bylo tedy 1185 míst pro vědecké
pracovníky, a víte, jaký byl průměrný
plat pro tyto lidi? Bez zřetele na stáří,
tedy pro nejlepší vědce, ať již patřili
ke kterékoli národnosti, byl průměrný
roční plat 8820 K.
Tedy již z této statistiky
je vidno, jak špatně bylo postaráno o lidi,
kteří dlouho se nedostávají k řádnému
platu, stálému, tedy průměrně
až do 35 let - řádné profesury se dosahuje
v 45 letech - a jak tedy špatně byl jim nahražen
ten čas, kdy zatím jiná povolání
od 20 neb 24 roků až do 35 roků již vydělávají,
kdežto učitelé vysokých škol se
musí vyživovat, i svoji rodinu vydržovat sami.
Tato osnova zákona, který
jest Vám předložen, není náš
elaborát, to jest převzato z návrhu, který
udělán byl jak v panské, tak v poslanecké
sněmovně vídeňské, a je to
elaborát konference rektorů, která se několikráte
sešla. Na základě těch elaborátů
pěti rektorských konferencí předkládá
se Vám návrh na zlepšení hmotných
poměrů učitelů vysokých škol.
Mohl by se někdo ptáti, proč se to dělá
nyní, proč se přichází s tou
osnovou teď, je-li to tak pilné a zda by učitelé
vysokých škol nemohli počkati. Na to si dovoluji,
co nejzdvořileji dáti tuto odpověď:
Vídeňské ministerstvo školství
vidělo neudržitelnost těch poměrů
a vydalo nařízení, kterým by se poměry
ty poněkud zlepšovaly, ale to nařízení
má jen platnost do konce června t. r. Od 1. července
bude potřeba poměry znovu upravovati. Ale my musíme
nyní z jara se postarati o profesory, kteří
budou v květnu aneb v červnu jmenováni pro
druhou universitu a pro školu zvěrolékařskou.
Za těchto podmínek nám tam nikdo nepůjde
a postup by byl ten, že by jednotliví kandidáti
s vládou vyjednávali vyšší platy,
ty vyšší platy by jim musily býti povoleny
a pak by se stalo, že žáci našich starých
profesorů v Praze - přáli bychom jim to,
bylo by to ale nespravedlivé - šli by do Brna a měli
by dvojnásobný plat proti jiným starým
učitelům na universitách pražských.
To jest věc nemožná, ve skutečnosti
ale by k tomu došlo, vyhnutí by nebylo. To jsou ty
dva důvody, proč se s tou osnovou přišlo
nyní a proč školský výbor tak
jednohlasně ji přijal a navrhuje i slavnému
shromáždění k přijetí.
Nyní ještě jednu ulehčující
věc. Pro pana ministra financí jest to (Hluk.
Předseda zvoní) oříšek lehký.
Osob těch je málo a ta fráse, které
se používá, totiž finanční
effekt předlohy, jest malý, poněvadž
jde jen o několik set osob. Na českých školách
jde jen o dvě stě osob, o 200 profesorů.
Já nesmím při
této příležitosti zapomenouti, učiniti
zmínku také o ostatních, a to o soukromých
docentech a asistentech vysokých škol. Soukromá
docentura jest instituce, kterou si organisace vysokých
škol přeje míti zachovánu netknutou
tak, jak jest. Tedy soukromá docentura, která dává
možnost, aby občan kvalifikovaný na universitě
mohl přednášeti, ta budiž zachována,
na té nebudiž nic měněno, ani nebudiž
to honorováno, ale soukromí docenti musí
jinou cestou, když je toho zapotřebí, býti
podporováni ve své činnosti vědecké
a hmotné. Tu jest dána možnost vyučovací
správě, stipendiemi, podporami, jednou pro vždy
udělenými, přijíti vstříc
pracujícímu soukromému docentovi. Pak je
zde otázka pomocných sil učitelských,
to jsou asistenti vysokých škol. Ti jsou na tom asi
tak, jako učitelé obecných a měšťanských
škol. Asistent podle kvalifikace musí míti
doktorát a dostává ročně platu
1700 K až do dnešního dne (Slyšte!).
Tedy uznáte, že za práci a při tom kvalifikaci
jest to ne plat, ale jest to almužna. Asistenti žádají
o zlepšení a návrh se nachází
v jednom výboru Národního shromáždění
a doufám a prosím, aby byl brzy vyřízen,
aby se to dostalo do plena tohoto shromáždění.