Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr.
Bella, dr. Hajn, Konečný,
Udržal.
Zapisovatelé: dr.
Němec, dr. Stojan;
větší počet členů
N. S.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, Klofáč, Prášek, dr.
Rašín, Staněk, dr. Soukup,
dr. Stránský, Stříbrný,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník
sněmovní, zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
38. schůze Národního shromáždění
československého ve čtvrtek, dne 20. března
1919 o 2. hod. odpolední.
1. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
o zřízení a působnosti nejvyššího
účetního kontrolního úřadu,
(tisk 606).
2. Zpravodaj Pik. Zpráva branného
výboru o návrhu člena N. S. Slavíčka
a soudr., aby byly zlepšeny existenční podmínky
invalidů, (tisk 601).
3. Zpravodaj dr. Veselý. Zpráva
finančního výboru o návrhu
dra O. Srdínka a soudr., aby byli podporováni
a vybaveni z dluhů učitelé a úředníci
nižších tříd platových,
kteří válkou nezaviněně byli
ochuzeni neb nuceni se zadlužit, (tisk 628).
4. Zpravodaj dr. Engliš. Zpráva
finančního výboru o návrhu
dra Engliše na změnu odst. 4. a 5. § 3.
stanov "Zemědělské banky markrabství
Moravského", (tisk 596).
5. Zpravodaj dr. Weyr, dr. Dolanský.
Zpráva finančního a ústavního
výboru o vládní osnově zákona,
jímž se odděluje správa finanční
od správy politické, (tisky 508 a k č.
508).
Případně:
6. Zpravodaj Vojta. Zpráva poštovního
a státně-zřízeneckého
výboru o návrhu členů N. S. Vojty,
dra Lukavského, Buřívala, Brodeckého
a soudr., aby bylo zařaděno úřednictvo
poštovního a telegrafního ústavu
do úřednických tříd hodnostních
i platových, (tisky 605 a k č. 605).
7. Zpráva finančního výboru
o vládním návrhu zákona, jímž
se upravuje příslušnost soudů
pro řízení o činech trestních,
stanovených v nařízeních, vydaných
podle zákona ze dne 25. února 1919 č. 84
sb. zák. a nař. (tisk 655).
Předseda (zvoní):
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili svoji nepřítomnost
v dnešní schůzi:
churavostí: Chaloupka (do 31. března),
Frant. Navrátil (na neurčito), Eckšteinová;
zaměstnáním: Horváth
(na delší dobu), Prokeš (na delší
dobu), Rouček (na tento týden), Janoška
(na delší dobu), Valoušek (na týden),
Nádvorník Robert, dr. Alice Masaryková,
Stivín a Hampl;
účastí při mírovém
jednání v Paříži: Laube, Mečíř,
dr. Rambousek, Tayerle;
trvalým zaměstnáním ze
slovenského klubu: dr. Dérer, dr. Hálek,
Houdek, dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola, ministr dr. Šrobár, Štefánek.
Členství v Národním shromáždění
se vzdal Bohuslav Rosenkranz.
Místo něho zvolen byl Ant. Sládek,
který vykoná slib.
Žádám pana zapisovatele, aby přečetl
formuli a nového člena, aby povstal a pronesl "slibuji."
Je zde pan kol. Sládek? Není-li,
odložím slib do příští schůze.
Tiskem v 38. schůzi
Národního shromáždění
československého byly rozdány tyto tiskopisy:
žádám, aby byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Haasz střídavě
s nám. sněm. taj. dr. Bartouškem (čte):
Tisk 637. Odpověď zástupce předsedy
vlády na dotaz členů N. S. dra Boučka,
Slavíčka, Hrizbyla a spol. o výkladech
člena vlády pro správu financí, týkajících
se úpravy valuty a vydá´vání
cestovních pasů.
Výborům přikázáno
z předsednictva:
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 638. Návrh člena N. S. Buřívala
a spol. na zařadění poštovního
dopravního úřednictva a úřednictva
účetního do skupiny B.
Tisk 639. Návrh člena N. S. Buřívala
a spol. na zařadění celního úřednictva
na základě vskutku odborné vyšší
zkoušky do skupiny B státních úředníků
služební pragmatiky.
Výboru kulturnímu:
Tisk 642. Návrh členů N. S.
St. K. Neumana, dra Uhlíře, L. Landové-Štychové,
Slavíčka a soudr. na zavedení veřejných
zkoušek pěveckých.
Výboru školskému:
Tisk 643. Návrh člena N. S. Rud. Mlčocha,
K. Dědice, Felixe Časného
a soudr. o způsobu rozdávání školních
pomůcek zdarma.
Výboru živnostenskému:
Tisk 644. Návrh člena N. S. Rud. Mlčocha,
K. Dědice, Felixe Časného
a soudr. na zastoupení živnostnictva ve všech
zásobovacích komisích.
Tisk 645. Návrh člena N. S. Rud. Mlčocha,
K. Dědice, Felixe Časného
a soudr. na zrušení pivovarského kartelu.
Tisk 646. Návrh člena N. S. Rud. Mlčocha,
K. Dědice, Felixe Časného
a soudr. na vrácení zadrženého
provozovacího kapitálu maloživnostnictvu.
(Současně přikázán též
výboru finančnímu.)
Výboru poštovnímu:
Tisk 647. Návrh člena N. S. dra Karla
Vyškovského a soudr. stran vybudování
telefonní sítě na venkově.
(Současně přikázán též
výboru finančnímu.)
Výboru finančnímu:
Tisk 653. Návrh člena N. S. dra J.
Schiessla a soudr. na zavedení státní
daně ze zábav.
Předseda: Z předsednictva
byla přikázána výboru zásobovacímu:
Podle §u 3. zákona ze 24. července
1917 č. 307 ř. z. předsednictvem ministerské
rady předložené 18. března 1919 pod
čís. 4812, 4814, 4813:
nařízení ministra pro zásobování
lidu
z 10. prosince 1918 č. 67 sb. z. a n. o zřízení
československé komise drožďárenské;
z 3. prosince 1918 č. 73 sb. z. a n. o výrobě
marmelád a hospodaření jimi v zásobovacím
období 1918/19.
Nařízení ministra pro zásobování
lidu a súčastněných ministrů
z 3. ledna 1919 č. 5 sb. zák. a nař.
o státním obilním ústavu.
Předsednictví ve výboru pro
vodní hospodářství vzdal se člen
N. S. Udržal. Předsedou zvolen Kuneš Sonntág.
Přistoupíme
a to:
1. zprávě ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
o zřízení a působnosti nejvyššího
účetního kontrolního úřadu.
Tisk č. 606. Zpravodajem jest člen N. S. dr. Weyr;
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Weyr: Slavné Národní
shromáždění! (Hluk. Předseda
zvoní.)
V bývalém Rakousku byly dva ústřední
účetní úřady, a to nejvyšší
účetní dvůr pro Předlitavsko
a společný nejvyšší dvůr
účetní pro celou monarchii. Předlitavský
účetní dvůr byl zřízen
ministerským nařízením z r. 1866.
Toto ministerské nařízení neupravovalo
však pouze organisace tohoto nejvyššího
úřadu, nýbrž jednalo také o organisaci
celkové účetní služby. Zmíněné
ministerské nařízení, když srovnáme
je se stavem před r. 1866, znamená krok zpět
ve vývoji účetnické služby. Před
r. 1866 totiž platila zásada přesného
oddělení účetní služby
od politické služby a veřejné správy
vůbec za tím účelem, aby kontrola
účetní mohla býti náležitě
konána. Nařízení z r. 1866 stav tento
změnilo, a sice tak, že bylo upuštěno
od samostatnosti účetních úřadů
mimo nejvyšší instance včleněním
jich do veřejné správy ostatní.
Dovolte, pánové, abych přečetl
o té věci krátký pasus z pamětního
spisu výkonného výboru všech českých
úředníků účetních
o zřízení kontrolní účetní
komise v Československém státě. Praví
se tam: "Za neblahé vlády císaře
Františka Josefa následovaly však pravidelně
po krátkých dobách jakéhosi pokroku
opět dlouhé doby tím horší reakce.
Taková reakce stihla i kontrolní a účetní
službu. V roce 1866, v době zrušení ústavy
a zavedení absolutismu, trvajícího až
do uzavření uherského vyrovnání
r. 1867, vydáno bylo císařské nařízení,
jímž zrušen byl nejvyšší účetní
úřad, jakož i jemu podřízené
zemské účtárny. Na místě
nejvyššího účetního úřadu
zřízen byl nejvyšší účetní
dvůr, postavený na roveň ministerstvům
a podléhající přímo císaři,
a místo zemských účtáren, od
administrativy neodvislých, zřízeny byly
účetní departementy, přidělené
jednotlivým zemským správním úřadům.
Tyto účetní departementy tvořily součást
správních úřadů, jimž
byly přiděleny a podřízeny, takže
skutečnou kontrolu nemohly vykonávati.
Skutečnou kontrolu měl obstarávati
pouze nejvyšší účetní dvůr,
který nebyl zodpověden parlamentu, nýbrž
v duchu čistě absolutistickém podléhal
přímo císaři, jemuž měl
podávati každoročně zprávu."
Jest přirozeno, že s tímto stavem
nebyli spokojeni odborné kruhy účetnické,
ani theoretikové, ani praktikové, a nejsou dosud
spokojeni. Musil jsem to předeslati, abych mohl ospravedlniti
postup vlády a ústavního výboru, o
kterém se ihned zmíním.
Co se týče našeho návrhu,
nehodlám zde pojednávati o jednotlivostech, které
jsme probrali v ústavním výboru, protože
zpráva ústavního výboru, kterou máte
v rukou, jedná o těchto podrobnostech a možno
se tedy v této zprávě poučiti o nich
a o důvodech, které vedly ústavní
výbor k tomu, že změnil to neb ono ustanovení.
Co se změn týče, jsou dvě zásady
hlavní, a sice za prvé zásada, o které
jsem se již zmínil, totiž uspořádání
celkové účetní služby v našem
státě. Vláda a ústavní výbor
neměnily nic na tomto stavu. Zůstává
tedy nadále při odvislosti účetní
služby od ostatní veřejné správy.
Kladu na to důraz, abych zde prohlásil, že
tím nemá býti řečeno, že
vláda a ústavní výbor snad si nebyly
vědomy těchto nedostatků a nežádají
změny nynějšího stavu. Doufám,
že v dohledné době dojdeme k jeho reorganisaci
a změně. Když vláda a ústavní
výbor se nemohly odhodlati ihned v tomto zákoně
změnu tuto provésti, učinily tak proto, poněvadž
nechtěly zdržovati zřízení nejvyššího
účetního a kontrolního úřadu,
jehož zřízení je nutností neodkladnou.
Proto tedy jedná naše osnova pouze o zřízení
nového nejvyššího účetního
kontrolního úřadu.
Za druhé chtěl bych se zmíniti
o otázce kompetence nového úřadu.
Zde měly vláda a ústavní výbor
na výběr dvě hlediska, a sice jednak hledisko,
dle něhož by byla kompetence nejvyššího
účetního úřadu zásadně
omezena na formální kritiku hospodářství
státního, což znamená, že by mu
příslušela pouze kontrola účetnická
a kontrola ústavní. Druhé hledisko jest širší
a zahrnuje ještě vedle této formální
působnosti také působnost materielní,
totiž možnost materielní kritiky hospodářství
státního, tedy zkoumání, zda stát
chová se a jedná hospodárně při
různých počinech, které mají
hospodářský význam. Vláda a
též ústavní se rozhodly, že přiřknou
nejvyššímu kontrolnímu úřadu
tuto širší kompetenci, a ústavní
výbor vyslovil naději, že náš nový
nejvyšší kontrolní úřad
tuto kompetenci skutečně vykonávati bude,
poněvadž, jak známo, bývalý rakouský
nejvyšší účetní dvůr,
ačkoliv tuto kompetenci měl, přece jí
ve skutečnosti nevykonával, omeziv se pouze na formální
účetní kontrolu účtů
vládních. Nebude to ovšem úkolem jednoduchým,
bude to vyžadovati organisace velice důkladné,
jak služby účetní vůbec, tak
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu, ale doufám pevně, že bude
nový úřad s to, vykonati svou rozšířenou
působnost, kterou mu osnova ukládá. Prosím,
aby slavné Národní shromáždění
udělilo osnově ústavní schválení.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda: K slovu
není nikdo přihlášen. Debata jest skončena.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovati budeme tímto způsobem. Ježto
je předloha obsáhlejší, rozdělíme
materii na 4 oddíly, a sice nejprve budeme hlasovati o
oddílu I., totiž o §§ 1.-4. - to jsou ustanovení
o zřízení a organisaci. Potom o oddílu
II. §§ 5.-11. o působnosti, potom o oddílu
III. §§ 12. a 13. o jednacím řádu
a kontrole, a konečně o oddílu IV. §§
14.-15., to jsou závěrečná ustanovení
jakož i nadpis zákona.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Prosím, kdo souhlasí s §§ 1.-4., aby povstal
se svého místa. (Děje se.) To jest
většina. §§ 1., 2., 3. a 4. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s §§ 5.-11., podle
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina. §§
5.-11. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s §§ 12. a 13. podle
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina. §§
12. a 13. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s §§ 14. a 15., jakož
i s nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. §§ 14. a 15.,
jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému
čtení? Textové změny nejsou žádné.
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvním čtení, také
ve druhém čtení, prosím, by
povstal. (Děje se.) To jest většina.
Zákon je schválen také ve druhém
čtení. Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán, a přistoupíme
k odstavci
2., zprávě branného výboru
o návrhu člena N. S. Slavíčka a soudr.,
aby byly zlepšeny existenční podmínky
invalidů (tisk 601).
Zpravodajem jest člen Národního
shromáždění pan kolega Pik. Uděluji
mu slovo.