Posl. Pik: Slavné Národní
shromáždění!
V Československé republice podle odhadu
našich úřadů nalézá se
asi 400.000 válečných invalidů, tedy
počet, který znamená potřebu mimořádné
sociální péče, který vyžaduje,
aby náš stát se zřetelem na neštěstí,
které tyto invalidy potkalo, vykonal naproti nim a jejich
rodinám svoji povinnost. Část válečných
invalidů nalézá se dosud v evidenci rakouských
úřadů. K tomu nutno zdůrazniti, že
velká část invalidů, kterým
byla vyměřena renta, tuto rentu buďto nedostává
vůbec, anebo dostává ji opozděně.
Jest samozřejmo, i když řádná
renta jest vyplácena, že naprosto nestačí
ke krytí existenčních potřeb invalidy
a jeho rodiny a že jest tudíž nutno a účelno,
aby Československá republika o své příslušníky
invalidy se náležitým způsobem postarala.
Kromě toho část invalidů,
příslušníků našeho státu,
nalézá se již ve veřejných službách
naší republiky. Jsou to invalidé, kteří
byli sproštěni služby vojenské a kteří
jako občané byli vzati do různých
úřadů, kteří byli vzati do
služby ministerstva Národní obrany a z valné
části také do služeb úřadů
naší vojenské správy.
Návrh kolegy Slavíčka
a Skorkovského týká se těch
invalidů, kteří byli propuštěni
ze služby vojenské, vzati do služby ministerstva
Národní obrany a zejména vzati do služby
zemského vojenského velitelství.
Jest nutno vytknouti, že těmto státním
služebníkům, kteří nalézají
se ve službě vojenského velitelství
zemského v Praze poskytuje se za dnešních neobyčejně
těžkých poměrů drahotních
pouze 200 K měsíčního platu. Invalida,
který má i středoškolské vychování,
dostává od našeho státu pro sebe a pro
svoji rodinu pouze 200 K měsíčního
platu. Jistě každý spravedlivý a soudný
občan uzná, že není možno, aby
z takového platu byly kryty potřeby nejen jednotlivce,
ale zejména nemohou býti kryty potřeby celé
rodiny, která strádá a nalézá
se v bídě.
Poněvadž tito invalidé, kteří
nalézají se ve službě zemského
velitelství v Praze, podléhají ustanovení
starého zákona rakouského a nemohou tudíž
využíti výhod služebníků,
kteří nalézají se ve službách
ministerstva Národní obrany, žádají
navrhovatelé, aby tito invalidé byli vyjmuti z rámce
a kompetence starého rakouského zákona a
vzati do rámce platných ustanovení, za kterých
jest možno zlepšiti jejich existenční
podmínky. Ovšem tento návrh nemůže
býti postačitelný, poněvadž týká
se pouze invalidů, kteří jsou zaměstnáni
u zemského vojenského velitelství v Praze.
Bylo by nespravedlivostí, - a branný
výbor se usnesl, aby zde to bylo zdůrazněno,
- kdyby pouze jedné části invalidů,
veřejných služebníků bylo přiznáno
větší právo a druhým invalidům
aby toto právo přiznáno nebylo. Následkem
toho branný výbor doporučuje, aby všichni
invalide, kteří nalézají se ve službách
ministerstva Národní obrany, všech vojenských
úřadů, tedy nejen zemského vojenského
velitelství v Praze, nýbrž ve všech zemích,
byli vyjmuti z platnosti starého zákona rakouského
a aby na základě nových předpisů
mohly jim jejich existenční podmínky býti
lépe upraveny. (Výborně!)
Mimo to, ale musíme žádati, aby
toto právo pro invalidy nevztahovalo se pouze na invalidy,
kteří jsou ve službách vojenských
úřadů, nýbrž aby se vztahovalo
na všechny invalidy, kteří jsou ve službách
československé republiky a kteří podléhají
veškerým ministerstvům našeho státu
a kteří podléhají veškerým
úřadům československé republiky.
(Výborně! Zcela správně!)
Je pochopitelno, že tímto opatřením
nemá býti vyčerpána péče
o naše invalidy. Musíme uvítati, že ministerstvo
pro sociální péči předložilo
právě včera návrh zákona o
péči o válečné poškozence.
Je třeba a je samozřejmou povinností, aby
nejen přímým způsobem, tedy určením
pevné renty, která rovná se existenčnímu
minimu, zabezpečena byla existence invalidů. Musíme
žádati, aby invalidé, kteří svým
zraněním byli vzati ze sféry svého
povolání, aby stát jim umožnil uplatnění
jich zbývajících schopností na polích
jiného hospodaření, na polích jiné
práce, jiné produkce a jiné činnosti.
Žádáme, aby stát věnoval
péči, v prvé řadě výchovu
theoretickou, ale i praktickou, aby invalidé částečně
ku povolání schopní mohli se obživiti
a obživiti také své rodiny.
Žádáme, aby nastala v brzké
době definitivní úprava všech požitků,
jak to již signalisuje vládní návrh
o péči o válečné poškozence.
Mimo to - nač klademe důraz - jest
nutno, aby správa republiky provedla rychlý soupis
všech invalidů, které v republice máme.
My máme nepevnou a nejistou číslici 400.000
invalidů v naší republice.
Jest třeba, aby přesným soupisem
byl zjištěn počet našich invalidů,
ale také aby řádným způsobem,
nejen superarbitračními přehlídkami
vojenskými, ale i přehlídkami civilními,
konstatováním možnosti výdělečné
schopnosti, byla určena buď renta pro invalidu a jeho
rodinu, anebo aby bylo přiřknuto určité
a přiměřené povolání
pro válečné poškozence.
Návrh, který byl podán, týká
se kancelářských úředníků
a sluhů, kteří jsou zaměstnáni
u ministerstva Národní obrany, a kteří
jsou zaměstnáni u zemského velitelství
v Praze. Výbor branný rozšířil
poněkud návrh pp. navrhovatelů a doporučuje
Národnímu shromáždění
tento návrh:
Slavné Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby učinila
opatření v tomto smyslu: "Invalidé,
kteří jsou ve službách ministerstva
Národní obrany a jemu podřízených
vojenských úřadů, buďtež
vyňati z ustanovení starého rakouského
zákona o státních zaměstnancích
a nadále podřízeni ustanovením, platným
pro ostatní pomocné zaměstnance ministerstva
Národní obrany."
Branný výbor očekává,
že vláda neomezí se pouze na tuto úpravu
existenčních podmínek služebníků
ministerstva Národní obrany, nýbrž že
vláda sama iniciativně přijde s návrhem,
aby totéž, co branný výbor navrhuje
pro zřízence invalidy, sloužící
u vojenských úřadů, bylo platné
pro veškeré úřady naší republiky.
(Výborně!)
Prosím, aby tento návrh, tento apel
Národní shromáždění laskavě
schválilo. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Konečný
(zvoní): Ke zprávě není
žádný řečník přihlášen.
Přistoupíme proto k hlasování a prosím,
aby pánové zaujali svá místa. (Děje
se.)
Kdo souhlasí s přečtenou resolucí
branného výboru, prosím, aby povstal se svého
místa. (Děje se.)
To jest většina.
Resoluce se přijímá a
tím jest vyčerpán druhý odstavec denního
pořádku. Přistoupíme k odstavci třetímu.
Tím jest:
3. Zpráva finančního výboru
o návrhu dra Srdínka a soudr., aby byli podporováni
a vybaveni z dluhů učitelé a úředníci
nižších tříd platových,
kteří byli válkou nezaviněně
ochuzeni neb nuceni se zadlužiti. Tisk 628. Zpravodajem
jest občan dr. Veselý. Uděluji mu
slovo k odůvodnění návrhu.
Zpravodaj dr. Veselý: Vážené
Národní shromáždění!
Prof. Srdínko a soudr. podali návrh,
aby byli podporováni a vybaveni z dluhů učitelé
a úředníci nižších tříd
platových, kteří válkou nezaviněně
byli ochuzeni neb nuceni se zadlužit. Návrh posl.
Srdínka nečiní požadavků,
aby přímo a ihned ono zadlužení bylo
napraveno, nebo aby podpora byla udělena taková,
která by ochuzení nastalé ve válce
nahradila, nýbrž žádá, aby vláda
jen konala šetření, přípravy
k takové náhradě. O skutečné
výpomoci učitelstvu a úřednictvu jmenovanému
má rozhodnouti teprve sněm, který vyjde z
voleb, nikoliv tedy Národní shromáždění.
Drahotními poměry ve válce byla
úřednictvu a učitelstvu skutečně
způsobena škoda ohromná. (Posl. Buříval:
Také zřízenectvu a dělnictvu!)
a také zřízenectvu a dělnictvu, a
žádný přídavek drahotní,
žádná výpomoc, která státem
udělována dosud byla, nenapravila tohoto ochuzení.
Stát jako zaměstnavatel má zajisté
zájem, aby poznal skutečné poměry
svých zaměstnanců, a kde by toho bylo potřebí,
aby zasáhl, a proto se doporučuje, aby stát
vyšetřil tyto poměry. Ovšem vyšetření
musí se státi způsobem opravdovým
a pozorným. Nesmí býti vzbuzena naděje,
že snad budou zaplaceny ihned všechny dluhy, dříve
jest nutno zjednati si číslice, abychom mohli posouditi,
jak veliké ono zadlužení jest a jaké
pomoci by tu bylo potřebí. Jest nutno činiti
rozdíl mezi dluhy, které byly způsobeny opatřováním
výživy, a mezi dluhy, způsobenými snad
z lehkomyslnosti, která jistě i ve válce
zde byla, za něž ovšem stát nemá
žádné zodpovědnosti a z nichž také
není povinen pomáhati.
Finanční výbor proto navrhuje,
aby šetření skutečně konáno
bylo, ovšem opatrně, aby nebyly zbytečně
odhalovány soukromé rodinné poměry,
a zároveň, aby bylo konáno opravdově,
tak aby snad nebyly fingované dluhy předkládány
a zahrnovány do státní výpomoci. Mám
za to, že tento obraz o tom, jak válka - zejména
poměry vyživovací - působila na obyvatelstvo,
jest velmi důležitou, i historickou, i sociálně-politickou
pomůckou a že bude záslužným konáním,
jestliže příslušné úřady
takovou zprávu o stavu učitelstva a nižšího
úřednictva opatří.
Proto finanční výbor navrhuje,
aby vládě bylo uloženo konat šetření
o ochuzení nebo zadlužení učitelstva
a úřednictva do IX. hodnostní třídy
(včetně) ve válce a připravovat takto
pomoc, které by mohl stát poskytnout, aby odčiněny
byly hmotné ztráty stavů těch, vzešlé
ve válce.
Místopředseda Konečný
(zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování
a prosím, aby pánové zaujali svá místa.
(Děje se.)
Kdo souhlasí s resolucí finančního
výboru o vybavení učitelstva a nižšího
úřednictva z nezaviněné nouze a z
dluhů, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina; resoluce se přijímá
a tim je vyčerpán 3. bod denního pořádku.
Přistoupíme k 4. bodu, a tím
jest
4. zpráva finančního výboru
o návrhu dra Engliše na změnu odst. 4. a 5.
§ 3. stanov "Zemědělské banky markrabství
Moravského (tisk 595.) Referentem je občan dr.
Engliš. Uděluji mu k odůvodnění
tohoto návrhu slovo.
Posl. dr. Engliš: Slavné Národní
shromáždění!
Moravská zemědělská banka
obstarává pomocí zástavních
listů hypotekární, ale také komunální
úvěr, avšak maximum emise tohoto úvěru
je dáno cifrou 300 milionů korun, kterážto
cifra se může změniti pouze usnesením
zemského sněmu za schválení panovníka.
Tato cifra se dnes ukazuje naprosto nedostatečnou vzhledem
k velkým obratům s je následkem toho až
na 20 milionů vyčerpána. Těchto 20
milionů si reservovala pro sebe země. Ale právě
v té době bylo by dobře, kdyby Zemědělská
banka byla oprávněna k emisi další,
poněvadž komuny, obce se za války neobyčejně
zadlužily dluhem kontokorentním na vysoký úrok
a bylo by vhodno, kdyby tento svůj vysoko zúročitelný
dluh mohly konvertovati za nízko zúročitelné
dluhopisy resp. zástav. listy Zemské banky, které
mimo to se těší příznivému
kursu. Počítáme-li jen dle posledního
kursu, získalo by jen město Brno, kdyby se oddlužilo
a konvertovalo své dluhy, na 300.000 K renty ročně
úsporou. (Hlasy: Slyšte!) Tedy není
žádného sporu o tom, že zvýšiti
tento kontingent je nutno, avšak zvýšení
tohoto kontingentu nesmí se dostat do kollise se zájmy
státního úvěru, ale není také
proveditelný za oněch ústavních kautel,
které jsou ve stanovách banky určeny, t.
j. za usnesení sněmu, který nezasedá
a snad již zasedati nebude a za schválení panovníka,
kterého nemáme. Nezbývá než změniti
toto ustanovení zákona a to zákonem Národního
shromáždění. Tedy, aby netrpěly
zájmy státních financí zvýšením
tohoto kontingentu na maximální emisi, je třeba
zajisté k tomu svolení ministra financí,
a proto navrhuje finanční výbor, aby byl
dotyčný paragraf stanov Zemědělské
banky v ten smysl změněn, že maximální
emisi dluhopisů určuje ministr financí.
V původní osnově bylo řečeno,
že státi se tak má pouze pro půjčky
komunální, avšak finanční výbor
neshledal nutným toto omezení a zmocnil ministra
financí, aby pro jiné účely dovolil
zvýšení maximální emise dluhopisů.
(Výborně!)
Doporučuji, aby tento návrh finančního
výboru byl slavným Národním shromážděním
přijat.
Místopředseda Konečný
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování a prosím
pány, aby zaujaly svá místa. (Děje
se.)
Nebude-li námitek, budeme hlasovati o všech
3 paragrafech i nadpisu projednávané osnovy zákona
finančního výboru najednou. Je proti tomu
námitka? (Nebyla.) Není. Tedy budeme tak
postupovati.
Prosím, kdo souhlasí s projednávanou
zprávou finačního výboru o návrhu
posl. dra Engliše na změnu odstavce 4. a 5. §
3. stanov Zemědělské banky markrabství
moravského se všemi 3 paragrafy i nadpisem zákona,
aby povstal. (Děje se.) To je většina,
zákon se přijímá v prvém
čtení.
Přistoupíme ihned k hlasování
v druhém čtení. Má snad pan
zpravodaj nějakou textovou změnu?
Zpravodaj posl. dr. Engliš: V §
2. jest tisková chyba. Tam má státi "odst.
4. a 5. §u 3. stanov Zemědělské banky
markrabství moravského." To slovo "§u
3." tam má býti vloženo.
Místopředseda Konečný:
Kdo souhlasí s osnovu zákona, přijatou právě
v prvém čtení, se změnou panem zpravodajem
naznačenou, i ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Tím se přijímá
osnova také ve druhém čtení. Tím
jest vyřízen 4. bod programu a přistupujeme
k bodu
5. Zpráva finančního a ústavního
výboru o vládní osnově zákona,
jímž se odděluje správa finanční
od správy politické (tisky 508 a k č.
508). Zpravodajem jest občan dr. Weyr. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj dr. Weyr: Slavné Národní
shromáždění!
Osnova, o které referuji, chce odstraniti
formální a čistě osobní pouto,
které spojovalo správu přímých
daní se všeobecnou správou politickou v I.
a II. instanci. Toto pouto bylo stanoveno svého času
provisorním nařízením ministerským
ze dne 18. září 1868, kteréžto
nařízení platilo do dnes. To je zjev, který
byl velmi častý v bývalém Rakousku.
Pouto to jevilo se v tom, že přednostové politických
úřadů byli současně přednosty
berních referátů a zemských finančních
ředitelství.
Osnova je zcela jasná a není nutno,
abych k ní dodával dalších poznámek.
Ústavní a finanční výbor, kterému
tato osnova byla též předložena, plně
souhlasil s důvody, které uváděla
vláda na rozloučení tohoto pouze formálního
pouta, a oba výbory přijaly nezměněně
osnovu, jak jim byla předložena vládou. Prosím
tedy, aby slavné Národní shromáždění
tuto osnovu přijalo. (Výborně!)
Místopředseda Konečný
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
přistoupíme k hlasování. Nebude-li
námitek, budeme hlasovati o všech paragrafech projednávané
osnovy najednou. Jest proti tomu snad námitka? (Nebyla.)
Není. Budeme tedy postupovati tímto způsobem.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, právě
odůvodněného p. zpravodajem občanem
dr. Weyrem, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina, zákon se přijímá.
Přistoupíme ihned ke druhému
čtení. Není proti tomu námitky?
(Nebyla.) Není tomu tak. Přeje si snad pan
zpravodaj nějaké textové změny?