Čtvrtek 20. března 1919

Posl. Pik: Slavné Národní shromáždění!

V Československé republice podle odhadu našich úřadů nalézá se asi 400.000 válečných invalidů, tedy počet, který znamená potřebu mimořádné sociální péče, který vyžaduje, aby náš stát se zřetelem na neštěstí, které tyto invalidy potkalo, vykonal naproti nim a jejich rodinám svoji povinnost. Část válečných invalidů nalézá se dosud v evidenci rakouských úřadů. K tomu nutno zdůrazniti, že velká část invalidů, kterým byla vyměřena renta, tuto rentu buďto nedostává vůbec, anebo dostává ji opozděně. Jest samozřejmo, i když řádná renta jest vyplácena, že naprosto nestačí ke krytí existenčních potřeb invalidy a jeho rodiny a že jest tudíž nutno a účelno, aby Československá republika o své příslušníky invalidy se náležitým způsobem postarala.

Kromě toho část invalidů, příslušníků našeho státu, nalézá se již ve veřejných službách naší republiky. Jsou to invalidé, kteří byli sproštěni služby vojenské a kteří jako občané byli vzati do různých úřadů, kteří byli vzati do služby ministerstva Národní obrany a z valné části také do služeb úřadů naší vojenské správy.

Návrh kolegy Slavíčka a Skorkovského týká se těch invalidů, kteří byli propuštěni ze služby vojenské, vzati do služby ministerstva Národní obrany a zejména vzati do služby zemského vojenského velitelství.

Jest nutno vytknouti, že těmto státním služebníkům, kteří nalézají se ve službě vojenského velitelství zemského v Praze poskytuje se za dnešních neobyčejně těžkých poměrů drahotních pouze 200 K měsíčního platu. Invalida, který má i středoškolské vychování, dostává od našeho státu pro sebe a pro svoji rodinu pouze 200 K měsíčního platu. Jistě každý spravedlivý a soudný občan uzná, že není možno, aby z takového platu byly kryty potřeby nejen jednotlivce, ale zejména nemohou býti kryty potřeby celé rodiny, která strádá a nalézá se v bídě.

Poněvadž tito invalidé, kteří nalézají se ve službě zemského velitelství v Praze, podléhají ustanovení starého zákona rakouského a nemohou tudíž využíti výhod služebníků, kteří nalézají se ve službách ministerstva Národní obrany, žádají navrhovatelé, aby tito invalidé byli vyjmuti z rámce a kompetence starého rakouského zákona a vzati do rámce platných ustanovení, za kterých jest možno zlepšiti jejich existenční podmínky. Ovšem tento návrh nemůže býti postačitelný, poněvadž týká se pouze invalidů, kteří jsou zaměstnáni u zemského vojenského velitelství v Praze.

Bylo by nespravedlivostí, - a branný výbor se usnesl, aby zde to bylo zdůrazněno, - kdyby pouze jedné části invalidů, veřejných služebníků bylo přiznáno větší právo a druhým invalidům aby toto právo přiznáno nebylo. Následkem toho branný výbor doporučuje, aby všichni invalide, kteří nalézají se ve službách ministerstva Národní obrany, všech vojenských úřadů, tedy nejen zemského vojenského velitelství v Praze, nýbrž ve všech zemích, byli vyjmuti z platnosti starého zákona rakouského a aby na základě nových předpisů mohly jim jejich existenční podmínky býti lépe upraveny. (Výborně!)

Mimo to, ale musíme žádati, aby toto právo pro invalidy nevztahovalo se pouze na invalidy, kteří jsou ve službách vojenských úřadů, nýbrž aby se vztahovalo na všechny invalidy, kteří jsou ve službách československé republiky a kteří podléhají veškerým ministerstvům našeho státu a kteří podléhají veškerým úřadům československé republiky. (Výborně! Zcela správně!)

Je pochopitelno, že tímto opatřením nemá býti vyčerpána péče o naše invalidy. Musíme uvítati, že ministerstvo pro sociální péči předložilo právě včera návrh zákona o péči o válečné poškozence. Je třeba a je samozřejmou povinností, aby nejen přímým způsobem, tedy určením pevné renty, která rovná se existenčnímu minimu, zabezpečena byla existence invalidů. Musíme žádati, aby invalidé, kteří svým zraněním byli vzati ze sféry svého povolání, aby stát jim umožnil uplatnění jich zbývajících schopností na polích jiného hospodaření, na polích jiné práce, jiné produkce a jiné činnosti.

Žádáme, aby stát věnoval péči, v prvé řadě výchovu theoretickou, ale i praktickou, aby invalidé částečně ku povolání schopní mohli se obživiti a obživiti také své rodiny.

Žádáme, aby nastala v brzké době definitivní úprava všech požitků, jak to již signalisuje vládní návrh o péči o válečné poškozence.

Mimo to - nač klademe důraz - jest nutno, aby správa republiky provedla rychlý soupis všech invalidů, které v republice máme. My máme nepevnou a nejistou číslici 400.000 invalidů v naší republice.

Jest třeba, aby přesným soupisem byl zjištěn počet našich invalidů, ale také aby řádným způsobem, nejen superarbitračními přehlídkami vojenskými, ale i přehlídkami civilními, konstatováním možnosti výdělečné schopnosti, byla určena buď renta pro invalidu a jeho rodinu, anebo aby bylo přiřknuto určité a přiměřené povolání pro válečné poškozence.

Návrh, který byl podán, týká se kancelářských úředníků a sluhů, kteří jsou zaměstnáni u ministerstva Národní obrany, a kteří jsou zaměstnáni u zemského velitelství v Praze. Výbor branný rozšířil poněkud návrh pp. navrhovatelů a doporučuje Národnímu shromáždění tento návrh:

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby učinila opatření v tomto smyslu: "Invalidé, kteří jsou ve službách ministerstva Národní obrany a jemu podřízených vojenských úřadů, buďtež vyňati z ustanovení starého rakouského zákona o státních zaměstnancích a nadále podřízeni ustanovením, platným pro ostatní pomocné zaměstnance ministerstva Národní obrany."

Branný výbor očekává, že vláda neomezí se pouze na tuto úpravu existenčních podmínek služebníků ministerstva Národní obrany, nýbrž že vláda sama iniciativně přijde s návrhem, aby totéž, co branný výbor navrhuje pro zřízence invalidy, sloužící u vojenských úřadů, bylo platné pro veškeré úřady naší republiky. (Výborně!)

Prosím, aby tento návrh, tento apel Národní shromáždění laskavě schválilo. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný (zvoní): Ke zprávě není žádný řečník přihlášen. Přistoupíme proto k hlasování a prosím, aby pánové zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s přečtenou resolucí branného výboru, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina.

Resoluce se přijímá a tím jest vyčerpán druhý odstavec denního pořádku. Přistoupíme k odstavci třetímu. Tím jest:

3. Zpráva finančního výboru o návrhu dra Srdínka a soudr., aby byli podporováni a vybaveni z dluhů učitelé a úředníci nižších tříd platových, kteří byli válkou nezaviněně ochuzeni neb nuceni se zadlužiti. Tisk 628. Zpravodajem jest občan dr. Veselý. Uděluji mu slovo k odůvodnění návrhu.

Zpravodaj dr. Veselý: Vážené Národní shromáždění!

Prof. Srdínko a soudr. podali návrh, aby byli podporováni a vybaveni z dluhů učitelé a úředníci nižších tříd platových, kteří válkou nezaviněně byli ochuzeni neb nuceni se zadlužit. Návrh posl. Srdínka nečiní požadavků, aby přímo a ihned ono zadlužení bylo napraveno, nebo aby podpora byla udělena taková, která by ochuzení nastalé ve válce nahradila, nýbrž žádá, aby vláda jen konala šetření, přípravy k takové náhradě. O skutečné výpomoci učitelstvu a úřednictvu jmenovanému má rozhodnouti teprve sněm, který vyjde z voleb, nikoliv tedy Národní shromáždění.

Drahotními poměry ve válce byla úřednictvu a učitelstvu skutečně způsobena škoda ohromná. (Posl. Buříval: Také zřízenectvu a dělnictvu!) a také zřízenectvu a dělnictvu, a žádný přídavek drahotní, žádná výpomoc, která státem udělována dosud byla, nenapravila tohoto ochuzení.

Stát jako zaměstnavatel má zajisté zájem, aby poznal skutečné poměry svých zaměstnanců, a kde by toho bylo potřebí, aby zasáhl, a proto se doporučuje, aby stát vyšetřil tyto poměry. Ovšem vyšetření musí se státi způsobem opravdovým a pozorným. Nesmí býti vzbuzena naděje, že snad budou zaplaceny ihned všechny dluhy, dříve jest nutno zjednati si číslice, abychom mohli posouditi, jak veliké ono zadlužení jest a jaké pomoci by tu bylo potřebí. Jest nutno činiti rozdíl mezi dluhy, které byly způsobeny opatřováním výživy, a mezi dluhy, způsobenými snad z lehkomyslnosti, která jistě i ve válce zde byla, za něž ovšem stát nemá žádné zodpovědnosti a z nichž také není povinen pomáhati.

Finanční výbor proto navrhuje, aby šetření skutečně konáno bylo, ovšem opatrně, aby nebyly zbytečně odhalovány soukromé rodinné poměry, a zároveň, aby bylo konáno opravdově, tak aby snad nebyly fingované dluhy předkládány a zahrnovány do státní výpomoci. Mám za to, že tento obraz o tom, jak válka - zejména poměry vyživovací - působila na obyvatelstvo, jest velmi důležitou, i historickou, i sociálně-politickou pomůckou a že bude záslužným konáním, jestliže příslušné úřady takovou zprávu o stavu učitelstva a nižšího úřednictva opatří.

Proto finanční výbor navrhuje, aby vládě bylo uloženo konat šetření o ochuzení nebo zadlužení učitelstva a úřednictva do IX. hodnostní třídy (včetně) ve válce a připravovat takto pomoc, které by mohl stát poskytnout, aby odčiněny byly hmotné ztráty stavů těch, vzešlé ve válce.

Místopředseda Konečný (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen.

Přistoupíme k hlasování a prosím, aby pánové zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolucí finančního výboru o vybavení učitelstva a nižšího úřednictva z nezaviněné nouze a z dluhů, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina; resoluce se přijímá a tim je vyčerpán 3. bod denního pořádku.

Přistoupíme k 4. bodu, a tím jest

4. zpráva finančního výboru o návrhu dra Engliše na změnu odst. 4. a 5. § 3. stanov "Zemědělské banky markrabství Moravského (tisk 595.) Referentem je občan dr. Engliš. Uděluji mu k odůvodnění tohoto návrhu slovo.

Posl. dr. Engliš: Slavné Národní shromáždění!

Moravská zemědělská banka obstarává pomocí zástavních listů hypotekární, ale také komunální úvěr, avšak maximum emise tohoto úvěru je dáno cifrou 300 milionů korun, kterážto cifra se může změniti pouze usnesením zemského sněmu za schválení panovníka. Tato cifra se dnes ukazuje naprosto nedostatečnou vzhledem k velkým obratům s je následkem toho až na 20 milionů vyčerpána. Těchto 20 milionů si reservovala pro sebe země. Ale právě v té době bylo by dobře, kdyby Zemědělská banka byla oprávněna k emisi další, poněvadž komuny, obce se za války neobyčejně zadlužily dluhem kontokorentním na vysoký úrok a bylo by vhodno, kdyby tento svůj vysoko zúročitelný dluh mohly konvertovati za nízko zúročitelné dluhopisy resp. zástav. listy Zemské banky, které mimo to se těší příznivému kursu. Počítáme-li jen dle posledního kursu, získalo by jen město Brno, kdyby se oddlužilo a konvertovalo své dluhy, na 300.000 K renty ročně úsporou. (Hlasy: Slyšte!) Tedy není žádného sporu o tom, že zvýšiti tento kontingent je nutno, avšak zvýšení tohoto kontingentu nesmí se dostat do kollise se zájmy státního úvěru, ale není také proveditelný za oněch ústavních kautel, které jsou ve stanovách banky určeny, t. j. za usnesení sněmu, který nezasedá a snad již zasedati nebude a za schválení panovníka, kterého nemáme. Nezbývá než změniti toto ustanovení zákona a to zákonem Národního shromáždění. Tedy, aby netrpěly zájmy státních financí zvýšením tohoto kontingentu na maximální emisi, je třeba zajisté k tomu svolení ministra financí, a proto navrhuje finanční výbor, aby byl dotyčný paragraf stanov Zemědělské banky v ten smysl změněn, že maximální emisi dluhopisů určuje ministr financí.

V původní osnově bylo řečeno, že státi se tak má pouze pro půjčky komunální, avšak finanční výbor neshledal nutným toto omezení a zmocnil ministra financí, aby pro jiné účely dovolil zvýšení maximální emise dluhopisů. (Výborně!)

Doporučuji, aby tento návrh finančního výboru byl slavným Národním shromážděním přijat.

Místopředseda Konečný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování a prosím pány, aby zaujaly svá místa. (Děje se.)

Nebude-li námitek, budeme hlasovati o všech 3 paragrafech i nadpisu projednávané osnovy zákona finančního výboru najednou. Je proti tomu námitka? (Nebyla.) Není. Tedy budeme tak postupovati.

Prosím, kdo souhlasí s projednávanou zprávou finačního výboru o návrhu posl. dra Engliše na změnu odstavce 4. a 5. § 3. stanov Zemědělské banky markrabství moravského se všemi 3 paragrafy i nadpisem zákona, aby povstal. (Děje se.) To je většina, zákon se přijímá v prvém čtení.

Přistoupíme ihned k hlasování v druhém čtení. Má snad pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj posl. dr. Engliš: V § 2. jest tisková chyba. Tam má státi "odst. 4. a 5. §u 3. stanov Zemědělské banky markrabství moravského." To slovo "§u 3." tam má býti vloženo.

Místopředseda Konečný: Kdo souhlasí s osnovu zákona, přijatou právě v prvém čtení, se změnou panem zpravodajem naznačenou, i ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Tím se přijímá osnova také ve druhém čtení. Tím jest vyřízen 4. bod programu a přistupujeme k bodu

5. Zpráva finančního a ústavního výboru o vládní osnově zákona, jímž se odděluje správa finanční od správy politické (tisky 508 a k č. 508). Zpravodajem jest občan dr. Weyr. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj dr. Weyr: Slavné Národní shromáždění!

Osnova, o které referuji, chce odstraniti formální a čistě osobní pouto, které spojovalo správu přímých daní se všeobecnou správou politickou v I. a II. instanci. Toto pouto bylo stanoveno svého času provisorním nařízením ministerským ze dne 18. září 1868, kteréžto nařízení platilo do dnes. To je zjev, který byl velmi častý v bývalém Rakousku. Pouto to jevilo se v tom, že přednostové politických úřadů byli současně přednosty berních referátů a zemských finančních ředitelství.

Osnova je zcela jasná a není nutno, abych k ní dodával dalších poznámek. Ústavní a finanční výbor, kterému tato osnova byla též předložena, plně souhlasil s důvody, které uváděla vláda na rozloučení tohoto pouze formálního pouta, a oba výbory přijaly nezměněně osnovu, jak jim byla předložena vládou. Prosím tedy, aby slavné Národní shromáždění tuto osnovu přijalo. (Výborně!)

Místopředseda Konečný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme k hlasování. Nebude-li námitek, budeme hlasovati o všech paragrafech projednávané osnovy najednou. Jest proti tomu snad námitka? (Nebyla.) Není. Budeme tedy postupovati tímto způsobem.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, právě odůvodněného p. zpravodajem občanem dr. Weyrem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina, zákon se přijímá.

Přistoupíme ihned ke druhému čtení. Není proti tomu námitky? (Nebyla.) Není tomu tak. Přeje si snad pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj dr. Weyr: Ne.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP