Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
dr. Bella, dr. Hajn, Konečný,
Udržal,
zapisovatelé:
posl. Pik, dr. Veverka;
větší počet
poslanců.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, Klofáč, Prášek,
dr. Rašín, Staněk,
dr. Soukup, dr. Stránský,
Stříbrný, Švehla,
dr. Winter, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj K. Vaněk:
Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se mění zákony o úrazovém
pojištění dělníků,
(tisk 780).
2. Zpravodaj Houser. Zpráva
školského výboru o návrhu Fr.
Housera a soudr. na změnu zákona o školách
obecných, (tisk 768).
3. Zpravodaj dr. Matoušek.
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu na změnu zákona z 21. března
1918, č. 108, ř. z. a § 411 trest. řádu,
(tisk 776).
4. Zpravodaj Vojta. Zpráva
státně-zřízeneckého
výboru o vládním návrhu zákona,
jenž se týče převzetí poštmistrů,
poštovních oficiantů, pošt. expedientů
se zkouškou oficiantskou a telegrafních adjunktů
(aspirantů), zařaděných do tříd
hodnostních, (tisk 754).
5. Zpravodaj dr. Fáček.
Zpráva finančního výboru o
vládním návrhu zákona, jímž
se poskytuje osvobození od domovní daně
činžovní a přirážek pro
novostavby v t. zv. pevnostním obvodu města Hradce
Králové, (tisk 779).
6. Zpravodaj K. Vaněk.
Zpráva sociálně-politického
výboru o návrhu Vikové-Kunětické
a soudr. aby byla vzata ochrana matek a kojenců do státní
správy, (tisk 760)
7. Zpravodaj Novák.
Zpráva imunitního výboru o žádosti
zemského soudu v Praze, aby byl vydán člen
N. S. Josef Stivín k žalobě Josef Pouby,
(tisk 769).
Případně:
8. Zpravodaj dr. Horáček.
Zpráva finančního výboru o
vládním návrhu zákona, jímž
se vláda zmocňuje uzavříti úvěr
do 179,000.000 dolarů, (tisk 811).
9. Zpravodaj dr. Horáček.
Zpráva finančního výboru o
vládním návrhu zákona, jímž
se upravuje oběh a správa platidel v Československém
státě a doplňuje zmocnění ministra
financí, dané zákonem že dne 25. února
1919, č. 84 Sb. z. a n., (tisk 812).
10. Zpravodaj dr. Lukavský.
Zpráva státně-zřízeneckého
a školského výboru o vládním
návrhu zákona o platech suplentů státních
středních škol.
11. Zpravodaj dr. Stránský.
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona na zřízení nejvyššího
soudu v Brně, (tisk 752).
12. Zpravodaj mg. Rotnágl.
Zpráva technického výboru o vládním
návrhu zákona, kterým se povoluje 9,079.137
K 60 h na provádění nouzových
prací v Praze.
13. Zpravodaj Laube. Zpráva
sociálně-politického výboru
o vládní osnově zákona o prodloužení
platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných,
(tisk 809).
14. Zpravodaj Rotnágl.
Zpráva technického výboru o vládním
návrhu zákona, jímž se povolují
stavební úlevy že stavebního
řádu pro Prahu, (tisk 781).
15. Volba delegátů
do mezinárodní parlamentní obchodní
konference bruselské.
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili
se členové Národního shromáždění:
churavostí: Frant. Navrátil
(na neurčito), min. dr. Zahradník, dr. Krouský
(pro tento týden);
zaměstnáním:
Janoška (na neurčito), Čobrda
(do velikonoc), Sonntág (pro tento týden),
Netolický (pro tento týden), dr. Bulín
(na tento týden), Jaroslav Vlček (na tento
týden), Klega (na tento týden). Dále
dodatečně omluvil svojí nepřítomnost
v poslední schůzí člen N. S. Juriga.
Dále omlouvají svoji nepřítomnost:
účastí při
mírovém jednání v Paříži
členové N. S. Mečíř,
Tayerle;
trvalým zaměstnáním
ze Slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek,
dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola, ministr dr. Šrobár.
Výborům z předsednictva
přikázány tyto návrhy:
žádám, aby byly přečteny.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 784. Vládní návrh
na vydání zákona o práci
dětí.
Tisk 794. Návrh člena
Národního shromáždění
Jaroslava Marka, Ludvíka Pika a soudr. na
zrušení t. zv. čeledního řádu.
Výboru poštovnímu:
Tisk 800. Návrh člena
Národního shromáždění
J. Rýpara, J. Kadlčáka a soudr.,
aby bylo zřízeno dopravní a poštovní
automobilové spojení ve Slezku na Těšínsku
mezi Frýdkem a Morávkou, Polskou Ostravou atd. a
na Moravě mezi Místkem přes Příbor
a N. Jičínem.
Výboru školskému:
Tisk 806. Návrh člena
Národního shromáždění
J. Smrtky, Bradáče a soudr., aby uzákoněna
byla osnova zákona stálou komisí školskou
sněmu českého vypracovaná.
Výboru kulturnímu:
Tisk 807. Návrh členů
Národního shromáždění
dra A. Uhlíře, K. St. Neumana a soudr.,
aby zemská divadla pražská byla převzata
ve správu státní. (Současně
přikázán výboru právnímu.)
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 808. Návrh člena
Národního shromáždění
Buřívala a soudr. na přiznání
zvýšených drahotních vedlejších
požitků (měsíčních paušálů)
a přídavků na činži pro
veškeré dělnictvo čs. drah, jakož
i veškerý provis. skladištní a staniční
personál a pro úpravčí trati a poskytnutí
dlouhodobého úvěru za mírných
splátek pro opatření potravin atd.
Tiskem
rozdáno v 48. schůzi Národního shromáždění
československého:
Tisk 786. Odpověď ministra
vnitra (v zast. min. předsedy) na dotaz člena Národního
shromáždění V. Dyka a soudruhů
ohledně vyklízení Těšínska.
Tisk 787. Odpověď ministra
pro zásobování lidu na dotaz člena
Národního shromáždění
Kadlčáka a soudruhů a člena
Národního shromáždění
Šamalíka a soudruhů, o zrušení
ústředen a jim podobných ústavů.
Tisk 788. Odpověď ministra
vnitra na dotaz člena Národního shromáždění
inž. Pospíšila, Čuříka,
dra Mazance a soudruhů o znásilnění
svobody přesvědčení dělnice
Anny Kukačkové a Marie Mayerové, zaměstnaných
u firmy Hardtmuth v Č. Budějovicích.
Tisk 789. Odpověď ministra
vnitra na dotaz člena Národního shromáždění
A. Čuříka, dra Mazance, inž.
Pospíšila a soudruhů o násilném
nucení dělníků křesťanského
smýšlení, aby vstoupili do soc. demokr. strany.
Tisk 790. Odpověď ministra
vnitra na dotaz člena Národního shromáždění
Kadlčáka, Čuříka,
Rýpara a soudruhů o znásilnění
dělníka Em. Motlocha z Vítkovic na Moravě.
Předseda:
Z předsednictva přikázány byly:
Výboru ústavnímu:
Tisk 799. Vládní návrh
zákona o sloučení sousedních obcí
s Brnem.
Tisk 799. Vládní návrh
zákona o připojení sousedních obcí
k Olomouci. V těchto návrzích se žádá,
aby výboru uložena byla lhůta 24 hodin
ku podání zprávy.
Tisk 810. Vládní návrh
zákona, kterým se mění zákon
z 13. listopadu 1918 č. 37 sb. z. a n. o prozatímní
ústavě.
V tomto návrhu se žádá,
aby byla výboru uložena lhůta 8 dnů
ku podání zprávy.
Jsou proti navrženým
lhůtám námitky? Není jich. - Prohlašuji,
že lhůty jsou schváleny.
Z předsednictva přikázán
byl:
Výboru ústavnímu:
Tisk 417. Vládní návrh
zákona o nejvyšším soudě.
Přistupujeme k projednání
denního pořadu a sice k prvnímu odstavci,
jímž jest:
1. Zpráva sociálně
politického výboru o vládním návrhu
zákona kterým se mění zákony
o úrazovém pojištění dělníků,
(tisk 780).
K projednávání
dostavil se z ministerstva sociální péče
p. odb. rada dr. J. Picek, z ministerstva železničního
odb. rada dr. Jan Pospíšil a ministerský
místotajemník dr. Jar. Podobský. Zpravodajem
o tomto odstavci denního pořadu jest člen
Národního shromáždění
p. Karel Vaněk. Uděluji mu slovo.
Člen Národního
shromáždění Vaněk: Slavné
Národní shromáždění! Velevážené
dámy, vážení pánové!
Předloha, o které mám
podati zprávu, jest jednou z těch, které
Národní shromáždění nutně
má vyříditi, poněvadž týká
se dvou složek v našem výrobním životě
velmi důležitých - horníků a
železničních zřízenců.
Tito zřízením našeho Československého
státu octli se v choulostivé situaci a jsou se svým
úrazovým pojištěním odkázáni
na pojištění centrálních pojišťoven
odborových, které mají své sídlo
ve Vídni, a v důsledcích toho jest samozřejmo,
že nám jest postarati se o to, aby z těchto
pojišťoven byli vyjmuti a byli pojištěni
uvnitř naší československé republiky
proti následkům úrazu. Velectění
pánové, jisto jest, že dosavadní úrazové
pojištění horníkům nevyhovovalo.
Jednak zřízením, jednak odborové pojištění
se sídlem ve Vídni neodpovídalo praktickým
požadavkům horníků, cesta k tomuto úrazovému
pojištění byla velmi zdlouhavá a obtížná,
a na druhé straně hrály zde úlohu
otázky národnostní, poněvadž
vedení této úrazové pojišťovny
jest a bylo úplně německé a nad to
zastoupení hornictva v této pojišťovně
bylo nedostatečné. Vzhledem k tomu od dávných
let ozývalo se u hornictva přání,
aby oni přičleněni byli k dosavadním
územním úrazovým pojišťovnám
a sdíleli osud, dobré i zlé, se všemi
těmi pojištěnci, kteří v těchto
územních pojišťovnách jsou opatřeni.
Tomuto dlouholetému přání hornictva
osnova zákona, kterou ministerstvo sociální
péče předložilo, vyhovuje, a horníci
přičleněni jsou k této územní
úrazové pojišťovně.
Poněkud jinak stojí
věc se železničními zřízenci.
I ti byli pojištěni v jediné centrále,
ve své úrazovně se sídlem ve Vídni
a nyní, když jedná se o jejich pojištění
v naší republice, nastává otázka,
jest-li má pro tyto zaměstnance zřízena
býti zase zvláštní odborová pojišťovna.
Ministerstvo sociální péče otázku
tu řeší jiným způsobem a sice
praví, že úrazová pojišťovna
železničních zřízenců
rozhodla již tak dříve na základě
materiálu, který byl sebrán železničními
úřady, že rozhodla vlastně tak, jak
železniční úřady předem
jí stanovily a poněvadž železniční
zřízenci z valné části až
na ojedinělé výjimky jsou zřízenci
státu, že není naprosto zapotřebí,
aby stát pro svoje státní zaměstnance
zřizoval zvláštní pojišťovny,
nákladný aparát, který by vyžadoval
značně pracovních sil, absorboval je a vedle
toho vyžadoval značné peněžní
náklady a že bude tudíž daleko lépe,
když železnice v případě úrazu
obstarají své zaměstnance přirozeně
v té výměře důchodů
a požitků, jak je zákon zajišťuje
ostatním zaměstnancům, když určitý
vliv při správě a vyřízení
těchto záležitostí železničním
zřízencům zajistí a když vedle
toho zakročí, aby případné
odvolání z rozhodnutí ve příčině
zaopatřovacích požitků bylo železničním
zřízencům umožněno u rozhodčích
soudů, kterými by byly v tomto případě
rozhodčí soudy úrazových pojišťoven
dělnických dle jednotlivých území.
To jsou hlavní rysy předlohy,
která se má státi zákonem.
Při této příležitosti
bylo zapotřebí řešiti také celou
řadu jiných otázek a sice zajistiti nároky
nemocenských a bratrských pokladen ve smyslu §
65. dosud platného zákona úrazového
oproti úrazovým pojišťovnám, kterážto
otázka rovněž jest v předloze řešena.
Stejně zavádí se určité novum
v osnově, pokud se týče ocenění
naturálních požitků, které se
započítávají do ročního
výdělku zaměstnance. Až dosud požitky
ty byly oceňovány v každém jednotlivém
případě individuálně. Stal-li
se úraz, bylo potřeba naturální požitky
úrazem stiženého vyšetřiti, oceniti
a stanoviti, kterážto procedura byla rovněž
zdlouhavá, poněvadž obyčejně
postižený nebyl s tím oceněním
spokojen, on měl právo odvolati se z tohoto ocenění
žalobou k rozhodčímu soudu. Na základě
toho vzniklo mnoho zbytečných sporů a také
nákladných prací. Tomu má býti
čeleno tím, že na počátku každého
roku budou naturální požitky politickým
úřadem, vztažmo horním úřadem
event. železničním úřadem oceněny
a že budou pak směrodatné po celé období.
Vedle toho má ministr sociální péče
možnost, v mimořádných případech
i mimořádně oceniti naturální
požitky, aby tím způsobem každý
zaměstnanec došel svého práva.
Další novum v zákoně,
který máme schváliti, jest ustanovení
ohledně správního výboru. V původní
osnově se navrhovalo, aby byl k vyřízení
běžných záležitostí, zejména
k stanovení důchodů a odškodnění
zřízen správní výbor šestičlenný
s předsedou, vztažmo místopředsedou,
kteréžto ustanovení vlastně bylo vzato
že stanov jednotlivých úrazových pojišťoven.
Ministerstvo pro sociální péči uznalo
za vhodné, aby toto ustanovení, které bylo
ve stanovách, bylo přejato do zákona. Sociálně-politický
výbor usnesl se však rozmnožiti počet
členů správního výboru ze 6
na 9 a sice z toho důvodu, aby kategoriím, které
jsou nově pojaty do úrazového pojištění,
byla hned dána možnost nabýti přímého
zastoupení ve správním výboru, kteréžto
opatření může se činiti tím,
že ministerstvo na základě svého oprávnění
jmenuje dotyčného do správního výboru.
Současně s tímto
opatřením jest učiněno ještě
opatření jiné, že totiž záležitosti,
které jsou snad zásadního rázu aneb
zdají se býti části členů
správního výboru tak důležitými,
že není radno, aby o nich rozhodoval 9členný
správní výbor ... (Hluk a nepokoj.)