Zpravodaj posl. Jonáš
(pokračuje): A praví v případě
tom dále, že subvence, která se dosud uděluje,
naprosto by nestačila, ano že by bylo nebezpečí,
že, kdyby mělo při této subvenci zůstati,
že by se síly učitelské rozutekly a
ústav by zakrněl, nebo docela zanikl, což by
bylo po 108 létech velkou ostudou pro náš národ.
Praví dále ministerstvo, že třeba bylo
by tuto subvenci zvýšiti až na 900.000 K, tedy
asi na sumu, která pro počátek stačila
by pro sestátnění. Mluvil jsem také
s p. ministrem financí a ten naprosto souhlasí s
postátněním této školy. To znamená,
že chce náležitou sumu na ústav ten věnovati.
Když takto šetrné ministerstvo financí
samo jest pro sestátnění této školy,
co my máme dělati? Máme býti papežštějšími,
než sám papež? Ne. Prosím vás tedy,
pánové, abyste vyslovili souhlas jak s návrhem
zákona, tak i se dvěma resolucemi a sice jednou,
kterou podal pan prof. dr. Lukavský, a druhou pan prof.
dr. Weyr. Prosím vás znovu co nejdůtklivěji,
abyste hlasovali jak pro zákon, který Vám
byl předložen, tak pro resoluce, neboť tím
vykonáte jak velký čin sociální,
tak také velký čin kulturní. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K tomuto předmětu denního
pořadu podal resoluční návrh pan kolega
dr. Weyr tohoto znění:
"Vláda se vyzývá,
aby se vším urychlením zahájila přípravné
kroky k postátnění konservatoře
hudby v Brně." Resoluční tento návrh
nese dostatečný počet podpisů a jest
předmětem jednání.
K slovu není k tomuto odstavci
denního pořadu nikdo přihlášen,
debata jest s končena, přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Poněvadž zákon
obsahuje pouze tři paragrafy a není podán
žádný pozměňovací návrh,
dám o něm hlasovati v celku. Námitek proti
tomu není. (Nebylo.)
Kdo souhlasí s paragrafy 1.,
2., 3., jakož i s nadpisem zákona, jak jest obsažen
ve správě kulturního výboru, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Jonáš:
Ne.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem právě v prvém
čtení přijatým, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve čtení druhém.
Přistoupíme k resolucím.
Přeje si pan zpravodaj k resolucím slova?
Zpravodaj poslanec Jonáš:
Připojuji se k prvé i druhé.
Předseda:
Pan zpravodaj navrhuje přijetí obou resolucí
a to resoluce, obsažené ve zprávě výborové,
i resoluce, podané panem kolegou Weyrem, kterou
jsem právě teď přečetl. Dám
hlasovati o obou najednou, nebude-li proti tomu námitek.
(Námitek nebylo.) Není.
Kdo souhlasí, aby obě
resoluce byly přijaty, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, obě
resoluce jsou schváleny. Tím tento odstavec
denního pořadu jest vyřízen.
K odstavci druhému
navrhuji po dohodě s pány předsedy klubovními,
aby tento odstavec byl projednán jako poslední odstavec
dnešního denního pořadu. Námitek
proti tomu není (Nebylo), a přistoupíme
hned k dalšímu odstavci denního pořadu,
jímž jest
3. zpráva živnostenského
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 896) na zřízení instruktorátu
pro podniky k přechovávání cizinců
(tisk č. 1893).
Zpravodajem jest pan kolega Hatlák.
Uděluji mu slovo.
Posl. Hatlák: Slavné
Národní shromáždění!
Živnostenskému výboru
předložen byl vládní návrh zákona
na zřízení instruktorátu pro podniky
k přechovávání cizinců. O tomto
vládním návrhu jednal živnostenský
výbor v několika svých schůzích
a možno říci, že jej přijal s naprostým
souhlasem všech súčastněných
činitelů.
Instituce instruktorů hotelových
vyplynula čistě ze Svazů pro povznesení
návštěvy cizinců. My na Moravě
ze Svazu pro povznesení návštěvy cizinců
měli hotelového instruktora po několik roků
a můžeme říci, že výsledek
jeho činnosti byl dobrý, takže jsme vládu
přiměli k tomu, aby podobného instruktora
vydržovala sama ze svých prostředků.
Takový instruktor podle intence tohoto zákona má
býti rádcem, důvěrníkem a učitelem
hostinství ve všech otázkách zakládání,
vybudování a vedení podniků.
Vážené Národní
shromáždění, kdo zná hotelové
zřízení u nás, v Československé
republice, ví, že je nutno, aby instituce podobná
byla zřízena, máme-li míti záruku,
aby návštěva cizinců byla u nás
udržena. Instruktor má odstraniti vady, nedostatky
a zlořády hotelové, které se doposud
podle vládního návrhu jevily a o kterých
možno říci, že zde skutečně
byly.
Instruktorát hotelový
nemá však dle návrhu zákona přesné
analogie ve stávajících dohlédacích
a kontrolních orgánech státních. Jde
tu o novou instituci, jejímž účelem
jest povznesení úrovně naší hotelní
živnosti na mezinárodní niveau se stanoviska
zvelebování cizineckého ruchu, ne prostředky
donucovacími, nýbrž jen upozorňováním,
radou a podporou při zakládání, vedení
a vybudování podniků k přechovávání
cizinců.
Působnost instruktorova je
v odůvodňovací zprávě vládního
návrhu zevrubněji vylíčena a já
odkazují pp. členy Národního shromáždění,
interesují-li se o věc, aby si ji řádně
přečetli.
Instruktorovi nebyla dána
žádná výkonná moc z toho důvodu,
aby instituce tato nebyla pociťována jako nějaká
tyranie pro hostinské a hoteliery. Nedostatek donucovacích
prostředků má nahraditi uznání
ministerstva obchodu a úřední evidence dobrých
podniků, od kterýchž opatření
si lze slibovati nejlepších výsledků,
neboť obě budou nesporně pobídkou k
příčinlivosti hotelových podnikatelů.
Název "instruktor"
zvolen byl po pečlivé úradě. Proti
názvu "dozorce" ohražoval se živnostenský
inspektorát, název pak "poradce" jest
příliš úzký, jelikož nevystihuje
dobře všechny stránky jeho činnosti.
Postavení jeho jako státního úřadníka
usnadní jemu velmi styk s úřady a má
upevniti také jeho autoritu u podnikatelů, kteří
v něm uvidí neodvislého a nestranného
zastánce svých zájmů u státních
úřadů.
Instruktor hotelový má
dále za povinnost, aby doplnil síť orgánů
zvelebovací akce živnostenské; není
a nemá být tudíž jedině proto
zřízen, aby snad (Posl. Petrovický: Hostinské
šikanoval!) řekněme, hostinské šikanoval
dle vašeho mínění. Já myslím,
že tomu tak nebude, ale aby také doplnil vzdělání
našich hostinských, a to pořádáním
odborných kursů ve prospěch zvelebení
živností hostinských, aby pořádal
pro hostinské přednášky o hotelových
zřízeních v cizině i doma atd.
Proto také živnostenský
výbor, když jednal o této záležitosti,
beze všeho přičlenil k ní ustanovení
v § 3., že hotelový instruktor má být
v úzkém kontaktu s ústavem na zvelebování
živností, s odbornými organisacemi hostinských
a hotelierů a se svazy pro povznesení návštěvy
cizinců.
Vážení pánové!
Máme-li vůbec mluviti o povznesení návštěvy
cizinců, musíme si uvědomiti jedno: že
nepomůže nám pouze tato instituce hotelového
instruktorátu, ale že budeme muset soustředit
celou akci pro povznesení návštěvy cizinců
v republice československé vůbec.
Čeho je nám třeba
k vybudování cizineckého ruchu v československé
republice? My jsme si zřídili u nás hned
po ustavení republiky cizinecký úřad.
Mimo tento máme v ministerstvu obchodu zvláštní
odbor pro povznesení návštěvy cizinců,
existují svazy pro povznesení návštěvy
cizinců a jiné a jiné instituce, které
mají mít za úkol, lákat k nám
cizince, k nám je přivádět. Samozřejmým
důsledkem je, že, chceme-li někoho uhostit,
musíme hledět, abychom ho měli také
kde umístit. Doposavadní zkušenosti mluví
o tom, že naše hotelové zřízení
není na tom stupni, jako je v cizině. (Posl.
Petrovický: A čí je to vina?) Vina spočívá
v okolnostech i ve věci samé.
A já neříkám,
že jsme na tom hůře, nežli cizina vůbec.
Naši cestovatelé, kteří jezdí
po Německu, Francii, Anglii, mohl bych říci,
jen z přímého jakéhosi nadšení,
mluví o tom, že hotelová zřízení
německá, francouzská, anglická jsou
lepší, než v republice, resp. v bývalém
Rakousku. Já dle své zkušenosti mohu říci,
že tomu tak de facto není. Kdo byl účasten
různých vyjížděk, zejména
zástupců hotelových, potom zástupců
spolku pro zahradní města, kdo byl v Anglii, řekněme
v Birminghamu, Hullu, Manchestru, Liverpoolu a jiných městech,
musí doznati, že naše hotely nejsou na tom o
nic hůře, než právě v těchto
jmenovaných městech. Co je podkladem a co je nutno
vyzvednout u těchto hotelů, jest, že jsou čisté
a že skýtají cizinci pohodlí. To schází
našim hotelům, to schází našim
zařízením hotelovým, to musíme
si zcela otevřeně říci; vidíme
to na Slovensku zejména, a slovenští kolegové
v živnostenském výboru to plně doznali,
že tam není možno vůbec do takového
hotelu přijíti, poněvadž vydržován
jest židovskými krčmáři, kteří
těchto hotelů používají ke všemu
jinému, jenom ne k přechovávání
cizinců, totiž - k nekalému svému řemeslu.
Vážení pánové,
to má býti u nás, v československé
republice, odstraněno a my starati se máme o to,
aby náš turista, náš návštěvník
z ciziny, náš student, který cestuje v
době prázdnin, skutečně cítil
se v místech, do kterých se dostane, také
jako doma.
Nebudu se zmiňovati široce
a dlouze o hospodářském významu cizineckého
ruchu, přes to přese všechno dovolím
si upozorniti na to, že na př. Švýcarsko
mělo hrubého příjmu z návštěvy
cizinců 1151/2 mil. franků
ročně; má 1024 hotelů se 133.840 postelemi
a zaměstnává v tomto cizineckém ruchu
hotelovém 33.000 zřízenců. Investice
švýcarských hotelů obnášejí
777 mil. franků.
Paříž sama má
celkem 163.211 pokojů hotelových a 3097 nábytkem
opatřených appartements; hrubý příjem
z tohoto hotelového podnikání pařížského
činí 3 miliardy korun. V Italii cizinecký
ruch vynáší asi 300 mil. lir hrubého
příjmu. Ve starém Rakousku činil tento
obnos 50 mil., průměrně 48-50 mil., v Čechách
počítá se v posledních létech,
že výnos tohoto cizineckého ruchu činil
28-30 mil., tudíž obnos pranepatrný.
Vmyslíme-li se v postavení
matičky Prahy, pokud se týče cizineckého
ruchu, musíme říci, že Praha po této
stránce není vybavena. Viděli jsme to o výstavách
pražských, kdy cizinecký ruch býval
pro Prahu značný. Viděli jsme to při
návštěvách na př. v r. 1908 při
komorní jubilejní výstavě, že
počet cizích návštěvníků
142.497 musil býti rozdělen nejen mezi hotely, ale
i po soukromých domácnostech, a vidíme to
ostatně dnes po převratu v československé
republice, že Praha trpí nedostatkem hotelových
zařízení, že trpí nedostatkem
zařízení pro povznesení návštěvy
cizinců vůbec.
Podíváme-li se jen
na pražská nádraží, nemusíme
dále vůbec o věci hovořiti. Ta mluví
za celou kroniku toho, že zde v Praze bude musiti ať
ministerstvo obchodu, nebo cizinecký úřad
a ostatní organisace pro povznesení návštěvy
cizinců velmi mnoho vzíti do ruky, aby Prahu vybudovaly
tak, jak jest toho zapotřebí. (Posl. Petrovický:
Vláda staví velký hotel o 500 pokojích!)
To snad stačí, ale já myslím, že
ne. Myslím, že cizinecký ruch musí povznášeti
se nejen z cizineckého úřadu, ze svazů
pro povznesení návštěvy cizinců,
ale že k tomu musí přistoupiti také
obce, též veškerá naše ministerstva,
která s cizineckým ruchem ve spojení jsou,
to jest: ministerstvo železnic na př. příslušnou
lepší úpravou jízdních řádů,
lepší dopravou do různých míst
(Tak jest!), dále myslím, že ministerstvo
železnic má nejlepší prostředky
také v tom, že když se staví nádraží,
může ihned vystavěti k tomu t. zv. hotelové
zařízení na nádražích,
jak to vidíme také v cizině. Při té
příležitosti vzpomínám, že
také bývalé Rakousko v Bosně a Hercegovině
stavělo t. zv. státní hotely. Také
tato otázka jest tak ožehavá, že bude
nutno se jí zabývati v našich útvarech
pro povznesení ruchu cizineckého a že budou
tyto nuceny přistoupiti k tomu, aby, když ne stát
sám, tedy za pomoci soukromých podnikatelů
nebo za účasti těchto soukromých podnikatelů
k něčemu takovému přistoupil.
Ministerstvo post jest zde povoláno neméně
k tomu, aby návštěvy cizinců povznášelo.
Vy víte, pánové, že máme na př.
na Moravě a v Čechách snad také obce
tak vzdálené od dráhy, od dopravních
prostředků, (4 až 5 hodin cesty) a jsou to
zvláště ty nejkrásnější
kraje, je to naše Slovensko, kam není vůbec
možno se dostati, - že tedy ministerstvo pošt může
svou akcí, automobilovými spojeními, tyto
kraje cizineckému ruchu učiniti přístupnějšími.
Vážení pánové!
Sledujeme-li celou záležitost cizineckého ruchu
a sledujeme-li také otázku hotelového instruktora,
jak ji nadhodila vláda a jak nám ji dala do živnostenského
výboru, musíme přivítati tento první
krok vlády čsl. republiky v tomto směru a
dovoluji si vám proto navrhnouti jménem živnostenského
výboru, aby připojená vládní
osnova byla schválena a aby jí dána byla
sankce. (Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Také o tomto zákoně,
majícím pouze 5 paragrafů, dám hlasovati
v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s §§
1., 2., 3., 4. a 5. zákona, jakož i s nadpisem jeho,
jak jest obsažen ve zprávě živnostenského
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon
je schválen v prvém čtení.