Předseda:
Tomášek,
místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: dr.
Stojan, dr. B. Němec;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády:
Tusar a členové vlády: Habrman,
Hampl, dr. Heidler, dr. Hodža,
Sonntág, Staněk, Švehla, dr. Veselý,
dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj dr. Engliš.
Zpráva finančního výboru o
vládní osnově zákona (tisk č.
1084) o dani z obratu zboží a z pracovních
výkonů (tisk č. 1908).
2. Zpravodaj Mattuš.
Zpráva právního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Ing. Nekvasila a soudr. (tisk č. 133) na vydání
zákona na nostrifikaci podniků, které v území
republiky československé vyrábějí
neb dopravu provozují, avšak mají své
sídlo mimo její hranice (k čís. tisku
1124).
3. Zpravodaj J. Veselý.
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu člena Národního shromáždění
V. Čipery a soudr. (tisk č. 1872) sklizni bramborů,
řepy a zelí (tisk č. 1944).
4. Zpravodaj Teska. Zpráva
imunitního výboru ve věci člena
Národního shromáždění
Josefa Kouši pro přečin proti bezpečnosti
cti k žalobě Václava Schuha (tisk č.
1941).
5. Zpravodaj Teska. Zpráva
imunitního výboru ve věci člena
Národního shromáždění
Antonína Svěceného pro přečin
proti bezpečnosti cti k žalobě Václava
Schuha (tisk č. 1942).
6. Zpravodaj dr. Soukup. Zpráva
imunitního výboru o žádosti zemského
co trestního soudu v Praze ze dne 24. Října
1919 č. j. Pr. XIV-70/19, o vydání člena
Národního shromáždění
Jar. Roučka k stíhání pro přečin
urážky na cti (tisk č. 1943).
7. Zpravodaj Tučný.
Zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1586), jímž se upravují pracovní
a mzdové poměry domácké práce
(tisk č. 1968).
8. Zpravodaj G. Navrátil.
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk č. 1870) o reorganisaci finanční stráže
(tisk č. 1975).
9. Zpravodaj dr. Kolísek.
Zpráva branného výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Ot. Hrejsy a soudr. (tisk č. 748), aby uloženo bylo
ministerstvu Národní obrany, vrátiti zrekvírované
kostelní zvony, měděné kotly a jiné,
pokud nebyly zničeny, jejich majetníkům (tisk
č. 1967).
10. Zpravodaj dr. Stojan.
Zpráva kulturního výboru o peticích
č. 1519, 1403 a 1508 a
zpravodaj Šamalík.
Zpráva výboru zásobovacího
o peticích č. 1487, 1710, 1672, 1663, 1592, 1721,
1688, 1664 a 1647 (tisk č. 1976).
Předseda (zvoní):
Národní shromáždění jest
schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili
nepřítomnost svou v dnešní schůzi
churavostí: Mattuš
(pro tento týden), dr. Metelka (na neurčito),
Frant. Mlčoch (pro tento týden), Jaroslav
Rouček (na tento týden), dr. Mareš
(na tento týden);
zaměstnáním:
Dr. Vratislav Černý, (na tento týden),
Kříž, Kadlčák (na
neurčito), Tayerle (na neurčito), Dula
(do 17. prosince);
dále ze Slezska: Cingr,
Kléga, Rýpar, Štěpánek,
dr. Witt, Zika (všichni na neurčito).
Žádám p. sekretáře,
aby přečetl, které záležitosti
byly výborům přikázány.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Výborům přikázána
byla tato nařízení vládní,
předložená podle § 3. zákona ze
24./VII. 1917 č. 307 ř. z.:
Výboru zásobovacímu:
nařízení vlády
ze dne 9. prosince 1919 o úpravě obchodu sušenou
a praženou řepou a řepnou moučkou,
Výboru zásobovacímu
a živnostenskému:
nařízení vlády
ze dne 2. prosince 1919 o úpravě obchodu výrobky
železářských hutí.
Výboru právnímu:
Tisk 1952. Návrh člena
N. S. Ferd. Jiráska a soudr. na doplnění
zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70. ř. z.,
týkajícího se pravomoci představenstev
společenstev.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 1981. Návrh čl.
N. S. Rudolfa Bechyně, dra Lukavského,
Bradáče, Šrámka, Emila
Špatného, Igora Hrušovského,
B. Fišera a soudr. na úpravu platu předsedy
Národního shromáždění.
(Současně též přikázán
výboru pro jednací řád.)
Předseda (zvoní):
Ku přání, které mi bylo vysloveno,
přikazuji návrh členů N. S.
Tučného, Freimana a spol., aby byl
vydán zákon o nedělním klidu v obchodech,
prodejnách a kancelářích, který
byl 5. listopadu 1919 přikázán výboru
sociálně-politickému, také výboru
živnostenskému.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.) Je to přikázáno také
výboru živnostenskému.
Přistupujeme
a to
1. k pokračování
v rozpravě o zprávě finančního
výboru o vládní osnově zákona
o dani z obratu zboží a z pracovních výkonů
(tisk č. 1908).
Prvním řečníkem
jest p. kol. Myslivec; uděluji mu slovo.
Poslanec Myslivec: Slavné
Národní shromáždění!
Československý lidový
klub pověřil mě úkolem, abych stanovisko
jeho k projednávané právě dani z obratu
zboží a daně přepychové zde prohlásil
a stručně odůvodnil. Především,
vážené Národní shromáždění,
dovolte mi konstatovati, že i při této důležité
předloze objevuje se tentýž zjev, který
často již byl předmětem stesku a výtek
zde činěných, to jest o ukvapenosti, s jakou
zde vážné a důležité problémy
a otázky jsou projednávány. Sama předloha
obsahuje hned ve svém úvodu konstatování
ukvapenosti, kde se praví: "Zákon takového
významu, jako jest tento, byl by zasluhoval ještě
důkladnějšího propracování
a zejména obsáhlejších porad s organisacemi
hospodářskými. Posudky obchodních
a živnostenských komor byly sdělávány
a sebrány v největším chvatu."
Máme za to, že také
pro Národní shromáždění
bude dobré, když si uvědomí pravdivost
a správnost přísloví českého,
že práce kvapná málo jest platná.
Projednávání osnovy daně z převodu
statků a pracovních výkonů a daně
přepychové, pokud jsme je sledovali v tomto slavném
shromáždění, netěší
se valné přízni od počátku.
Panem referentem i všemi předchozími
řečníky byla předloha ta posouzena
velice nepříznivě. Stručně
resumuji: rektor prof. Engliš nazval ji, že jest
špatnou z důvodů sociálních,
hospodářských a měnových. Konstatoval
o ní dále, že jest největší
daní, která kdy obyvatelstvu uložena. Pan dr.
Heidler konstatoval o této dani, že jest krajně
nespravedlivou, a p. prof. dr. Horáček o
ní prohlásil, že jest nesympatickou a předloha
o ní dosti nedůslednou.
Vážené shromáždění,
ke své veliké lítosti nemohu učiniti
výminku a posuzovati předlohu tu příznivěji,
než jak tomu bylo u předchozích pp. řečníků,
včetně pana referenta. Mám za to, že
označení druhu této daně jako daň
z přepychu voleno bylo více z důvodů
taktických, než faktických, poněvadž
předměty, které mají podléhati
nové dani proti přepychu, jistě nejsou takové,
aby jako požadavky přepychové mohly býti
označeny.
Ode kdy jest koláč
u cukráře, plyšová sukně nebo
dokonce jen imitace plyše, oblek s polohedvábnou podšívkou,
šála nebo šátek hedvábný
nebo polohedvábný, deštník polohedvábný,
stolní a ložní prádlo, hrneček
porcelánový, od kdy jsou tyto předměty
předměty přepychovými? Já to
chápu proto, že byl volen ten titul jako daň
z přepychu, daň proti přepychu, z taktických,
a nikoli faktických důvodů. Je přirozeno,
že pro strany některé v tomto slavném
Národním shromáždění,
pro strany, které zastávaly kdysi odchylné
stanovisko, je dosti těžko odůvodňovati
a bráti dnes na sebe zodpovědnost za nepřímé
daně. Proto se tomu hledí vyhnouti aspoň
tím, že je nazvou, třeba nesprávně,
daní proti přepychu. Daň tato, vážené
Národní shromáždění, stihne
zvláště a především domácnosti,
řekl bych, vyčerpané. To jsou domácnosti
zejména všech gážistů, všech
obyvatel ve městech, to jsou domácnosti, které
během války buď roztrhaly anebo prodati musily
poslední kousek domácího zařízení,
to jsou domácnosti zvláště četné,
rodiny početné, které touto daní nejvíce
postiženy budou, poněvadž jsou vyčerpány
a těšily se, že nyní po válce kousek
po kousku ze svého domácího zařízení
budou teprve moci sobě opatřovati. To jsou domácnosti,
které neměly za války to štěstí,
jako některé jiné domácnosti, že
jim lidé nosili všechno, všecičko, aby
obdrželi košík bramborů, kilogram mouky,
bochník chleba. (Odpor v pravo.) Takové domácnosti,
které jsou zásobeny i na léta nebo desetiletí,
takové ovšem tíhu tohoto zákona nebudou
pociťovati, poněvadž jsou zásobeny, anebo,
jak se tomu i poněkud populárně nebo, chcete-li,
triviálně říká, zazobány.
Takové nepocítí tíhu nového
zákona; ale domácnosti úřednické,
gážistů, jsou domácnosti, které
za války se sebe svléknout musily poslední,
a co bylo, jest opotřebováno. Ty budou novým
zákonem postiženy nejkrutěji.
Vážené shromáždění!
Nové předloze zákonů nelze upříti
také té výtky, že způsobí
další stoupání drahoty. Všichni
jsme se těšili, že po válce nastane doba,
kdy ceny všech životních potřeb začnou
klesat. Naproti tomu vidíme v poslední době
tendenci stoupání cen. A pakliže k tomu přistoupí
ještě tato nová daň, bude stoupání
to ještě vetší, poněvadž -
a i to bylo zde konstatováno - nebude přiráženo
jen o to procento daní, nýbrž obnos bude zaokrouhlován
a tím drahota bude ještě větší.
Daň z obratu zboží jest daň velmi povážlivá,
poněvadž se platí tolikrát, do kolika
rukou zboží přijde. A tu zaslechl jsem v debatě
poznámku, že zákon tento bude míti za
následek, že budou navazovány styky přímo
mezi výrobcem a mezi konsumentem. Jaký to bude míti
další následek? Že celá třída
středního stavu, obchodníků menších
i větších, bude postupně a poznenáhlu
z obchodu vylučována, že bude existence těchto
obchodníků ničena. To bude následek
tohoto zákona, zejména jeho ustanovení, že
procento daně z obnosu zboží platí se
každým, skrze jehož ruce zboží bude
procházeti. A tu musím vyznati, že se mi jeví
v tomto zákonu určitá tendence proti stavům
středním a specielně proti stavům
živnostensko-obchodním.
Ta tendence jest již patrna
delší dobu v naší republice a já
připomínám že zejména oslovení
našeho pana ministerského předsedy Tusara k
deputaci obchodníků a živnostníků
pražských, kteří přišli
přednésti své stesky v onen den, kdy uzavřeli
na znamení demonstrativního protestu své
obchody a šli na hrad, aby u pana presidenta a u pana ministerského
předsedy si stěžovali. Ten tón řeči,
jaký zněl z úst pana ministerského
předsedy Tusara, podobal se více kantorskému
tonu, byl plný výtek a plný důtek
těm živnostníkům a obchodníkům,
kteří, sami se všech stran tlačeni a
tísněni přišli jednou, aby přednesli
také své stesky na povolaném místě.
A také já v tomto zákoně spatřuji
tu tendencí, proti středostavovskou tendenci, která
se zde jeví, ovšem v takových zaobalených
předlohách zákonů, ale která
v praxi životní jeví se na takových
případech, jakým byl případ
roudnický, kde živnostníci a obchodníci,
kteří se klidně sešli, aby o svých
bolestech a trpkostech pojednali, byli přepadáni
jako lotři nějací, sbiti, polozabiti a ostatní
dodnes nejsou si jisti životem. (Veselost.) Vy se
tomu smějete, ale celá Roudnice a celé okolí
se tomu nesměje, že obchodníci a živnostníci,
kteří si přišli postěžovat,
byli stlučeni železnými holemi a polomrtví
že zůstali ležet v místnostech, kde konali
schůze. (Výsměch a hluk na levici.)
To je tendence, která mluví,
která dýše také z této předlohy
zákona o dani z obchodu a o dani proti lichvě. (Hluk.
Předseda zvoní.) Vážené shromáždění!
My se nebudeme tady hádat. Ten zákon bude soudit
veřejnost, ten budou soudit živly konsumentů,
ten zákon budou soudit střední stavy a vy
se tomu zde můžete smát a ještě
jednou smát, ale možná, že přijde
den, že se smát nebudete, až vám bude
nésti důsledky tohoto zákona. (Hluk.)
Vážené shromáždění!
Každý obchodník bude muset vésti seznamy,
5 let je uschovávati. Finanční úřad
bude moci kdykoliv nahlédnouti do těchto seznamů,
do knih a do všech položek a k tomu roentgenování
budou mít finanční úřady právo,
povolati a ustanoviti také zástupce obcí.
Račte si, vážené shromáždění,
představiti, jak to vypadá v některých
našich obcích od 15. června, a teď si
k tomu přimyslete, že ten zákon dává
právo finančním úřadům,
aby pomocí těchto orgánů obecních
kontrolovaly, kdykoliv se jim zlíbí, toho obchodníka,
nahlédaly do jeho knih, zkrátka a moudře
ho roentgenovaly.
Jsem zvědav, jak vám
bude ten obchodník a živnostník vděčen
za to nové nadělení, které mu v této
předloze zákona a v zákoně samém
dáte.
Vážené shromáždění!
Zákon ovšem - a to bylo uvedeno jako polehčující
okolnost - jest zákonem pouze na 4 léta. Ale naše
jedno přísloví praví: Co vlk schvátí,
nerad vrátí. A v předloze samé v úvodu
se praví:
"Finanční výbor
jest si tudíž toho vědom, že základna
této daně je schopna dalšího vybudování
a že ho bude potřebovati. Avšak další
vybudování daně bude možné, až
se předem ve své jednoduché formě
nynější poněkud vžije. Pro první
krok nebylo lze více učiniti. Daň tato bude
úhelným kamenem pro sanaci státních
financí."
Když toto, vážené
Národní shromáždění, jest
obsaženo již v úvodě důvodové
zprávy, že je to teprve základní kámen,
že se musí počkat, až se trochu vžije
a pak že se začne na vybudování této
daně, pak ať tomu věří, kdo chce,
že ta daň za 4 roky, až se vžije, bude odvolána,
ale já sice slyším zvěst, ale víry
se mně k tomu nedostává.
Jedinou výhodou, ano jedinou
výhodnou stránku má tato předloha
zákona, a ta výhodná stránka jest,
že zmizí i u obyvatelstva ona illuse, že jakmile
socialisté se ujmou vlády, bude na světě
ráj. Ta illuse zmizí, obyvatelstvo uvidí,
co již dnes vidí, že totiž socialisté
byli silní v teorii, ale slabí v praxi, silní
v kritice, ale tam, kde mají obyvatelstvu skutečně
poskytnout slibované dobrodiní, slibované
zlaté poměry, že nesplnili těchto daných
slibů. (Posl. Johanis: Foukáte proti větru,
pane kolego, zbytečně foukáte proti větru!)
Nechte mne foukat proti větru a foukejte vy po větru!
Já vím, že je vám to milejší,
ale jsou zase lidé, kteří dovedou i proti
větru foukati. (Veselost.) Jíní v
teorii a jiní v praxi! Po všechna léta z těch
lavic a z těch stran bylo dokazováno o nepřímých
daních, že jsou to daně škodlivé,
široké vrstvy obyvatelstva nejvíce zatěžující,
a dnes první velká a největší
daň v tomto Národním shromáždění
jest nepřímá daň, generální
spotřební daň, jak jí nazval sám
pan zpravodaj.