Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Kadlčák, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: Bradáč, dr. Slavík;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: dr. Franke, Habrman, Hampl, Houdek, Sonntág, dr. Winter.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Bartoušek.

Zpravodajové: Brožík a F. Svoboda.

Zpráva výborů: I. sociálně-politického, II. technického, III. rozpočtového o vládních návrzích zákonů (tisk č. 2273 a 2211), I. zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, II. o závodních a revírních radách při hornictví, III. zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy (tisk č. 2461).

Místopředseda Udržal (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti, zahajuji jednání.

omluvili se:

churavostí: dr. Franta (na neurčito), Bečka (na neurčito), Laube (na neurčito).

zaměstnáním: dr. Engliš (pro tento týden.)

žádám p. sekretáře, aby to přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk 2470. Odpověď min. železnic, min. školství a národ. osvěty a min. soc. péče na dotaz čl. N. S. Jos. Vraného, dra A. Velicha, dra O. Srdínka, dra J. Slavíka a soudr. o neslýchaných poměrech studentských v Praze.

Tisk 2471. Odpověď min. soc. péče na dotaz čl. N. S. Vlad. Hatláka a soudr. stran uvolňování bytů pro živnostníky.

Tisk 2483. Odpověď min. veř. prací na dotaz čl. N. S. Boh. Fischera a soudr. o plynové kalamitě.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 2451. Návrh čl. N. S. Vl. Hatláka a druh na zařadění města Třeště na Moravě do vyšší třídy aktivních přídavků úřednických. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Tisk 2467. Návrh čl. N. S. dra Zahradníka a soudr. na zařadění města Jílové do III. Třídy místních přídavků státních zaměstnanců. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Výboru zásobovacímu:

Tisk 2453. Návrh čl. N. S. Jos. Šamalíka a soudr. na zabezpečení výživy obyvatelstva českoslov. republiky z dosavadní a nové sklizně, na zrušení ústředen a uvolnění obchodu s životními potřebami.

Výboru právnímu:

Tisk 2452. Návrh čl. N. S. A. Sládka, Vl. Hatláka, V. Votruby a soudr., aby byl vydán zákon o obchodních jednatelích. (Současně přikázán též výboru živnostenskému.)

Tisk 2456. Návrh čl. N. S. Vl. Hatláka, Vil. Votruby, Fr. Petrovického, A. Sládka, B. Fischera, V. Rebše a druhů na vydání doplňku zákona ze dne 23. května 1919 č. 276 sb. z. a nař., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené. (Současně přikázán též výboru živnostenskému a rozpočtovému.)

Výboru zemědělskému:

Tisk 2468. Návrh čl. N. S. Hyrše a soudr. na rychlé zaopatření benzinu pro výmlat obilí za tím účelem, aby starosti o výživu lidu se zmenšily.

Výboru kulturnímu:

Tisk 2469. Návrh čl. N. S. dra Jana Herbena a soudr., aby zřízen byl učitelský ústav v Žatci. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Místopředseda Udržal:

Výboru kulturnímu:

Tisk 2453. Návrh člena Národního shromáždění dra Mareše, dr. Lukavského a soudr. na poskytnutí subvence "Hlávkovým studentským kolejím" ke krytí ročního schodku. (současně přikázán též výboru rozpočtovému). Navrhuje se, aby byla podána zpráva do 8 dnů.

Výboru právnímu:

Tisk 2466. Návrh člena Národního shromáždění Josefa Oktávce a spol. na rozšíření zákona ze dne 20. února 1919, č. 111 sb. z. a n. jímž se doplňuje § 303 tr. z. r. na Slovensko. Navrhuje se, aby o návrhu byla zpráva podána ve lhůtě třídenní.

Jest nějaká námitka? (Nebyla).

Lhůty jsou přijaty.

Výboru kulturnímu:

Tisk 2473. Vládní návrh zákona, jímž se upravují platy profesorů při theologických učilištích diecesních a představených při biskupských kněžských seminářích. (Současně byl přikázán též výboru rozpočtovému).

Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do 3 dnů.

Tisk 2482. Vládní návrh zákona o úpravě platů profesorů, učitelů a ostatních zaměstnanců státní konservatoře hudby v Praze. (Současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému).

Vláda žádá, by o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 5 dnů.

Jest nějaká námitka? (Nebyla).

Lhůty jsou tedy přijaty.

Přicházíme

Prvním číslem denního pořadu jest:

1. Zpráva výborů: I. sociálně-politického, II. technického, III. rozpočtového o vládních návrzích zákonů (tisk č. 2273 a 2211), I. zákona o účasti zaměstnanců pří hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, II. o závodních a revírních radách při hornictví, III. zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy (tisk č. 2461).

Zpravodajem za výbor sociálně-politický a technický je člen Národního shromáždění Karel Brožík, za výbor rozpočtový Fr. Svoboda. Slovo má pan zpravodaj kol. Brožík.

Zpravodaj posl. Brožík: Předložené tři zákony a to:

I. Zákon o účasti zaměstnanců na správě dolů a jejich podílu na zisku,

II. zákon o závodních a revírních radách při hornictví a

III. zákon, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy

tvoří organický celek a jsou první etapou v soustavném postupu socialisace báňské těžby.

Zásady, o něž se tyto zákony opírají, vzešly ze společných porad, které konány byly mezi zástupci majitelů dolů, dále zástupci hornických dělníků a zřízenců a za přítomnosti zástupců ministerstva veřejných prací. Jejich úkolem jest, aby v báňské těžbě, která pro celý hospodářský život státu jest nejdůležitějším výrobním odvětvím, byla provedena taková konsolidace a úprava, jíž by nejen byly znemožněny občasné poruchy, těžce hospodářský život státu porušující, ale aby pracovní intensivita stoupla do té míry, abychom při báňské těžbě při nejmenším dosáhli výše předválečné a mohli tak uspokojiti všechny požadavky průmyslu i obyvatelstva.

Toho lze docíliti v prvé řadě tím, když nesrovnalosti vzniklé z pracovních a mzdových poměrů, které tvoří hlavní příčinu poruch, budou řešeny v mezích, které zaručují výsledek a odpovídají požadavkům doby. Poněvadž toho na základě zastaralých zákonných ustanovení v hornictví dosud platných nelze dosíci, musí být nahraženy ustanoveními novými.

To je účelem uvedených zákonů. Dva z nich a sice zákon o závodních a revírních radách v hornictví a zákon o rozhodčích soudech byly již Národním shromážděním projednány a tehdy také obšírněji odůvodněny, tak že dnes mohu od podrobnějších důvodů upustiti. Všichni pp. řečníci, kteří súčastnili se debaty, byli si shodni v tom, že nelze v báňské těžbě zůstati při starých formách a že třeba provésti pronikavé reformy. Někteří z nich šli daleko dále, než kam zasahují tyto zákony, a dožadovali se úplné přeměny vlastnictví a provádění báňské těžby na úplně jiném podkladě. Toho zatím předložené zákony nečiní. Otázku vlastnictví dolů, ba i distribuci báňské těžby nechávají úplně netknutou a spokojují se jen tím, že řešení pracovních a mzdových poměrů staví na moderní základ a tím napravují sociálně-politickou opozdělost, jež dřívějším státem byla oproti horníkům zaviněna. Jedině zákon o účasti zaměstnanců na správě dolů a podílů na zisku, způsobem hodně nesmělým připouští spoluúčast zaměstnanců na správě podniků a vyhražuje jim jistý podíl na čistém zisku.

Příčina, proč problém báňské těžby neřeší se radikálně a úplnou změnou vlastnictví, leží v prvé řadě v těžkých a neurovnaných poměrech, které prožíváme a v obavě, že by radikální změnou, způsobenou v tomto odvětví výrobním, které je tepnou všeho hospodářského života, mohla býti způsobena porucha, která, třebaže by byla jen přechodná, mohla by přece jen míti veliké následky a škody. Před tímto poznáním neuzavírají se ani dělníci a proto přistoupili na to, aby problém báňské těžby byl řešen etapově Zejména již proto, že desolátní poměry, které na dolech nastaly, vyžadují rychlého zasáhnutí. Že to jest pravdou, o tom poruchy těžby, které se objevily v poslední době v jednotlivých revírech, jsou nejpádnějším dokladem. Národní shromáždění před vánočními svátky loňského roku jednalo o zákonu o závodních a revírních radách a zákonu o rozhodčích soudech v hornictví. Zákony těmito nebyla zatím otázka spoluúčasti zaměstnanců na správě podniků a podílu na čistém zisku podrobně řešena, ač jest podstatnou součástkou těchto zákonů a ač v zásadě byla majiteli dolů přiznána. Příčina, proč se to již tehdy nestalo, ležela v tom, že bylo během krátké doby, která byla k disposici, velice obtížno rozřešiti problém tak důležitý, jako je spoluúčast dělníků na správě závodů a podílu na čistém zisku.

Majitelé dolů, kteří zásadně právo zaměstnancům přiznali, vázali je na to, aby účast zaměstnanců na správě a podílu na zisku byla řešena pro všechna průmyslová odvětví. Další obtíže spočívaly v tom, že správa dolů je prováděna různými správními složkami. Jsou to správní neb dozorčí rady u společností akciových nebo ředitelské rady a valná shromáždění u těžařstev, nebo jsou doly spravovány individuelně jejich majitelem. Kromě toho padá na váhu i to, že jednotliví majitelé dolů vedle těchto spravují jiné průmyslové závody, které s hornictvím nesouvisí. Překonati tyto obtíže a vytvořiti zákon, který by řádně svůj úkol vykonal, k tomu bylo by třeba dalšího času a nového jednání.

Na druhé straně však poměry na dolech volaly po rychlém zakročení. A poněvadž zákon o spoluúčasti na správě podniků a na čistém zisku tvoří podstatnou část zákona o závodních a revírních radách a byl dílem kompromisu, dohodnutého zásadně s majiteli dolů, naléhali zase dělníci na to, aby celý kompromis byl rozřešen, a postavili se proti tomu, aby závodní a revírní rady bez spoluúčasti zaměstnanců na správě dolů a podílu na zisku byly uzákoněny. Za těchto okolností rozhodly se sociálně-politický i technický výbor pro postup, který v dříve předložených zákonech o závodních a revírních radách byl vyjádřen. Zákony těmito, které v Národním shromáždění byly schváleny, se otázka spoluúčasti na správě podniků a podílů na zisku řešila jen zásadně. Posledními třemi odstavci § 2. bylo potvrzeno ve smyslu dohody s majiteli, že zaměstnanci při hornictví mají právo spolurozhodovati při správě závodů těchto a na podílu na čistém zisku. Bližší ustanovení o zastoupení jejich ve správě závodů, o výši a formě podílů na čistém zisku že bude provedeno zvláštním zákonem. Po dobu přechodnou, t. j. než dojde k vydání tohoto zákona, že se otázky tyto upraví prováděcím nařízením, které by ovšem zase bylo dílem dohody mezi súčastněnými stranami a vládou. Tímto způsobem, který v konečné stylisaci byl návrhem vlády, chtěly oba výbory vyhověti výsledkům kompromisů a přáním zaměstnanců současně, ale i získati čas, aby uvedené již obtíže mohly býti překonány.

Zákony v Národním shromáždění v tomto znění usnesené byly panem presidentem vráceny zpět. Důvody byly uvedeny v připomínce pana presidenta. Nyní nastala nutnost, aby účast zaměstnanců na správě podniku a podílu na čistém zisku, která v dřívějším zákonu byla řešena jen zásadně, byla nyní rozřešena podrobně. Aby obě tyto otázky byly vypuštěny vůbec, nebylo možno proto, že tvořily část zásadně smluveného kompromisu, že dělníci trvali na tom, aby celá první etapa socialisační byla vyřízena, a konečně proto, že Národní shromáždění svým hlasováním právo zaměstnancům potvrdilo.

Nezbylo tedy nic jiného, než otázku spoluúčasti zaměstnanců na správě podniku a jejich podít na zisku konkrétně rozřešiti. V obou případech stojí tu naše zákonodárství před novými problémy a vlastně teprve v těchto dvou otázkách jsou patrny nové směry, směry socialisační.

Do podrobností problém socialisace výrobních prostředků definovati a zejména účinky její přesně určovati, jest jistě náramně obtížným a ještě více jest stěžováno všeobecným rozvratem, v němž stále se nalézáme. Ale bezesporné pro každého při řešení problému socialisačního jsou dvě otázky: a sice spoluúčast zaměstnanců na správě podniků a podíl na zisku. V obou případech jde o tendence, které hospodářským našim potřebám, to jest zvýšení pracovní intensivity a spravedlivého rozdělení a zužitkování výsledkem pracovních mohou jen prospěšně působiti.