Středa 25. února 1920

Zákon o spoluúčasti zaměstnanců v hornictví na správě závodů a podílu jejich na čistém zisku řeší tyto problémy náramně opatrně. Zákon sám neuspokojí plně dělníky a neřeší otázku spoluúčasti na správě podniku ve smyslu jejich požadavků. Důvody, proč nebylo možno řešiti otázku ve smyslu požadavku dělníků, leží v obtížích, které již byly uvedeny, a v růzností správních orgánů. Nejjednodušším rozřešením by bylo, kdyby tam, kde správu podniků vykonávají správní nebo dozorčí rady, zástupci zaměstnanců jako plnoprávní členové do těchto byli připuštění a tam, kde správa podniků vykonávána je individuelně majitelem podniku, by k ruce mu byly dány poradní sbory, v nichž by zaměstnanci byli zastoupeni. To by však podmiňovalo změnu zákonných ustanovení, na základě jichž tyto orgány správní byly vytvořeny.

Návrh zákona, který se předkládá, řeší otázku spoluúčastí zaměstnanců tím, že pro všechny větší podniky zavádí podnikové rady jako zvláštní orgán, jemuž majitel podniku, ať je správní jeho forma jakákoliv, povinen jest předkládati čtvrtletně zprávy, z nichž jest zjevný hospodářský a obchodní stav podniku. Samozřejmě také výroční zprávy, účet zisku a ztráty a návrh na rozdělení zisku. Zástupci zaměstnanců v podnicích, u nichž jest zřízena správní nebo dozorčí rada, nebo ředitelská rada, mají mimo to býti zváni do schůzí těchto orgánů správních, když se jedná o záležitostí důlní, a mají při těchto schůzích hlas poradní. Složení podnikové rady, která čítá 7 členů, z nichž dělníci mají dva, zřízenci t. j. úředníci jednoho a čtyři jmenuje podnikatel, je takového způsobu, že jednotnost obchodního vedení závodu tím nijak neutrpí.

Také otázka podílu na čistém zisku, která tvoří druhou podstatnou část prvního zákona, je řešena velice opatrně. V zásadě i majitelé dolů zaměstnancům podíl na zisku přiznali. Šlo nyní jen o výši a tu se ovšem názory rozcházely. Kdežto majitelé připouštěli podíl tento nejvýše do 10 % čistého zisku, který má se mezi majitele rozděliti, žádali dělníci, aby podíl tento obnášel nejméně 10 %. V obou případech není přesného ohraničení.

Sociálně-politický i technický výbor, aby zabránily sporům, které by se projevily, ať by otázka tato rozřešena byla podle prvého nebo druhého přání, doporučuje v osnově zákona, aby podíl tento byt vyjádřen číslicí určitou a sice 10 %. Jest třeba ještě konstatovati, že zaměstnanci v hornictví neslibují si při tom to podílu na zisku, jehož se jim má dostati, žádných velkých hmotných výhod. Jedná se tu více o zásadu než o hmotné výhody. To je zřejmo z toho, že podíl na zisku, jehož se zaměstnancům dostane, nebude snad zaměstnancům rozdílen, nýbrž bude odváděn revírní radě a touto použit ku všeobecně užitečným a kulturním účelům ve prospěch zaměstnanců. Tím dozajista bude podíl ten zužitkován způsobem nejúčelnějším.

To jsou hlavní rysy zákona prvého, který byl jednomyslně v obou výborech přijat. Změny, které rovněž jednomyslně byly učiněny, jsou podrobně vylíčeny a zdůvodněny ve zprávě důvodové.

Zákon o závodních a revírních radách v hornictví předkládá se ve znění Národním shromážděním již přijatém, ovšem s výmínkou oněch 3 odstavců § 2., které se řeší zákonem prvním. Malé změny, které byly učiněny, navazují na zákon prvý a k vůli konformitě musily býti učiněny.

Při § 18. navrhuje vláda a oba výbory, aby zůstalo při znění původně ve vládní osnově navrženém.

Zákon o rozhodčích soudech hornických byl rovněž již v dřívějším znění odůvodněn a předkládá se nyní opětně bez jakékoliv změny.

Sociálně-politický i technický výbor, doporučujíce tyto tři zákony hornické ku přijetí, kojí se nadějí, že za nových poměrů, které se zákony těmito zavádějí, zkonsolidují se rozhárané poměry na dolech, že zabráněno bude poruchám, které těžce postihují hospodářský život mladého státu našeho, a že těžba uhelná v dohledné době dosáhne té výše, aby nejen potřeby průmyslu, ale také domácnosti veškerého obyvatelstva těžce uhelnou kalamitou postiženého a strádajícího byly uspokojeny.

K předloze zákona došly pozměňovací návrhy členů Národního shromáždění Čuříka a Bezděka a sice, aby v § 5. vypuštěna byla slova: "... a to na závodech s více než 100 zaměstnanci..."

Dále v § 18, aby vypuštěna byla slova: "...avšak čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých".

K těmto dodatečným návrhům bych prosil, aby slavné Národní shromáždění tyto zamítlo a aby znění zákonů bylo přijato tak, jak sociálně-politický a technický výbor je doporučuje. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj technického výboru kolega Svoboda se vzdal slova.

Byl mi podán tento návrh členů Nár. shromáždění Čuříka, Bezděka a soudr., aby v zákoně o závodních a revírních radách při hornictví učiněny byly tyto změny:

1. v § 5. v prvé větě buďtež vypuštěna tato slova: "a to na závodech s více než 100 zaměstnanců"...

2. v § 18. buďtež vypuštěna tato slova: "...avšak čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých."

Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.

K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Přeje si p. zpravodaj závěrečné slovo?

Zpravodaj posl. Brožík: Ne.

Předseda: Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Dám hlasovati tímto způsobem: Nejprve o osnově zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, jakož i o nadpisu zákona, §§ 1-15 strana 1-4 zprávy podle návrhu zprávy výborové.

Potom budeme hlasovati (Hluk.) - prosím pány o klid - o osnově zákona o závodních a revírních radách při hornictví a to nejprve o článku I. o §§ 1.-4., k nimž nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, na straně 5. a 6. zprávy, podle návrhu zprávy výborové. Na to o § 5., k němuž byl podán pozměňovací návrh pana kolegy Čuříka, dám hlasovati nejprve podle návrhu pana kol. Čuříka, a kdyby návrh ten byl zamítnut, teprve o návrhu podle zprávy výborové.

O §§ 6.-17. dám hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž k nim nejsou podány pozměňovací návrhy.

O § 18., k němuž byl zase podán pozměňující návrh pana kolegy Čuříka, dám hlasovati ve znění návrhu kolegy Čuříka, a kdyby byl zamítnut, podle zprávy výborové.

Na to budeme hlasovati o §§ 19. až 26. inkl., o článku II., III., na straně 11. zprávy, jakož i o nadpisu zákona.

Na to budeme hlasovati o osnově zákona, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy, jakož i o jeho nadpisu, čl. I.-III. na straně 11-14 zprávy. O tom budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž nebyl podán žádný pozměňovací návrh.

Jsou snad proti tomuto způsobu, jak jsem jej proklamoval, nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich, budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Nejprve tedy o zákonu prvém, o osnově zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, jakož i o nadpisu téhož zákona, tedy o §§ 1. až 15. inkl., jakož i o nadpisu zákona. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. §§ 1.-15. zákona, jakož i nadpis jeho, jak jest obsažen ve zprávě výborové, jest přijat.

Teď budeme v prvém čtení hlasovati o druhém zákonu o závodních a revírních radách při hornictví. Nejprve budeme hlasovati o §§ 1.-4. z článku I., k nimž nebyly podány žádné pozměňovací návrhy podle zprávy výborové. Kdo souhlasí, s §§ 1. až 4. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, §§ 1.-4. podle zprávy výborové jsou přijaty.

Teď dám hlasovati o § 5. a to ve znění, navrženém panem kolegou Čuříkem, totiž, aby byla vypuštěna slova "a to na závodech s více než 100 zaměstnanců". Bude míti potom podle návrhu pana kol. Čuříka § 5. toto znění: "Členové závodní rady a jejich zástupci volí se přímo tajnou volbou podle zásady poměrného zastoupení. Kde náleží zřízencům zastoupení v závodní radě podle § 4., děje se volba odděleně".

Kdo souhlasí s tímto zněním, navrženým panem kolegou Čuříkem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest menšina, návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí se zněním § 5., jak jest obsažen ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. § 5. podle zprávy výborové jest schválen.

Budeme hlasovati o § 6.-17. inkl. podle zprávy výborové, poněvadž k tomu nebyl podán žádný pozměňující návrh. Kdo souhlasí s § 6.-17. inkl., prosím, aby povstal (Děje se.) To jest většina.

§§ 6.-17. jsou schváleny.

O § 18. dám zase hlasovati nejprve ve znění podle návrhu pana kol. Čuříka. Pan kol. Čuřík žádá, aby byla vypuštěna slova - jest to druhá a třetí věta: "avšak čtvrtina členů může náležeti nevoličům, a to zástupcům odborových organisací dělnických a zřízeneckých." Bude tedy míti podle návrhu p. kol. Čuříka § 18. toto znění: "Pasivní právo volební do revírních rad jest stejné, jako do závodních rad" Ostatní by odpadlo.

Kdo souhlasí s § 18. v tomto znění, navrženém p. kol. Čuříkem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest menšina. Návrh tento jest zamítnut a budeme hlasovati o § 18. ve znění obsaženém ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s § 18. podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. § 18. podle zprávy výborové jest schválen.

Teď nám zbývá hlasovati o § 19. až 26. inkl., jakož i o nadpisu zákona podle zprávy výborové - to jest na stránce 9. a 10. - o článku II. a III. jakož i o nadpisu zákona, který jest na str. 5.

Kdo souhlasí s těmito §§ 19.-26. inkl. jakož i s nadpisem zákona podle zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. § 19.-26., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Teď budeme hlasovati v prvním čtení o třetím zákoně, totiž o osnově zákona, jenž se ustanovují hornické rozhodčí soudy, a také o jeho nadpisu - článek I. až III., obsažený na straně 11. - 14. zprávy. Budeme o nich hlasovati podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tímto zákonem o hornických rozhodčích soudech

(č. I. III. inkl.), jakož i s nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Čl. I.-III. jakož i nadpis zákona třetího jest schválen.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Brožík: Nic!

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí nejprve se zákonem prvním, totiž se zákonem o účastí zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, tak, jak byl přijat v prvním čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon ten jest schválen ve druhém čtení.

Teď budeme hlasovati ve druhém čtení o zákoně o závodních a revírních radách při hornictví. Dám o něm hlasovati zase v témž znění, ve kterém byl přijat v prvním čtení.

Kdo s ním souhlasí také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Zákon o závodních a revírních radách při hornictví jest schválen ve druhém čtení.

Teď budeme hlasovati ve druhém čtení o třetím zákoně, jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy.

Kdo také s tímto třetím zákonem souhlasí ve znění, jak bylo přijato v prvním čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Také tento třetí zákon jest schválen ve druhém čtení.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a, nebude-li proti tomu námitek, vyřídíme ještě některé doplňovací volby do výboru. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Do výboru právního za člena N. S. dra Meissnera jest navržen člen N. S. dr. Witt.

Do výboru ku prozkoumání tajného policejního archivu za člena N. S. Špatného jest navržen člen N. S. Svozil.

Do výboru rozpočtového za člena N. S. Rychteru jest navržen člen N. S. Ant. Slavík.

Kdo s navrženými změnami souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Navržené změny jsou schváleny.

Než přistoupím k ukončení schůze, sděluji, že po dohodě konference klubovních předsedů zítra, t. j. ve čtvrtek, odvolány jsou schůze veškerých výborů, kromě schůze výboru ústavního.

Prosím, aby to pp. členové Národního shromáždění laskavě vzali na vědomí. Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek 27. t. m. o 9. hod. dopol. s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva ústavního výboru o ústavní listině československé republiky, usnesené ústavním výborem podle §§ 14. a 17. jedn. řádu. Tisk 2421.

a zpráva menšiny ústavního výboru o § 64. ústavní listiny československé republiky. Tisk 2472.

2. Zpráva ústavního výboru o návrhu jazykového zákona.

3. Zpráva ústavního výboru o řádu volení do poslanecké sněmovny.

4. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o složení a pravomoci senátu. (Výkřiky: Dosud nejsou rozdány tiskem!)

Doporučují jednotlivým pánům, aby se obrátili na své pány předsedy klubů, kteří učinili toto usnesení. (Výborně!)

5. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o volebním soudu.

6. Zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o zřízení župních a okresních úřadů v republice československé.

Jsou snad proti mému návrhu, jak pokud se týče hodiny a dne, tak pokud se týče denního pořadu, nějaké námitky?

Ke slovu se přihlásil pan kol. Dyk.

Posl. Dyk: Já pro svou osobu protestuji, aby se na program dávaly předlohy, kterých nemáme v rukou. Jest to naprosto nemožné, poněvadž budeme rokovati o něčem, co nebude nikdo z nás znáti.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP