Zpravodajem je občan dr. Herben. Uděluji
mu slovo k odůvodnění.
Zpravodaj posl. dr. Herben: Vážené Národní
shromáždění! Ministerstvo školství
a národní osvěty podalo návrh zákona
na zřízení fondu Denisova. Tento zákon
je velice stručný. Má na podporu vyššího
studia v cizině býti zřízen Denisův
fond ze základu 1 milionu korun, ale tak, aby každého
roku příštího k tomuto milionu ze státních
prostředků bylo přidáváno půl
milionu korun dalších, a z úroků tohoto
fondu mají býti vypláceny studujícím
v cizině půjčky, takové půjčky
nesúročitelné, které tito mladí
mužové, když jednou nabudou v republice místa
a postavení hmotného, zase budou vraceti. Mimo to
se předpokládá, že bude na tento fond
pamatováno také dary a odkazy, takže to by
byla základna tohoto fondu. Správu tohoto fondu
má vésti ministerstvo školství a národní
osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
Podnět k tomuto návrhu ministerstva školství
a národní osvěty, který se má
státi zákonem, vyšel z podnětu přítele
našeho Arnošta Denise v Paříži. Původně
šlo jen o to, aby se umožnilo naší mládeži,
zejména studující i také absolventům
vysokých škol studium v cizině, zejména
studium ve Francii. Ministerstvo školství a národní
osvěty rozšířilo myšlénku
Denisovu na studium v cizině vůbec. Tedy hmotný
podklad byl by vytvořen, jak jsem řekl, a má
to býti skutečně fond, který se bude
doplňovati zase z těch vrácených podpor.
Rozumí se samo sebou, že Národní shromáždění
může tento zákon přijmouti s radostí.
My teď ležíme na křižovatce Evropy
a budeme musiti všichni do ciziny, zejména naše
mládež, především ta, která
si odbude vysoké školy, techniku a universitu, a eventuelně
se myslí na ty, kdo by chtěli doma působiti
prakticky. Zjistiti podmínky studia v cizině a upraviti
udílení podpor a také kontrola tohoto studia,
to náleží ministerstvu školství
a národní osvěty. Ministerstvo školství
a národní osvěty postará se také
o informace hmotných poměrů i jinak studijních
základů se týkající, podle
kterých by měli býti naši absolventi
vysokých škol do ciziny vypravováni. V tom
směru ministerstvo školství a národní
osvěty přihlédne k mezinárodní
organisaci zahraničního studia, kterážto
organisace se právě vytvořuje.
Myslím, že Národní shromáždění
může s důvěrou tento zákon odhlasovati,
poněvadž je nepochybno, že našemu národu
přinese jen prospěch a zisk. Doporučuji tedy
jménem kulturního výboru, aby zákon
o Denisově fondu byl Národním shromážděním
přijat a odhlasován. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá
tudíž, a při stoupíme ihned k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Nepokoj.)
Prosím o zaujetí míst! (Hluk.) Pane
doktore Witte! Prosím o za ujetí míst! (Hluk.)
Prosím ještě jednou o zaujetí míst!
(Děje se.) Chceme hlasovati.
Projednávaná osnova zákona čítá
pouze 4 paragrafy, míním tedy dáti hlasovati
o ni v celku, jakož i o nadpisu a úvodní formuli.
Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování
nějaké námitky? (Nebyly.) Prosím
ony pány a dámy, kteří souhlasí
s osnovou zákona o zřízení fondu Denisova
ve znění zprávy kulturního výboru,
jakož i s nadpisem a úvodní formulí
její, aby povstali. (Děje se.)
To jest většina, §§ 1., 2., 3. a 4. jakož
i nadpis a úvodní formule zákona o zřízení
fondu Denisova se schvalují v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova k druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Herben: Nepřeji.
Místopředseda Konečný: Přikročíme
ihned k odhlasování této předlohy
ve druhém čtení. Kdo souhlasí se zákonem,
právě v prvém čtení přijatým,
jakož i s jeho nadpisem a úvodní formulí
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon schvaluje se i ve druhém čtení
a tím jest tento bod denního pořadu vyřízen.
Přikročíme k dalšímu a tím
jest
5. zpráva rozpočtového výboru
o vládnom návrhu zákona (tisk číslo
2595) o poskytnutí bezúročné státní
zápůjčky Kč. 2,100.000 pro znovuvybudování
obce Horní Srní na Slovensku (tisk č.
2732).
Zprávu za nepřítomného a omluveného
občana dra Vanoviče podá občan
Jaroš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec dr. Jaroš: Obec Horní Srní
na Slovensku byla postižena 8. července 1919 velikou
povodní, která zničila téměř
celou vesnici, takže 33 rodin zůstalo úplně
bez přístřeší a i dalších
10 rodin bylo velmi poškozeno. Ministerstvo veřejných
prací vyslalo do dotčeného místa komisi,
která vyšetřila poměry a vypracovala
plán na znovuzbudování vesnice. Poněvadž
obec jest chudá a nemá dostatečných
prostředků, byla podána tato vládní
osnova, která má poskytnouti obci 2,100.000 Kč.
státní bezúročné zápůjčky
na dobu 10 let. Rozpočtový výbor o předloze
jednal a doporučuje slavnému shromáždění
její schválení.
Místopředseda Konečný: K slovu
není nikdo přihlášen, debata odpadá
a prosím o zaujetí míst. (Děje
se.) Projednávaná předloha čítá
pouze 4 paragrafy, míním proto o ní dáti
hlasovati najednou, jakož i o nadpisu a úvodní
formuli její.
Kdo souhlasí s projednávanou osnovou zákona,
jíž má býti obci Horní Srní
na Slovensku poskytnuta bezúročná státní
zápůjčka, jakož i s nadpisem tohoto
zákona a úvodní formulí jeho, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
zákon jakož i jeho nadpis a úvodní
formule se schvalují.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. Jaroš: Ne.
Místopředseda Konečný: Není
tomu tak, přistoupíme ihned k druhému čtení
a prosím, kdo souhlasí se zákonem právě
v prvém čtení přijatým, také
ve čtení druhém, jakož i s jeho nadpisem
a úvodní formulí, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina, §§ 1. - 4. tohoto
zákona, jakož i jeho nadpis a úvodní
formule schvalují se i ve druhém čtení.
Tím jest i tento bod denního pořadu vyčerpán
a přistoupíme k dalšímu, kterým
jest
6. zpráva rozpočtového výboru
o návrhu člena Národního shromáždění
dra Al. Rašína a soudr. (tisk č. 2673), kterým
se mění dosavadní zákonná
ustanovení o kolku směnečném (tisk
č. 2721).
Zpravodajem jest občan dr. Rašín, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl dr. Rašín: Slavné Nár.
shromáždění. Zákon, o který
zde běží, má za účel,
aby ony druhy směnek, které vlastně jsou
platidlem a jsou neobyčejně důležitý
pro oběh, byly níže zpoplatněny, nežli
jak tomu bylo zákonem z ledna 1919.
Protože zvýšení sazbových položek
škály první o 200 % mělo za následek,
že obzvláště při směnkách
krátkých, tříměsíčních,
eventuelně dvouměsíčních šlo
toto zpoplatnění do vysokých procent, počala
se veřejnost směnkám vyhýbati a vyhýbala
by se jim ještě více, až by nastaly normálnější
poměry pro provedení dávky z majetku. Z toho
důvodu navrhuji, aby tento zákon byl přijat
tak, jak vyšel z výboru s doplňkem § 1.,
který při tisku vypadl a sice za slovo "uherské"
přijde ještě "a směnkám
vydaným v Bosně a Hercegovině (§ 47.
cís. nařízení z 29. prosince 1899
čís. 268 ř. z.)".
K § 2. byl podán ještě doplněk
členy všech stran, a sice proto, aby nevznikla nejasnost,
zdali vztahuje se to také na kupecké poukázky,
které u nás jsou vydány, a na jiné
věci, které podléhají směnečnému
poplatku. Poněvadž cizina vůbec při
vysokých našich sazbách směnečných
nechce k nám vůbec žádné poukázky
dodávati, jedná se také o to, aby v cizině
vydané poukázky, pokud jsou splatny čtrnáct
dní po dojití do tuzemska, byly podrobeny kolku
pouze 10 hal.
Přimlouvám se také za tento návrh
doplňovací a prosím, aby zákon byl
v tomto znění přijat. (Výborně!)
Místopředseda Konečný (zvoní):
K tomuto zákonu jsou podány dva pozměňovací
návrhy a to v § 1. na poslední řádce
za slovo "uherské" aby bylo vsunuto "a směnkám,
vydaným v Bosně a Hercegovině (§ 47.
cís. nařízení z 29. prosince 1899
č. 268 ř. z.)" To navrhuje pan referent. Dále
jest zde druhý návrh pozměňovací
k § 2., podporovaný všemi kluby, tohoto znění:
"Jako poslední odstavec budiž zařaděno
do § 2.:
Ustanovení tato vztahují se též na kupecké
poukázky (saz. pol. 97/11, 2 b a a zák. ze dne 13.
prosince 1862 čís. 89 ř. z.), pokud podléhají
směnečnému poplatku, nevztahují se
však na jiné listiny, uvedené v odstavci 1.
§ 18. zákona ze dne 8. března 1876 č.
26. ř. z.
V cizině vydané kupecké poukázky na
plnění peněžitá jsou podrobeny
poplatku 10 h, jsou-li presentovány k placení během
14 dnů, počítajíc ode dne po ukázaného
jejich dojití do tuzemska."
Opakuji, tento návrh pozměňovací jest
podporován zástupci všech klubů.
Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme
k hlasování a prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
Poněvadž jsou zde dva pozměňovací
návrhy, dám hlasovati odděleně. Nejdříve
o článku l. pak o § 1. článku
l. se vsuvkou pozměňovacího návrhu
pana zpravodaje a pak o § 2. s dodatkem návrhu pozměňovacího
k tomuto paragrafu podaného a všemi stranami podporovaného,
pak o § 3. a článku II.
Jest proti tomuto způsobu hlasování nějaká
námitka? (Nebyla.) Není tomu tak.
Prosím ony pány a dámy, kteří
souhlasí se zněním článku I.
podle zprávy rozpočtového výboru,
aby povstali. (Děje se.)
To je většina. Článek I. se přijímá.
V § 1. ve 2. odst. za slovo "uherské" navrhuje
se, aby byla vsunuta slova "a směnkám, vydaným
v Bosně a Hercegovině (§ 47. cís. nař.
z 29. pros. 1899 čís. 268. ř. z.)"
Kdo souhlasí proto s § 1. s tímto dodatkem,
jak jsem jej právě přečetl, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Tím je § 1. s předneseným
dodatkem přijat většinou.
K § 2. činí se návrh doplňovací,
aby na konec, jako poslední odstavec tohoto paragrafu byl
přičiněn tento odstavec:
"Ustanovení tato vztahují se též
na kupecké poukázky (saz. pol. 97/11 2 b a a zák.
ze dne 13. prosince 1862 čís. 89 ř. z.),
pokud podléhají směnečnému
poplatku, nevztahují se však na jiné listiny,
uvedené v odstavci 1. § 18. zákona ze dne 8.
března 1876 č. 26 ř. z.
V cizině vydané kupecké poukázky na
plnění peněžitá jsou podrobeny
poplatku 10 h, jsou-li presentovány k placení během
14 dnů, počítajíc ode dne poukázaného
jejich dojití do tuzemska".
Prosím ony pány a dámy, kteří
souhlasí s tímto paragrafem, jakož i s tímto
dodatečným návrhem, aby povstali. (Děje
se.)
To je většina. § 2. i s dodatečným
návrhem se přijímají.
Konečně prosím, kdo souhlasí s §
3. jakož i dalším čl. lI. ve znění,
jak je přináší zpráva rozpočtového
výboru, jakož i s nadpisem a úvodní
formulí, aby povstali. (Děje se.)
To je většina. Proto § 3. jakož i čl.
II., nadpis zákona a úvodní formule se schvalují.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. dr. Rašín: Nepřeji.
Místopř. Konečný: Není
tomu tak. Přistoupíme k hlasování
ve druhém čtení a prosím ony
pány a dámy, kteří souhlasí
se zákonem právě v prvém čtení
přijatým a doplňovacími návrhy
doplněným také ve druhém čtení,
jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí,
aby po vstali. (Děje se.)
To je většina. Zákon, jakož i nadpis jeho
a úvodní formule se schvalují; tím
jest tento bod denního pořádku vyřízen
a přistoupíme k dalšímu, a tím
je
7. zpráva imunitního výboru o žádosti
zemského soudu v Praze za vydání člena
Národního shromáždění
dra Gustava Heidlera k trestnímu stíhání
podle § 300, tr. z. a čl. VIII. zák. ze dne
17. prosince 1862 č. 8 ř. z. z r. 1863 (tisk č.
2719).
Zpravodajem je občan Skorkovský. Uděluji
mu slovo. (Předsednictví ujímá
se předseda Tomášek.)
Zpravodaj posl. Skorkovský: Zemský soud v
Praze žádá za vydání čl.
N. S. dra Gustava Heidlera k trestnímu stíhání
podle § 300. tr. zák. a čl. VIII. ze dne 17.
prosince 1862, č. 8 ř. z. z roku 1863, kterýchžto
deliktů prý se dopustil podstatným obsahem
svého novinářského článku
"Po staru neboli případ dra Beneše"
uveřejněného v č. 48 týdeníku
"Česká Demokracie" ze dne 31. prosince
1919.
Imunitní výbor usnesl se, doporučiti plenu
N. S., aby člen N. S. dr. Gustav Heidler k trestnímu
stíhání vydán nebyl, a to z těchto
důvodů:
Člen N. S. dr. Gustav Heidler prohlásil, že
když psal inkriminovaný článek, nebyl
si vědom, že rozsudek nad Jirákem - Tůmou
nenabyl ještě práva moci. Jednal tedy bona
fide, nevěda, že by mohl porušiti čl.
VIII. zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř.
z. z r. 1863.
Imunitní výbor nevidí dále v jednání
dra Heidlera splněnou skutkovou podstatu § 300. tr.
z., nýbrž pouze sesílenou a podmínečnou
kritiku.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány o zaujetí míst. (Děje
se.)
Imunitní výbor navrhuje, aby člen Národního
shromáždění dr. Gustav Heidler k trestnímu
stíhání vydán nebyl.
Kdo s návrhem souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina, návrh jest přijat
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyřízen.
Přerušuji projednávání denního
pořadu dnešní schůze a sděluji,
že mi byl podán naléhavý dotaz členů
N. S. dra Soukupa, Časného, Bechyně, Johanise,
dra Meissnera, Ecksteinové a soudr. na dra Vavro
Šrobára, ministra s plnou mocí pro Slovensko.
Žádám p. zapisovatele Marka, aby dotaz
ten přečetl.
Zapisovatel posl. Marek (čte):
posl. dra Soukupa, Časného, Bechyně,
Johanise, dra Meissnera, Ecksteinové,
Marka a soudr. na dra Vavro Šrobára,
ministra s plnou mocí pro Slovensko, ohledně usmrcení
dvou důvěrníků dělnictva dne
26. března t. r. v obci Rumanové na Slovensku. (Hluk.)