Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Abychom si učinili konečný úsudek o práci dětí, nestačí pouze zkoumati jejich pracovní dobu, nutno míti též zření na výměru hodin školních. Pracující děti s normálním vyučováním mají ze tří čtvrtin přes 20 až 32 hodin školních týdně, dětí se zkráceným vyučováním v zimě zpravidla ne více než 5 hodin týdně; v letním pololetí tyto děti z devíti desetin vyučování vůbec nemají. Součet hodin školních a pracovních jest: Při normálním vyučování má v zimě téměř polovice, v létě téměř dvě třetiny přes 40 hodin školních a pracovních týdně, více než pětina (v zimě) a téměř dvě pětiny (v létě) mají přes 50 hodin týdně, 6·9%, pokud se týče 17·6% má přes 60 hodin školních a pracovních týdně, t. j. více než 10 hodin denně; při zkráceném vyučování jest počet těchto hodin ještě větší: přes 40 hodin má v zimě více než polovice, v létě téměř tři čtvrtiny dětí, dvě pětiny těchto dětí v zimě a přes polovici v létě má více než 50 a okrouhle pětina v zimě a čtvrtina v létě více než 60 hodin školního vyučování a práce týdně.

Podrobně byly vyšetřeny zdravotní poměry pracujících děti a působení práce na jejich tělesný vývoj, pak vliv práce na školní docházku, na chování ve škole a na výsledek vyučování, jakož i na duševní a mravní rozvoj dětí.

Zprávy o zdravotním stavu zahrnují 134.268 pracujících dětí. U něco více než pětiny (22·6%) těchto dětí byl zdravotní stav neuspokojivý, a to u děvčat častěji (23·5%) než u hochů (21·9%).

Uveřejněná dobrá zdání správ školních a lékařův o působení práce na tělesný vývoj dětí týkají se takřka vesměs určitého druhu práce dětí, zemědělské, určité průmyslové práce atd. Proto lze o zdravotním vlivu práce dětí říci jen málo. Četná vyjádření uvádějí, že škodlivé účinky práce dětí nemohly býti zjištěny, To však platí jen o mírném zaměstnávání dětí lehkou prací, která je přiměřena slabým a ještě ve vývoji jsoucím silám a není spojena se zvláštní škodlivostí. Totéž předpokládají také ona vyjádření, která přičítají určitým pracím z různých důvodů, na př. pro pobyt na zdravém vzduchu a pro zdravý pohyb, dokonce vliv příznivý. Co se má rozuměti mírnou prací, uvádí se ve zprávách ovšem jen zřídka.

Ostatní zprávy poukazují na mnohonásobné, částečně velmi těžké škody na tělesném vývoji dětí. Podle nich přibírají se děti ku práci příliš časně (na př. již ve věku dosud školou nepovinném) a musí často konati práce příliš těžké, jejich síly přesahující; jejich pracovní doba jest často příliš dlouhá, čímž působí škodlivě i práci poměrně lehké.

Zvlášť škodlivým označováno zkracování nočního klidu prací v noci, ať už večer nebo v nejčasnějších hodinách ranních. Mnohé práce škodí dětem proto, že se konají sedě, sehnutě, v místnostech špatně větraných; jiné práce ohrožují děti prachem, nebezpečím úrazu a nákazy, povětrnostními nepohodami atd. Škody, které vznikají prací dětí veškerenstvu, jsou proto podle mnohých zpráv mnohem větší, než okamžitý hospodářský prospěch, získaný prací dětskou.

O působení práce dětí na školní docházku a chování dětí ve škole (píli, pozornost, mravní chování a prospěch) podány zprávy u 138.992 dětí. Téměř u polovice (49·4%) těchto dětí, a to u hochů poněkud častěji než u děvčat, působí práce na docházku školní nebo na chování ve škole škodlivě. Ze 2732 správ školních podalo 73·5% zprávu o škodlivých účincích práce na docházku školní, ze 2545 správ školních vyslovilo se jich 76·8% v tom smyslu, že práce dětí na jich prospěch ve škole působí nepříznivě. Ke zlepšení docházky školní přispívá trestání rodičů pro zanedbané hodiny, ač se přihází, že rodiče podstoupí raději celkem nepatrný trest, než by se vzdali práce dítěte.

Následky práce dětí jeví se zpravidla únavou. Zejména děti, které pracovaly před vyučováním a nadto třebas vykonati musily dalekou a obtížnou cestu do školy, přicházejí do školy již tělesně i duševně znaveny, jejich chápavost je zmenšena, takže nejeví o vyučování potřebného zájmu. Děti ty užívají pobytu ve škole přímo k zotavení a posílení na práci, která jim po škole znovu nastává. Zvláště škodí práce noční a vůbec každá práce, která má za následek zkrácení nočního klidu. Děti, jichž takovým pracím užíváno, jsou ve škole ospalé mnohé dokonce vždy opět usínají. V těchto případech brzdí práce všeobecný tělesný a duševní vývoj dítěte a škodí přímo prospěchu vyučování. Na prospěch působí špatným vlivem také to, že pracující děti nemají doma času na učení a vypracování domácích úkolů. Někdy mívá práce dětí za následek také tělesné úrazy, které pak prospěch ztěžují. Totéž platí o častém užívání lihových nápojů pracujícími dětmi.

Z 1945 správ školních vyjádřila se téměř polovice (45·0%) v ten smysl, že práce škodí duševnímu vývoji dětí, asi tolikéž správ nepozorovalo žádných nepříznivých účinků a pouze 9·4% školních správ připisují přiměřené práci dětí, zejména práci zemědělské, vliv příznivý.

Na mravnost dětí působí práce ještě zhoubněji než na jejich ducha a účinek příznivý je pozorovati ještě řidčeji. Ze 2317 správ škol vyjádřilo se jich 55·6% tak, že práce dětí působí na jich mravnost škodlivě, 36·6% nepozorovalo zvláštních účinků, 7·8% připisuje práci děti dokonce jakýsi vliv příznivý. Časté mravní zesurovění pracujících dětí bývá proto, že děti přicházejí při práci často do styku s dospělými osobami mravně nízce stojícími, že spávají často s dospělými osobami služebnými, že jsou zaměstnávány u zvířat, že předčasně nabývají výdělku, kterého neodvádějí rodičům, ale užívají různým způsobem, jejich věku a hospodářskému postavení jejich rodičů nijak nepřiměřeným, hoši k předčasnému kouření a pití, hře v karty, děvčata k mlsání, nepotřebnému fintění a nepatřičným zábavám.

Správy škol, které píší o příznivém působení práce na mravnost dětí, poukazují většinou na to, že jsou děti vzdalovány zahálky a chráněny před nebezpečím ulice, že si zvykají pravidelné činnosti, že si práce váží, poznávají cenu peněz, zvykají si spořivosti a pořádku a že prací se jejich vědomí o povinnosti sílí. Všechna tato příznivá vyjádření předpokládají však vesměs, že se dětem ukládá práce měrou jen mírnou a že děti pracují za dozoru a vedení rodičů nebo jiných rozumných a svědomitých osob. Také se tyto příznivé úsudky vztahují většinou jen na práce domácí a zemědělské.

Statistický úřad pro práci rozdělil pracující děti do sedmi hlavních odvětví práce. Mnohé děti pracují v několika odvětvích. Podle došlých zpráv pracuje ze 148.368 dětí:

V domácnosti zaměstnána jsou většinou děvčata (přes 3/4), a to u svých rodičův i u cizích. Více než polovice dospělých zpráv uvádí, že nebylo pozorováno škodlivých následků práce v domácnosti, 14·6% připisují jí dokonce příznivý vliv na zdraví i na tělesný vývoj; 30·6% správ školních uvádí škodlivý vliv zdravotní. Takovým vlivem působí často zejména chování dětí, (které bývá často obstaráváno zcela malými dětmi a mívá za následek zkřivení kostí, zvláště páteře) vláčení těžkých břemen, a namáhavá práce v kuchyni. V mravním a výchovném směru domácí práce dětí neohrožuje, méně příznivý úsudek je však o práci v domácnostech cizích, protože trvalé užívání dětí k této práci nutně vede k přepínání nemírnému vykořisťování dětské síly.

Mírná práce při zemědělství přináší dětskému organismu zdravotní výhody, za jistých okolností může však mít i následky škodlivé. Mohou býti způsobeny zvláště prací ve věku útlém, kdy ještě děti nesnesou trvalé namahavé práce, příliš dlouhou prací a příliš těžkou prací, při čemž špatná, nepřiměřená výživa, špatné obydlí, požívání alkoholu a zpustlost dětí přispívá k tomu, že je zdraví dětí předčasně podkopáváno. Mnohé práce zemědělské mívají za následek poranění tělesná a práce v prachu, zvláště při mlácení, ohrožuje zdraví pracujících dětí.

Pracují-li děti u svých rodičů zemědělců, kteří jsou v dobrých poměrech, není pro ně v žádném směru nebezpečí. Daří-li se však rodičům zle, musí děti jejich pracovati stejně těžce, jako děti cizí. Cizí děti musí podle zpráv mnohdy "tak dlouho pracovati jako dospělí, totiž celý den." "Mnohé děti musí vstávati již o 4. hodině ranní a pracovati celý den."

"K mlatu ženou dítě již po 6. hod. z postele a musí pak pracovati až přesně k počátku vyučování. Sotva přijde odpoledne ze školy, musí zase hned k řezačce." Děti těžce pracující slábnou a jsou k různým nemocím, zvláště k chudokrevnosti a k tuberkulose náchylny. Děti prací přetěžované vypadají nezdravě, chorobně. Správy školní označují zvláště pasení dobytka za škodlivé pro docházku školní. "Děti přicházejí jen z řídka do školy, jsou unaveny a neschopny učiti se, protože často již před vyučováním od časného rána pásly dobytek. Zvykají mimo to zahálce. "Zejména pasáci" - zní jedna zpráva - "patří k nejlenošnějším a nejšpatnějším žákům.

80% dětí pracujících v zemědělství pracuje pouze u svých rodičů neb u jiných příbuzných a 15·5% jen u lidí cizích. Je to hlavně nedostatek pracovních sil v zemědělství, který způsobuje jednak, že děti jdou do služby, jednak že musí též u rodičů vykonávati práce těžší. I při zemědělství jsou děti zaměstnávány v noci, zvláště při pasení dobytka. Děti činné zemědělsky jsou celkem o něco starší než děti zaměstnávané v domácnosti: jen šestina dětí je tu 6 - 8letá - proti čtvrtině dětí takových, zaměstnávaných v domácnosti.

Téměř ve všech oborech práce průmyslové jest užíváno práce dětí. V průmyslu konají děti na rozdíl od prací zemědělských a domácích zpravidla jen práce určitého druhu, aniž se střídají lehčí výkony s těžšími.

Co do stáří dětí stojí průmysl mezi domácností a zemědělstvím; nejvýše desetiletých dětí je v průmyslu 50·1%, v domácnosti však 54·6%, v zemědělství jen 43·3%. Zvláště mnoho zcela malých dětí - přes 40% 6 - 8letých bylo napočtěno při draní peří a dělání povřísel, při výrobě umělých květin, nítěných knoflíků, vázání kartáčův a košťat. Práci ve věku dosud nepovinném, přičítají všechny školní zprávy účinek škodlivý, zejména proto, že ji konají děti, sedíce v uzavřených, na mnoze špatně větraných a špatně osvětlených místnostech.

V průmyslu pracují děti nejvíce v zimě a denně velmi mnoho. Děti s polodenním vyučováním pracují ze všech oborů práce nejvíce v průmyslu. Dlouhá pracovní doba vede ovšem často ku práci noční (od 6 hodin ráno nebo po 8. hodině večerní). Noční práce byla zjištěna téměř u čtvrtiny (23·5%) dětí v průmyslu pracujících proti 22·0% v zemědělství a 7·4% v domácnosti; v mnohých oborech průmyslových přesahují však procenta tato ještě vysoko průměr. Noční práce je rozšířena zvláště při práci domácké ve dnech před odevzdacími lhůtami, nebo při práci nutné, stává se, že děti musí pracovati celou noc.

Velmi nepříznivé jsou zprávy o noční práci při výrobě vlasových sítěk. Děti počínají pracovati často již velmi časně z rána - o 5. ba i o 4. hodině - pracují velmi často až do 10 nebo 11 hodin v noci, podle některých zpráv až do půlnoci. Jedna školní správa v Čechách oznamuje na příklad do slova: "Výroba vlasových sítěk je zde rozšířena skoro u 80% školních dětí. Tyto děti sedí v zimě při bídném osvětlení do 10 až 11 hodin v noci v malých, výpary naplněných jizbách. Sotva vstanou, zase pletou hned, takže práce tato zabírá v zimě všecek čas." Školní správa z Moravy píše: "Pletením vlasových sítěk, zavedeným zde asi od tří let, jsou zaměstnány děti od nejnižších až do nejvyšších tříd a většinou jsou skutečně nemírně přetěžovány. Část dětí musí časně vstávati a pracovati, aby vyrobila pokud možno nejvíce, až dlouho do nocí. Od 5. hodiny ranní sedí tu děti u práce, mimo přestávku snídaně, oběda, svačiny a večeře a po případě s přerušeným školním vyučováním, do 9., 11. i 12. hodiny noční a pilně pracují. Jiná zpráva uvádí, že možno obec srovnati s velikou továrnou, popisuje, jak v létě matky s dětmi sedí od časného rána do večera před domy, sehnuty a tak do úmorné práce pohrouženy, že ani mimojdoucích nepozorují. "Nemožno ani popsati, jak to účinkuje na oči, vývoj hrudního koše atd. A to je v létě! Podívejme se na tyto rodiny v zimě. Srdce zabolí! V dusných tmavých světničkách vidíme při dlouhém stole dvě řady bledých lidí. V jedné řadě sedí mladé dívky, v druhé jinoši, mezi nimi stlačeny školní děti. Tak si kopou ve dne v noci celou zimu svůj hrob. Výroba vlasových sítěk je velmi rozšířena ve mnohých krajinách východních Čech, na Moravě a ve Slezsku, v obvodu pražské obchodní komory jsou to hlavně politické okresy chotěbořský, chrudimský, čáslavský (Chotěboř 11.000, Chrudim 6800 a Čáslav 4570), německobrodský, poličský, ledečský, vysokomýtský a pardubický. V celém obvodu pražské obchodní komory vyrábělo vlasové síťky přes 24.000 osob, mezi tím 10.265 školou povinných dětí, a to 4160 hochův a 6105 děvčat a mimo to 1920 dětí mladších, než šestiletých.

Zdravotní poměry dětí průmyslně zaměstnávaných jsou nepříznivé, mnohem nepříznivější nežli ve kterémkoli jiném oboru práce. Procento dětí s nepříznivým stavem zdravotním pohybuje se podle různosti oboru práce mezi 29·6 do 56·1. Největší část zpráv týče se práce domácké. Pracovní doba je tu pro chudobu obyvatelstva a nepatrné odměny příliš dlouhá, noční práce velmi rozšířena, nadto jsou děti nuceny k této práci příliš časně. Místnosti, v nichž se pracuje - skoro vesměs obytné - jsou nehygienické, špatně větrané, často vlhké, plny tabákového kouře atd., často se v téže místnosti pracuje, spí a vaří. Děti jsou většinou nedostatečně živeny, a proto chudokrevné a slabé. Velmi škodlivě působí nepřetržité sedění, ponejvíce sehnuté držení těla při práci často jednotvárné, ducha ubíjející. Ježto místnosti, v nichž se pracuje, nemají dosti světla a večer se pracuje, zvláště v zimních měsících, vesměs velmi mnoho při umělém osvětlení docela nedostatečném, je velmi mnoho dětí krátkozrakých a jinými chorobami očními postižených. Pracujícím dětem dávají k zapuzení spánku nebo v domnění, že tím jejich pracovní schopnost vzpruží, nebo dokonce odměnou silný čaj nebo kávu s rumem, nebo pálenku. Tím vším je zdravotní stav dětí při práci domácké zaměstnávaných velmi nepříznivý; děti vypadají špatně, jsou bledé ve vzrůstu a celkovém tělesném vývoji zaostalé, trpí často bolením hlavy, pícháním, v bocích, poruchami zažívání, krátkozrakostí a chorobami očními, katarhy ústrojí dýchacích, vyrážkami a jinými chorobami, zvláště v zimě. Zkřivení páteře, plochý nebo vpadlý hrudní koš jsou velmi časté. Nesčíslný počet dětí stává se obětí tuberkulosy.