Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Členové zastupitelstva Velké Prahy, zvoleného podle zákona ze dne ..........., zvolí ze sebe nejprve presidenta do 8 dnů po tom, kdy volba zastupitelstva stala se právoplatnou.

K platnosti volby jest třeba, aby na návrh vlády byla potvrzena presidentem republiky.

President obecního zastupitelstva svolá členy zastupitelstva do 5 dnů ke schůzi, ve které zastupitelstvo zvolí ze sebe tři náměstky presidentovy a 24 členů městské rady.

V téže schůzi zastupitelstvo zvolí osm členů do stavebního sboru a šestnáct členů sboru pro vyřizování stížností.

Do obou sborů těchto mohou býti voleni také nečlenové zastupitelstva; president, jeho náměstkové a členové městské rady do těchto sborů však voleni býti nemohou.

Za členy stavebního sboru mohou býti voleni pouze odborníci techničtí (architekti a inženýři), lékařští, právničtí a odborníci v ochraně památek předhistorických, historických, uměleckých a přírodních; do sboru pro vyřizování stížností musí býti voleni nejméně polovicí právníci.

Ministr vnitra vyžádav si návrhy zemského správního výboru, inženýrské a lékařské komory do lhůty čtrnácti dnů, jmenuje v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem školství a národní osvěty dalších 8 členů stavebního sboru; jejich funkční období je stejné, jako funkční období členů, volených zastupitelstvem obce Pražské.

President svolá jak sbor stavební, tak sbor pro vyřizování stížností ke schůzím, ve kterých se každý tento sbor ustaví tím způsobem, že zvolí ze sebe předsedu a dva místopředsedy.

Zastupitelstva obcí, jmenovaných v.§ 1., zvolená podle řádu volení v obcích, budou se po sloučení obcí nazývati místními výbory, obecni rady místními radami a obecní starostové místními starosty.

Při příštích volbách zastupitelstva obce Pražské budou vždy za týden po volbách obecního zastupitelstva na základě týchž voličských seznamů vykonány volby místních výborů tím způsobem, že pro části města do 10.000 obyvatelů budou míti 12 členů, do 20.000 obyvatelů 18 členů, do 50.000 obyvatelů 24 členů, do 100.000 obyvatelů 30 členů, do 200.000 obyvatelů 36 členů a přes 200.000 obyvatelů 42 členů.

Místní výbory tyto ustaví se pak tím způsobem, že každý z nich zvolí ze sebe místního starostu, dále jednoho náměstka, po případě v částech obce, ve kterých místní výbory mají 24 a více členů, 2 náměstky a členy místních rad podle ustanoveni řádu volení v obcích.

Nejdéle do měsíce přede dnem sloučení provede městská rada Velké Prahy na základě výsledků voleb obecních v jednotlivých obcích nové skrutinium (tím způsobem, že vezme za základ počet členů místních výborů, jak je stanoven v odstavci 2). Dosavadní přespočetní členové stanou se náhradníky.

Místní výbory tyto se nově ustaví tak, aby dnem sloučení mohly se ujmouti svých funkcí a setrvají ve svých funkcích, dokud neuplyne volební období prvého ústředního zastupitelstva.

Pro všecky volby, zmíněné v předcházejících ustanoveních, platí řád volení v obcích ze dne 21. ledna 1919, č. 75 z. z., pokud tento zákon nestanoví odchylky.

Zastupitelstvo Velké Prahy tvoří samosprávný sbor, který za předsednictví presidentova nebo jeho náměstka vede podle podrobných ustanovení tohoto zákona pro všecky obce (osady) do Velké Prahy pojaté, již před úplným sloučením jejich, tyto společné věci:

1. Koná vrchní dohled k hospodářské správě všech obcí (osad);

2. provádí práce, na které povolena byla státní subvence zákonem ze dne 15. dubna 1919, č. 209 sbírky zákonů a nařízeni, nebo na které povoleny budou státní subvence později;

3. připravuje neb usnáší se o plánu polohy a dohlíží na jednotné vykonávání stavebního řádu;

4. řeší otázku bytovou a pozemkovou, zejména má právo nabývati pro obec pozemkův i vyvlastněním jak v území Velké Prahy, tak i mimo toto území;

5. pečuje o práci pro nezaměstnané;

6. koná vrchní dohled na správu chudinskou;

7. koná vrchní dohled na správu zdravotní;

8. vydává všeobecná nařízení v oboru místní policie.

Usnesením zastupitelstva Velké Prahy může býti jeho působnost rozšířena též na jiné věci, jichž jednotné provádění ve všech obcích uzná za nutné. Usnesení o tom může se státi za přítomnosti dvou třetin všech členů zastupitelstva, většinou dvou třetin přítomných; k platnosti usnesení je třeba potvrzení ministra vnitra v dohodě s příslušným ministrem odborným.

Působnost zastupitelstva Velké Prahy může býti na jiné společné věci rozšířena také pouhým nařízením ministra vnitra po případě v dohodě s příslušným ministrem odborným.

Provádějíc úkoly v § 7. zmíněné, zastupitelstvo Velké Prahy může použíti vlastních orgánů, zejména může ustanoviti vlastní úředníky a zřízence podle norem, platných pro úředníky a zřízence obce Pražské, nebo může provedení vznésti na jednotlivé obce.

Stavební sbor Velké Prahy jest výhradně příslušný rozhodovati o všech stížnostech, podaných na základě řádu stavebního ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z., nebo ze dne 8. ledna 1889, č,. 5 z. z. proti usnesení obecních orgánů všech obcí do Velké Prahy pojatých, do dne jeho ustavení nevyřízených, pokud se týče stavebních věcí z obvodu v § 1. vytčeného. Nastupuje v té příčině na místo sboru obecních starších a okresních výborů, pokud se týče obcí mimo Prahu.

Všecka povolení parcelační a stavební vydaná obecními orgány v obcích, do Velké Prahy pojatých, vztahující se k űzemí v § 1. stanovenému, musí býti doručena presidentovi zastupitelstva Velké Prahy, který má právo podati v zákonné lhůtě stížnost do nich ke stavebnímu sboru.

O všech ostatních stížnostech do rozhodnutí a opatření obecních orgánů v oboru samostatné působnosti, o kterých dosud rozhodoval sbor obecních starších v Praze a okresní výbory v ostatních obcích, příslušný jest rozhodovati sbor pro vyřizování stížností.

Sbor tento může, uzná-li toho potřebu, předložiti stížnost k rozhodnutí zastupitelstvu Velké Prahy.

Zastupitelstvo Velké Prahy nastupuje na místo sboru obecních starších v Praze a zastupitelstev okresních, neb okresních výborů v ostatních obcích, pokud jde o vykonávání dozoru k hospodářské správě všech obcí (osad) Velké Prahy a usnášení, nebo schvalování, důležitějších opatření hospodářských, kde usnesení sboru obecních starších, nebo schválení okresního zastupitelstva (výboru). podle dosavadních zákonů jest nutné.

Vykonávajíc tento dozor finanční komise zastupitelstva Velké Prahy může kdykoli vyslati do kterékoli obce své orgány, kteří mají právo nahlížeti do knih účetních, spisův a dokladů, konati skontra pokladen atd.

Vedle toho vyhraženo jest zastupitelstvu Velké Prahy schvalovati ve všech obcích jakákoli vydání mimo rozpočet, systemisování nových míst úřednických a zřízeneckých a úpravu požitků úředníků, zřízencův a dělníků.

Městská rada Velké Prahy přejímá pak vůbec veškeré ostatní funkce, vykonávané dosud okresními výbory, pokud jde o obce (osady) jmenované v § 1.

Pokud se týče společných otázek, zmíněných v § 7. pod č. 6. a 7., usnáší se zastupitelstvo Velké Prahy o jednotných zásadách, kterými pak obecní zastupitelstva všech obcí jsou vázána.

Pro jednání zastupitelstva Velké Prahy, městské rady a presidenta a její vzájemný poměr platí - pokud tento zákon nestanoví odchylky - ustanovení obecního řádu pražského ze dne 27. dubna 1850, č. 85 z. z. a pozdějších zákonů, jej měnících a doplňujících.

Stavební sbor a sbor pro vyřizování stížností usnášejí se za předsednictví svých předsedů ve schůzích neveřejných, pro které platí totéž, co platí pro jednání městské rady.

Zastupitelstvo Velké Prahy jest oprávněno na účet budoucí Velké Prahy uzavírati výpůjčky se schválením ministra financí: k usnesení o výpůjčce třeba jest většiny, zmíněné v § 7., odst. 2. Též jest oprávněno podle zákona ze dne 5. května 1908, č. 32 z. z. usnášeti se o zavedení nových dávek obecních pro celou Velkou Prahu. Právomoc, kterou podle tohoto zákona i podle obecního řádu Pražského dosud vykonával zemský výbor, po případě ve shodě s místodržitelstvím, vykonává ministr financí.

Po sloučení všech obcí Velké Prahy v jedinou obec převezme zastupitelstvo Velké Prahy též všecky ostatní úkoly, které obec Pražská v samostatném i přeneseném oboru působnosti vykonávala, pokud tímto zákonem nebo zákonem o sloučení obcí nejsou stanoveny odchylky.

President obecního zastupitelstva převezme pak úkoly, vznesené podle platných zákonů na starostu obce Pražské, zejména předsednictví magistrátu.

Po sloučení všech obcí Velké Prahy v jedinou obec, budou míti místní výbory za úkol spolupůsobiti předem při odevzdání jmění a správy dosavadních samostatných obcí (osad) nové obci sloučením vzniklé.

Vedle toho budou míti za úkol spolupůsobiti při hospodářství a správě jednotné obce podle všeobecných nebo zvláštních usnesení obecního zastupitelstva, jako poradní, dozorčí a výkonné orgány v oboru samostatné i přenesené působnosti obecni.

Zejména náleží jim v mezích pravidel, schválených obecním zastupitelstvem, a za jeho dohledu, správa ústavů, podnikův a zařízení, sloužících ryze místním účelům.

Místní výbory v částech města mimo dosavadní Prahu I. až VIII. budou vykonávati trestní právomoc policejní v oboru místní policie, obci svěřené, a to v senátech trojčlenných za předsednictví místního starosty nebo jeho náměstka.

Též jednotliví členové místních výborů mohou býti zastupitelstvem nebo městskou radou pověřeni dozorem a výkonem, mohou býti jako zástupcové obce vysíláni ke komisím a jednáním, ke schůzím, slavnostem a podobné.

Místní výbory mají právo podávati zastupitelstvu návrhy a podněty, týkající se místních zájmů, a jsou povinny k vyzvání zastupitelstva podávati dobrá zdání v oboru své působnosti.

Povolovati vydání oprávněny jsou místní výbory pouze potud, pokud k tomu byly všeobecným nebo zvláštním usnesením ústředního zastupitelstva výslovně zmocněny.

Schůze místních výborů konají se nejméně jednou za čtvrt léta za předsedání místního starosty. O každé schůzi musí býti včas předem zpraven president, který má právo vyslati ke schůzi clena zastupitelstva, neb úředníka. Má též právo kterékoli usnesení místního výboru zastaviti, domnívá-li se, že porušuje zákon, nebo působí obci podstatnou škodu.

Podrobněji upravena bude působnost místních výborů jednacím řádem, který vydá zastupitelstvo obecní a který musí býti schválen ministrem vnitra a řádně vyhlášen.

Jednací řád ustanoví zejména, které věci mají vyhrazeny býti místním výborům a které ponechají se místním radám.

Rozhodování o věcech spadajících jinak do působnosti rady městské nebo magistrátu lze na místní výbory, po případě místní rady přenésti pouze jednacím řádem.

Zastupitelstvo obecní vyslechnouc místní výbory, jichž se týče, může nejdéle půl léta před počátkem nového volebního období většinou, vytčenou v § 7., odst. 2., a se schválením ministra vnitra, sloučiti několik částí obce pro volbu místních výborů v celek, rozděliti některou část obce, která tvoří dosud samostatnou obec, v několik částí, nebo změniti hranice místních obvodů.

Podobné sloučení, rozloučení nebo změnu hranic může v téže lhůtě naříditi ministr vnitra vyslechna obecní zastupitelstvo a místní výbory, jichž se týče.

Zákon tento, jehož provedením pověřuje se ministr vnitra, nabude účinnosti dnem vyhlášení mimo ustanovení hlavy III. a IV., jež nabudou účinnosti dnem, kdy ustanovení nového ústředního zastupitelstva stane se právoplatným.

Obce Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja a Vysočany v samosprávném okresu Karlínském, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motoly, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín a Vokovice v samosprávném okresu Smíchovském, Bráník,. Hodkovičky, Hostivař - bez osad Miličov a Háje, Krč, Michle, Nusle, Podolí, Král. Vinohrady, Vršovice a Záběhlice v samosprávném okresu Král. Vinohradském, osada Malá Chuchle a část obce Modřan zvaná Zátiší, v samosprávném okresu Zbraslavském, Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice a Žižkov v samosprávném okresu Žižkovském, vylučují se z těchto okresů a slučují se s hlavním -městem Prahou v jednu obec pod společným jménem »Hlavní město Praha«.

Očíslování nových částí Prahy a úprava hranic mezi Prahou a obcemi Miličov-Háje, Velká Chuchle a Modřany, provede se vládním nařízením.

Dnem sloučení podřizuje se celý obvod, vytčený v § 1., všem zákonům a ustanovením, platným pro hlavní město Prahu, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno.

Zejména rozšiřuje se na celý ten obvod platnost obecního řádu ze dne 27. dubna 1850, čís. 85 z. z. stavebního řádu ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z. a zákona ze dne 9. března 1889, č. 19 z. z. o povinném užíváni jatek.

Platnost čeledního řádu ze dne 21. srpna 1857, č. 42 z. z. zůstává však obmezena na dosavadní obvod.

Veškeré jmění a statek obecní, ústavy a fondy jmenovaných obcí, pokud se týče osad, veškerá jejich práva i veškeré závazky přecházejí dnem sloučení na hlavní město Prahu. Toto přejímá do svých služeb všechny právoplatně jmenované úředníky a zřízence těchto obcí (osad) a jejich ústavův a podniků se všemi jejich nabytými právy a nároky, pokud tyto nepřevyšují míru práv a nároků úředníkův a zřízenců stejné nebo rovnocenné kategorie, kteří v den sloučení ve službách hlavního města Prahy budou ustanoveni.

Pokud úředníkům a zřízencům obcí (osad) připojených byly již právoplatně přiznány požitky vyšší, budou míti na ně i nadále nárok do té doby, až dle pravidel pro úředníky a zřízence obce Pražské platných dosáhnou požitků ještě vyšších.

Sloučením místních obcí, jmenovaných v § 1., s hlavním městem Prahou, zanikají dosavadní samosprávné okresy Král. Vinohradský a Žižkovský.

Jejich práva a povinnosti, jmění a statek vyjma okresní silnice, ležící mimo obce jmenované v § 1. - přecházejí na hlavní město Prahu, které přejímá též jejich úředníky a zřízence za stejných podmínek, jaké stanoveny jsou pro úředníky a zřízence obecni v § 3.

Přidělení místních obcí dosavadních samosprávných okresů Král. Vinohradského a Žižkovského, které se neslučují s hlavním městem Prahou, i s okresními silnicemi ležícími v jejich obvodu k sousedním okresům a sídlo okresních zastupitelstev pro zbývající obce okresu Karlínského a Smíchovského určí se po slyšení dotčených okresních zastupitelstev a obcí vládním nařízením.

Též okresní silnice v obvodu ostatních připojených obcí stávají se dnem sloučení obecními silnicemi hlavního města Prahy, jež s nimi současně převezme za podmínek § 3. tohoto zákona do služeb svých i okresní cestáře, kteří pro převzaté silnice do té doby právoplatně budou ustanoveni.

Ostatní jmění, dluhy a závazky dosavadních samosprávných okresů Karlínského a Smíchovského, rozdělí se mezi hlavní město Prahu a zbylé části těchto okresů podle stavu ze dne 31. prosince 1919 v tom poměru, v jakém jest předpis daňové základny pro přirážky v obcích ku Praze připojených ku předpisu daňové základny v obcích, kteréž i nadále ve svazku oněch okresů zůstanou.

Při tom okresní ústavy a nemovitosti, ležící v připojených obcích, připadnou - nestane-li se jiná dohoda - se vším příslušenstvím výhradně obci Pražské, která však za to nahradí zbytku okresu poměrnou část ceny jejich, připadající na ně podle klíče, shora stanoveného, a naopak zbytku okresu zůstanou zcela nemovitosti a ústavy okresní ležící v obcích nepřipojených a okres ten za to nahradí poměrnou část ceny jejich, připadající na Prahu podle pravidla výše řečeného.

Cena jednotlivých předmětů ustanoví se dohodou.

Neshodnou-li se obě strany o ní, rozhodne ministerstvo vnitra, vezmouc za základ inventární hodnotu podle stavu z 31. prosince 1919.

S ústavy a nemovitostmi přejímá hlavní město Praha také dosavadní právoplatně jmenované úředníky a zřízence okresní, výhradně pro ně ustanovené, za podmínek v § 3. uvedených.

Z ostatních právoplatně jmenovaných úředníků a zřízenců těchto okresů povinna jest Praha podle dohody s tím kterým okresem převzíti za podmínek § 3. ty úředníky a zřízence, kterých okres následkem zmenšení nebude již potřebovati.

Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo vnitra.

Podle zásad, v §§ 5. až 7. stanovených, upraven bude též poměr obce Pražské k obcím Miličov-Háje, Velká Chuchle a Modřany, a k okresům, ke kterým přiděleny budou nepřipojené obce dosavadních okresů Král. Vinohradského a Žižkovského, jakož i k okresu Zbraslavskému.

Zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova, založené zákonem ze dne 16. srpna 1899, č. 48 z. z. ku zřízení, vydržování a správě společné vodárny, se zrušuje; práva a závazky přecházejí na obec Pražskou a správa na zastupitelstvo a radu obce Pražské.

Obecní dávky a poplatky budou se v obcích v § 1. jmenovaných i po sloučení vybírati nadále podle dosavadní výměry po tak dlouho, pokud na základě usnesení zastupitelstva obecního, nově zvoleného, nebudou jinak upraveny.

Též přirážky obecní k daním státním mohou býti podle usnesení zastupitelstva obecního se schválením ministerstva financí vybírány v jednotlivých částech města, které tvořily dosud samostatné obce, i nadále nestejnou výší.

Pokud se zastupitelstvo obecní se schválením ministerstva financí jinak neusnese, budou přirážky obecní a okresní, vybírané v obcích nově připojených poslední rok před sloučením, vybírány dosavadní výší nadále na účet obce Pražské.