Národní shromáždění československé 1918 – 1920

a) při okresních politických úřadech: úřady cejchovní, jež v ohledu administrativním jsou podřízeny přednostovi okresního politického úřadu, v ohledu technickém vyšším orgánům cejchovním; právní poměry orgánů cejchovních byly naposledy upraveny zákonem ze dne 13. května 1919, č. 249 sb. zák. a nař.;

b) při zemských politických úřadech:

cejchovní inspektoři, kteří jsou státními úředníky, a jichž působnost vztahuje se na určitý obvod t. zv. cejchovní inspektorát.

Jako nejvyšší cejchovní orgán pro území československé republiky byl nařízením ministerstva veřejných prací ze dne 20. listopadu 1918, č. 52 sb. zák. a nař., zřízen při ministerstvu veřejných prací československý inspektorát pro službu cejchovní.

(Počet cejchovních úřadů činí v Čechách 96 a 24 expositury, na Moravě 37 a 5 expositur a ve Slezsku 10 a 2 expositury; pro Čechy jest zřízen cejchovní inspektorát v Praze, pro Moravu a Slezsko jediný cejchovní inspektorát v Brně.)

Jako orgány stavební fungují v základě nařízení bývalého státního ministerstva ze dne 8. prosince 1860, č. 268 ř. z.: a) při okresních politických úřadech: okresní inženýr, zřízený pro t. zv. stavební okres. jenž vztahuje se zpravidla na několik politických okresů;

b) při zemských politických úřadech: zvláštní stavební odbory zemských politických úřadů.

(Počet stavebních okresů jest v Čechách 28, na Moravě 9, a ve Slezsku 3).

§ 15. zák. o organisaci politických úřadů z 1868 odkazuje na nar. z 8. prosince 1860, č. 268 ř. z., čímž odčiňuje vytýkaný nedostatek zvláštního určení, kdy nařízení ono začalo působiti.

Podle zákona ze dne 17. června 1883 čís. 117 ř. z. jsou pro dohled nad prováděním předpisů, jež vydány jsou k ochraně osob zaměstnaných v podnicích živnostenských, zřízeni zvláštní odborní orgánové politických úřadů t. zv. živnostenští inspektoři.

Každému živnostenskému inspektoru jest vykázán určitý obvod úřední; působnost živnostenského inspektora vztahuje se pak zásadně na všechny živnostenské podniky, jež se nacházejí v jeho úředním obvodu; výjimečně mohou býti určité podniky vyňaty z obvodu dotčených živnostenských inspektorátů a podrobeny dohledu zvláštních živnostenských inspektorů.

V Čechách jest 12 živnostenských inspektorátů a 1 speciální živnostenský inspektorát, na Moravě 5 živnostenských inspektorátů a ve Slezsku 2 živnostenské inspektoráty.

Státní úřady vyžadují si o některých otázkách, k jichž rozhodování jest zapotřebí zvláštních odborných znalostí a zkušeností, odborné posudky také od zvláštních poradních sborů. Poradné sbory ty jsou zřízeny jako stálá kolegia (výjimečně) při zemských, politických úřadech nebo (z pravidla) při úřadech ústředních. Rozdílem od odborných orgánů, zmíněných sub III., jež jsou přičleněny organisačně k jednotlivým státním úřadům, stojí poradné sbory úplně mimo organisaci úřadů státních. Poradné sbory nemají povahy úřadů, nepřísluší jim právo rozhodovati o otázkách správních; ony podávají toliko odborné posudky.

Síť poradných sborů jest neobyčejně rozvětvená. Stačí zde uvésti toto:

Jako poradné sbory fungují při politických zemských úřadech zejména;

1. zemské komise pro záležitosti vinařské, zřízené v Čechách a na Moravě;

2. censurní rady zřízené u všech zemských politických úřadů;

3. poradné sbory pro záležitosti živnostenského vyučování, zřízené u všech politických zemských úřadů;

4. komise pro dohled nad všeobecnou nemocnicí v Praze;

5. divadelní komise bezpečnostní zřízená v Praze na základě § 38. zák. ze dne 27. března 1887, č. 27 z. z. pro Čechy;

6. komise pro obnovu hradu Karlova Týna, zřízená v Praze;

7. komise pro regulaci řek v Čechách, se sídlem v Praze;

8. komise k provedení kanalisace řek Vltavy a Labe, se sídlem v Praze;

9. komise pro zalesňování území Horní Bečvy na Moravě.

Po převratu nenastala v organisaci té žádná změna, nejvýše možno vytknouti, že název místodržitelství a zemské vlády se nahrazuje názvem zemské politické správy.

Hlavní zásady, na nichž organisace státních úřadů, obstarávajících správu politickou spočívá, jsou tyto:

1. Politická správa jest ve všech instancích oddělena od soudnictví (§ 1. zákona ze dne 19. května 1868, č. 44 ř. z.).

2. Politické úřady státní obstarávají veškeru politickou správu, pokud by obstarávání jednotlivých odvětví politické správy nebylo výslovně, zvláštními předpisy přikázáno zvláštním úřadům státním neb orgánům samosprávným (buď orgánům samosprávy místní, neb orgánům samosprávy zájmové, odborové).

3. Státní úřady obstarávají politickou správu prostřednictvím úředníků, jež jmenuje a platí stát. Výjimka z této zásady nastává pouze u některých státních úřadů zvláštních, jež mají charakter t. zv. úřadů smíšených, t.j. úřadů, jež složeny jsou jednak z orgánů státních, jednak ze zástupců samosprávných korporací; takovými úřady jsou na př. úřady školské a zemské komise pro agrární operace.

4. Pro působnost povšechných úřadů státních platí zásada, že každá země tvoří pro sebe zvláštní správní obvod (§§ 2. a 3. zák. z r. 1868). Každá země jest rozdělena na politické okresy (§ 10. t. zák.). Města s vlastním statutem jsou samostatnými okresy.

V čele politické správy v každé zemi stojí zemský šéf (§ 2. t. z.). Pod vedením zemského šéfa obstarávají pak politickou správu v zemi jednak zemský politický úřad, jednak okresní politické úřady, pokud se týče orgány obecní samosprávy v městech s vlastním statutem. (§ 4. cit. zák.) Zemskému šéfovi jsou podřízeny také některé zvláštní úřady státní (na př. policejní ředitelství); zemský šéf jest rovněž předsedou smíšených úřadů zřízených pro celou zemi, na př. zemské školní rady, zemské komise pro agrární operace.

Také některé úřady zvláštní jsou zřízeny vždy pro celou zemi, na př. zemské školní rady, zemské komise pro agrární operace.

5. Státní úřady jsou organisovány buď podle principu personálního, neb (výjimečně) podle principu kolegiálního.

Ze zvláštních úřadů státních jsou organisovány podle principu personálního; všechny úřady policejní, a místní komisaři pro agrární operace. Podle principu kolegiálního jsou ze zvláštních úřadů státních organisovány: všechny úřady školské a zemské komise pro agrární operace.

6. Pro pořad instanční platí zásada tří instancí, při čemž jako III. instance fungují ministerstva. Modifikace této zásady nastávají potud, že o některých záležitostech rozhodují úřady, jez fungují jako pravidelná II. instance, s platností konečnou a dále potud, že o některých záležitostech rozhodují v I. instanci úřady, jež fungují jako pravidelná II. instance, takže v lI. instanci o těchto záležitostech rozhodují ministerstva.

U úřadu pro agrární operace funguje jako III. instance zvláštní ministerská komise pro agrární operace.

7. Živel občanský má účastenství na rozhodování záležitostí politické správy (nehledíme-li k orgánům obecní samosprávy v městech s vlastním statutem, obstarávajícím v těchto městech agendu politické správy) zcela výjimečně, tak v úřadech školských a v zemských komisích pro agrární operace.

Korporace samosprávy územní jsou:

I. jednak korporace všeobecné,

II. jednak korporace kausální.

Samosprávnými korporacemi všeobecnými jsou v Čechách: obce, zastupitelské okresy a země, na Moravě a ve Slezsku: obce a země.

Samosprávnými korporacemi kausálními jsou na Moravě a ve Slezsku konkurenční silniční okresy.

Všechny uvedené korporace samosprávy územní jsou veřejnoprávními korporacemi, jež obstarávají jak správu svých vnitřních záležitostí, tak i určité agendy správy státní (politické) z vlastního práva prostřednictvím representantů volených na určité časové období.

Zásady organisace a působnosti obcí jsou obsaženy v říšském zákoně obecním ze dne 5. března 1862, č. 18 ř. z., jenž vydán byl pro všechny země tehdejšího Předlitavska. Na základě zásad v tomto zákoně obsažených byly pak vydány pro jednotlivé země zvláštní zákony zemské t. zv. obecní zřízení (spolu s řády volení do obcí). Tato obecní zřízení platí pro všechny obce té které země vyjma města s vlastním statutem (čl. XXII. říšského obecního zák.); tyto zvláštní statuty městské byly vydány, pokud se týče doplněny zákonodárstvím zemským.

Pro jednotlivé země vydána byla tato obecní zřízení: pro Čechy zemský zákon ze dne 16. dubna 1864, č. 7 z. z., pro Moravu zemský zákon ze dne 16. března 1864, č. 4 z. z. a pro Slezsko zemský zákon ze dne 15. listopadu 1863, č. 17 z. z.; k těmto obecním zřízením přistupuje pak řada zemských zákonů, jimiž předpisy uvedených obecních zřízení byly v některých směrech pozměněny a doplněny. Po utvoření samostatného státu československého doznaly pak předpisy v obecních zřízení a také předpisy městských statutů v nejednom směru podstatných změn zákony ze dne 7. února 1919, čís. 75 a 76 sb. z. a nař. (volební řád do obcí a novela k obec. zřízení). Poněvadž organisace politické správy se platné organisace obecní nedotýká, není třeba se o ní zmiňovati.

Okresy zastupitelské zřízeny jsou toliko v Čechách. Počet jich činí 218.

Základy organisace zastupitelských okresů jsou obsaženy v zákoně o zastupitelstvech okresních ze dne 25. července 1864, č. 27 z. z. pro Čechy, k němuž vydáno bylo několik zemských zákonů, jimiž ustanovení uvedeného zákona byla částečné pozměněna a doplněna.

Působnost orgánů zastupitelského okresu vztahuje se na všechny obce, jež leží v jeho obvodu; z působnosti těchto orgánů jsou vyjmuta toliko města s vlastním statutem. Obvody působnosti orgánů v okresu shodují se zásadně s obvody okresních soudů, nikoliv však - bohužel - s obvody státních politických úřadů; změna obvodu může se státi toliko zákonem zemským (§ 2. cit. zák. o okr. zast.).

a) Organisace okresů.

Okresní zastupitelstvo skládá se ze zástupců skupin zájemníků, totiž ze zástupců velkostatkářů, největších poplatníků obchodu a průmyslu, ze zástupců měst a městysů a ze zástupců obcí venkovských (§ 6. cit. zák.). Členové okresního zastupitelstva jsou voleni na dobu 3 let (§ 40. cit. zák.) Počet členů okresního zastupitelstva jest různý podle počtu obyvatelstva v okresu a činí (§ 8. cit. zák.):

Zastupitelstvo okresní volí ze sebe na 3 léta starostu a okresní výbor.

Orgány zastupitelského okresu jsou:

a) okresní zastupitelstvo,

b) okresní výbor.

Okresní zastupitelstvo jest orgánem poradním a usnesení činícím; nemá moci výkonné (§ 50. cit. zák.).

Okresní výbor jest orgánem spravujícím a vykonávajícím, jemu náleží zastupovati okres na venek (§§ 59. až 61. cit. zák.).

Okresní zastupitelstvo i okresní výbor vyřizují záležitosti jim přikázané kolegiálně (§§ 70. a 74. cit. zák.).

Okresní starosta předsedá schůzím okresního zastupitelstva a okresního výboru, má povinnost zastaviti výkon usnesení okresního zastupitelstva neb okresního výboru, jež podle jeho mínění překročuje působnost okresního zastupitelstva neb okresního výboru aneb jest protizákonné, a má si pak vyžádati od zemského politického úřadu rozhodnutí, zdali lze usnesení vykonati čili nic. (§§ 72. a 74. odst. 2. cit. zák.).

b) Působnost okresů.

Podle § 50. cit. zák. náležejí k působnosti okresního zastupitelstva veškeré záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho příslušníků.

Zákon sice nerozeznává samostatné a přenesené působnosti okresu, leč z povahy jednotlivých agend působnosti okresu plyne, že lze podobně jako působnost obcí tak i působnost okresu zastupitelského roztříditi na samostatnou a přenesenou.

a) Samostatná působnost okresu zastupitelského zahrnuje v sobě:

aa) jednak hospodářskou činnost okresu, záležející ve správě jmění okresu a hospodářství jeho (§ 51 cit. zák.).

bb) jednak činnost okresu v oboru veřejné správy; do tohoto oboru působnosti spadá zejména působnost okresu ve věcech obecních (také dohled nad obce mi), zemědělských, honebních, komunikačních, zdravotních, v oboru péče chudinské, sociální a kulturní; některé záležitosti spadají do kompetence okresního zastupitelstva některé náležejí však do působnosti okresního výboru, jenž funguje zejména jako instance odvolací, na jejíž rozhodnutí jde stížnost k zemskému výboru.

B) Přenesená působnost okresu vztahuje se na záležitosti správy vojenské, soudní a finanční.

c) Dohled k okresům.

Dohled k okresům vykonávají:

1. jednak vyšší samosprávný orgán; zemský výbor, pokud se týče zemský sněm,

2. jednak orgány správy státní (politické úřady okresní, po případě zemské).

1. Zemský výbor

a) rozhoduje jako instance o stížnostech podaných na rozhodnutí, jež učinila okresní zastupitelstva neb okresní výbory (§ 77. cit. zák.);

b) schvaluje důležitější usnesení okresního zastupitelstva v oboru hospodářské jeho činnosti (sr. zejména §§ 54., 55., 56. cit. zák.);

c) bdí z povinnosti úřední nad tím, aby kmenové jmění okresu a okresních ústavů zůstalo neztenčeno (§ 76. cit. zák.).

2. Orgány správy státní vykonávají dohled nad činností okresů a to jak v oboru samostatné působnosti, tak i v oboru působnosti přenesené.

V oboru samostatné působnosti okresu: politické úřady

a) dohlížejí na okresní zastupitelstvo a okresní výbor, za tím účelem, aby z mezí své působnosti nevybočovaly a nepodnikaly ničeho, což by se příčilo zákonu (§ 78. cit. zák.);

b) rozhodují o stížnostech na rozhodnutí okresního zastupitelstva, jimiž by byl porušen neb mylně vyložen zákon (§ 79. odst. 1. cit. zák.);

c) mají právo a povinnost zastaviti usnesení okresního zastupitelstva a okresního výboru, jímž by tyto orgány přestoupily meze své působnosti neb jež se příčí zákonu (§ 79. odst. 2. cit. zák.); politické úřady rozhodují také o tom, má-li se vykonati rozhodnutí okresního zastupitelstva neb okresního výboru, jehož výkon byl zastaven okresním starostou (§§ 72. a 74. odst. 2. cit. zák.);

d) jsou oprávněny přidržeti okresní zastupitelstvo k plnění úkolů, jež mu zákony ukládají a to v ten způsob, že zjednávají odpomoc na náklad okresu (§ 80. cit. zák.);

e) mají právo rozpustiti okresní zastupitelstvo (§ 81. cit. zák.). V některých případech vykonávají politické úřady zmíněné právo dohledu k okresům v dohodě se zemským výborem.

Podle ustanovení zřízení zemských, vydaných pro jednotlivé země fungují země nejen jako veřejnoprávní korporace obstarávající agendy správy veřejné, nýbrž i jako veřejnoprávní korporace (státní fragmenty) nadané mocí zákonodárnou.

Orgány zemí jsou podle zřízení zemských:

a) jednak zemské sněmy,

b) jednak zemské výbory, jež jsou podle § 11. zřízení zemského, spravujícími a vykonávajícími orgány zastupitelstev zemských.

Působnost zemských sněmů zahrnuje v sobě jednak činnost zákonodárnou, kteráž nyní přešla na Národní shromáždění, jednak činnost správní, zejména v oboru vlastního hospodářství zemského.

Pokud jde o správní činnost zemských sněmův, padá tu - pro účely osnovy v úvahu schvalování jistých usnesení obcí v oboru majetkové správy, dále některá zásadní opatření v oboru školství odborného, na př. hospodářské školy, v oboru železnic nižšího řádu a posléze spolupůsobení ve státní správě finanční (v oboru daně pozemkové a při sestavování určitých komisí podle zákona o přímých daních osobních).

Zemské výbory skládají se podle zřízení zemských z určitého počtu členů (přísedících) volených ze sněmu na dobu 6 let, z předsedy. V Čechách a na Moravě skládal se zemský výbor z 8 členů, ve Slezsku ze 4 členů; předsedou zemského výboru jest v Čechách nejvyšší maršálek zemský, na Moravě a ve Slezsku zemský hejtman.

Zemské výbory vykonávají záležitosti jim přikázané v poradách kolegiálních; nejvyšší maršálek zemský (zemský hejtman) má právo a povinnost zastaviti výkon usnesení zemského výboru, jež se příčí obecnému dobru neb zákonům, jsa povinen vyžádati si rozhodnutí panovníkovo. (§ 42 zemského zřízení).

1. Zemský výbor obstarává podle instrukcí sněmem vydaných správu vlastních zemských záležitostí; sem patří zejména správa vlastního jmění, správa fondů a ústavů zemských.

2. Zemské výbory jsou nejvyšší instancí ve věcech, v nichž v nižších instancích rozhodují orgány nižších korporací samosprávy, místní, fungují tudíž zemské výbory jako instance odvolací, rozhodujíce o stížnostech jež podány byly v Čechách do rozhodnutí okresních výborů (okresních zastupitelstev), neb orgánů měst s vlastním statutem, na Moravě a ve Slezsku do rozhodnutí obecních (městských) zastupitelstev, neb okresních silničních výborů.

3. Zemské výbory vykonávají dohled k činnosti nižších korporací samosprávy místní.

4. Dále vykonávají zemské výbory dalekosáhlou činnost v řadě oborů správy vnitřní, aniž mají proto podklad zákonný. Činnost tato jest různá, podle poměrů té které země, v tomto směru sluší zmíniti se o úspěšné činnosti zemí v oboru meliorací, v oboru elektrisace, v oboru péče humanitní a sociální na poli zemědělského školství, v oboru úvěrnictví, pojišťování.

K samosprávným korporacím kausálním náležejí na Moravě a ve Slezsku konkurenční silniční okresy; v Čechách se tyto korporace nevyskytují.

Základy organisace a působnosti těchto korporací jsou obsaženy pro Moravu v zákonech ze dne 30. listopadu 1877, č. 38. z. z., jenž byl pozměněn částečné zákonem ze dne 10. března 1887, č. 55 z. z., a zákonem ze dne 20. prosince 1908, č. 1 ex 1909, pro Slezsko v zákoně ze dne 30. listopadu 1868 č. 37 z. z., jenž byl částečně pozměněn zákonem ze dne 13. února 1887, č. 15. z. z.

Orgány konkurenčních silničních okresů jsou:

1. okresní silniční výbor,

2. starosta.

Okresní silniční výbory skládají se na Moravě z 11, ve Slezsku z 9 členů volených na dobu 6 let skupinami zájemníků (velkostatkářů, největších poplatníků obchodu a průmyslu měst a venkovských obcí).

Okresní silniční výbor volí pak ze sebe starostu a jeho náměstka.

Okresní silniční výbor jest orgánem usnášení činícím a dohlížejícím, starosta jeho pak orgánem výkonným.

Do působnosti okresních silničních výborů náleží provádění staveb, jakož veškerá technická a ekonomická správa okresních silnic. Zemský výbor vykonává dohled nad činností okresních silničních výborů, a rozhoduje také o stížnostech podaných na rozhodnutí neb opatření okresních silničních výborů.

Okresních silničních výborů jest na Moravě 82, ve Slezsku 21.

Organisace korporací samosprávy místní, jež obstarávají v Čechách, na Moravě a ve Slezsku část vnitřní (politické) správy, spočívá na těchto zásadách:

1. Samosprávné korporace obstarávají agendy vnitřní správy skrze representanty volené na určité časové období.

Volení representanti vykonávají své funkce zásadně jako úřad čestný.

K obstarávání prací do působnosti těchto korporací náležejících mohou korporace ty ustanoviti úředníky, kteří však nemají moci rozhodující, nýbrž jsou pouhými pomocníky zákonných orgánů těchto korporací, a konají toliko přípravné práce pro zákonné orgány korporace, v jejíž službách jsou ustanovení.

Výjimka nastává pouze podle předpisů některých městských statutů potud, pokud úředníci magistrátu mají hlas rozhodující.

2. Působnost zemských výborů jakožto nejvyšších instancí ve věcech samosprávy místní vztahuje se vždy na dotyčnou zemi; výjimka jest pouze ohledně t. zv. moravských enkláv ve Slezsku potud, že působnost zemského výboru moravského vztahuje se i na moravské enklávy ve Slezsku.

3. Orgány korporací samosprávných, jež obstarávají v nižší instanci správu vnitřní, nejsou vůbec služebné podřízeny orgánům korporace, jež funguje jako vyšší instance.

4. Korporace samosprávné vyřizují záležitosti, do jich působnosti přikázané, kolegiálně, výjimka jest potud. že obecní starosta obstarává sám některé záležitosti (zejména záležitosti spadající do oboru přenesené působnosti obcí.)

5. Nad nižšími korporacemi samosprávnými vykonávají dohled jednak vyšší orgány samosprávné, jednak orgány správy státní, dohled ten však není dohledem služebním.

6. Živel občanský má podstatné účastenství v rozhodování o záležitostech správy vnitřní, jež jsou přikázány do působnosti orgánů korporací samosprávných.

Po převratu byl zemský výbor v Čechách nahrazen zemským správním výborem (zákon ze dne 13. listopadu 1918, č. 38 sbírky zákonů a nařízení), zemský výbor ve Slezsku pak zemskou správní komisí (zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 212 sbírky zákonů a nařízení), také ve složení zemského výboru na Moravě provedena byla změna (zákon ze dne 27. května 1919, č. 288 sbírky zákonů a nařízení). Nad to bylo učiněno opatření, aby okresní zastupitelstva byla rozpuštěna a agenda jich svěřena okresním správním komisím, jichž složení by odpovídalo poměrům stran v okresu.

Organisace politické správy na Slovensku liší se v mnohých směrech velmi podstatně od oněch zásad, na nichž spočívá organisace politické správy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.