Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Zásadní rozdíl jeví se již v tom, že v organisaci politické správy na Slovensku nesetkáváme se s vysloveným dualismem správy, jenž jest tak charakteristický pro organisaci politické správy v zemích někdejšího Rakouska. V Uhrách není totiž dvojího organismu správního - na sobě zásadně neodvislého totiž zvláštního organismu správy státní se strany jedné a zvláštního organismu správy autonomní se strany druhé. V Uhrách obstarávají veškeru správu politickou zásadné samosprávné (autonomní) korporace, tak zv. municipia, pokud se týče v jistém směru také obce; toliko pro obstarávání jednotlivých agend politické správy zřízeny jsou v Uhrách zvláštní orgány státní.

Těžiště správy politické leží tedy v municipiích, jež jsou produktem dlouholetého historického vývoje:

A. Municipia (jurisdikce) jsou veřejnoprávní korporace, jež spravují si nejen své vnitřní záležitosti, nýbrž obstarávají také veřejnou správu státní (politickou), pokud obstarávání její není svěřeno jiným orgánům.

Nynější organisace municipií spočívá zejména na zákonech: čl. XXI.: 1886, čl. VI.: 1876, čl. I. a XV.: 1883 a čl. XX.: 1901, čl. X.: 1904, čl.: LVII.: 1912.

Rozeznávají se dva druhy municipií:

a) komitáty (slovensky: stolice, župy),

b) města s právem municipálním.

Každý komitát tvoří správní území a v obvodu tohoto území vztahuje se pravomoc komitátu na všechny obce v obvodu tom ležící. Z obvodu komitátního jsou však vyňata města s právem municipálním, jež na svém okrsku vykonávají tatáž práva, jež příslušejí komitátům.

Správní území komitátů jsou pak rozdělena na okresy. Také každé město s regulovaným magistrátem, tvoří zvláštní správní okres podřízený správě komitátu. (Nyní jest na Slovensku 17 komitátů, 4 města s právem municipálním: Bratislava, Košice, Šťávnice a Komárno a 36 měst s regulovaným magistrátem.)

Municipia jsou podřízena přímo ministru vnitra.

Municipia mohou býti utvořena pouze zákonem, zákon stanoví též jich obvod i případné změny obvodu, jakož i sídlo správy municipií.

Obvody správních okresů, na něž komitáty jsou rozděleny, stanoví komitáty samy ve valné hromadě municipálního výboru, komitáty určují také sídlo správy okresní.

I. Zákonným representantem municipia jest municipální výbor, jenž vykonává jménem municipia veškerá práva vrchnostenská, pokud zákon výminečně nepřikazuje výkonu těchto práv orgánům jiným (§ 21-55 zák. čl. XXI.: 1886).

Počet členů municipálního výboru v komitátech pohybuje se mezi 120 až 600 podle velikosti komitátu.

Municipální výbor skládá se:

a) z poloviny virilistů (t. j. státních občanů, kteří v obvodu municipia platí nejvyšší přímou daň státní),

b) z poloviny ze členů volených na 6 let ve volebních okresích, jež municipium samo určuje, polovina členů volených vystupuje každým třetím rokem.

Kromě toho přísluší předním municipálním úředníkům místo i hlas ve valných hromadách municipálního výboru.

Municipální výbor usnáší se ve valných hromadách (řádných, jež konají se alespoň dvakrát do roka, neb mimořádných).

Předsedou valné hromady municipálního výboru jest vrchní župan, zástupcem jeho místožupan.

V komitátech, nikoliv však v městech s právem municipálním, volí valná hromada municipálního výboru ze svého středu na 3 léta stálý výbor, jenž připravuje pro valnou hromadu všechny důležitější záležitosti (jako statuty, rozdělení správních okresů, systemisování úřadů a pod.), jemuž však nepřísluší právo rozhodovací.

Předsedou stálého výboru jest vrchní župan.

II. Úředníci municipální, (§ 67 až 88 zák. čl. XXI.: 1886.) Zvláštností municipálního zřízení jest, že municipia sama volí si většinu svého úřednictva, pouze některé úředníky a zřízence municipální jmenuje vrchní župan.

Úředníky municipální volí valná hromada municipálního výboru, zásadně na dobu 6 let a to z osob, jež navrhuje t. zv. kandidátní výbor, jehož předsedou jest vrchní župan a jenž sestává ze 3 členů volených municipálním výborem a ze 3 členů jmenovaných vrchním županem. Volby úředníků municipálních slovou restauracemi.

K voleným úředníkům municipálním náležejí zejména:

a) úředníci ústřední správy komitátní, zřízené v sídle komitátu: místožupan, vrchní notář a notáři, vrchní fiskál a fiskálové, předseda stolice sirotčí s přísedícími;

b) úředníci správy okresní (zevnější), kteří sídlí v jednotlivých okresích, na něž komitáty jsou rozděleny:

vrchní slúžný a slúžní.

Naproti tomu náležejí k úředníkům municipálním, jež jmenuje vrchní župan doživotně:

a) z úředníků ústřední správy komitátní, vrchní fysik, archivář, evidenční úředník sirotčí stolice;

b) z úředníků správy okresní: okresní a obvodní lékaři, správní praktikanti, okresní kancelisté, a veškeren personál výpomocný a manipulační a to, jak správy ústřední, tak i správy okresní.

Zvěrolékaři jsou jak ve správě ústřední, tak i ve správě okresní, orgány státními. (Zák. čl. XVII.: 1900.)

Rovněž službu účetní a pokladniční obstarávají v komitátech orgánové státní a to při správě ústřední účtárny přidělené státním finančním ředitelstvím, v okresích pak okresní účetní. (Zák. čl. III.: 1902.)

Úředníci municipální a to i ti, jež municipia sama volí jsou placenými úředníky, kteří jsou zařaděni do platových tříd, jež odpovídají platovým třídám státních úředníků. Zákony čl. X.: 1904 a čl. LVII.: 1912 bylo stanoveno minimum platů úředníků municipálních; municipia jsou však oprávněna se svolením ministra vnitra stanoviti vyšší platy, nežli jakých požívají státní úředníci téže platové třídy. Municipia jsou povinna postarati se o pensijní zaopatření svých úředníků - pensijní řady, municipiemi vydané, schvaluje ministr vnitra.

Pro některá úřednická místa v municipiích vyžaduje zákon čl. I.: 1883 zvláštní kvalifikace odborné (právnickou), zejména pro místa místožupana, notáře, vrchního notáre, fiskála, vrchního fiskála, slúžného, vrchního slúžného, předsedy sirotčí stolice.

Působnost jednotlivých důležitějších úředníků municipálních jest v zákonech blíže vymezena:

a) Úředníci správy ústřední:

1. Místožupan jest prvním voleným úředníkem municipálním, jenž jménem municipia řídí veřejnou správu vnitřní (politickou), a vykonává usnesení valné hromady municipálního výboru i nařízení vládní, jakož i rozkazy, které vrchní župan vydá uvnitř své působnosti dohlédací a kontrolní. Místožupan rozhoduje ve všech záležitostech, jež nejsou přikázány do působnosti valné hromady, správního výboru neb jiných orgánů, nařizuje politickou exekuci, vydává poukazy na municipální pokladnu, podepisuje listiny vydané jménem municipia a podává zprávy valné hromadě i vrchnímu županovi.

2. Vrchní notář jest zákonným zástupcem místožupanovým, a tvoří spolu s notáři konceptní personál místožupanův.

3. Vrchní fiskál jest právním konsulentem municipia, zástupcem jeho v soukromoprávních záležitostech, veřejným žalobcem ve věcech disciplinárních, zastupuje fiskus, jsa oprávněn podávati proti usnesením municipálním odvolání k příslušným ministerstvům. Vrchnímu fiskálovi jsou přiděleni fiskálové.

4. Předseda sirotčí stolice s přísedícími tvoří poručenský úřad (agenda poručenská jest v Uhrách vyňata z kompetence soudní).

5. Vrchní fysik jest odborným orgánem municipia ve věcech zdravotních.

b) Úředníci správy okresní:

1. Vrchní slúžný jest první správním úředníkem v okresu, podřízeným přímo místožupanovi. Slúžný a správní praktikanti tvoří konceptní personál vrchního slúžného; postavení vrchního slúžného v Uhrách lze v celku srovnati s postavením okresního hejtmana (přednosty okresního politického úřadu) v zemích někdejšího Rakouska.

V městech s regulovaným magistrátem přísluší purkmistrům naproti komitátu v celku totéž postavení jako vrchním slúžným v okresích.

2. Okresní lékař jest odborným orgánem okresu ve věcech zdravotních.

III. Vrchní župan (§§ 56. až 66. zák. čl. XXI.: 1886).

V čele municipia stojí vrchní župan, jejž jmenoval a propouštěl k návrhu ministra vnitra panovník. Vrchní župan není však orgánem správy municipální, nýbrž důvěrníkem vlády. Jest podřízen přímo vládě, pokud se týče ministru vnitra. Vrchní župan jest zástupcem výkonné moci v municipiu a hlavou veškeré vnitřní správy v municipiu, jest předsedou valné hromady municipálního výboru, stálého výboru i výboru správního, jest opatřen velmi dalekosáhlým právem dohledu a kontroly a to nejen vůči municipiu, nýbrž i vůči veškerým úředníkům správy vnitřní (politické), municipální a státní. Z význačných práv, jež příslušejí vrchnímu županovi za účelem účinného výkonu zmíněného dohledu a kontroly sluší zejména uvésti:

1. právo konati před valnou hromadou municipálního výboru t.. zv. skontrální schůze, za účastenství vyšších úředníků ústřední správy municipia a dvou členů municipálního výboru, volených každoročně valnou hromadou; na základě výsledků schůzí skontrálních činí vrchní župan příslušná opatření a podává zprávu ministru vnitra,

2. právo činiti za spolupůsobení kandidátního výboru, jehož jest vrchní župan předsedou, návrhy valné hromadě, ohledně obsazování úřednických míst, která obsazuje volbou valná hromada municipálního výboru.

3. právo jmenovati některé úředníky a zřízence municipální,

4. právo zkoumati úřední působnost úředníků, zavésti disciplinární řízení proti úředníkům nedbalým, pokud nejsou členy správního výboru,

5. právo vydávati nařízení místožupanovi a purkmistrům,

6. právo v případě, že podle jeho mínění usnesení valné hromady municipálního výboru příčí se zákonu neb ministerskému nařízení předložiti takové usnesení ministrovi a zastaviti výkon takového usnesení.

Vrchní župan požívá platu jako státní úředník V. hodnostní třídy, a má nárok na pensi, pokud se týče na odbytné. Pro úřad vrchního župana nevyžaduje se odborné kvalifikace.

Organisace správního výboru spočívá na zákoně čl. VI.: 1876. Správní výbory co do své organisace jsou orgány smíšenými, neboť skládají se jednak z úředníků státních, jednak z úředníků municipálních a jednak ze členů volených municipálním výborem.

Správní výbor čítá 21 členů a to:

a) 6 jmenovaných úředníků státních, jimiž jsou: vrchní župan, školdozorce, finanční ředitel, předseda stavebního úřadu, státní zástupce a správce hospodářského inspektorátu;

b) 5 municipálních úředníků, jimiž jsou: místožupan, vrchní notář, vrchní fiskál, vrchní fysik a předseda sirotčí stolice,

c) 10 členů municipálního výboru volených na 2 léta.

Předsedou správního výboru jest vrchní župan, jeho zástupcem místožupan. Správní výbory rozhodují způsobem kolegiálním. Schůze konají se zpravidla měsíčně. Členové správního výboru, kteří jsou úředníky, jsou ve schůzích správního výboru odbornými referenty. Správní výbory tvoří ze sebe zvláštní komise pro některé správní odvětví, zejména komisi poručenskou, vězeňskou, lesní a disciplinární.

Správní výbory jsou stálým pojítkem mezi orgány státními a municipálními a mají pečovati o jednotnost správy v celém území municipia jakož i o to, aby byla harmonie a vzájemná podpora orgánů státních a municipálních.

Města s právem municipálním.

Organisace měst s právem municipálním jest v celku vybudována na týchž základech jako organisace komitátů. Zejména jest také v čele městského municipia vrchní župan. Podstatné odchylky od organisace komitátů jsou však zejména tyto:

1. Počet členů municipálního výboru pohybuje se mezi 48 až 400 podle velikosti města.

Předsedou valné hromady municipálního výboru jest stejně jako v komitátu vrchní župan, náměstkem jeho však purkmistr.

V městech s právem municipiálním není však stálého výboru; na místo stálého výboru vstupuje však v těchto místech magistrát, jehož členy jsou: purkmistr, městský policejní hejtman, magistrátní radové, vrchní notář, vrchní fiskál. Předsedou magistrátu jest purkmistr.

2. Úředníci jsou sice rovněž z valné většiny voleni municpiálním výborem. V celku mají města s právem municipálním tytéž úředníky jako komitáty, není však v těchto městech místožupanů a také ne úředníků správy okresní. Kromě úředníků, jež v komitátech volí municipální výbory, volí municipální výbor v městských municipiích také ještě úředníky účetní a pokladniční a dále personál výpomocný a manipulační.

V městských municipiích pak jmenuje vrchní župan kromě úředníků, jež také v komitátech jmenuje vrchní župan doživotně ještě také městského policejního hejtmana.

3. Purkmistr v městech s právem municipálním jest prvním voleným úředníkem a má v celku totéž právní postavení jako v komitátech místožupani; jest tudíž také členem správního výboru, v němž také zastupuje předsedu (vrchního župana). Některé věci, jež v komitátech náležejí do působnosti místožupanů, patří však v městských municipiích do kompetence magistrátu, po případě do kompetence městského policejního hejtmana.

4. Platy úředníků městských municipií jsou určeny v statutech jednotlivých měst, zákonem čl. LVlII.: 1912 upraveny byly platy úředníků měst vůbec (tedy nejen měst s právem municipálním, nýbrž i měst s regulovaným magistrátem) v ten způsob, že úředníci měst byli zařaděni do platových tříd státních úředníků. Také pro úřad purkmistra vyžaduje zákon čl. l..: 1883, zvláštní odborné kvalifikace (právnické).

Municipia

a) "vykonávají autonomií",

b) "sprostředkují správu státní",

c) mohou se zabývati i jinými záležitostmi veřejného zájmu, jsouce oprávněna obraceti se ve formě peticí na říšský sněm.

Do působnosti municipií (komitátů i měst s právem municipálním) v oboru jich vnitřních záležitostí náleží zejména:

1. právo vydávati municipální statuty, t. j. obecně závazné normy, statuty podléhají schválení ministra vnitra, resp. musí býti opatřeny "podací" doložkou ministra vnitra;

2. právo organisovati a obsazovati místa úřednická, pokud jednotlivé úředníky nejmenuje vrchní župan;

3. právo dohledu k obcím, záležející zejména ve schvalování důležitých usnesení obcí ve věcech správy hospodářské a majetkové;

4. obstarávání majetkové, hospodářské a finanční správy municipia, v tomto směru sluší zejména vytknouti, že municipia stanoví náklady správy komitátní a pečují o úhradu těchto nákladů a to komitáty podle zákona čl. XV.: 1883, města s právem municipálním podle zákona obecního čl. XXII.: 1886, komitáty jsou oprávněny vypisovati přirážky k státním daním;

5. péče o zájmy národohospodářské (zejména též komunikační), o veřejné ústavy vyučovací, zdravotní a humanitní, upravena specielními zákony.

O záležitostech spadajících do oboru správy vnitřních záležitostí municipia usnáší se - pokud by zákon jinak neustavoval valná hromada municipálního výboru.

Municipia podléhají také v oboru správy vnitřních svých záležitostí (tedy své autonomie) účinnému státnímu dozoru. V tomto směru sluší zejména uvésti:

1. důležitá usnesení municipií, zejména ve věcech správy majetkové, hospodářské a finanční, podléhají schválení ministerstva vnitra, jež jest také oprávněno kontrolovati zvláštními orgány hospodářství municipií;

2. vrchní župan jest oprávněn předložiti každé usnesení municipální, jež podle jeho názoru příčí se zákonu neb ministerskému nařízení aneb se nesrovnává se státními zájmy, ministerstvu vnitra, jež může usnesení to zrušiti, neb změniti (§.57., čl. XXI.: 1886, § 11., čl. XX.: 1901.).

Municipia obstarávají svými orgány veškeru politickou správu pokud by obstarávání jednotlivých odvětví její nebylo přikázáno do kompetence zvláštních orgánů, po většině státních. Takovéto zvláštní orgány politické správy jsou zřízeny na příklad pro správu záležitostí horních (státní horní úřady, totiž horní hejtmanství a vrchní horní úřady), pro správu lesní (státní úřady lesní a podřízené jim lesní okresní správy), pro správu vyučovací (státní školdozorci, dále školní stolice - orgány to obstarávající správu a dohled nad národními školami, jež vydržují obce neb náboženské společnosti - školní kuratoria - orgány zřízené pro správu a dohled nad národními školami státními), pro správu komunikační (státní úřady stavební). Při tom municipia hradí i náklady s obstaráváním politické správy spojené, a to: municipia městská zcela, komitáty pak pouze částečně; větší část nákladů, jež vzcházejí komitátům z obstarávání agend politické správy, hradí se z dotace státní, jež vkládá se do státního rozpočtu (§ 1. zákon čl. XV.: 1883).

Municipální výbory jako takové nejsou ovšem instancí (t. j. orgánem rozhodujícím). ve věcech politické správy. Jako instance ve věcech politické správy fungují toliko tyto orgány municipální, pokud se týče obecní (v městech s regulovaným magistrátem):

a) v komitátech: vrchní slúžný, místožupan, správní výbor; v městech s regulovaným magistrátem funguje jako instance politické správy v určitých záležitostech také městský policejní hejtman, jenž však není orgánem municipálním, nýbrž orgánem obecním;

b) v městech s právem municipálním: purkmistr, magistrát, městský policejní hejtman, správní výbor.

V nejvyšším stupni fungují jako instance politické správy namnoze také ministerstva, tedy orgány ústřední správy státní a to jak ve věcech, jež v nižších instancích obstarávají orgány municipální, tak i ve věcech, jež v nižších instancích náležejí do působnosti zvláštních orgánů státních.

Působnost jednotlivých orgánů obstarávajících povšechně poltickou správu lze charakterisovati takto:

1. Vrchní slúžný obstarává agendu politické správy v I. instanci, pokud by některé záležitosti této agendy nebyly v prvé instanci přikázány do působnosti místožupana neb správního výboru, nebo (zejména věci trestní pravomoci ohledně policejních přestupků) městského policejního hejtmana. Jest tudíž vrchní slúžný pravidelnou l. instancí ve věcech politické správy v okresích, na něž jsou komitáty rozděleny. Z rozhodnutí vrchního slúžného jde odvolání k místožupanovi.

2. Místožupan obstarává:

a) zpravidla agendu politické správy v II. instanci ve věcech, jež v I. instanci obstarává vrchní slúžný v okresích, neb městský policejní hejtman v městech s regulovaným magistrátem, zejména obstarává místožupan v II. instanci záležitosti živnostenské, honební, sporné záležitosti mezi zaměstnavateli a čeledí hospodářskou, některé záležitosti policejních přestupků. Místožupan rozhoduje v II. instanci také o odvoláních, podaných na rozhodnutí, jež učinil v I. instanci vrchní slúžný aneb (zejména v záležitostech některých policejních přestupků) městský policejní hejtman v městech s regulovaným magistrátem. Místožupan jest tudíž pravidelnou II. instancí ve věcech politické správy;

b) výjimečně obstarává místožupan některé agendy politické správy přímo v I. instanci, na př. některé záležitosti vodní, a některé věci disciplinární úředníků municipálních, neb úředníků obecních. Z rozhodnutí, jež učinil místožupan v instanci I. neb v instanci II. jde odvolání zpravidla k správnímu výboru, výjimečně k ministerstvu (viz níže 4 b.).

3. Správní výbory fungují podle ustanovení zákona čl. VI.: 1876, jakož i podle řady specielních zákonů pozdějších:

a) jako instance I. zejména na př. ve věcech správy železniční, správy školské (dohled nad školstvím národním), lesní správy (zejména ve věcech přestupků lesního zákona), v některých věcech disciplinárních;

b) jako instance II. ve věcech, jež v I. instanci obstarává v komitátech místožupan a v městech s právem municipálním magistrát; sem spadají zejména některé záležitosti vodní, některé záležitosti správy vyučovací, správy zdravotní, správy lesní, správy poručenské; dále rozhodují správní výbory v II. instanci o řadě záležitostí obecních; rovněž správní výbory rozhodují v II. instanci o odvoláních, jež podána byla do rozhodnutí, jež učinil v I. instanci místožupan v komitátech, neb magistrát v městech s právem municipálním.

c) Jako instance III. rozhodujíce o odvoláních na rozhodnutí, jež učinil v II. instanci místožupan, pokud rozhodnutí jeho učiněné v lI. instanci jest odchylné od rozhodnutí instance I.

Z působnosti správních výborů jest výslovně vyloučen obor majetkové správy municipií (§ 13., odst. 2. zák. čl. VI.: 1876).

Z rozhodnutí, jež učinil správní výbor v instanci I. neb II., jde odvolání k ministerstvům.

4. Ministerstva, tedy orgány ústřední správy státní obstarávají politickou správu v nejvyšší1n stupni a fungují zejména také jako:

a) instance II. v záležitostech, v nichž jako instance I. rozhodovaly správní výbory, aneb jako

b) instance III. ve věcech, v nichž jako instance II. fungovaly správní výbory, neb místožupan (poslednější na př. ve věcech policejních přestupků, o nichž v první instanci rozhodoval městský policejní hejtman v městech s regulovaným magistrátem).

Ministerstva rozhodují tudíž také o odvoláních, jež podána byla na rozhodnutí, jež učinily správní výbory v instanci I., neb v instanci II., v poslednějším případě ovšem pouze tehdy, jestliže rozhodnutí instance II. odchyluje se od rozhodnutí instance I.

B. Orgány v městech s právem municipálním.

O působnosti orgánů měst s právem municipálním, v oboru politické správy, platí v celku tytéž zásady, jež uvedeny byly shora A o komitátech.

Modifikace těchto zásad jsou zejména tyto:

a) na místě místožupana funguje jako instance ve věcech politické správy purkmistr, pokud by některé agendy politické správy nebyly přikázány do kompetence městského magistrátu, neb do kompetence městského policejního hejtmana (do kompetence tohoto orgánu náleží zejména pravomoc trestní ve věcech policejních přestupků);

b) z rozhodnutí magistrátu jde odvolání k správnímu výboru neb k ministerstvu;

c) z rozhodnutí městského policejního hejtmana jde odvolání k magistrátu.

Z uvedeného přehledu působnosti jednotlivých orgánů, obstarávajících povšechně agendu politické správy, vychází, že pořad instanční lest v různých záležitostech správních různě upraven. V celku lze alternativy pořadu instancí vyznačiti schematicky takto: