Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Podle §u 11 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé má býti zřízeno pro každou župu župní zastupitelstvo, a podle §u 69 téhož zákona má býti při každém okresním úřadě (mimo města s vlastním statutem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a města s právem municipálním jakož i města s regulovaným magistrátem na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi) zřízen okresní výbor.

Jak župní zastupitelstva tak i okresní výbory mají se skládati ze členů volených (§§ 12 a 69 zmíněného zákona), župní zastupitelstvo v některých župách nad to i z členů vládou jmenovaných.

Řešení otázek, kdo má právo voliti do župního zastupitelstva a do okresního výboru, kdo může do těchto sborů býti volen, a jak se má prováděti volební řízení, jest vyhrazeno zvláštnímu zákonu (§§ 13 a 70 zmíněného zákona).

Tyto otázky upravuje připojený návrh zákona o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů, jenž označen jest v nadpisu jako řád volební - ve shodě s článkem 1. zákona o zřízení župních a okresních úřadů.

Zákon o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů má vstoupiti v život současně se zákonem o zřízení župních a okresních úřadů (srv. čl. 1. cit. zák. a § 79

této osnovy). Toto ustanovení umožňuje také, že funkce, které podle zákona o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů náležejí župním a okresním úřadům, pokud se týče jejich přednostům (županům, okresním náčelníkům) budou moci již při prvých volbách, prováděných podle tohoto navrhovaného zákona, obstarávati zmíněné nové správní úřady, pokud se týče, jejich přednostové.

Návrh zákona o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů skládá se ze tří částí: část prvá obsahuje ustanovení o volbách do župních zastupitelstev, část druhá ustanovení o volbách do okresních výborů, část třetí ustanovení společná.

I. Volby do župních zastupitelstev mají se prováděti všeobecným, rovným, přímým a tajným právem hlasovacím podle zásady poměrného zastoupení, stejně jako volby do obcí a do Národního shromáždění.

II. Bližší provedení těchto zásad vykazuje však úchylky od volebního řádu do obcí, a přibližuje se více volebnímu řádu do Národního shromáždění. Úchylky ty jsou odůvodněny jednak zákonem ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. z. a n., o stálých seznamech voličských, jednak i nepopíratelnou růzností žup od obcí co do rozsahu a úkolů jejich.

III. Volby do župního výboru, jejž volí ze sebe župní zastupitelstvo (§ 54 osnovy), upravuje návrh ústavního výboru v podstatě podle týchž zásad, jež platí podle ustanovení řádu volení v obcích (§ 64 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 sb. z. a n.) pro volby členů obecních rad oněch obcí, v nichž obecní zastupitelstvo je zvoleno podle zásady poměrného zastoupení.

Závažnější odchylka od těchto zásad jest potud, že župní zastupitelstvo volí nejen členy župního výboru, nýbrž také náhradníky (srv. § 26 zákona o zřízení župních a okresních úřadů) a to v ten způsob, že za každého člena župního výboru volí se vždy také náhradník (§§ 54 a 56 osnovy). Stanoví-li se v §u 56 osnovy, že volí se vždy náhradník za každého člena župního výboru, má to svůj důvod v tom, že rozvrhování náhradníků na jednotlivé skupiny volební při jinakém způsobu volby jejich působilo by vzhledem k poměrně malému jich počtu v praxi značné obtíže.

Od ustanovení řádu volení do obcí přijata konečně úchylka při řešení otázky, jak rozvrhnouti mandáty mezi kandidátní listiny sdružené (§ 47). Ústavní výbor má za to, že toto nové řešení vyhovuje lépe zásadě poměrného zastoupení.

Ústavní výbor uvažoval o tom, zda by pro volby okresních výborů vzhledem k poměrně malému počtu osob volených, značným nákladům s volbou přímou spojeným, jakož i proto, aby snad všeobecných voleb nebylo příliš mnoho, neměl býti zaveden systém voleb nepřímých. Bylo zejména doporučováno, aby volbu tuto vykonávali dočasní členové zastupitelstev obecních v okrese, kteří sami všeobecným, rovným, přímým a tajným hlasovacím právem podle zásady poměrného zastoupení byli zvoleni. Poněvadž však člen obecního zastupitelstva nepřipadá v obcích různé velikosti ani na přibližně stejný počet občanů (v obcích s 200 obyvateli připadá 1 člen zastupitelstva obecního na 22, v obcích s 500 na 41, v obcích s 1000 na 66, s 1500 na 68, ve větších obcích však s 2000, 5000, 20.000, 50.000 a 100.000 obyvateli dokonce až na 83, 166, 555, 1190 a 2083 obyvatelů) jevil by se tento způsob volby zřejmě nespravedlivý, a nepoměr tento nebyl by zcela odstraněn ani tehdy, kdyby lidnatější obce tvořily zvláštní samostatné volební sbory a obce malé volily ve společném sboru volebním. Ani soustavou volitelův, o něž by se pro tyto volby rozšířil počet členův obecních zastupitelstev obcí větších, tak aby na každého ze členů takto rozšířených obecních zastupitelstev přibližně stejný počet obyvatelů připadal, ani zavedením plurálního hlasovacího práva (na př., že by se hlas člena obecního zastupitelstva počítal za tolik hlasů, kolik činilo v jeho případě číslo volební) nedosáhlo by se zastoupení docela spravedlivého. Ústavní výbor se proto rozhodl, doporučit i pro volbu okresních výborů tutéž soustavu přímých voleb, jakou navrhuje pro volbu zastupitelstev župních.

Ústavní výbor uvažoval také o podnětu, upustiti pro volby okresních výborů od tištěných kandidátních listin a dovoliti zde úchylku od zásady kandidátních listin přísně vázaných, takže by volič mohl si z úředně ohlášených kandidátních listin volným výběrem sestaviti volný hlasovací lístek a měl právo téhož kandidáta nejvýše dvakráte na svůj hlasovací lístek napsati. Stanovisko toto nedošlo však souhlasu většiny výboru, a proto navrhuje ústavní výbor i pro volby okresních výborů tuže soustavu volební, která zavedena jest v Československé republice pro volby do obcí a do Národního shromáždění.

Mají tedy podle návrhu ústavního výboru platit pro volby okresních výborů obdobně ustanovení o volbách do župních zastupitelstev, a druhá část osnovy obsahuje pouze změny, jež při volbě okresních výborů plynou nutně z povahy věci. Tak bylo nutno nově stanoviti podmínky práva volebního (§ 61), okolnosti vylučující volitelnost (§ 62), pojati sem zvláštní ustanovení o okresní volební komisi (§ 64), o rozepsání voleb, jež úchylkou od prvé části osnovy svěřeno županovi (§ 65), o kandidátních listinách, k jichž platnosti stačí tu ověřené podpisy pouze 50 voličů, jež ověřiti může také starosta dotčené obce spolu s jedním členem obecní rady (§ 66), o úhradě nákladů tisku kandidátních listin (§ 67), o opravě výsledku volby a námitkách proti volbě, pro které nemá na rozdíl od voleb do župních zastupitelstev býti příslušným volební soud (§§ 69 a 70) a o ustavení se okresního výboru (§ 71).

Tato část obsahuje ustanovení pro volby jak župních zastupitelstev tak i okresních výborů společná, zejména ustanovení trestní (§ 72), jež odpovídají analogickému § 58 zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 sb. z. a n. o řádu volení do poslanecké sněmovny, úpravu volebního práva pro členy obvodních volebních komisí, jejich náhradníky a úředníky na výkon volby dozírající (§ 73) obdobným způsobem, jako byla k návrhu ústavního výboru (číslo tisku 2702) upravena pro volby do Národního shromáždění. Ostatní ustanovení této části odpovídají analogickým a platným již ustanovením řádu volení do obcí a o Nár. shromáždění, pokud se týče, ustanovením zákona o zřízení župních a okresních úřadů.

Ústavní výbor navrhuje, aby Národní shromáždění schválilo připojenou osnovu zákona.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Právo voliti členy župních zastupitelstev přísluší všem státním občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví. kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku svého, mají bydliště v některé obci župy aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení. Pro vojíny podmínka tříměsíčního bydliště neplatí. (§ 4.)

Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů voličských. (§ 3 zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. z. a n.)

Předloží-li se obvodní volební komisi úřední doklad o tom, že volič, zapsaný do voličských seznamů a v den volby není státním občanem, anebo jest vyloučen z práva voliti podle ustanovení § 3, č. 1., 3. a 4. zákona o stálých seznamech voličských, anebo rozhodnutí volebního soudu, že občan neprávem do voličských seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn k hlasování.

Každý občan má volební právo pouze v jediné obci a vykonává je osobně.

Vojíni mají právo volební v obci, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení seznamů voličských.

Za členy župních zastupitelstev mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, bydlí v některé obci župy aspoň 1 rok, ode dne rozepsání volby zpět počítajíc, a nejsou podle § 2 vyloučeni z práva voliti, ani z práva býti volenu (§ 6).

Nikdo nemůže býti zároveň členem dvou nebo několika župních zastupitelstev.

Stal-li se někdo členem několika župních zastupitelstev, jest povinen ohlásiti do osmi dnů ode dne poslední volby, ve kterém župním zastupitelstvu chce jako člen zůstati; ohlášení dlužno učiniti příslušným županům. Neučiní-li ohlášení v uvedené lhůtě, pozbývá členství ve všech župních zastupitelstvech.

Členy župního zastupitelstva nemohou býti, kdož jsou členy Národního shromáždění, okresního výboru, úředníky, zřízenci župního neb okresního úřadu, úřadů nadřízených a župních aneb okresních ústavů a podniků.

Byl-li za člena župního zastupitelstva zvolen člen okresního výboru, přísluší županovi, by jej do osmi dnů vyzval, aby prohlásil, ve kterém sboru chce jako člen zůstati. Neprohlásí-li se vyzvaný do osmi dnů, pokládá se za to, že se vzdal členství v okresním výboru.

Jestli-že se člen župního zastupitelstva stal členem Národního shromáždění, úředníkem, zřízencem župního nebo okresního úřadu, úřadu nadřízeného, župního nebo okresního ústavu nebo podniku, pozbývá členství v župním zastupitelstvu.

Byl-li úředník nebo zřízenec župního, okresního nebo nadřízeného úřadu, župního nebo okresního ústavu nebo podniku, zvolen do župního zastupitelstva, jest jeho volba neplatná. Ustanovení předchozích odstavců platí též o náhradnících.

Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:

a) jsou starší než 70 let,

b) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební,

c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě,

d) jsou v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km,

e) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Zaměstnavatel jest povinen upraviti v.den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.

Rovněž vojenská služba budiž v den volby upravena takovým způsobem, aby, pokud služební poměry to dovolují, i vojínové, kteří mimo místo služební mají právo volební, mohli toto právo vykonati.

Ku provedení voleb jsou povolány:

1. Místní komise (§ 9).

2. Obvodní volební komise (§ 10).

3. Župní volební komise (§ 11).

Místní komise, která podle zákona o stálých voličských seznamech ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 sb. z. a n. sestavuje voličské seznamy, dohlíží vůbec k tomu, aby obecní úřad šetřil ustanovení daných pro řízení volební.

Obvodní volební komise řídí volbu v obcích.

Pro každou volební místnost zřídí se obvodní volební komise.

Členy jejími jsou zástupcové volebních stran a to za každou stranu po jednom zástupci a jednom náhradníku; jsou-li jen dvě nebo tři volební strany, po dvou členech a dvou náhradnících.

Zmocněnec volební strany (§ 21, čís. 3) jmenuje zástupce své strany a jeho náhradníka, které ohlásí aspoň čtrnáct dnů přede dnem volby u politického úřadu, jemuž přísluší přímý dozor v obci.

Nejmenuje-li strana včas svých zástupců, může jmenovati politický úřad sám členy a náhradníky za tuto stranu.

V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest úředník tento dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

Komise volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by byli jmenováni toliko zástupcové jedné strany.

Župní volební komise jest povolána, aby upravila kandidátní listiny (§ 24) a provedla skrutinium (§§ 45 až 50). Předsedou župní volební komise jest župan, který si určí svého zástupce z úředníků župního úřadu.

Členy jsou zmocněnci volebních stran (§ 21, čís. 3).

Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje župan 10 až 12 členů a tolikéž, náhradníků ze zmocněnců volebních stran a jejich náhradníků. Zmocněnci stran, kteří nebyli jmenováni členy, mají právo účastniti se schůzí komise s hlasem poradním a buďtež do schůzí zváni.

Členem komisí v §§ 10 a 11 uvedených, může býti občan, který má podmínky práva volebního a není z práva voliti vyloučen, byť i neměl bydliště v obci, v níž komise jest zřízena.

Kandidáti nemohou býti členy těchto komisí.

Týž občan může býti členem dvou nebo několika komisí.

Komise v §§ 10 a 11 jmenované mohou se platně usnášeti za přítomnosti jakéhokoli počtu členů.

Rozhodují nadpoloviční většinou hlasů; předseda hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

Ministerstvo vnitra rozepíše volbu tak, aby přípravy k volbě včas mohly býti skončeny a aby volba byla provedena před uplynutím období starého zastupitelstva.

Volba se vyhlásí v župním úředním listě, dále v každé obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 14 dnů, jakož i jinakým způsobem obvyklým v místě. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.

Vyhláška v úředním listě musí obsahovati den, ve který se volba koná, den, kdy voličské seznamy ve všech obcích musí býti vyloženy, jakož i vyzvání, aby strany do zákonných lhůt navrhly zástupce do komisí.

Vyhláška v obci musí obsahovati den volby a počet členů, kteří mají býti voleni do župního zastupitelstva, vyzvání, aby strany do lhůt zákonných navrhly své zástupce do komisí (§§ 10 a 11) jakož i počet těchto komisí, dobu a místo, kdy a kde. jest možno nahlížeti do voličských seznamů, lhůtu a místo ku předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne, ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin a lhůtu k oznámen sdružených kandidátních listin.

Volby vykonají se podle stálých seznamů voličských (§ 14 zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 sb. z. a n.).

Zároveň s volební vyhláškou vyloženy buďtež po čtrnácte dnů stálé seznamy voličské. Spadá-li první den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. únorem a 31. červencem, vyloženy buďtež seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. prosincem roku předcházejícího; spadá-li den vyložení voličských seznamů do doby mezi 1. srpnem a 31. lednem. následujícího roku, buďtež vyloženy seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých seznamech voličských má býti zahájeno 15. červnem.

Voličské seznamy buďtež k nahlédnutí přístupny nejméně po tři hodiny denně, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně po osm hodin denně, avšak ve všech obcích po dvě soboty i v hodinách poledních, v neděli vždy od 8. do 12. hodiny polední.

Do seznamů má každý právo nahlížeti a činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva. Ke správnému dodržování těchto ustanovení dohlížejí členové místní komise.

Voličské seznamy, upravené řízením, které podle § 8 zákona o stálých voličských seznamech má býti zahájeno 15. prosince, budou podkladem pro hlasování, které se provede v době ode dne 1. února do 31. července následujícího roku, a seznamy upravené řízením, které má býti zahájeno 15. červnem, pro hlasování, které se provede v době ode dne 1. srpna téhož roku do konce ledna roku následujícího. (§ 14 zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 663 sb. z. a n.).

Změny v seznamech voličských mohou býti provedeny toliko, pokud je připouští zákon o stálých seznamech voličských. V posledních osmi dnech přede dnem volby nesmí býti v seznamech voličských nic měněno.

Voličské seznamy, které podle § 17 budou podkladem pro hlasování, vyloženy buďtež po osm dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, a o hodinách, po které seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 16.

Nejpozději dvacátý prvý den přede dnem volby do 12. hodiny polední předloží strany předsedovi župní volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen, podateli potvrditi den a hodinu podání. Žadatel může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou předseda župní volební komise potvrdí.

Aby kandidátní listina byla platná, budiž opatřena úředně ověřenými podpisy nejméně 100 voličův, zapsaných do stálých voličských seznamů v obcích župy. Jsou-li podkladem pro odevzdání hlasů (§ 17) jiné voličské seznamy, než které byly vyloženy zároveň s volební vyhláškou (§ 16), stačí zápis v jednom nebo druhém voličském seznamu.

U podpisu voličova budiž uvedena obec, v níž jest volič v seznamech zapsán. Podpisy ověřuje notář, soud anebo politický úřad. Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí dále obsahovati:

1. Označení strany;

2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů.

Pořadí každého kandidáta budiž označeno arabskými číslicemi.

3. Označení zmocněnce strany a jeho náhradníka s udáním přesné adresy. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný za zmocněnce a voličové na druhém a dalším místě podepsaní za jeho náhradníky. Kandidáti nemohou býti označení za zmocněnce strany ani za jejich náhradníky.

Strana může kandidovati nejvýše o třetinu osob více než má býti členů župního zastupitelstva voleno. Při výpočtu této třetiny urovná se zlomek na nejblíže vyšší celé číslo.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině v téže župě navrženi nejsou.

Předseda župní volební komise opatří kandidátní listiny řadovým číslem arabským podle pořadí, jak došly, a vykoná přípravy pro rozhodování župní volební komise.

Zejména učiní tato opatření:

Má-li kandidátní listina formální vady na př. nedostatečný počet podpisů nebo větší počet kandidátů, než jest přípustno, nebo není-li označení strany uvedeno nebo pořadí kandidátů vyznačeno nebo není-li opatřen souhlas kandidátův a pod., vyzve zmocněnce, aby do tří dnů vadu tu odstranil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením strany, vyzve zmocněnce těchto kandidátních listin, aby do tří dnů kandidátní listiny opravili.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho písemně se lhůtou třídenní, kterou kandidaturu přijímá.