Oddíl IV.

Mimořádná opatření.

Mimořádné povolání zálohy v míru:
§ 27.
Vyžadují-li toho zvláštní poměry, může naříditi president republiky československé po slyšení vlády v míru povolání tří nejmladších ročníků první zálohy k výjimečné činné službě na dobu nezbytné potřeby.
Mimořádná opatření za mobilisace a ve válce:
§ 28.
Za mobilisace a ve válce mohou býti za účelem zvýšení, nebo doplnění početného stavu československé branné moci učiněna presidentem republiky Československé po předchozím slyšení vlády tato mimořádná opatření:

a) předčasné zařadění všech osob v tom roce odvedených;

b) přidržení k válečné službě příslušníků četnictva, pohraničních stráží, pohraniční finanční stráže a finanční důchodkové kontroly, pokud to vojenské důvody vyžadují, jakož i členů spolků pěstujících vojenský výcvik ve věku od 17 do 60 let, pokud nejsou již jinak povoláni k vykonávání válečné služby podle svého branného poměru;


c) předčasný odvod osob, které do sáhnou v tom roce 18. a 19. roku věku svého;

d) opětný odvod příslušníků všech ročníků, podléhajících pravidelné povinnosti branné, kteří nebyli při řádných odvodech uznáni způsobilými, anebo byli pro nezpůsobilost k vojenské službě propuštěni z branné moci.

K mimořádným opatřením uvedeným pod c) a d) jest potřebí předchozího schválení Národního shromáždění.

Ti, kdož byli odvedeni podle posléze uvedených opatření, budou zařaděni dnem odvodu do československé branné moci, čímž se na ně rozšíří povinnost služební.

Oddíl V.

O propuštění z branné moci československé.

Propouštění po splnění branné povinnosti:
§ 29.
Kdo splní brannou povinnost podle tohoto zákona, bude propuštěn z branné moci československé a obdrží o tom písemný doklad. Průtah ve vydání tohoto dokladu nezpůsobuje prodloužení branné povinnosti.
Propuštění pro nezpůsobilost a odvedení proti zákonu:
§ 30.
O propuštění z branné moci československé pro nezpůsobilost ke službě a pro odvedení proti zákonu rozhodují vojenské úřady.
Vystěhování za účelem nabytí cizího státního občanství a propuštění z branné povinnosti:
§ 31.
Příslušníci Československé republiky mužského pohlaví, kteří dovršili 17. rok, až do konce roku, v němž dosáhnou 40. roku, potřebují, chtějí-li se vystěhovati za účelem nabytí cizí státní příslušnosti k tomu svolení ministerstva národní obrany.

Za mobilisace a ve válce se vztahuje omezení v předchozím odstavci uvedené i na příslušníky starší, až do konce roku, v němž dokončí 50. rok věku, u důstojníkův a poddůstojníků z povolání a ve výslužbě až do konce roku, v němž dokonají 60. rok věku.

O žádostech v tomto paragrafu uvedených, pokud jsou podány osobami služební povinnosti nepodléhajícími, rozhoduje v míru ministerstvo národní obrany po slyšení ministerstva vnitra.

Propuštění z branné moci, po případě výmaz z evidence lze vykonati teprve tehdy, když žadatel se k trvalému pobytu do ciziny skutečně vystěhoval a cizího státního občanství nabyl. Nestane-li se tak do dvou let ode dne, kdy bylo doručeno povolení k vystěhování, pozbývá toto povolení platnosti.

Oddíl VI.

O povinnosti hlášení.

Povinnost hlášení:
§ 32.
Hlásiti se jsou povinni podle zvláštních ustanovení:

1. k soupisu odvodním osoby odvodem povinné v roce předcházejícím odvodu;

2. nezařadění odvedení, změní-li pobyt;

3. nezařadění odvedení při odchodu k presenční službě;

4. vojenské osoby na trvalé dovolené;

5. příslušníci zálohy, jakož i vojenské osoby z povolání, jež byly přeloženy do výslužby;

6. osoby v § 3. uvedené k účelům evidenčním.

Oddíl VII.

O všeobecných právech a povinnostech.

Soudní a disciplinární trestní pravomoc nad osobami vojenskými v činné službě:
§ 33.
Osoby vojenské v činné službě podléhají vojenské trestní soudní a disciplinární pravomoci, pokud zvláštní zákony nestanoví výjimek. Rozsah vojenské trestní soudní a disciplinární pravomoci určuje vojenský trestní soudní řád a vojenská služební ustanovení.

Pokud by mělo býti při činech, disciplinárně trestných podle vojenských služebních ustanovení, učiněno nějaké správní opatření jako o náhradě škody, o propadnutí věci neb o ztrátě nějakého oprávnění, aneb pokud by mělo býti uloženo nějaké plnění, anebo učiněno nějaké zajišťovací opatření, vydá o tom nález příslušný úřad správní.

V občanských věcech podléhají osoby vojenské v činné službě občanským zákonům a úřadům.

Soudní a disciplinární trestní pravomoc nad osobami, které nesplnily odvodní povinnosti, nad odvedenými, kteří nenastoupily presenční služby a nad osobami mimo činnou službu:
§ 34.
Osoby, které dosud nesplnily řádné odvodní povinnosti, odvedení. kteří dosud nenastoupili presenční služby, pak osoby vojenské mimo činnou .službu, podléhají v občanských, jakož i trestních a policejních věcech občanským zákonům a úřadům, pokud tento zákon nestanoví výjimek.

Vojenské disciplinární pravomoci podléhají:

1. Nezařadění odvedení, nešetří-li ustanovení o hlášení při odchodu ku presenční službě (§ 32., bod 3.).

2. Osoby vojenské mimo činnou službu:

a) pro nešetření ustanovení o uschování a udržování v tajnosti vojenských důvěrných pomůcek služebních, které služebně převzaly ve své vojenské vlastnosti;

b) pro neuposlechnutí povolávacího rozkazu v případech uvedených v §§ 48., 49. a 50. Vojenský trestní soudní řád určuje, pro které trestné činy podléhají vojenské osoby mimo činnou službu vojenskou trestní soudní pravomoci.

Soudní a disciplinární trestní pravomoc nad osobami uvedenými v § 3.:
§ 35.
Osoby povolané podle § 3. podléhají vojenské trestní soudní a disciplinární pravomoci:

a) pro trestné činy spáchané v době, kdy byly přiděleny k službě v oblasti operujících vojsk;

b) pro porušení povinností při plnění zvláštních úkonů za vojenského vedení.

Sňatky osob podléhajících branné povinnosti:
§ 36.
Osoby, které dosud nesplnily řádné odvodní povinnosti, mohou se oženiti jen výjimečně, prokáží-li okolnosti zvláštního zřetele hodné a udělí-li jim k tomu svolení příslušný politický úřad druhé stolice. Podrobnosti budou stanoveny cestou nařizovací.

Odvedení, kteří dosud nenastoupili presenční služby, dále pak osoby v presenční službě, jakož i vojenské osoby z povolání potřebují k sňatku povolení vojenského úřadu. Jinak není k sňatku potřebí zvláštního úředního povolení.

Povolení k sňatku neposkytuje výhod při plnění branné povinnosti.

Cestování do ciziny:
§ 37.
Nařízením vlády bude stanoveno, pokud jest branná povinnost na překážku cestování do ciziny. Za mobilisace a ve válce může ministr národní obrany osobám podléhajícím branné povinnosti cestování do ciziny po případě i vůbec zapověděti.
Požitky a zaopatření:
§ 38.
Požitky a zaopatření vojenských osob, jakož i zaopatření pozůstalých upravují zvláštní zákony a ustanovení.
Vyživovací příspěvek rodin vojenských osob:
§ 39.
Zvláštní zákon ustanoví, pokud bude poskytnut vyživovací příspěvek rodinám, jichž výživa závisela na osobě, vykonávající činnou službu.

Oddíl VIII.

Ustanovení trestní.

Opomenutí předepsaného hlášení:
§ 40.
Osoby, uvedené v § 32., bodu 1., 2., 4., 5. a 6., které opomenou se hlásiti podle ustanovení a toto opomenutí dostatečně neospravedlní, budou potrestány pro přestupek trestem na penězích od 20 Kč do 1000 Kč.
Sňatky bez povolení:
§ 41.
Kdo se bez povolení příslušných úřadů (§ 36.) ožení, bude potrestán pro přestupek trestem na penězích od 50 Kč do 2000 Kč.

Kdo při uzavření takového sňatku vědomě spolupůsobí, toho stihne týž trest. Spolupůsobila-li úřední osoba z nedbalosti, budiž potrestána trestem na penězích od 20 Kč do 1000 Kč.

Podléhá-li pachatel vojenské trestní soudní pravomoci, zakročí se proti němu podle vojenských trestních zákonův a disciplinárních ustanovení.

Zmeškání odvodu nebo přezkoušení:
§ 42.
Odvodem povinný, který ve lhůtě k odvodu nebo přezkoušení určené se nedostaví a omeškání svého dostatečně neomluví, rovněž i ten, kdo ho k tomu navádí, bude potrestán pro přestupek trestem na penězích od 50 Kč do 3000 Kč.
Překažení odvodu nebo přezkoušení nedostavením:
§ 43.
Kdo se nedostaví k odvodu nebo přezkoušení v úmyslu, aby odvodní povinnosti ušel, bude potrestán pro přestupek vězením a na území dříve uherském uzamčením do 3 měsíců, vyhoví-li však dobrovolně dodatečně své odvodní povinnosti, vězením (uzamčením) do 1 měsíce.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen v prvém případě trest na penězích do 3000 Kč, v druhém do 1000 Kč.

Kdo k těmto přestupkům navádí nebo napomáhá, bude potrestán vězením (uzamčením) do 3 měsíců, s čímž může býti spojen trest na penězích do 3000 Kč.

Uprchnutí před odvodem a před vojenskou službou:
§ 44
Kdo opustí republiku Československou v úmyslu, aby ušel odvodní povinnosti, nebo se zdržuje mimo hranice republiky s tímtéž úmyslem v době, kdy by měl vyhověti své odvodní povinnosti, bude potrestán pro přečin vězením do 1 roku.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 10.000 Kč.

Stejný trest stihne odvedeného, který opustí republiku, aby se vyhnul nastoupení presenční služby nebo dvanáctinedělního vojenského výcviku.

Obcházení branné povinnosti:
§ 45.
Kdo se dopustí pletich, aby vymkl sebe nebo jiného povinnosti odvodní, presenční službě neb činné službě jiného druhu, bude potrestán pro přečin vězením do jednoho roku.

Kdo se dopustí pletich, aby vymkl sebe nebo jiného 12nedělnímu vojenskému výcviku, cvičení ve zbrani (cvičení služebnímu), zvláštnímu cvičení záložníků, nebo částečně presenční nebo činné službě jiného druhu, bude potrestán pro přestupek vězením a na území dříve uherském uzamčením do 3 měsíců.

Vedle trestu na svobodě může v prvém případě býti uložen trest na penězích do 20.000 Kč, v druhém případě do 3000 Kč. V každém případě propadá to, co bylo poskytnuto k obcházení branné povinnosti.

Úmyslné poškození vlastního neb cizího zdraví:
§ 46.
Pro přečin bude potrestán vězením do 3 let:

1. kdo si na těle ublíží, nebo na zdraví se poškodí neb si dá od někoho jiného ublížiti nebo poškoditi se, aby se učinil částečně nebo zcela nezpůsobilým k plnění zákonné povinnosti branné.

2. kdo někomu jinému na těle ublíží nebo na zdraví ho poškodí, aby ho učinil zcela nebo částečně nezpůsobilým k plnění zákonné povinnosti branné.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 30.000 Kč. To, co bylo poskytnuto k účelům, uvedeným v bodu 2. prvého odstavce, propadá.

Podle těchže ustanovení buďtež trestány také osoby podrobené pravomoci soudův občanských, které na území dříve uherském se účastní vojenského zločinu poškození vlastního zdraví.

Neuposlechnutí povolávacího rozkazu k nastoupení
a) cvičení ve zbrani (cvičení služebního a 12nedělního vojenského výcviku):
§ 47.
Pro přečin bude potrestán vězením do 3 měsíců nebo trestem na penězích do 2000 Kč, kdo neuposlechne povolávacího rozkazu k nastoupení dvanáctinedělního vojenského výcviku, cvičení ve zbrani (cvičení služebního) nebo zvláštního cvičení záložníků.
b) presenční služby:
§ 48.
Pro přečin bude potrestán tuhým vězením v míru do 1 roku, za mobilisace a ve válce do 3 let, kdo neuposlechne povolávacího rozkazu k nastoupení presenční služby v míru do 3 dnů, za mobilisace a ve válce do 48 hodin po uplynutí ustanovené lhůty.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích v míru do 10.000 Kč, za mobilisace a ve válce do 30.000 Kč.

Kratší zmeškání podléhá potrestání vojenskými úřady disciplinárními.

c) výjimečné činné služby:
§ 49.
Pro přečin bude potrestán tuhým vězením do 2 let, kdo neuposlechne povolávacího rozkazu k nastoupení výjimečné činné služby do 3 dnů po uplynutí ustanovené lhůty.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 20.000 Kč.

Kratší zmeškání podléhá potrestání vojenskými úřady disciplinárními.

d) činné služby za mobilisace:
§ 50.
Pro přečin bude potrestán tuhým vězením do 3 let, kdo neuposlechne povolávacího rozkazu k nastoupení činné služby za mobilisace částečné nebo všeobecné do 48 hodin po uplynutí ustanovené lhůty.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 30.000 Kč.

Kratší zmeškání podléhá potrestání vojenskými úřady disciplinárními.

Nedostavení k vojenské službě bez zvláštního zavolání:
§ 51.
Pro přečin bude potrestán tuhým vězením do 3 let, kdo nesplní své povinnosti bez zvláštního zavolání dostaviti se neprodleně k činné službě podle § 26.

Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 30.000 Kč.

Nedostavení k plnění zvláštních úkonů podle § 3.:
§ 52.
Pro přestupek bude potrestán vězením a na území dříve uherském uzamčením do 3 měsíců, kdo neuposlechne výzvy, aby se dostavil k plnění zvláštních úkonů podle § 3. Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích do 3000 Kč.
Trestnost přestupků spáchaných mimo republiku:
§ 53.
Přestupky v tomto zákoně uvedené jsou trestné i tenkráte, když byly spáchány mimo republiku Československou.
Promlčení trestných činů:
§ 54.
Doba promlčení jest u přestupků 6 měsíců, u přečinů spáchaných neuposlechnutím povolávacího rozkazu nebo nedostavením k vojenské službě bez zvláštního zavolání 3 léta, u ostatních přečinů 1 rok.

Promlčení trestných činů počíná se:

a) v případech §§ 43., 44. a 46. koncem toho roku, ve kterém odvodem povinný dokoná 50. rok věku, nebo dnem, kdy se dostaví před odvodní (přezkoušecí) komisi; je-li však branec v případech § 44. již od veden, okamžikem jeho návratu; pro ostatní vinníky také dnem smrti osoby branné povinnosti podléhající;

b) v ostatních případech okamžikem spáchaného činu.

Peněžité tresty:
§ 55.
Peněžité tresty podle tohoto zákona vybrané buďte odvedeny státní pokladně pro účely péče o invalidy a pozůstalé po osobách vojenských. Stejným způsobem budiž odvedeno to, co propadá podle §§ 45. poslední odstavec a 46. předposlední odstavec.

Peněžité tresty podle §§ 40., 41. a 42. uložené buďte přeměněny pro případ nedobytnosti v trest vězení a na území dříve uherském v trest uzamčení; v ostatních případech budiž trest na penězích přeměněn v trest na svobodě stejného druhu jako trest hlavní a nesmí převyšovati uložený trest hlavní. Při přeměně budiž za každých 50 Kč vyměřen jeden den trestu na svobodě; na místě peněžitých trestů nižších než 50 Kč buď uložen přiměřený trest na svobodě nejvýše 24 hodin.

U přečinů podle §§ 44. až 46. jest přeměna trestů na svobodě v trest na penězích vyloučena.

Použití trestních ustanovení na osoby podrobené vojenské trestní soudní pravomoci, příslušnost k trestnímu řízení:
§ 56.
Tresty na svobodě i na penězích uvedené v těchto paragrafech, vztahují se i na osoby, podrobené vojenské trestní soudní pravomoci, které spáchají některý trestný čin, uvedený v §§ 42. až 46., nebo při něm spolupůsobí. Jde-li však o zločin poškození vlastního zdraví, nelze použíti § 46.
Osoby, které spáchají některý z přečinů uvedených v §§ 47. až 51., podléhají vojenské trestní soudní pravomoci. Kdo k takovým přečinům navádí, byť i bez výsledku, dopouští se přečinu a bude potrestán občanským nebo vojenským soudem podle své trestní soudní příslušnosti trestem stanoveným v tomto zákoně na pachatele.
Trestní řízení, pokud nepřísluší vojenským úřadům (vojenským soudům), náleží pro trestní činy podle §§ 40., 41., 42. a 52. do oboru působnosti příslušných politických úřadů, na území dříve uherském policejních úřadů první stolice, pro trestné činy podle §§ 43. až 46. do oboru působnosti občanských soudů trestních.
Použití ustanovení §§ 47. až 51. a § 56. odst. 2.:
§ 57.
Ustanovení §§ 47. až 51. a § 56. odst. 2. jest jen tenkráte použíti, nečiní-li trestné jednání v těchto paragrafech naznačené skutkovou podstatu činu podléhajícího přísnějšímu trestu.
Zvláštní ustanovení o pokusu trestných činů pro Slovensko a Podkarpatskou Rus:
§ 58.
Pokus trestných činů podle §§ 44. a 46. jest trestným též na území dříve uherském.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP