Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Branná soustava republiky Československé bude vybudována na podkladě miličním; ustanovení tohoto zákona platí po dobu přechodnou.

Kromě státních občanů Československé republiky podléhají branné povinnosti též osoby, trvale bydlící v republice Československé, nemohou-li prokázati jiné státní příslušnosti.

Branná povinnost obsahuje povinnost odvodní a služební, tuto jednak k presenční službě, jednak k službě v záloze.

Branná povinnost počíná se rokem, v němž občan dokončí 20., a přestává rokem, v němž končí 50. rok věku, vyjma případy předposledního odstavce § 12. Vojenské osoby z povolání podléhají branné povinnosti až do konce roku, v němž dokončí 60. rok věku svého, a to i když byly dány do výslužby.

Mimořádnou brannou povinnost upravuje oddíl IV.

Tělesná výchova mládeže před brannou povinností bude upravena zvláště.

Občané v témže kalendářním roce narození, tvoří jednu odvodní třídu, která se označuje jako první, druhá a třetí třída odvodní podle roku narození odvodem povinných. K odvodu povolávají se ročně vždy tři odvodní třídy.

U těch, kteří nevyhověli ve věku k odvodu povinném své odvodní povinnosti, anebo u nichž jest trestním rozsudkem prokázáno, že jejich odvod byl zmařen některým z trestních činů v tomto zákoné uvedených, trvá povinnost odvodní až do 31. prosince toho roku, v němž dokončí 50. rok věku svého.

K odvodní povinnosti náleží závazek dostaviti se před odvodní, po případě přezkoušecí komisi a podrobiti se předepsanému řízení.

Odvody provádějí smíšené komise.

Do rozhodnutí, že občan jest odveden, není opravného prostředku.

Branci, kteří žádají za odklad presenční služby, musí o to žádati zpravidla u odvodní komise, která podle možnosti rozhodne o takových žádostech ihned; o stížnosti do tohoto nálezu rozhoduje příslušný vojenský úřad druhé stolice v souhlasu s politickým úřadem druhé stolice s konečnou platností; nedocílí-li se souhlasu, ministerstvo národní obrany po slyšení ministerstva vnitra.

Odvodní komisi předsedá přednosta politického úřadu první stolice, nebo - je-li zaneprázdněn - jeho zástupce; ostatní složení komise, jakož i způsob jednání a hrazení nákladů s odvodem spojených, upravují zvláštní předpisy.

Tato komise přezkouší i ty, kteří při odvodu byli uznáni za nezpůsobilé, je-li prokázáno trestním rozsudkem, že dosáhli tohoto nálezu některým z trestních činů v tomto zákoně uvedených. Přezkoušení takové jest přípustno až do 31. prosince toho roku, v němž osoby uvedené do sáhnou 50. roku věku svého.

Složení této komise, jakož i způsob jednání a hrazení nákladů s přezkoušením spojených, bude upraveno nařízením.

Proti rozhodnutí přezkoušecí komise není opravného prostředku.

Nezletilí potřebují k dobrovolnému vstupu do československé branné moci svolení otcovo nebo poručníkovo.

Za mobilisace a ve válce může býti povolen osobám nepodléhajícím odvodní a služební povinnosti dobrovolný vstup do československé branné moci na dobu války, čímž se rozšiřuje na ně po tuto dobu branná povinnost.

O způsobilosti a o přijetí dobrovolníků rozhodují vojenské úřady podle zvláštních ustanovení. Přijetí cizích státních příslušníků povoluje president republiky na návrh ministra národní obrany.

Služební povinnost počíná dnem zařadění.

Nastoupení presenční služby není na překážku, byl-li odvedený odsouzen k trestu na svobodě, který nepřevyšuje dobu tří měsíců.

O žádostech za povolení odkladu presenční služby, pokud nebyly vyřízeny podle § 10. odvodní komisí, rozhodují příslušné vojenské úřady první stolice v souhlase s politickými úřady první stolice, o stížnostech proti takovým rozhodnutím, jakož i v případech, kdy nebylo docíleno souhlasu, rozhoduje nadřízený vojenský úřad druhé stolice v souhlasu s politickým úřadem druhé stolice s konečnou platností; nedocílí-li se souhlasu, rozhoduje ministerstvo národní obrany po slyšení ministerstva vnitra.

Nabudou-li cizinci československé státní příslušnosti teprve po onom roce, v němž dokončili 22. rok věku, avšak ještě před 31. prosincem toho roku, v němž dokonají 40. rok věku, budou povoláni k odvodu a v případě způsobilosti k vojenské službě zařaděni do zálohy. V ní podrobí se 12 nedělnímu vojenskému výcviku. Na to podléhají podle věku svého cvičením ve zbrani (služebním).

Těm, kdož dobrovolně pokračovali podle § 19. v další činné službě nejméně po jeden rok, prominou se první dvě cvičení ve zbrani (služební cvičení), za další rok dobrovolně prodloužené činné služby prominou se všechna cvičení ve zbrani (služební cvičení).

Záložní důstojníci povinni jsou k pěti čtyřnedělním cvičením ve zbrani (služebním cvičením).

Bude-li zavedena nová výzbroj, mohou býti povoláni příslušníci první zálohy podle potřeby výjimečně k zvláštnímu cvičení nejdéle čtyřnedělnímu, které bude podle možnosti započteno do úhrnné doby cvičení stanovené v odstavci prvém.

Povinnost v tomto paragrafu uvedená bude stanovena u osob, které prokáží stanoveným způsobem určitý stupeň tělesného výcviku, cestou nařizovací.

Demobilisaci částečnou neb úplnou naříditi přísluší presidentu Československé republiky na návrh ministra národní obrany.

O zprošťování z důležitých zájmů česko slovenské branné moci aneb z jiných veřejných zájmů rozhoduje ministerstvo národní obrany po slyšení smíšených komisí, v nichž musí býti též zástupci zaměstnavatelů a zaměstnaných z oboru zemědělství, živností, průmyslu a obchodu. Ostatní složení těchto komisí, počátek jejich působnosti, jakož i způsob jednání a hrazení nákladů bude upraveno nařízením.

Osoby do výslužby přeložené podléhají branné povinnosti podle § 2, odst. 4.

Příslušníci československé branné moci, kteří dlí v době vyhlášení všeobecné mobilisace mimo oblast Československé republiky, jsou povinni bez zvláštního zavolání dostaviti se neprodleně k činné službě, jakmile jest veřejně známo, že všeobecná mobilisace byla nařízena.