Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Upozorňuji řečnici, že dobu řečnickou již překročila.

Posl. Pechmanová (pokračuje): Tím, slavná sněmovno, jsou mé vývody o vládním návrhu zákona se změnami uvedenými vyčerpány a já končím apelem, aby v uvážení situace pro tento návrh slavná sněmovna hlasovala. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan kolega Jung.

Poslanec Jung (německy): Ctěné dámy a pánové! K vývodům páně zpravodajovým a pana finančního ministra nemohu mluviti, protože blbé předpisy jednacího řádu této sněmovny....

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka za tento výraz k pořádku.

Posl. Jung (pokračuje): ... vedou k tomu, že naše mateřská řeč jest úplně potlačována a tím jest nám také znemožněno, abychom se předměty zde projednávanými zabývali tak, jak jest to nutno.

Nechci o věci samé mnoho plýtvati slovy a sice proto ne, protože myslím, že zde nejde o slova, nýbrž o skutky. I u této předlohy, jako u jiných všech věcí, které se v této sněmovně odehrávají, jsme postaveni před skutečnost, že jest nutno promrskati ji v posledním okamžiku, a že tedy nelze věcmi důkladně se zabývati. Jedno jest nepochybno: Jest nutno, aby v nejkratší době byla od základu projednána reforma platů státních zřízenců a abychom se nespokojovali jen splátkami a sociálními okrasami. Dnes jedná se ovšem o to, aby okamžitě bylo něco učiněno. Moje strana a německý parlamentární svaz podaly 26. října dva návrhy, které teprve nyní do sněmovny se dostaly a které výboru státně-zřízeneckému nebyly předloženy, poněvadž zase formality, jednacím řádem předepsané způsobily tady zpoždění. Podali jsme však dnes k §§ 1, 2, 4 a 5 pozměňovací návrh a 2 resoluční návrhy, o kterých dovolím si později ještě podrobněji promluviti. V návrzích ze dne 26. října měli jsme dvě stupnice pro ošacovací příspěvky a to vyšší pro železniční a nižší pro státní zřízence. Ptá-li se někdo, proč se tak stalo, odpovídám, že to byly požadavky oněch organisací, o které se opíráme, a že jsme se nepovažovali za oprávněny, abychom tyto požadavky měnili. Pokud šlo o ošacovací příspěvek, žádaný železničními zřízenci, totiž 3000 K každému zřízenci, 1500 K ženě a 500 K na každé dítě, byl tento návrh určitou stranou této sněmovny prohlášen za čin nepřátelský státu. Nedali si tam otázku, zdali tyto stupnice nejsou ještě tak vysokými.... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Poslanec Jung (pokračuje): ... že za dnešní drahoty ještě dlouho nedostačují. Nuže tedy, abychom znemožnili pánům jakoukoliv výmluvu, šli jsme v dnešním svém návrhu, který obsahuje změny vládní předlohy, na nejnižší stupnici v ošacovacích příspěvcích a sice na stupnici: 2000 K, 500 K a 300 K. Tento požadavek není požadavkem jenom snad Němců, nýbrž - výslovně to zdůrazňuji - i požadavkem českých organisací. Na příklad Spolek českých železničních úředníků jest téhož stanoviska. S touto vládní předlohou a s celou záležitostí dožili jsme se nejpodivnějších věcí. Dožili jsme se ve státně-zřízeneckém výboru, že začala v něm taktika protahovací, a dočkali jsme se, že výbor byl svým předsedou zkrátka odročen, aniž by se na tom usnesl. Měli jsme dnes úmysl, podati sněmovně protest, protože náš protest ve výboru samém byl nám znemožněn. Avšak pan president sněmovny sám nás předešel tím, že dle jednacího řádu jmenoval tu zpravodaje a celou záležitost vnesl do sněmovny. Myslím, že dnes jde o to, zdali též česká většina ve sněmovně jest ochotna, splniti sliby, které dala massám, českým státním zřízencům (Souhlas na levici), a zdali snad právě tak, jak tomu bylo 10. července t. r., se zřetelem na svůj prý ohrožený stát, opět nepadne. My a státní zřízenci budeme pány z většiny této sněmovny posuzovati nikoliv dle jejich sebekrásnějších slov, nýbrž dle jejich skutků, a hlasování o předložených pozměňovacích návrzích pak ukáže, zda tato strana ve sněmovně myslí to vážně s československou sociální politikou, anebo zdali tato sociální politika jest právě takovým klamem jako jiné věci. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Než udělím slovo dalšímu řečníku, přečtu pozměňovací návrh p. posl. Pechmanové a spol. (čte):

Pozměňovací návrh posl. Pechmanové a spol. ku projednávanému vládnímu návrhu zákona o nouzové výpomoci státním zaměstnancům (tisk 640).

K projednávané osnově zákona navrhujeme, aby přijata byla tato změna:

1.) V § 1 odst. 1. buďtež v 5. řádce slova "od 1. listopadu 1920" nahrazena slovy "od 1. října 1920".

2.) V § 2 na 2. řádce stůjž rovněž místo slov "od 1. listopadu 1920" text "od 1. října 1920".

3.) V § 3 v druhém odst. na 4. řádce zdola buďtež rovněž slova "od 1. listopadu 1920" nahrazena slovy "od 1. října 1920".

Resoluce posl. Pechmanové a soudr. (čte:) "Vláda se vyzývá, aby ve smyslu článku II. a IV. a § 35 zákona ze dne 23. května 1919, c. 274 Sb. z. a n. o paritním postavení učitelstva na veřejných školách obecných a občanských vyplácela, počínajíc 1. říjnem 1920, jak učitelům v činné službě, tak i učitelům na odpočinku nouzové výpomoci ve výši přiznané tímto zákonem státním zaměstnancům".

Oba dva tyto návrhy nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.

Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž jest poslanec Haken.

Posl. Haken: Vážená sněmovno! Jménem poslanců sociálně-demokratické levice jsem povinen ohlásiti nejostřejší protest proti způsobu, jakým se zde záležitost tak důležitá pro 10.000 státních zaměstnanců a učitelů projednává. My vidíme v tom, že byla přerušena debata o vládním prohlášení, že bylo tak náhle vsunuto na denní pořádek projednávání vládní osnovy o drahotní výpomoci, že byla řečnická lhůta stanovena na 15 minut a že bylo absolutistickou mocí presidia rozhodnuto, že věc musí býti celá rozhodnuta a odhlasována ještě dnes večer v přesně stanovené lhůtě 1 1/2 hod., přímé překvapení všech státních zaměstnanců, jejich organisací a nevážnost na nich spáchanou.

Právě včera večer konala se na Vinohradech obrovská schůze státních zaměstnanců. Za bouřlivých projevů prohlásila tato schůze, které se súčastnilo nejméně 5000 státních zaměstnanců všech kategorií a učitelů, vládní předlohu za naprosto nedostatečnou a nepřijatelnou. Vláda a strany za ní stojící jsou si tohoto stavu vědomy. Jsou si vědomy, že kdyby předloha měla býti řádně ve výboru dojednána - což bylo možno za jediný den - že by byl tlak státních zaměstnanců uplatnil se tak, že určitě poslanci byli nuceni odhlasovati drahotní výpomoc dalekosáhlejší. Jest pouhým uváděním v omyl státních zaměstnanců, bude-li jim někdo tvrditi, že po schválení návrhu vládního mohou ještě dodatečně očekávati nějaké další zlepšení v krátké době. Manévr, který teď byl proveden, podvrací všechny naděje státních zaměstnanců a učitelů definitivně. Odbývá je žebráckým přídavkem, který nikoho neuspokojí, za to nese do řad státních zaměstnanců i učitelů oprávněné rozjitření. To, co jste nyní proti státním zaměstnancům provedli, jest činem, kterým dostává se nejen vláda, nýbrž i za ni stavící se většina sněmovny do nejpříkřejšího rozporu se všemi kategoriemi státních zaměstnanců. Nemůžeme za tento čin před státními zaměstnanci vzíti zodpovědnost. Nemajíce síly jej v poslední chvíli zmařiti, odhalujeme ho v plné jeho nahotě před nejširší veřejností celého státu a slavnostně proti němu protestujeme. Pro státní zaměstnance a učitele jest toto neslýchané jednání důkazem, že nemohou se spoléhati na nic a na nikoho než na svou vlastní sílu. Toto poznání bude se u nich právě následkem vašeho jednání bleskurychle šířit, a my jsme přesvědčeni, že toto poznáni přivede státní zaměstnance tam, kde jest jejich místo, do jednotné fronty s třídně uvědomělým, nekompromisním, na žádnou milost nečekajícím, jen na vlastní sílu spoléhajícím proletariátem.

Voláme všechny, kdo mají na tomto náhlém rozhodnutí proti státním zaměstnancům vinu, na soud oklamaných. My nemůžeme míti podílu na tomto činu na státních zaměstnancích spáchaném a třeba že počítáme s tím, že pohnutky našeho jednání mohly by býti zkrucovány, považujíce vládní návrh pro státní zaměstnance za naprosto nedostatečný a jeho promrskání v nynější formě za nedůstojné, nesúčastníme se hlasování o vládní předloze. (Výkřiky.)

Massy státních zaměstnanců poznaly nyní, jak se s nimi jedná a oni, i jejich organisace budou míti nyní slovo. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Podán mi byl dále resoluční návrh posl. Patzela, Junga a soudr.

Sněmovna nechť se usnese:

"Vláda se vyzývá, aby provedla propočítání doby služební státním zřízencům podle zákona ze dne 9. dubna 1920 č. 232 Sb. z. a n. 1. lednem 1921.

Úředníkům, podúředníkům a služebníkům všech odvětví státní správy, kteří vyšli z řad poddůstojníků a důstojníků z povolání, budiž jejich celá služební doba, kterou ztrávili ve vojenské neb jiné pomocné službě u státních úřadů, započtena do jejich časového a platového postupu.

Toto ustanovení bude platné 1. ledna 1921."

Tento resoluční návrh má dostatečný počet podpisů a budeme o něm jednati.

Dále podán byl resoluční návrh posl. dr. Mazance a sice tohoto znění: "Vláda se vyzývá, aby nejdéle k 1. lednu 1921 vyplatila všem státním zaměstnancům vybavovací příspěvek v obnosu 1000 K pro zaměstnance, 500 K pro manželku a 300 K pro každé dítě."

Tento resoluční návrh má dostatečný počet podpisů a bude tedy předmětem jednání.

Konečně páni poslanci Patzel, Simm a soudr. podali resoluční návrh tohoto znění:

Sněmovna nechť se usnese:

"S ohledem na to, že článek 4. a 5. zákona ze dne 25. května 1919 učitele na veřejných školách na roveň staví státním úředníkům, přiznej vláda učitelům na veřejných školách zmírněné jízdní ceny, jaké náležejí státním úředníkům.

Ministerstvo železnic se vyzývá, aby toto vyrovnání provedlo od 1. prosince 1920."

Také tento resoluční návrh má dostatečný počet podpisů a bude předmětem jednání.

Uděluji slovo dalšímu řečníku panu kol. dr. Mazancovi.

Posl. dr. Mazanec: Slavná sněmovno! Neměl jsem v úmyslu v této debatě promluviti, ale musím alespoň protestovati s tohoto místa proti způsobu psaní ve "Večerníku Českého Slova", který nesprávně referuje o poslední schůzi sněmovní. List ten napsal, že předsednictvo sněmovny dalo na denní pořad předešlé schůze, tedy páteční schůze, otázku výpomoci nouzové státním zaměstnancům a sice ve formě pilného návrhu. Před schůzí ale dostavili se k předsednictvu sněmovny poslanci národně-demokratičtí a klerikální a protestovali proti tomu urychlení projednávání nouzové výpomoci státním zaměstnancům prý z toho důvodu, že záležitost ta nebyla napřed formálně ohlášena předsednictvům jejich stran. Pro tuto malichernost zmařili klerikálové spolu s národními demokraty urychlení projednávání nouzové výpomoci státním zaměstnancům.

Slavná sněmovno! Já myslím, že není potřebí, než konstatovati tento způsob demagogického psaní (Výborně!), snad to stačí, aby takové věci se příště u nás neopakovaly, Naše strana podporuje všude, kde má možnost, spravedlivé požadavky státních zaměstnanců a tak činí i v tomto případě. Konstatuji, že jsme se ohradili jenom proti tomu, aby před tímto pilným návrhem byla projednána otázka zvýšení daně z obratu o 100%. Plně uznáváme, že při dnešním zdražení všech životních potřeb je nutna tato nouzová výpomoc. My bychom si byli přáli, a my také jsme v tom směru jednali ve státně-zřízeneckém výboru, aby pan ministr financí byl ještě přístupnější, my bychom byli rádi viděli, aby byl dal zejména také státním zaměstnancům příspěvek vybavovací. Ale my nechceme ani v té věci dělati politiku demagogie, my stejně považujeme za svou povinnost, abychom brali zřetel na státní finance, a když nám vláda s naprostou rozhodností prohlásila, že by nepřistoupila ani na jeden z těch návrhů, jaké by měly býti vsunuty do tohoto vládního návrhu zákona, tedy jsme se spokojili s tím, že tuto věc odložíme, ale že ji budeme sledovati v tom případě pro ten den, kdy finance státní budou v takovém stavu, abychom mohli alespoň dle možnosti i tento tak naléhavý požadavek státního zaměstnanectva splniti. My víme z dopisů od celé řady organisací, že státní zaměstnanectvo trvá na vybavovacím příspěvku, poněvadž považuje jej za důležitější, nežli aby se mu dával příspěvek projektované ošacovací akce. Naprosto ovšem nenapadne nám, abychom se stavěli proti té ošacovací akci, ale my bychom rádi viděli, aby tato akce vedla skutečně k cíli, aby státní zaměstnanci touto akcí byli uspokojeni. (Posl. Čuřík: Aby z toho neplynul zisk jen pro fabrikanty!) Aby se nám neutvořila krátce nová centrála, která by byla jako ty ostatní, o to jde. My víme, že jsou ještě jiné morální požadavky, které také působí značnou nespokojenost mezi úřednictvem a já bych s tohoto místa prosil zástupce vlády a zejména pana ministra financí, aby naléhal na to, aby alespoň ty zákony, které byly ve prospěch zaměstnanců státních přijaty, byly provedeny. (Tak jest!) Aby také včas a ne teprve po řadě měsíců byla vydána příslušná prováděcí nařízení a pak zase uplyne řada měsíců, nežli ta prováděcí nařízení jsou skutečně uvedena v život. Já jsem ve státně-zřízeneckém výboru uvedl celou řadu případů, které jsou přímo odstrašujícím dokladem té liknavosti, s jakou se u některých úřadů k požadavkům státních zaměstnanců mnozí pani chovají. Nebudu to opakovati zde, jenom prosím pana ministra, aby v té věci byl zjednán u nás jednou již pořádek, poněvadž bychom musili jíti na veřejnost se všemi svými stížnostmi. Prosím dále, aby otázka staropensistů nebyla dále odkládána, aby ti ubožáci mohli býti živi po lidsku, aby naprosto neodůvodněný a nespravedlivý rozdíl mezi staropensistou a novopensistou zmizel.

Končím tím ujištěním státnímu zaměstnanectvu, že naše strana tak jako doposud bude vždycky všecky spravedlivé požadavky státního zaměstnanectva podporovati a sice celou svou politickou váhou. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan poslanec Brodecký.

Poslanec Brodecký: Slavná sněmovno! Na včerejší obrovsky navštívené schůzi státních zaměstnanců v Národním domě na Vinohradech v poslední chvíli jsem slyšel hlas rozvahy, hlas napomínající k tomu, aby v tak vážné chvíli nebylo radikalisováno na účet bídy státních zaměstnanců (Tak jest! Výborně!), aby nebylo-li citováno a slyšel jsem nejenom tam, ale slyšel jsem i dnes tady velice rozumná slova: Kdo rychle dá, dvakrát dá! (Výborně!) Jakmile bude další možnost, půjdeme dále. Můžeme spolehnouti, že ministr, který přichází sám s tak obrovským obnosem, o kterém se nám v akci státních zaměstnanců ani nezdálo, můžeme očekávati, jakmile bude další možnost, že s podobným obnosem přijde znova. (Posl. Knirsch [německy]: S tím jste měl přijít již před čtyřmi měsíci. Tenkrát jste jako předseda státně-zřízeneckého výboru mluvil jinak! Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Žádám, aby pan řečník nebyl vyrušován. Má pouze krátkou dobu vyměřenou. (Výkřiky. Posl. Knirsch [německy]: Před čtyřmi měsíci jste nedopustil ani rozpravu o našich návrzích!) Slovo nemá pan kolega Knirsch, nýbrž kolega Brodecký. Žádám aby pan řečník pokračoval. (Výkřiky.)

Posl. Brodecký (pokračuje): Celá věc byla taková, že bylo jasno, že každý i dobře myšlený poctivý počin pro státní zaměstnance bude proto, poněvadž budou proň přirozeně hlasovati oposiční strany, využitkován politicky proti straně, která se v těžké chvíli republiky spojuje s německými nacionály a nalézá se na jedné linii s německým nacionálem Jungem. Stály proti sobě 2 názory. Jsou státní zaměstnanci tak vychováni, aby dovedli pochopiti, že oddálení provedení jejich požadavků jen k vůli tomu, aby tyto požadavky mohly býti zlepšeny, snesou, anebo jsou tak nevychováni a jest nebezpečí pro ty, kdož s nimi poctivě myslí a proto odkládají, že nebudou pochopeni, že budou prohlášeni za zrádce? To se dalo čekati od masy. To se nedalo však čekati od lidí, kteří tímto způsobem připravovali situaci. (Hlas: Dalo se to čekat!) Když slyšíte tisíckrát o vážnosti situace státu atd., pak nevím, dalo-li se to čekati. Poněvadž jsme se nedohodli v pátek a proto jen mluvím - poněvadž jsme se nedohodli, prošla nám lhůta, a musili jsme se tázati, co teď? (Hlas: Sněmovna mohla lhůtu prodloužiti do pátku!) Byla usnesena neprodlužitelná. Řekli jsme si toto: Dostanou-li státní zaměstnanci ihned 1200 milionů korun, totiž 200 milionů korun rozděleno na jednu dávku, dostanou-li na to vánoční příplatek nových 100 milionů korun, bude-li v ten čas provedena ošacovací akce, bude-li krátce v té nervositě poleveno, pak můžeme míti čas, abychom naše návrhy, které máme přikázány iniciativním výborem a o nichž budeme jednati ve státně-zřízeneckém výboru, s urychlením projednali tak, aby měsíční drahotní přídavek mohl býti zvýšen o 100% od 1. ledna 1921.

Proto jsme připustili toto jednání, poněvadž jsme věděli, že ne ti, kdož připravují se nám hoditi výtku ve tvář, myslí to upřímně s věcí, nýbrž obráceně. Prosím, ta situace, která byla přes jednání způsobena, nutí nás, bychom tak, jak jsme své návrhy postavili, za nimi stáli. My prostě stojíme za pozměňovacími návrhy kol. Grünznera, dr. Czecha a Tauba, poněvadž to jsou naše návrhy a s těmi návrhy chceme jíti před zaměstnance s otázkou - jest-li budou znamenati odložení té věci - kdo to odložení způsobil. (Výborně!)

Předseda: Lhůta, na které se usnesla sněmovna, totiž aby projednání bylo ukončeno do půl 8 hod. več. uplynula. Já tedy přerušuji debatu, nemohu uděliti slovo dalším řečníkům a máme přistoupiti k hlasování. Ale byla mi podána taková spousta návrhů pozměňovacích, doplňovacích atd. - ultra posse nemo tenetur - že opravdu nemohu to při nejlepší vůli v krátké době zmoci, a proto přerušuji k přípravě hlasování schůzi na půl hodiny, tedy do 8 hodin.

(Schůze přerušena o 7. hodině 30 minut večer - opět zahájena v 9 hod. 30 min. večer.)

Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi a budeme hlasovati. Míním dáti hlasovati, tímto způsobem. Žádám pana zpravodaje, aby enunciace mé sledoval.

Nejprve budeme hlasovati o pozměňovacím návrhu poslance Grünznera, Tauba a soudr., kterým se nahražuje § 1 osnovy zpravodajovy.

Bude-li návrh tento zamítnut, budeme hlasovati o § 1 v úpravě posl. Junga, Křepka, dr. Lodgmana, Böhra, dr. Kafky a soudr., jakož i posl. Pechmanové a soudr., t. j. se změnou počátečního termínu od 1. října.

Bude-li návrh tento zamítnut, budeme hlasovati o § 1 ve znění, navrženém zpravodajem.

Pak budeme hlasovati o § 2 a to nejprve o pozměňovacím návrhu posl. Junga a svrchu jmenovaných soudruhů, kterým se nahražuje znění vládní osnovy.

Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o § 2 v úpravě posl. Pechmanové a soudr. (t. j. s počátečním termínem již od 1. října).

Bude-li tento návrh zamítnut, tedy o § 2 dle znění předlohy vládní.

Pak budeme hlasovati a § 3., a to nejprve v úpravě posl. Pechmanové a soudr. (t. j. s posunutím počátečního termínu již od 1. října).

Bude-li zamítnut, tedy ve znění osnovy vládní.

Na to budeme hlasovati o § 4.

Za souhlasu vlády a zpravodaje podle návrhu pozměňovacího, podaného posl. Jungem a svrchu jmenovanými soudruhy, nebyl pojat do zprávy zpravodajovy a odpadá tudíž jednání o něm.

Pak budeme hlasovati o § původně 5, nyní 4, nejprve dle pozměňovacího návrhu posl. Junga a svrchu uvedených soudruhů, aby znění vládní bylo škrtnuto a nahraženo zněním obsaženým v návrhu pana posl. Junga.

Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o paragrafu tomto ve znění vládní předlohy.

Poté budeme hlasovati o dodatečném návrhu posl. Grünznera, Tauba a soudr., aby za usnesený tento paragraf vsunut byl jako nový paragraf § 1 z návrhu č. t. 569.

O § 6, nyní po případě § 5, k němuž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati podle vládní osnovy.

O § 7, nyní po případě § 6, budeme hlasovati nejprve podle pozměňovacího návrhu posl. Grünznera, Tauba a soudr. Nebude-li tento návrh přijat, budeme hlasovati o paragrafu tom podle osnovy vládní.

Konečně budeme hlasovati o nadpisu a úvodní formuli podle znění vládní osnovy.

Je snad proti tomuto způsobu hlasováni nějaká námitka? (Nebyla.) Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Žádám nejprve pana zpravodaje, poněvadž bude nutno návrhy přečísti, aby je sdělil, tedy nejprve při § 1 aby přečetl pozměňovací návrh posl. Grünznera, Tauba a soudr.

Zpravodaj posl. Jan Černý (čte):

"Návrh posl. Grünznera, Tauba a soudruhů k vládnímu návrhu zákonu č. t. 640.

Vládní návrh budiž pozměněn dle znění návrhů posl. Brodeckého, Kříže, Grünznera a soudr. čísla tisku 567, 568 a 569 a to:

Na místo § 1 vládní osnovy budiž vsunut jako odstavec prvý § 1 návrhu číslo tisku 568.

Místo mimořádných (čtvrtletních) výpomocí, stanovených § 1 lit. B, článku IX., zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., budou vypláceny podle dosud platných zásad výpomoci měsíční v této výši:

1. Státním úředníkům a státním učitelům, zařaděných do hodnostních tříd:

Ostatním do hodnostních tříd zařaděným státním úředníkům a státním učitelům, jakož i všem ostatním nezařaděným zaměstnancům a dělníkům až do výše ročního služného:

Jako odstavec druhý § 1 návrhu číslo tisku 567.

Po dobu mimořádných poměrů, způsobených válkou, vypláceti se bude státním zaměstnancům:

A. Měsíční drahotní přídavek, nařízením vlády republiky Československé z 23. června 1919, č. 348 Sb. zák. a nař., povolený, dle těchže zásad v této výměře:

1. Státním úředníkům a státním učitelům, zařaděných do hodnostních tříd:

Pro všechny ostatní zařaděné i nezařaděné zaměstnance i dělníky:

Slavná sněmovno! Jako zpravodaj vzhledem k odůvodnění důvodové zprávy, kterou ráčíte míti v rukou, nemohu se vysloviti pro tento návrh, poněvadž by vláda neměla pro něj příslušného krytí.

Další návrh k § 1 je návrh poslanců inž. Junga, Křepka, dr Lodgmana, Böhra, dr. Kafky a soudr. K vládnímu návrhu čís. 640 o nouzové výpomoci pro civilní a vojenské státní zaměstnance atd. Nížepsaní podávají následující návrh: Poslanecká sněmovna ať usnese se na následujících změnách k vládnímu návrhu:

K § 1. Výplata nových nouzových výpomocí počne 1. října 1920.

Konečně je tu pozměňovací návrh posl. Pechmanové a spol. ku projednávanému vládnímu návrhu zákona o nouzové výpomoci státním zaměstnancům (tisk 640).

K projednávané osnově zákona navrhujeme, aby přijata byla tato změna:

V § 1 odst. 1. buďtež v 5. řádce slova "od 1. listopadu 1920" nahrazena slovy "od 1. října 1920."

I k těmto dvěma návrhům zaujímám stanovisko, že není možno vysloviti se pro ně z toho důvodu, poněvadž příslušné krytí není po ruce.