Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

1. zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 565), kterým se určuje podle § 99 úst. listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. doba organisace řádných soudů první a druhé stolice a veškerých soudů vojenských (tisk 743).

Podle dohody, učiněné v dnešní konferenci klubovních předsedů, navrhuji ve smyslu § 39 jedn. ř., aby od projednávání tohoto odstavce bylo upuštěno, poněvadž předloha jest ještě předmětem jednání mezi stranami.

Jest snad proti mému návrhu nějaká námitka? (Námitek nebylo.)

Není námitek, pokládám návrh svůj za přijatý a přistoupíme teď ke druhému odstavci dnešního denního pořadu, ke

2. zprávě výboru sociálně politického o vládním návrhu zákona (tisk 31), kterým se rozšiřuje obor působnosti živnostenských inspektorů na Slovensku (tisk 762).

Zpravodaj jest p. posl. Tučný. Žádám ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno!

Inspekce práce v naší Československé republice není jednotná. Kdežto v českých zemích platí zákon, podle kterého živnostenské inspekci podléhají všecky po živnostensku provozované podniky, na Slovensku platí starý uherský zákon, podle jehož paragrafu 15. podléhají živnostenské inspekci jen ty podniky, po živnostensku provozované, které zaměstnávají buď více než 20 dělníků anebo které používají strojů poháněných elementární silou.

Tento rozdíly zákonných ustanoveních způsobuje řadu nepříjemností, poněvadž dělnictvo dožaduje se zakročení živnostenských inspektorů v různých případech, a živnostenští inspektoři, chtějíce žádosti dělnictva, a někdy také i zaměstnavatelů vyhověti, dostávají se do sporu o kompetenci. Vedle toho padá tu na váhu ta okolnost, že na Slovensku působí živnostenští inspektoři dosazení ze zemí českých, kteří jsou přirozeně zvyklí na zákonodárství naše, platné v našich českých zemích, a způsobuje jim to veliké nepříjemnosti, když ve snaze vyhověti žádosti obou stran, dostávají se do sporu se zákonnými ustanoveními, platnými do té doby ještě na Slovensku. Proto se ministerstvo sociální péče rozhodlo, aniž by vyčkalo provedení unifikace našeho zákonodárství, aby tento rozdíl zákonných ustanovení o inspekci práce odstranilo a předložilo sociálně-politickému výboru příslušný návrh zákona.

Sociálně politický výbor jsa si vědom že věc poslouží veřejnému prospěchu, zejména zájmům dělnictva, schválilo vládní předlohu beze změny a doporučuje, aby slavná sněmovna také jeho usnesení schválila.

Při projednávání této věci bylo vysloveno s určité strany přání, aby živnostenští inspektoři na Slovensku počínali ve vykonávání své funkce naprosto nestranně, a já, poněvadž považuji tu věc za samozřejmou, upozorňuji na to ministerstvo sociální pece, aby po této stránce také živnostenským inspektorům dalo příslušné pokyny.

Prosím slavnou sněmovnu, aby usnesení sociálně-politického výboru ráčila schválit.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan kolega Schäfer. Uděluji mu je.

Posl. Schäfer (německy): Dámy a pánové! Malý zákon, o němž se máme nyní v rychlosti usnésti, odůvodňuje se tím, že dosavadní stav živnostenské inspekce na Slovensku má býti v zájmu dělnictva tohoto území co nejrychleji odstraněn. Toto odůvodnění vypadá zvláštně, uvážíme-li, že nyní dva a čtvrt roku po převratu mluví se o rychlém odstranění tohoto stavu. Myslíme, že tato otázka již dávno měla býti vyřízena. Jelikož nemáme co namítati proti obsahu tohoto zákona, hlasujeme pro vládní předlohu, ale používáme této příležitosti, abychom ukázali na to, že živnostenská inspekce v Československu je v žalostném stavu.

Máme stále ještě táž ustanovení o živnostenských inspekcích, proti kterým jsme bojovali ve starém Rakousku a proti nimž jsme znova a znova domáhali se opatření. Tak jest mezi jiným živnostenská inspekce příliš málo vybudována. Počet úředníků je příliš malý a následkem toho nejsou s to, aby plnili své úkoly. Poukazuji na to, že se živnostenským inspektorům tím, že se mnohokráte od nich požaduje práce, která nemá co činiti s prohlížením závodů, znemožňuje dohlížeti na to, zachovávají-li se ustanovení zákonů o ochraně dělnictva. Proto máme dnes v četných a mnohých závodech zlořády, že horších nebylo dávno v době předválečné. Válkou namnoze závody spustly. Nebylo možno provésti mnohé, doplňovati zařízení, tak že ve mnohých závodech průmyslových a živnostenských vytvořily se poměry, jimiž dělníci hrozně trpí. Zvláště poukazuji na to, že by bylo neobyčejně nutno, aby se přezkoušely četné malé závody, co do využitkování učňů. V tom jsou dnes poměry že nemohou být horší. Stěžovali jsme si již v rozpočtovém výboru na to, že vláda věnuje tak málo na toto důležité zařízení ku zákonné ochraně dělnictva, že bylo celkem na tyto živnostenské inspekce v rozpočtu pamatováno 2,864.814 korunami a že v uplynulých dvou letech byly zřízeny všeho všudy dva nové inspektoráty pro stavby, na než výdaje činí rovněž částku, která se vyjímá jako směšně malá u porovnání s výdaji na jiné účely. Při této příležitosti hájíme s největším důrazem svůj naléhavý požadavek, aby byly živnostenské inspektoráty vybudovány, aby byl rozmnožen počet živnostenských inspektorů a aby jim konečně byla dána výkonná moc, jíž jest jim tak potřebí. Není možno, aby zůstalo nadále při tom, že živnostenští inspektoři mohou činiti sice oznámení o porušení zákonodárství o ochraně dělnictva a na podnikatelstva, porušující všechna tato ustanovení, že však politické úřady, jimž přísluší rozhodovati, po měsíce na to neodpovídají a že sta těchto oznámení se vůbec nevyřídí. To jest stav, který jest nedůstojným státu, jenž tvrdí, že není na posledním místě v otázce zákonodárství na ochranu dělnictva. Jest dále nemožno ve státě, který chce býti ve stejné řadě s jinými státy v zákonodárství na ochranu dělnictva, aby se nechal neslyšeným požadavek organisovaného dělnictva, aby k službě u živnostenských inspektorátů byli také přibíráni dělníci, a jest nemožno, aby se stále znova odkládalo s tím, by byly přibrány a jmenovány ženské živnostenské inspektorky. Máme veliké průmysly, kde tvoří ženské dělnice velkou většinu, a v těchto závodech bylo by nutností, ustanoviti ženské živnostenské inspektorky.

Při této příležitosti při projednávání tohoto zákona vznáším tyto svoje požadavky a očekáváme a žádáme toho od ministerstva sociální péče, aby konečně vybudovalo i toto důležité zařízeni, a to již proto, že provedení zákonodárství na ochranu dělnictva nebude uskutečněno nikdy v rozsahu, v jakém si je přejeme, bude-li znemožněno prohlížení závodů tím, že máme málo živnostenských inspektorů a že inspektoři, které máme, potřebují čas na jiné práce. Od převratu, v uplynulých 2 1/4 letech, bylo tolik pohybů mezd, tolik konfliktů mezi podnikateli a dělníky, že i tato činnost vyžaduje práci mnohých živnostenských inspektorů. Porovnáte-li teď nesmírný počet závodů malých i velkých s počtem živnostenských inspektorů - vidíme, že jde u živnostenských inspektorátů o 66 úředníků - musíte doznati, že nejsou živnostenské inspektoráty s to, aby se uplatňovaly tak, jak si to musíme přáti. Stává se nyní, že po léta nemohou navštíviti nijaký závod. Jest prostě nad lidské síly, aby byli nynější úředníci živnostenských inspektorátů s to, aby vyhovovali všem požadavkům na ne kladeným. Proto žádáme při vyřizování tohoto zákona co nejdůrazněji konečné vybudování živnostenské inspekce, poskytnutí potřebných prostředků, přibrání dělníků do živnostenských inspektorátů a především zřízení ženských živnostenských inspektorek.

Budeme hlasovati pro tento zákon, jelikož se samo sebou rozumí, že na Slovensku nesmí být jiný stav, než jaký máme v jiných státech. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena, ni kdo již není ke slovu přihlášen. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj posl. Tučný: Nikoli.

Předseda: Poněvadž pan zpravodaj se vzdává doslovu, budeme hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Poněvadž celá osnova zákona má pouze 3 články, dám o ní hlasovati jednotně, v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s prvním, druhým a třetím článkem zákona, jak jest obsažen ve zprávě výboru sociálně-politického, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina, zákon je schválen v prvém čtení.

Druhé čtení dám na pořad zítřejší schůze.

Přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jest

3. zpráva výboru právního a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 389), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 116 mil. korun, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 784).

Zpravodajem výboru právního je posl. dr. Matoušek, zpravodajem výboru rozpočtového posl. dr. Dolanský.

Žádám pana zpravodaje posl. dr. Matouška, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Moravský zemský výbor požádal, aby jeho zápůjčce, kterou chce vydati v 5% dílčích dluhopisech, přiznána byla sirotčí jistota, to jest, aby byla uznána za způsobilou k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů. Poněvadž tuto jistotu lze přiznati zápůjčce pouze zákonem, předkládá vláda osnovu zákona, v níž navrhuje, aby uvedené zápůjčce sirotčí jistota byla přiznána, a to do výše 116 mil. korun.

Právní výbor jednal o této osnově v sezení dne 10. listopadu a zjistil toto:

Moravský zemský výbor usnesl se dne 18. října 1919 vypsati 4%, jedním procentem ročně umořitelnou a slosovatelnou zemskou zápůjčku v úhrnné jmenovité hodnotě 100,000.000 Kč ve vlastních dílčích úpisech a požádati vládu, aby zápůjčce té byla přiznána sirotčí jistota.

na úhradu překročených úvěrů povolených zemským sněmem na stavby zemských ústavů hospodářských a humanních, na zmírnění škod, způsobených povodněmi, na meliorace, na zálohy pro zemský sirotčí fond a na úhradu výloh spojených s touto zápůjčkou.

Dne 7. února 1920 usnesl se zemský výbor, hledě k situaci trhu peněžního, pozměniti tuto zápůjčku na 4 1/2%, pojmouti do ní mimořádnou potřebu roku 1920 v částce 20,640.200 Kč a zvýšiti ji takto na 125 mil. Kč.

Vláda schválila tuto zápůjčku toliko v částce 110,000.000 Kč, vyloučivši z ní částku okrouhlých 15 mil. Kč odpovídající části mimořádné potřeby roku 1920, která podle své povahy mohla snésti odklad.

Na rozklad zemského výboru zvýšila ministerská rada zápůjčku tu o 6,000.000 Kč na 116,000.000 Kč.

Následkem dalšího zhoršení na trhu peněžním, usnesl se konečně zemský výbor moravský dne 24. dubna 1920 vydati zápůjčku tu v 5% dílčích dluhopisech, což vláda také schválila.

V uvážení všech těchto skutečností a v uvážení toho, že jmění s důchody země Moravy poskytují dostatečnou záruku za správné zúročení a umoření zápůjčky, usnesl se právní výbor doporučiti Národnímu shromáždění ku přijetí tento návrh zákona, a já jako zvolený referent výboru právního dovoluji si Národnímu shromáždění tlumočiti toto usnesení právního výboru.

Předseda: Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Dolanský.

Žádám pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Zákon, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 116,000.000 korun k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů, byl projednán také ve výboru rozpočtovém podle předpisů §§ 24 a 34 jednacího řádu. Stalo se tak ve schůzi dne 13. listopadu 1920, a poněvadž rozpočtový výbor neshledal příčiny, aby učinil nějaké zvláštní opatření, jelikož se nejedná s hlediska úhrady o žádné vydání, navrhuje: Národní shromáždění republiky československé račiž se usnésti na tomto zákoně též proto, že není s hlediska úhrady žádné překážky.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá a budeme tedy hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Také tento zákon má pouze dva paragrafy, dám tedy o něm hlasovati v celku. (Souhlas.)

Kdo souhlasí s §§ 1 a 2, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, jak jest obsažen ve zprávě výboru právního a výboru rozpočtového, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen v prvním čtení a tím jest vyřízen 3. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k 4. odstavci, jímž jest

4. zpráva výboru sociálně politického o vládním návrhu zákona (tisk 30) o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských.

Zpravodajem je pan kol. dr. Kubíček.

Žádám pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček: V prvním zasedání v měsíci červnu předložen byl vysoké sněmovně návrh rámcového zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských. Jde tudíž o rámcový zákon, podle kterého má býti vydáno potřebné nařízení, kterým by se určilo, že děti do 14 let smějí býti dány, nebo mohou býti přijaty do cizí péče a že mohou nadále v ní býti ponechány, případně podrženy pouze s dovolením orgánu dozorem pověřeného.

Oč tu vlastně běží? Ve společnosti naší žije desetitisíce dětí, nad kterými je dnes nedostatečný dohled. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku dle statistiky se jich páčí na 35.000 a v celé republice jistě na 70-80.000.

Tato velká cifra zasluhuje také, aby byla vzata v úvahu, když jedná se o dozor nad touto mládeží, o její budoucnost a tím i o budoucnost společnosti, která sama má jisté povinnosti, aby se starala o svůj dorost. To se má státi tím, že budou zákonem určeny osoby, které mohou se státi dozorci dětí v cizí péči a dětí nemanželských, a jež budou míti právo prohlížeti byty pěstounů a místnosti, určené k obývání dětí, dohlížeti na děti a dokonce žádati, aby tyto děti jim byly předváděny. Sociálně-politický výbor jako zvláštní vložku ještě vsunul do tohoto zákona pasus, kde žádá, aby děti do dvou let musily býti povinně předváděny lékaři, pakliže dozorčí osoby to nařídí. Péči nad dětmi prováděti mají v okresích okresní komise nebo jiné organisace sirotčí, jako suplující orgány okresní politické správy. Dozorčími osobami mají býti vhodně volené osoby, jejichž funkce bude honorována, čímž chce se zaručiti, aby výkony své řádně vykonávaly.

Vláda tímto návrhem zákona, jehož podrobné propracování a nařízení si vyžádal ještě výbor sociálně-politický ke schválení, byla vedena snahou, aby dostála svým úkolům populačním a humanitním. V populační politice má stát dva úkoly. Především udržovati to, co zde je, a za druhé vyvolávati to, co zde schází. Tomuto zákonu připadá jmenovitě první úkol, v jehož tendencích se také pohybuje, a samozřejmě zákonu se dává úkol vyšší, spojený nejen s imperativem populačního úkolu, ale také s imperativem humanity.

Nutnost pěstování podpory přirozeného pohybu obyvatelstva, to jest zvýšení počtu porodů a snížení počtu úmrtí, je zjevna ze statistiky. Kdežto roku 1911 převyšoval počet porodů o celých 41% počet úmrtí v Čechách, roku 1917 převyšoval naopak počet úmrtí o 47% počet porodů. A tu zvláště chci zdůrazniti jeden moment, který v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se nebere v úvahu, který také působí depopulaci, a jejž bude musiti vláda také rychle řešiti. Je to vystěhovalectví ze Slovenska, které stejným způsobem vyžaduje, aby vláda věnovala mu náležitý zřetel. Absolutnímu i relativnímu úbytku obyvatelstva nutno nejlépe čeliti tím, když budeme potírati jeho příčiny.

Zlomkem různých snah jest také navrhovaný zákon o ochraně dětí v cizí péči a nemanželských. Tento zákon odůvodňuje vláda jmenovitě tím, že největší procento dětí vymírá v útlém věku a ne menší procento úmrtí připadá na děti i manželské i nemanželské, které osudem dostávají se do cizí péče anebo nalézají se v nedbalé péčí nemanželských rodičů. Těchto případů, jak jsem již prve pravil, není málo, a statistika samotná vykazuje desítitisícové řady příslušníků této ubohé vrstvy společenské.

Musíme si přiznati, že náš občanský zákoník dosti podrobně postaral se o majetkové poměry dětí majetných v cizí péči a nemanželských. Ale ochrana a zajištění tělesného a duševního zdraví těchto dětí ani v občanském zákoně není dostatečně provedeno. A přece majetek tělesný a duševní je vyšší než hmotný, a proto stát musí vynaložiti všechnu sílu, aby toto nejcennější jmění člověka chránil, a na prvém místě aby je chránil u nejmladší generace naší, u budoucnosti národa.

Instituce nemanželských dětí jest společensky opovrhována a k tomu ještě přistupuje ta okolnost, že nemanželských dětí nejvíce je tam, kde je nejméně prostředků k tomu, aby byly uživeny; kdyby bylo totiž dosti prostředků k výživě dětí, pak by v mnohých případech došlo k manželství. Kde prostředky k uživení jsou, tam obyčejně dítě zase jest zpravidla dáno z domu, a lidé, jejichž péči jest svěřeno, v celé věci vidi spíše obchod, nežli povinnost zastupovati rodiče. Proto za daných poměrů nelze činiti rozdílů mezi dětmi nemanželskými a dětmi v cizí péči a je nutno oboje podrobiti svědomitému dozoru nad odevzdáním v péči a vykonáváním jejím třeba i u rodičů nemanželských, pokud to nevyhovuje zásadám o správné a řádné výchove dětské.

Do tohoto rámcového zákona mnoho dá se vložiti. Původní návrh vládní sám také sociálně-politický výbor z části doplnil a vyhradil si, aby bylo v zákoně přesně určeno, které osoby jsou způsobilé býti ustanoveny osobami dozorčími, kdo je jmenuje, jaké odvolací právo patří pěstounům vůči dozorčím osobám, a doplnil také vládní návrh ustanovením o zvláštní lékařské péči dětí do 2 let; ale tím nevyčerpal sociálně-politický výbor všechny náměty, které - a to zvláště uvádím - pečlivá důvodová zpráva vládnímu návrhu přiznává. Tato důvodová zpráva mezi jiným také mluví o honorování dozorčích osob; vřele bych se za to přimlouval, aby zde v zájmu autority zákona bylo toto ustanovení dodrženo a aby nebylo šetřeno na honorování dozorčích osob, čímž by se umožnilo náležité plnění jejich povinností. Navrhovaný zákon je jedním z prvních kroků přímého positivního zásahu státu našeho do populace. Nepřímo zasahuje stát do populace celou svojí státní politikou, veškerými sociálními a pozemkovými reformami a tlumí tak v zárodku depopulaci. U příležitosti tohoto přímého zásahu chci poukázat na nutnost repressivního opatření proti vystěhovalectví a přeji si z duše, aby po tomto zákonu, který vláda předkládá, následovaly i další zákony i jiná opatření, která by zaručovala, že v této republice, v tomto státě jest každému zajištěn milý a teplý domov.

Doporučuji vládní návrh ve znění sociálně-politickým výborem zpracovaném ke schválení. (Potlesk.).

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovat. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Také tento zákon není veliký, materie je jednotná, míním o něm dáti hlasovati v celku, najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 7 incl. zákona, jak je obsažen ve zprávě výboru sociálně-politického, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen v prvním čtení a tím jest čtvrtý odstavec denního pořádku dnešní schůze vyřízen.

Přistoupíme k 5., jímž je

5. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 471) o zcizení státního nemovitého majetku (tisk 929).

Referentem jest pan posl. Votruba, který však omluvil telegraficky nepřítomnost svou zaměstnáním v Brně. Vyzývám proto pana místopředsedu výboru rozpočtového dr. Dolanského, aby přejal referát a ujal se slova.

Zpravodaj posl. dr. Dolanský: Vážené Národní shromáždění! Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým ministr financí se zmocňuje, aby zcizil část státního majetku v katastrální obci, městě Nymburku, a sice část pozemku č. 1778/1 ve výměře 24.248 m².

O koupi tohoto pozemku, vlastně části ve výměře 18.528 m², uchází se Stavební družstvo železničních zřízenců československé strany socialistické v Nymburce za tím účelem, aby ho použilo na stavbu rodinných domků a části 5.720 m² pro příští uliční prostory.

Za kupní cenu nabízí družstvo 18 Kč za 1 sáh stavební plochy a za příští ulici za tutéž výměru 9 Kč.

Zemské finanční ředitelství ocenilo stavební pozemky ty a navrhlo prodati za cenu různou; a sice k účelům soukromým za Kč 81˙18, kdežto pro stavbu domků rodinných za cenu Kč 35˙96 a pro účely komunikační toliko za cenu Kč 19˙46.

Rozdíl mezi nabídkou Stavebního družstva železničních zřízenců a cenou, jakou navrhlo Zemské finanční ředitelství, je značný. Ale přes to vláda navrhuje odprodej z úvah, které i rozpočtový výbor docenil a z týchž důvodů doporučuje odprodej.

Především jde v Nymburce jako ve všech jiných větších obcích o odstranění bytové nouze. Ministerstvo bylo by nuceno samo stavěti pro své zaměstnance, pro své zřízence domy, což by bylo spojeno s nákladem vyšším, neboť kde staví stát, zajisté způsob stavby byl by docela jiný. Ježto tady běží výhradně o byty pro železniční zaměstnance, které družstvo postaviti chce a poněvadž je povinností vlastně státu stavěti, při nejmenším aspoň ruch stavební podporovat, a poněvadž ministerstvo financí vyslovilo souhlas s proponovanou cenou, rozpočtový výbor navrhuje:

Slavná sněmovno! Račiž přiložené osnově zákona uděliti ústavní schválení.

Zákon sám jest k zprávě výboru připojen a má 2 články.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati.

Míním dáti hlasovati o celé osnově zákona, která má 2 články, nadpis a úvodní formuli, najednou.

Námitek není? (Nebyly.)

Kdo jest pro osnovu zákona, jak jest obsažena ve zprávě výborové, pro její 2 paragrafy, nadpis i úvodní formuli, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení. Tím jest vyřízen 5. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Také druhé čtení této předlohy dám na pořad zítřejší schůze, podobně jako předlohu předcházející.

Přistoupíme k odstavci šestému, ke

6. zprávě výboru imunitního o žádosti okresní politické správy v Litomyšli za svolení ke stihání posl. Chlebounové pro přestupek dopravního řádu (tisk 891).

Zpravodajem je pan posl. dr. Kubíček.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Slavná sněmovno! Dne 20. srpna t. r. zjistil orgán aktivní kontroly nádražní, že posl. Anna Chlebounová ze Džbánova u Litomyšle vezla s sebou co ruční zavazadlo v demijonu 10 litrů lihu. Poněvadž tímto vznětlivým zbožím ohrožena byla bezpečnost dopravy (§ 29 dopr. řádu žel.), učiněno bylo proti posl. A. Chlebounové oznámení okres. pol. správě v Kolíně a postoupeno okres. pol. správě v Litomyšli pro přestupek dopravního řádu.

Okresní politická správa v Litomyšli požádala sněmovnu o svolení k stíhání posl. Anny Chlebounové pro přestupek dopravního řádu.

Imunitní výbor pojednávaje o této věci ve schůzi svojí dne 25. listopadu 1920, vyslovil se proti vydání, a to na základě odůvodnění ve výboru uvedeném. Posl. Anna Chlebounová byla nucena zaopatřiti si líh v Praze proto, poněvadž v jejím hospodářství vypukla u dobytka nakažlivá nemoc slintavka a kulhavka. Odborným kruhům je známo, že léčení této nemoci musí býti okamžité, rychlé a že jedinou radikální medicinou v tomto směru jsou léky, při nichž hlavní přísadou jest líh. A vzhledem k tomu, že se jednalo při dobytku o majetek vysoké ceny, jehož zničení znamenalo by velikou ztrátu hospodářskou pro majitelku, odjela tato do Prahy, aby zde získala nějaký líh, který venku sehnati nemohla. Obviněná po dlouhém namáhání sehnala potřebných 10 litrů lihu, uvažovala o jeho rychlé dopravě do vzdálené obce okresu litomyšlského. Svěřiti líh dopravě dráhy, znamenalo vystaviti se nebezpečí, že líh dojde tak pozdě, až dobytku postiženému těžkou nemocí nebude více pomoci, nehledě k tomu, že obviněná bydlí od nádraží plné dvě hodiny, což bylo spojeno s průtahem dalším a s nebezpečím rozbiti nádoby při dopravě a zničení celého dopravovaného materiálu. Proto rozhodla se obviněná, majitelka malého hospodářství na českomoravské vysočině, potřebné léčivo vzíti s sebou.

Obviněná, a to zdůrazňuji, před vstoupením do vlaku žádala výše zmíněný orgán aktivní kontroly, aby její zavazadlo uloženo bylo buď ve služebním voze neb na jiném vhodném místě ve vlaku. Tato její žádost byla však odmítnuta, a vzhledem k nastalému již odjezdu vlaku neměla obviněná možnosti zavazadlo jinak uložiti a nechtějíc je ponechati na volné prostoře na nádraží, vzala zavazadlo s sebou. Byl to krok nutnosti, vyvolaný mimořádnou situací, odůvodněný vis maior.

Z toho důvodu navrhuji slavné sněmovně na základě jednání imunitního výboru: Poslanecká sněmovna se usnáší, nevyhověti žádosti okresní správy politické v Litomyšli ze dne 19. října t. r. o svolení vydání poslance sněmovny Anny Chlebounové ku stíhání pro přestupek dopravního řádu.