Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

15. návrh, aby usnesení senátu o vládním návrhu zákona o uznáváni původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 1625) bylo vyřízeno zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu.

Osnova tato byla v senátu Národního shromážděni projednána podle § 55 jedn. řádu. Poněvadž pak jest potřebí, aby obě komory Národního shromáždění jednaly ve vzájemném souhlase, a poněvadž předložené usnesení senátní přispěje jistě ku povznesení domácí výroby, což má veliký význam hospodářský i finanční, navrhuji, aby této předloze přiznáno bylo projednávání podle § 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku (Děje se.)

To je většina, pilnost jest přiznána.

Přikročíme proto k meritornímu projednání

16. zprávy výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 1625) o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 1806).

Zpravodajem je pan posl. Zavřel. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Zavřel: Slavná sněmovno! Národní shromáždění republiky Československé u vědomí těžké odpovědnosti své luští namáhavě důležitý problém, jakým způsobem a jakými prostředky dala by se zvýšiti rentabilita půdy, jakožto prvého předpokladu k dosažení pevné stability státu a s tím spojené rovnováhy finanční a národohospodářské. Hrozivý nedostatek v zásobování, příšerně drahý dovoz životních potřeb, hlavně mouky z ciziny k nám, nutí povolané kruhy vládní, aby nasadily všechny páky, by výnosnost půdy u nás zvýšena byla tou měrou, aby docíleno mohlo býti v ohledu tomto úplné naší soběstačnosti. Uvážíme-li, že miliardy, které dnes musí stát platiti za životní potřeby, docílenou větší rentabilitou půdy daly by se zredukovati o celé 2/3 a snad ještě více, pak nemožno ani okamžik pochybovati, že snaha vládních kruhů v tomto směru se nesoucí zasluhuje plné pozornosti a přímého účastenství všech vrstev republikánských. Výnosnost půdy nedá se zvětšiti žádnými nařízeními, ani drakonickými opatřeními, nýbrž jedině účinnou pomocí a podporou všech zemědělských složek a hlavně pomocnými prostředky, jež zasáhnou přímou pomocí naší, válečnými poměry vyčerpané půdě.

Z těch příčin ministerstvo zemědělství předložilo sněmovně poslanecké návrh zákona o strojených hnojivech, od něhož se dá určitě předpokládati značné zvýšení zemědělské sklizně v republice Československé již v tomto roce. Druhým pomocným prostředkem, jejž opětně ministerstvo zemědělství předkládá poslanecké sněmovně ku projednání a schválení, je zákon o vyživovacím systému v republice a zavedení volného obchodu zemědělskými plodinami vůbec. Svobodný český zemědělec na svobodné půdě jistě nezklame vládní kruhy i v tomto ohledu a když vrácena bude jemu svoboda volného podnikání, přičiní a vynasnaží se, aby jako odměnu na oltář vlasti přinesl zvýšené plody celoroční práce. S vyssátou půdou a použitím umělých hnojiv jest spiata úzce otázka výběru ušlechtilých semen a sadby.

Před dobou válečnou odborové zemědělské korporace snažily se, aby přísným výběrem semen a zřizováním mateřských stanic seležných v jednotlivých krajích docílily určité jednotnosti v tomto podnikání a můžeme říci, že tyto snahy korunovány byly dosti pěkným výsledkem a že za přímého zasáhnutí zemědělských rad a jejich zemědělských odborníků podařilo se vypěstovati nové typy a odrůdy jak u obilin, tak i u produktů zemědělských jiných. Žel však, že počáteční tyto práce, jež slibovaly přinésti zemědělství pěkných výsledků, byly válečnou vichřicí rozmetány a veškeré podnikání v tomto směru bylo takořka úplně znemožněno.

Z vlastní zkušenosti mohu prohlásiti, že přímým výběrem ušlechtilého osiva a sádí s patřičným použitím umělých hnojiv a mrvy chlévské dá se výnosnost půdy zvýšit docela snadno o 1 q na jedné měřici. Ty zkušenosti máme na Moravě s různými typy hanáckého ječmene, žita petkutského, pšenice diosecké, paličnatky atd. Co by znamenalo v době dnešní zvýšení výnosu půdy o toto kvantum chlebovin, můžeme si domyslit. Zbavili bychom se nedostatku chlebovin, jenž na nás tak těžce doléhá, chlebovin, které musíme drahým nákupem obstarávati v cizině, a ušetřili bychom dvojnásobně ony nešťastné miliardy, jež unikají nám do ciziny a přímo neblaze zatěžují náš státní rozpočet horentními obnosy. Konečně je také třeba abychom otázku tuto luštili s patřičným, ohledem na budoucnost, neboť zemědělství v Československé republice musí se zavčas připravovat, aby v budoucnosti stálo na výši doby a mohlo zdolati konkurenci, jež se z nově zrestaurovaných zemí evropských na ně požene. Rozvrácené poměry dnešního nešťastného Ruska, poválečné poměry v Rumunsku, Jugoslavii a Polsku dnes nejsou přímou výhrůžkou našemu zemědělství, ale dá se očekávat, že po zkonsolidování hospodářských poměrů v těchto státech budou vážným nebezpečím pro hospodářské snahy naše. V zasvěcených zemědělských kruzích přetřásají se tyto otázky a je také třeba, aby naše Národní shromáždění věnovalo jim patřičnou pozornost, neboť o jejich aktuelnosti již nyní není pochyby.

My zemědělci českoslovenští jsme si plně vědomi tohoto vážného okamžiku, a víme dobře, že po zrestaurování shora uvedených států nebudeme moci účinně s lacinou jejich zemědělskou výrobou konkurovati.

To by znamenalo přímý otřes zemědělského stavu u nás vůbec a poněvadž zemědělský stav v Československé republice tvoří základní pilíře našeho státu, tedy také hluboký otřes celé republiky. Aby se tomu předešlo, je třeba již nyní, dokud vážné nebezpečí nehrozí, vykonati všechny potřebné přípravy. Poražené Německo mělo a má velmi intensivně vypěstované semenářství jednotlivých kultur zemědělských, a celou Evropu svými semeny zaplavuje. Klimatické poměry pro zdárný vývoj semen jsou v Československu daleko příznivější nežli v Německu a bylo by hříchem, jenž by nám generace příští přímo vytýkaly, kdybychom nepodnikli všechny možné kroky a přípravy k tomu, aby semenářství u nás stalo se hlavní složkou zemědělského podnikání. Opírajíce se o přátelství a dobré hospodářské styky se spřátelenými mocnostmi, mohli bychom v blízké budoucnosti státi se vážným soupeřem na semenářském trhu Evropy vůči Německu a tím bychom odvrátili nebezpečí, které nám hlavně z Ruska, Rumunska a Jugoslavie na tomto podkladě hrozí. Celá Československá republika mohla by v blízké budoucnosti přeměněna býti v jednu velikou semenářskou stanici, jež stala by se zásobárnou ušlechtilých semen a sádí celé Evropy. To je problém nesmírně důležitého rozsahu a nesmíme zanedbati ani jednoho okamžiku, abychom k jeho kladnému rozřešení se co nejdříve dostali, a zájem tento není jen zájmem zemědělství, nýbrž jest eminentním zájmem celého našeho státu. Rozkvět československého zemědělství znamená rozkvět Československé republiky.

Dnes překonáváme poslední zbytky válečného hospodářství, spějeme pomalu do mírových poměrů a tu je třeba, abychom opětně vrátili se k přísnému výběru našich semen a naší sadby, neboť to bude zase velikou pomůckou k tomu, abychom výnosnost půdy zvětšili a tím zabránili unikání miliardových obnosů od nás do ciziny. V důsledcích toho vláda předkládá návrh zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin (tisk 1806). Opatření toto bude ještě nedostatečné a vláda bude muset v čase nejkratším rozřešit otázku našich výzkumných a pomologických ústavů, kterých máme vůbec nedostatek, a ty, které tu jsou, jsou v tak chatrném a nedostatečném stavu a jsou z neporozumění vládních kruhů tak macešsky odbývány, že bude třeba rychlé pomoci v tomto směru, má-li naše podnikání vésti k ozdravění našeho zemědělství. Je naší povinností podporovati domácí pěstění osiva a sádě a jejich šlechtění, abychom se stali nezávislými na cizině a přispěli také k rozmachu stávajících dobrých šlechtitelských podniků. (Předseda Tomášek se ujal předsednictví.)

Senát N. S. R. Č. přijal v 41. schůzi dne 18. února 1921 osnovu zákona, která je nám dnes předložena. Zemědělský výbor posl. sněmovny tuto osnovu ve své schůzi dne 9. března 1921 projednal a jednomyslně schválil. Doporučuji tudíž, aby slavná sněmovna tuto zákonnou osnovu schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Poněvadž výbor zemědělský neučinil v usnesení senátu žádné změny a pozměňovací návrhy rovněž mne nedošly, dám hlasovati o celém znění osnovy, která má 18 paragrafů, o nadpisu a úvodní formuli najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jak jest obsažena ve zprávě výboru zemědělského, i s nadpisem a úvodní formulí její, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, tím je zákon ten přijat poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém.

Poněvadž byla projednání této věci přiznána pilnost podle § 55 jednacího rádu, přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj ke čtení druhému nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Zavřel: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 16. odstavec denního pořadu a přistoupíme k 17. odstavci, totiž k

17. návrhu, aby vládní osnova zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě nekryté potřeby vojenské správy způsobené válečnými poměry na Slovensku v r. 1919 (tisk 1628), projednána byla zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu.

Návrh na přiznání pilnosti činí presidium ministerské rady a odůvodňuje jej ve zprávě důvodové.

Kdo tedy souhlasí, aby pilné projednávání podle § 55 jedn. řádu bylo této předloze přiznáno, nechť pozdvihne ruku! (Děje se.)

To je většina. Zkrácené řízení tomuto předmětu je přiznáno.

Přikročíme tedy k meritornímu projednání věci, ke

18. zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1628), kterým se povoluje úvěr k úhradě nekryté potřeby vojenské správy způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919.

Poněvadž výbor rozpočtový o tomto návrhu dosud tištěné zprávy nepodal a projednávání tohoto předmětu byla právě přiřčena pilnost podle § 55 jedn. řádu, ustanovuji pana posl. dr. Srdínka zpravodajem z plena.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Různými náhodami se stalo, že mám přednésti v této schůzi, která snad je poslední v tomto podzimním zasedání, zpravodajský labutí zpěv tohoto zasedání. Přál bych si, aby přednes můj byl doprovázen harmonickými akkordy v této slavné sněmovně.

Jde o povolení úvěru k úhradě nekrytých potřeb vojenské správy, která vznikla vpádem maďarským na Slovensko roku 1919. Celkem okrouhle běží o sumu 677 milionů Kč.

Musíme si dáti otázku, jak tato suma vznikla a je-li to všecko, co nás ten vpád maďarský stál. Suma ona se skládá ze dvou hlavních složek. První složka je 596 milionů za výzbroj, které bylo potřebí tenkrát pro armádu. Druhá složka obsahuje okrouhle 81 milionů Kč, kterých bylo potřebí na opatření výstroje armády. Tak tedy vznikne sečtením těchto dvou obnosů částka 677 milionů Kč.

Druhá otázka zní, zda to je všechno, zda ta suma obsahuje všecky škody, které nám vznikly. Ovšem, že odpověď zní záporně. Ztráty byly mnohem větší a zde v té číslici máme pouze udaný obnos, který označuje, co vojenská správa jest dlužna za dodávky tenkrát k tomu cíli učiněné a obdržené. Škoda vojenské správy jest daleko vyšší. Již v únoru roku 1920 byla ohlášena do Paříže za účelem požadované refundace od maďarského státu částka 1 miliardy 11 milionů korun pro vojenskou správu. Dodatečně během roku se zjistilo, že celá škoda vojenské správy činí 1 miliardu 234 milionů K.

Musíme uvážiti, že v této částce celkové 1 miliardy 234 milionů jsou obsaženy položky trojího druhu. Předně ty, které vojenská správa musila vydati, aby nahradila škody, které nastaly, ale zůstala za to dlužna; to jest částka 677 milionů korun. Pak jest tam druhý obnos v neznámé dosud výši. To jest částka, kterou vojenská správa reparovala škody vzniklé, ale hradila je z povoleného běžného rozpočtu. To znamená, že nemohla za povolený peníz opatřiti ty předměty, které z běžného rozpočtu opatřiti měla, a že

musila tedy sáhnouti k prostředkům finančním z běžného rozpočtu k reparování věcí, které vznikly vpádem maďarským na Slovensko. Pak jest třetí částka v té sumě 1 miliarda 200 milionů K. To jest ta částka, kde vojenská správa pro nedostatek peněz vůbec na reparaci nemohla přikročiti.

Mohl by někdo namítnouti, proč se vláda včas nepostarala o tyto chybějící obnosy, ale ministerstvo národní obrany správně se ospravedlnilo z této výtky tím, že žádalo v rozpočtu na rok 1921 na hrazení těchto výloh více o 1 miliardu a 48 milionů korun, ale částka tato byla ministerstvem financí škrtnuta, takže výtka, pokud by zde byla činěna, nevztahuje se na ministerstvo národní obrany, nýbrž na celou vládu resp. na ministerstvo financí, že nedovolilo již v rozpočtu na rok 1921 chybějící částku zajistiti.

Co se týče částky 677 milionů sluší dále vysvětliti tuto částku takto: Parlament dnes nepovoluje tuto částku celou poprvé, nýbrž její značnou část již podruhé. Roku 1919 totiž nemohlo ministerstvo národní obrany v čas, poněvadž nebyly dodávky učiněny, zaplatiti z běžného povoleného rozpočtu 383,000.000 K. Ty propadly 31. prosince 1919 a my tuto částku budeme povolovati nyní podruhé. Poprvé to byla pouze částka 293,000.000 korun. To jest tedy na vysvětlenou, že vlastně povolujeme v tomto obnosu větší část již podruhé. Jednou byla povolena, ale propadla, poněvadž jí nemohlo býti v čas použito. Sluší ještě poznamenati, že jest třeba, aby parlament zabýval se veškerými škodami, které se staly, poněvadž jen na základě usnesení parlamentu jest možno žádati tyto částky jako refundace na státu maďarském.

Celá předloha má však také význam sociální. Při zájezdu výboru branného a rozpočtového do Škodových závodů v Plzni byl předsedou sboru dělnických důvěrníků závodů Škodových vznesen apel na přítomné členy sněmovny, aby co nejdříve se rozhodlo, v jakém směru má býti Škodovka dále zaměstnána, a že záleží na parlamentu, má-li býti dále udržen ten oddíl, který se zaměstnává tou výrobou zbraní, nebo má-li býti rozpuštěn, čímž ovšem by nastalo nebezpečí pro stát, že by tato část továrny tenkráte, až by jí bylo zapotřebí, nemohla býti uvedena v činnost, poněvadž dělníci zapracovaní a úředníci by nebyli po ruce.

Jde tedy o to jednak poskytnouti tento úvěr, jednak aby učiněný dluh mohl býti zaplacen, jednak aby mohly býti udrženy dále v chodu určité partie pro stát tak důležité. Nebudu slavnou sněmovnu v této pozdní hodině unavovati podrobnostmi, jen si dovoluji sděliti, že rozpočtový výbor projednával tento důležitý návrh velmi podrobně a zabýval se ještě dalšími otázkami a kromě vládního návrhu doporučuje sněmovně k přijetí několik resolucí.

V prvé resoluci vyzývá se vláda, aby zjistila škodu, která vznikla státu nejen v oboru vojenské správy, nýbrž také v ostatních oborech státní správy, zejména v železnictví, poštovnictví, zemědělství, v oboru finanční správy a j.

Druhá resoluce ukládá Národnímu shromáždění, aby zvolilo 24člennou komisi ze členů branných a rozpočtových výborů obou sněmoven pro kontrolu hospodářství ministerstva národní obrany.

Třetí resoluce žádá, aby při zadávání vojenských dodávek v prvé řadě bylo přihlíženo k nabídkám družstev živnostenských, dělnických a hospodářských, dále aby vojenská správa co nejdříve zaplatila veškeré dodávky, které se již pro ni staly, a konečně, aby vojenská správa oděv, obuv, prádlo a jiné předměty, jež může doma obstarati, nekupovala v cizině.

Ke konci ještě jednu myšlenku bych rád pronesl. My jsme žili od převratu v roce 1918 pouze několik krátkých měsíců v ilusi, že vůbec nebudeme již nikdy potřebovati žádných vojenských opatření, armády atd. Z této iluse jsme byli velmi záhy vyléčeni vpádem Maďarů na Slovensko. Dnes je situace taková, že nedovoluje nám, abychom se zřekli veškerých vojenských opatření, poněvadž by mohla nastati situace, kde bychom jich náhle potřebovali, a pak by stát jich postrádal. Proto nesmíme hleděti na tento požadovaný obnos jako na nějaký obnos poskytovaný militarismu, nýbrž na věci, které byly nutné k obraně republiky, a rovněž s tohoto hlediska musíme považovati a posuzovati další peníze, které by případně parlament republiky musil na opatření a výzbroj armády pro další dobu povoliti.

Vládní návrh tak, jak byl vládou předložen, doporučuji beze změny ku přijetí, vyjma jediné slůvko, aby totiž v § 1, kde se mluví, že obnos jest určen na úhradu vzniklých škod, znělo, že jest určen k "částečné" úhradě škod, které vznikly, poněvadž škoda byla daleko větší. Totéž slůvko by se opakovalo v nadpisu zákona, aby se vidělo, že to není úplná úhrada, nýbrž jen částečná.

Prosím slavnou sněmovnu, aby takto upravený návrh zákona schválila a přijala také tři resoluce, které jsem přednesl. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Přihlášeni jsou "pro" páni posl. Votruba, Knirsch, Najman, Myslivec, Bradáč, Němec a Slavíček; "proti" páni posl. Uhl, dr. E. Feyerfeil, Haken, Bobek, Špaček, dr. Kubíček, Bergman, Zavřel, Špatný, dr. Bartošek.

Navrhuji řečnickou lhůtu 1/4 hodiny. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Návrh můj jest přijat a uděluji slovo prvnímu řečníku na straně "proti" zapsanému, panu posl. Uhlovi.

Posl. Uhl (německy): Slavná sněmovno! Vláda žádá od Národního shromáždění úvěr 677 milionů na vydání, jež vztahují se na rok 1919 a jež prý musela býti učiněna, ježto Maďaři vpadli na Slovensko.

To je velmi zvláštní, že se dnes po dvou létech předstupuje před Národní shromáždění a žádá se o úvěry, jež třeba přičísti událostem, jež přihodily se před dvěma léty. Takový postup by snad nebyl v jiném státě možný a musíme říci, že ve státě, jenž klade váhu na spořádané finančnictví, bylo by něco takového naprosto vyloučeno. Od té doby vyřídili jsme dva rozpočty, rozpočet na r. 1920 a 1921, a přijali jsme i dodatečný úvěr za rok 1920. Vláda však do nynějška ještě neuznala nutným požadovati také tento úvěr od Národního shromáždění. V rozpočtu ministerstva národní obrany pro rok 1921 škrtnuta byla částka 1.048 milionů, snad aby se vzbudilo zdání, jako by se šetřilo, ač se vědělo, že stát za dva roky dluhuje značné částky, a aby se mohlo říci, že zachována byla rovnováha ve státním hospodářství. Tento postup dlužno i se stanoviska čistě obchodního co nejrozhodněji odsouditi. Na běžná vydání, k zaplacení dluhů, jež ještě nebyly splatné, vyžádalo si ministerstvo částky; pro tento dluh, jenž dávno byl splatný a z kterého ode dne splatnosti musíme platiti úroky, žádá se teprve nyní úhrada. Státu tím vzniká ztráta 100 milionů.

Stanovisko německé sociální demokracie k militarismu je známo. Jsme zásadně proti militarismu, odmítáme jej zásadně. Toto odmítavé stanovisko zaujímáme také proti militarismu tohoto státu, nejenom proto, že je to militarismus specificky československý, nýbrž proto, protože je militarismus tohoto státu ve své dnešní formě netoliko nejsilnější oporou kapitalistického řádu, nýbrž také nejdůležitějším a nejsilnějším prostředkem majetných, vládnoucí to třídy v tomto státě. Je zajímavo, když si představíme změnu majetných tříd českého národa v jich stanovisku k militarismu; z fanatických, zapřísáhlých antimilitaristů staly se tyto kruhy a s nimi velká část českého národa náhle militaristy z přesvědčení. Všechny požadavky militarismu docházejí u nich ochotného sluchu a nejvlídnější podpory. Ze Šavlů stali se Pavlové. A za takových poměrů nelze se diviti, že náš militarismus velmi dobře zkvétá a dělá si veliké požadavky. Máme zde zajisté pány, kteří v rakouské sněmovně bouřili velmi prudce proti militarismu, dnes však vidíme, že jsou stále ochotni splniti i nejpřepiatější požadavky militarismu.

Přání militaristických kruhů jdou jim nade vše. Militarismus jest největším neštěstím pro národy, protože vždy v sobě skrývá nebezpečí války. V tom nečiní jistě ani československý militarismus výjimku. I ten rozvíjí všechny špatné vlastnosti, jež jsou vlastní militarismu a stálému vojsku: Brutalita, zpupnost vůči vlastnímu lidu jsou na denním pořádku. Také však týrání, obvyklé utiskování vojáků, jehož dlužno se nejvíce vystříhati, slaví v této republice a při militarismu této republiky své dávné vzkříšení. (Německý výkřik: Staré Rakousko bylo proti tomu hračkou!) Zajisté, v mnohých případech to, co ve starém Rakousku a pruským militarismem bylo pácháno, dokonce předstiženo! V poslední době měli jsme případ, jenž co do brutalismu a barbarismu skutečně nemá rovného. Je to případ vojáka Herrmanna, jenž byl zastřelen jako vzteklý pes.

Požadovaný úvěr 667 milionů korun odůvodňuje se tím, že při vpádu Maďarů na Slovensko bylo nutno opatřiti co nejrychleji výzbroj a že také u Škodových závodů byly učiněny objednávky za 400 milionů. Tu se musíme přece jen ptáti: Kdo pak povolil tyto objednávky a kdo je požadoval? Vpád Maďarů byl krátkou episodou, jež ještě dnes zahalena je v úplnou temnotu.

Až do dnes ještě nebylo možno tuto událost přezkoumati. Není naprosto vyloučeno, že z této věci se dělalo více, než vlastně skutečně v ní bylo. Je velmi dobře možno, že z toho byla udělána veliká věc, aby se našlo odůvodnění pro tato vydání na vojsko. Zde by byla měla vojenská správa již dávno povinnost podati bezvadné vylíčení věci. To by bylo bývalo povinností i vůči veřejnosti. Byly objednány věci jež byly dodávány dlouho po vpádu. Část těchto objednávek nebyla ještě dnes, téměř po dvou létech, dodána.

To je příznačným pro způsob, jakým tento stát je řízen a spravován. Dnes odůvodňují se tyto úvěrové požadavky tím, že musí se zaměstnati průmysl, aby zažehnána byla nezaměstnanost. Dovolte, jsme-li zde jiného mínění a pravíme-li, že je to velikým pokrytectvím. Naši zástupcové žádali právě v branném výboru přetvoření válečného průmyslu na výrobu užitečných potřeb. Bylo by to bývalo jistě možným a bylo by bývalo aspoň tvořeno produktivněji, což by bylo bývalo v zájmu národního hospodářství.

Celé hospodářství ministerstva národní obrany je zahaleno v neproniknutelnou temnotu. Schází kontrola veřejnosti, toto hospodářství je vyňato úplně z veřejné kontroly.

Miliardy se povolují, aniž se ví, jak jich bylo použito a k jakému účelu. Je naléhavě třeba, aby byla učiněna změna. Tak úplně bezdůvodné nejsou asi ani pověsti o sesílené stráži pohraniční. Varujeme zde před tím, myslíce, že zde je na místě opatrnost. Neboť s touto ochranou hranic to počíná a velkou pohromou to může končiti. Různé události v poslední době zavdávají vůbec podnět k obavám. Poukazuji pouze na dobrozdání subkomitétu právního výboru, jenž prohlásil, že k mezinárodní smlouvě, jíž se Československá republika v určitém případě zavazuje k válečné akci, není nutně třeba souhlasu Národního shromáždění. Proti takovému postupu se ohražujeme co nejostřeji. Toto usnesení tluče demokracii přímo v tvář. Válečná operace znamená válku, a o tom mohou rozhodovati pouze ústavou určené instance, především Národní shromáždění. Protestujeme proti této tajné diplomacii. Tajná diplomacie uvrhla nás do války světové, ona musí snad hlavně nésti vinu, že světová válka vypukla, poněvadž již tenkráte byli národové hanebně obelháni a oklamáni.

Jsme vůbec proti tajným smlouvám, neboť tajné smlouvy musí vždy směřovati proti někomu. V tom spočívá právě nebezpečí války. Naše zahraniční politika, jak se zdá, vykonala v tom oboru ovšem zvláště mnoho. Světový cestující Beneš, pardon, náš pan zahraniční ministr Beneš, jezdí po celém světě; pouze u Botokudů a u našich nejbližších sousedů se dosud neohlásil. Pan ministr zahraničí mohl by si získati největší zásluhu, kdyby se mu podařilo navázati přátelské styky se státy s námi sousedícími. Podaří-li se mu to, nepotřebujeme stálého vojska v dnešním rozsahu. Tím bychom také snáze překonali nebezpečí monarchistické restaurace i ve státech s námi sousedících. Právě naše řinčení šavlí a naše vojsko, daleko přesahující velikost a význam tohoto státu, musí u našich sousedů vzbuditi nepochybně nedůvěru k našim mírumilovným úmyslům.

Trvání státu závisí hlavně od jeho vnitřních poměrů a od toho, jak upraví svoje vztahy k sousedním státům. Zvýšenou měrou platí to o státu národnostním, jako je Československo. Zaručte národnostem tohoto státu svobodný národnostní a kulturní rozvoj, aby se necítily utlačovanými a nespokojenými. Tímto způsobem budují se nejlepší vztahy k státům sousedním. Vládnoucí tohoto státu myslí si však skutečně příliš mnoho o těchto národech. Militarismus v Československé republice jest oním zařízením, jemuž se u nás skutečně daří nejlépe. Všechny jeho požadavky jsou přeochotně většinou plněny. Na druhé straně musíme bohužel k politování svému pozorovati, že skutečné národní potřeby nejsou buď vůbec anebo jen nedostatečně jsou plněny. A vzpomínám jen na úplně nevyhovující odškodnění obětem války, válečným poškozencům a pozůstalým po padlých, vzpomínám dále na skandální zacházení s nezaměstnanými, vzpomínám, že říjnová částka mimořádného příspěvku pro státní zaměstnance do dnes není ještě vyplacena. Prohlašujeme s určitostí, že jsme proti jakémukoli válečnému dobrodružství. Jsme toho názoru, že nevysvětlené a nevyřešené sporné otázky mohou se luštiti mírovými ujednáními od národa k národu. Jsou-li vláda a diplomaté neschopni odstraniti tyto konflikty, jestliže léky, které přinášejí sem z kouzelné kuchyně diplomatické, jsou nepotřebné, pak řekneme: "Odstupte, přenechte řešení těchto otázek národům samotným - snad podaří se jim to lépe." Odmítáme tuto předlohu, jež dnes leží před námi. Proti uctívání militarismu stavíme své heslo, jež zní: "Boj proti boji! Pryč s militarismem!" (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Votruba.

Poslanec Votruba: Slavná sněmovno! V návrhu předneseném panem zpravodajem obsazena jest resoluce, kde se praví, že při zadávání státních dodávek v první řadě má se zřetel obrátiti na výrobní družstva živnostenská, dělnická a rolnická. A to je důvod, který mne přiměl, abych se přihlásil v této debatě ke krátké řeči. Chci poukázati na to, že živnostenská družstva a živnostenský stav, pokud se týče státních dodávek, nyní za republiky byly přímo macešsky odbývány. Ten malý nebo střední blahobyt, který si získaly za doby války v dodávkách, již dávno zmizel. Telegram, který mám po ruce a který dostal jsem právě od družstva obuvnického z Králova Pole, je výkřikem zoufalství, svědčícím o tom, že již dlouho žádné práce není, že v oboru obuvnickém, krejčovském, čepičkářském a sedlářském u živnostensko-výrobních družstev a společenstev nastala stagnace a veliká nezaměstnanost. Bude tedy dobře, když tato resoluce, kterou navrhuje pan zpravodaj, nejen se přijme, nýbrž když také povolaní činitelé budou podle ní jednati.

V otázce dodávek máme již ze starého revolučního Národního shromáždění přijaty zásady, jak se mají státní dodávky zadávati. Na základě těchto zásad vydáno bylo nařízení veškerých ministerstev a je třeba, aby toto nařízení se také zachovávalo. Stěžejním bodem tohoto nařízení je ustanovení, že zadávání prací dodávkových státem má se díti z pravidla jen se strany ministerstva obchodu. Bohužel, musíme si stěžovati na to, že tato praxe se nedodržuje, že i jiná ústředí správní v obor své působnosti spadající dodávky zadávají si sama. Stává se pak velice často, že jistá družstva dostávají veliké výhody a jsou favorisována, a jistá družstva jsou vůbec opomíjena. Proč? Příčinou toho je, že práce a dodávky zadávají se s několika stran, že to není soustředěno v rukou jednoho ministerstva, jak bylo v intencích tohoto vládního nařízení, které jsem citoval. Chybí tu přehled a když toho není, nemůže se také spravedlivě rozdělovati.

Žádám tedy, aby nejen tato resoluce se schválila, nýbrž aby její obsah byl také skutečně uveden ve skutek a aby nařízení veškerého ministerstva o zadávání státních dodávek, pokud se týče maloživnostenských prací, bylo také dodržováno. (Výborně!)