Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Nuže, budiž tomu jakkoliv. Tak daleko ještě nejsme. Chceme tomu zabrániti a snažíme se o minimum v povětrnosti nebo v daních, alespoň o úlevy, a není nám jistě lehko v této chvíli hovořiti o zvyšování daní a zvláště o zvýšení daně z obratu. Není nám to lehkým také proto, protože již bez toho všichni, kdož jsou ve styku s průmyslem, živnostmi, obchodem a zemědělstvím, jsou nynějším zákonodárstvím daňovým nejkrutěji postiženi. Vy všichni přece víte, že daňové rekursy přes všechny krásné sliby, které dostáváme od berní správy, nejsou ještě za rok 1919 a 1920 vyřízeny. Víte, že ačkoliv průmyslová a živnostenská konjunktura značně poklesla, daně se předpisuji podle posledních předpisů. Víte dále, že daň výdělková, jež byla dříve stále jistým pevným pólem v úprku zjevů, že i tuto jednotlivci nejsou již s to vykalkulovati, a poněvadž byla ponechána úplně na vůli volnému uvážení berních úřadů. A konečně víte, že jsme již přivedli daňovým zákonodárstvím společnosti s ručením obmezeným na kraj propasti. O těchto věcech rozvine se zde jistě jednou vlastní daňová debata.

V tomto okamžiku je nesmírně těžko mluviti o malém finančním plánu, jenž se stále více vyvíjí ve velmi veliký finanční plán. Je těžko v tomto okamžiku mluviti o dani z dědictví a obohacení, jež mají s sebou přinésti pro majetek a výrobce v budoucnosti neslýchaná břemena. Dále měli jsme právě v posledních dnech příležitost, na tomto místě - abych jen o jedinou se zmínil - hovořiti o solním monopolu. Podařilo se nám poslati tuto věc bránící výrobě ještě jednou zpět do výboru a měli bychom se modliti k bohům, aby budoucně výbor osvítili, aby dal zavládnouti právě při solném monopolu oné spravedlnosti, které výroba tak nutně potřebuje. Hodláme ustanoviti daň z vodní síly, pravděpodobně přistoupíme k stanovení jiných daní a pověsili jsme si konečně v telefonní a vagonové půjčce tak pěknou věc na krk, že se můžeme jen co nejrychleji raditi o tom, jak máme tyto daně rušiti.

Tak jsou dnes poměry. Nepřijdeme k tomu, abychom se chopili problému daňového v základě; snad není k tomu vhodný okamžik; avšak v této sněmovně melo by se jednou - řekl jsem to již při rozpravě o dani z vodní síly - započíti s řešením zásadních otázek daňového zákonodárství. Musíme přijíti k tomu, abychom v budoucnosti nezatěžovali již pouze stavy vydělávající, nýbrž musíme změniti systém a jednou vzíti osobní daň z příjmu vlastně za základ našeho daňového zákonodárství. Ovšem, v době nejhorší finanční tísně, ve které jsme, bude obzvláště obtížno takový problém zásadně řešiti. Pozorujeme-li blíže tato znamení bouře nejhorší finanční tísně, vidíme přede vším, že famosní čtvrtá státní půjčka měla bohužel pro neblahé upisovatele ten výsledek, že nedostávají od státu úroky vyplaceny - došly nás bezpečné zprávy, že první úroky za náhradu válečné půjčky nebyly vyplaceny. Je mi tedy milé, že nemám žádné válečné půjčky ani žádné čtvrté státní půjčky. Je to dále znamením nejvyšší finanční nouze, že půjčky ty jsou skutečně stíhány kletbou bezúčinnosti. Dovoluji si prohlásiti, že telefonní půjčka podle značně bezpečných zpráv, jez nás došly, - oficielně z-prohlášení vlády nelze ničeho se dověděti - vynesla prý dosud jen 140 milionů, kdežto při kalkulaci se ovšem počítalo s obnosy mnohem vyššími. Početní chyba bude spočívati v půjče vagonové. Zde vystoupil český průmysl s úsilím a pokusil se v poslední době opraviti tento početní příklad. Pokusíme se při telefonní půjčce ještě jednou o nápravu návrhem, který podáme v nejbližší době. Nyní svědčí to o obzvláštní finanční tísni, nemůže-li se vážená finanční správa dostati dosti rychle k dani z obratu. Myslíme přece, že nejprve musí býti k dani podáno přiznání, za druhé musí to býti skontrolováno, konečně musí býti vydán daňový výměr. Avšak berní úřad chtěl, tak bylo v návrhu o dani z obratu stanoveno, míti tuto daň ihned do 10. příštího měsíce z výtěžku zaplacenu, lhostejno, zda bylo daňové přiznání podáno či nikoliv. To snad možno odůvodniti theoreticky, řekneme-li, že tu do jisté míry ten, kdo má daň platí, je jen opatrovníkem státu a je do jisté míry jen orgánem finančním, který má daň přejmouti a co nejrychleji odvésti. U finanční správy se však zapomnělo na to, že dnes již nemáme hotového placení a že se dnes opět počíná vžívati třicetidenní lhůta; výbor zjednal tuto nápravu a počítal se čtvrtletími. Dívám se však na to jako na znamení finanční tísně, že berní správa chtěla zavésti takový předpis.

Sněmovna nesmí se rozejíti než bude usnesen malý nebo větší finanční plán, a nyní má stroj pracovati; avšak vidíte, pánové, právě nyní počíná ten stroj vzdychati, skřípati, vázne a máme pocit, jako by se jelo po železnici s novým Škodovým strojem. Ty to dělají směrem k severním Čechám také tak, ty také nemohou dále. I tento stroj zažil v poslední době četná taková uváznutí. Zdá se totiž při těchto daňových projektech, že pro tak zvané státotvorné strany nadešla vhodná doba k různým trhařským obchodům.

Nejprve bylo žádáno, aby se zde spojili jisté sociálně-politické otázky s otázkami daňovými, požadavky to, jež jsou kladeny ve většině sněmoven. Již zajímavějším však pro nás jest, že dnes dostávají se do souvislosti s otázkami daňovými a malým finančním plánem najednou i klerikální gymnasia, a pro nás je také zvláště zajímavé, že i dr. Rašín ze své strany náhle posunul do popředí zájem pražských domácích pánů a jednoho dne řekl: "Nejprve zvýšení nájemného a pak teprve daně! Musíme nejprve zvýšiti nájemné do kapsy domácích pánů a pak teprve povolíme daně".

V obyčejném soukromém životě práv ním nazýváme to využitím tísně. V tomto státě nazývá se to politikou státotvorných stran. To bych rád prohlásil s tohoto místa tady my stojíce stranou škodolibě se smějeme. Bohužel, je nám Němcům určen úděl, abychom stáli v pozadí, aby se nám na stůl házely jen cáry papíru, jež ještě k tomu obsahují několik omylů o daních. Na příklad máme místo 2% ve své předloze, kterou jsme dostali, uvedeno 3%. Je to ovšem zcela jedno co dostanou Němci. Chci tu prohlásiti, že ne dělám nějakou výtku překladateli nebo písaři na stroji, který to psal, neboť bude-li se zde pracovati tak dále, zblázní se písař na stroji a překladatel právě tak, jako my všichni jsme blázni, provádíme-li zde dále tu komedii v tom smyslu. Řekl bych, že chyba nespočívá v tomto překladu nýbrž v systému. Nechcete, aby Němci spolupracovali, Němci mají jen platiti a v ostatním mlčeti a míti jazyk za zuby. (Posl. Beutel [německy]: A dáti se bíti! Jako se to dělalo v Ústí! To je ostuda pro Čechy!)

Ano. Právě jsem mluvil s jedním důvěryhodným pánem z Ústí; řekl mně, že se v Ústí mluvilo s balkonu radnice o po bití Němců legionáři. V Ústí byla městská stráž ohrožována, v Ústí bylo několik lidí do krve zbito těmi, kteří domněle chrání zájem státu. (Posl. Beutel [německy]: To bylo připraveno "Českým Slovem "! Tento list to připravil!) Ano, a nebyl to český lid z Ústí, nýbrž přicestovalí legionáři. Děkuji za zprávu, jež je dnes v odpoledníku "Národní Politiky". S tohoto místa označuji ji za prolhanou provokaci, neboť ani můj kolega Feyerfeil, ani já jsme neužili takových výrazů, jaké jsou uvedeny v "Národní Politice." To na vědomí vážené většiny této sněmovny a pánů zástupců legionářů, kteří jsou zde přítomni. Tedy po této malé úchylce, bez které to u nás nejde - čas pres to přejde, já však za to nemohu - zpět k thematu.

Bylo již obšírně mluveno váženými předešlými pány řečníky o tom, že daň z obratu jako daň spotřební je jednou nejnebezpečnější daní mezi nepřímými daněmi, protože pouze dle znění zákona vyměřena je 2%, dosud 1%, kdežto ve skutečnosti, jak již mnoho předešlých řečníků zdůraznilo tato procentová sazba značně se zvyšuje. Mohl bych vám uvésti příklady z průmyslu tkalcovského, z drobného živnostenského průmyslu, příklady z průmyslu sklářského, z kovoprůmyslu, kde se daň z obratu, spočítáme-li ji dohromady, zvyšuje alespoň na 12%, a na konec, když již vlastně téměř každá potřeba kterou ukojujeme, může býti uspokojena jen předměty přepychovými a všechny druhy stanou se stálým zvyšováním výrobních nákladů předměty přepychovými, budeme ještě na konec platiti 10%ní daň přepychovou. Příklady pro to jsou přece všeobecně známy a jsou také velmi dobře známy finanční správě.

Nutno zde obrátiti se na finanční správu s prosbou, aby se touto daní nepůsobilo v jednotlivých odvětvích průmyslových přímo katastrofálně, aby vycházela vstříc i v budoucnosti a jsem dosti loyální abych prohlásil, také jako oposiční řečník, že finanční správa tohoto státu v mnohých odvětvích průmyslových vyhověla těmto potřebám. Prosil bych jen velice o to, aby v budoucnosti nezabil snad byrokratismus tato slabá hnutí pochopení. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Dotkl bych se poněkud blíže sklářského průmyslu, jenž má pro nás stát zvláštní význam. V poslední době odsunuli jsme zde hlasováním solní monopol.

V době mezi tím dostal jsem ještě bližší zprávy. Vždyť my všichni jistě dobře víme, že síran a Glauberova sůl jsou pro sklářský průmysl velmi důležitými věcmi. Německo má toto zboží po 3 Mk za 100 kg, my zde platíme 12 Mk za německé jalové soli. Dojdeme-li jednou v Marmarošské Solotvině, naší budoucí výrobně soli na Slovensku, k výrobě soli, mohly by se snad stanoviti výrobní náklady za 100 kg na 50 K. Děláme-li tedy tuto nebezpečnou zkoušku a budeme-li u tohoto výrobku postupovati fiskálním způsobem a v budoucnosti nepovolíme sklářskému průmyslu volný odběr z Německa, může se jen z toho dostaviti přetížení účetně o 42 miliony pro výrobny sody a síranu. To jsou číslice, jež padají na váhu tím spíše, vezmeme-li dnes v úvahu zvýšení daně z obratu. Neboť pak stane se daň z obratu skutečně katastrofální a může zničiti sklářský průmysl, jenž bez toho dnes, jak několikráte bylo zdůrazněno a v novinách hlášeno, již omezil výrobu, na příklad v krajině kolem Boru, kde již sklářské pece jsou vyhaslé 4 neděle a mohlo by dojíti v nejbližší době k veliké nezaměstnanosti.

Musíme zde právě při dani z obratu - a o tom bych se rád v detailu poněkud vyslovil - vzíti ohled zvláště na jednu otázku, to jest osvobození domácké práce. Výbor zde ovšem zcela rozumně pojal již do textu návrhu slovo "domácká práce", jen musí velevážení páni věděti, že musíme slovo "domácká práce", mluví li se právě o našem průmyslu sklářském, bráti poněkud šíře. Je celá řada málo živnostenských podniků, jež jsou v kra jích od Boru a Šenova Kamenického s jedné strany a v cípu jabloneckém s druhé strany, jež rovnají se podle své povahy úplně práci domácké. Jsou to vlastně podle technických a národohospodářských pojmů tak zvaní domácí mistři. Pracují za mzdu pro obchodníky, dodavatele a výrobce a nikoliv samostatně pro zákazníky. Nesmíme tyto domácké dělníky vylučovati, nýbrž musíme přiznati tutéž výhodu - na to bych také upozornil pana zpravodaje - i těmto drobným domáckým mistrům. Blahovůlí ministerstva financí se posud, řekněme poněkud protizákonným způsobem, podařilo takové výhody dáti. Rád bych však, aby v budoucnosti byla jasným a přesným zněním v zákone samém tato výhoda stanovena pro maloživnostenské podniky, jež jsou vlastně domáckou prací. Proto chceme zvláště při § 4, bod 16, dáti po pud k tomu, aby byl přijat návrh: "V oněch okresích, v nichž jest obvyklá domácí výroba, buďtež stejným způsobem osvobozeny i dodávky a pracovní výkony drobných živnostníků, kteří jako tak zvaní mistři, dostavší zálohu, pracují pro dodavatele, obchodníky a jiné podnikatele." Tím by se nepřijalo nic nového, než co ministerstvo financí již udělalo, a těmto krajům dostalo by se skutečně této tak nutné výhody.

Při tom bych upozornil také pány zástupce ministerstva na to, že přípovědí samého ministra je zajištěno, ze má se daň přepychová právě v těchto krajích při průmyslu sklářském projednávati odděleně. Ministerstvo dovolilo, aby jistí výrobci byli vůbec osvobozeni od přepychové daně, pokud se prokáže, ze ta věc skutečně bude vyvezena. Nyní předepsáno bylo v dotyčném výměru vésti skladní knihu; těmito bylo vsak prokázáno, že již v zákonodárství daňovém ve starém Rakousku se od vedení této skladní knihy upustilo, protože tomuto průmyslu není možno vésti skladní knihy. Ať se experti podívají na ty věci v těchto krajích; zboží jde k domáckému dělníku, od domáckého dělníka k živnostníku, zakucuje se a brousí, jde k vývozci, rozbije se spousta věcí, při jednom zboží více, při jiném méně, krátce ukazuje se, že by vedení knihy skladní vyžadovalo dvou až tří úředníků, kteří by přirozeně značně zvýšili výrobní náklady tohoto průmyslu. Musíme zde klásti požadavek, aby i zde byla vláda zmocněna vycházeti potřebě vstříc.

Dal bych zde také popud k tomu, aby toto základní nařízení, jež obsaženo je ve změněném zákoně živnostenského výboru, jež má přizpůsobiti poměry potřebám, nebylo přijato za příliš pevné vodítko pro budoucnost. Vždyť se může ukázati, že je nám třeba u jednotlivých odvětví průmyslových snad nějaké odchylky od tohoto nařízení a i ministerstvu je tu třeba určité volnosti v jednání a především ne byrokratického užívání takových ustanovení.

Je důležito, abychom měli v tom novém zákoně zřetelně a jasně vysloveno, že dovoz, provoz a vývoz má býti osvobozen od daně z obratu. Ještě se mi zdá nutným zmíniti se několika slovy o obchodě zušlechťovacím a opravném. Neboť jde tu vlastně o pracovní výkon, který musíme v přítomné době jistě jen podporovati. My jako země ne zvláště valutově silná budeme v nejbližší době odkázáni na práci námezdní, budeme musiti býti docela rádi, může-li býti tím schopnost našeho průmyslu lépe využita, že jiné země nám v řízení zušlechťovacím nebo v obchodu záznamném by nám sem zasílaly suroviny, polotovary, hlavně v průmyslu textilním, k zušlechtění. Nyní to není v zákoně zřetelně vysloveno, že takové pracovní výkony jsou osvobozeny od daně z obratu. Samozřejmě jde zboží v obchodu zušlechťovacím a záznamném zase zpět do ciziny. Muselo by býti však výslovně stanoveno, že řízení zušlechťovací a záznamné osvobozují dotyčné pracovní výkony od daně z obratu.

Ustanovení o vybírání a kontrole zdají se mi ovšem drakonickými. Neboť ani pro živnostníky a průmyslníky nebude ničím lehkým v přítomné době vždy čtvrtletně daň odváděti, zvláště, řekněme ve chvíli zvláštní peněžní tísně, při čemž ještě hrozí se 5%ní přirážkou, nemůže-li ihned platiti. Beze vší pochyby dlužno vytknouti, že při této kontrole, jež snad jen přechodně jednou k takovým věcem byla využita, jak se právě o tom zmínil můj pan kolega Patzel a jak i já v jedné své interpelaci této sněmovně jsem vytkl, zaměstnanec a úředník podniku pokládá se do jisté míry za donášeče finanční správy. To v budoucnu dobře nepůjde. Větu v § 16, ze finanční orgánové jsou oprávněni vyslýchati zaměstnance podniku, bylo by proto lépe snad ze zákona odstraniti.

Prazvláštně musí se také každého dotknouti, že bylo škrtnuto zúročení přeplacených obnosů. Neboť pochybuji, že to právě pozdvihne zvláštním způsobem berní morálku, postupuje-li se na jedné straně velmi tvrdě a u daní se předpisují až 10%ní úroky z prodlení, v tomto případě zvýšení o 5%, na druhé straně vsak stát není vázán platiti alespoň bankovní zúročení, vybral-li více, než možno později ospravedlniti. Myslím ovšem, že musilo by se do § 29 při odstavci 2, pojmouti ustanovení, že se poplatníkům zúročí přeplacené obnosy podle bankovní úrokové míry. V návrhu ovšem stojí opak toho.

Při specielní debatě, kterou snad spojíme s debatou všeobecnou, měl bych ještě upozorniti na tak zvané komisionáře chmelařské. V zákoně, který zde před námi leží, abychom se na něm usnesli, je obsaženo, že obchody komisionářské musí býti zdaněny dvojnásobně. O to možno vésti spor. Je to snad právně odůvodněno, máme však tak zvané komisionáře, a to hlavně při obchodu chmelem, kteří nejsou komisionáři, nýbrž agenty a kteří podle stanov výrobců chmele, Spolku pro pěstování chmele v Žatci, dostávají jen provisi, nekupují však zboží na vlastní účet. Bylo by tedy nutno, aby alespoň v nařízení - v zákoně samém snad toho nebude třeba - vláda byla zmocněna předpisovati oněm tak zvaným komisionářům, kteří v právním smyslu provozují pouze obchody jednatelské, při chmelu a přihází se to i při víně, v Německu byla učiněna výjimka u chmelu a vína - daň z obratu pouze z vyplacené obchodní provise.

O dvojím zdanění při dodávkách zaměstnancům bylo již promluveno předešlým řečníkem, také my jsme podali k tomu jeden návrh, jenž vztahuje se k § 1 a jenž má sprostiti daně všechny dodávky potravin a jiných potřeb zaměstnancům.

Oposice jsem již na konci svých vývodů, jež mohou býti podány jen ve zhuštěné formě, na specielní debatu tomto obsáhlém zákoně je čas příliš krátký oposice nám tu není obtížná. Tento zákon je nepopulární a je to zákon jenž již od mnohých byl označen jako přednost v daňovém zákonodárství jen proto, že se dá poměrně lehce obejíti. Nyní se mi také zdá, právě pokud jde o kontrolu, že se zde u nás příliš mnoho peněz vydává na něco zbytečného. Neboť slyšel jsem o kontrolách, kde dotyční kontroloři, když se po celé dny snažili opatřiti si názor, nemohli si získati přehledu o tom obchodě a šli domů a řekli: "Již věříme, co tam uvnitř stojí."

Diety za ten celý čas byly však čítány. Oposice není tedy zde pro nás těžká. Je nepochybno, že rovnováha ve státním hospodářství, ke které má tento zákon hlavně přispěti, nebude pravděpodobně získána ani touto daní z obratu, neboť tato rovnováha ve státním hospodářství zde nebyla od samého počátku a byla to planá slova, jež byla mluvena s tohoto místa. Dodatečné úvěry a také dodatečné požadavky na sněmovnu to jasně ukázaly. Nezbývá již nic, než abych k ctěné většině, jež na každý pád i na tomto zákoně se usnese, zde zavolal, aby o tom uvažovala, jak možno odpomoci vojenským břemenům, břemenům byrokratickým, rozhazovačství a velikášství - o tom bylo již tak mnoho zde mluveno, že není třeba se o tom příliš široce zmiňovati - jak možno všemi možnými opatřeními čeliti poskytování přílišných výhod určitým kruhům, jež žijí zde v tomto státě - a jsou to obzvláště kruhy německé; pak snad jsme na správné cestě, abychom jednou nalezli jistou rovnováhu v politickém a finančním směru pro toto státní hospodářství. Snad zotaví se pak i těžce pochroumaná síla daňová a ochota k placení daní, neboť dle mého názoru je jen možno zase povznésti i berní morálku zásadami všeobecné spravedlnosti, politické i finanční spravedlnosti. Doufejme všichni, že dojdeme k takovému okamžiku, pak, doufám, budeme moci se lehko zříci daně z obratu. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Přerušuji rozpravu o tomto předmětě a prosím, aby byly přečteny došlé návrhy.

Zástupce sněm. tajem. dr. Mikyška (čte):

1. Návrh posl. Bobka a soudr. k § 1:

V § 1 jest ustanoviti, že daň z obratu při převodu statku základně jen jedenkráte, a to z původní ceny zdaňovacího předmětu zapravena býti má a při dalším převodu jenom ze zvýšené ceny zdaňovacího předmětu.

2. Pozměňovací návrh posl. Beutela a druhů:

§ 1 odstavec 4 budiž škrtnut.

3. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

V § 1 odst. 5 buďtež škrtnuta slova: "a pro zaměstnance podnikatelovy."

4. Doplňovací návrh posl. Hellera a druhů:

§ 1 odst. 5 budiž doplněn takto:

"Dani však nepodléhá, co se vezme z vlastního podniku k plnění naturálního výměnku a ke stravování zemědělských výpomocných dělníků (sluhů) v drobných a středních zemědělských podnicích.

5. Pozměňovací návrh posl. Schustera a druhů:

§ 1 odstavec 5 a 6 nechť zní:

"Daň budiž placena i tehdy, béřou-li se bezplatně předměty z vlastního podniku pro domácnost nebo jiné neživnostenské použití a pro zaměstnance podniku. K domácnosti počítají se při tom osoby, které v domácnosti slouží, k čeledi.

Dani nepodléhají, vezmou-li se z vlastního podniku předměty k placení naturálních dávek.

Při naturální mzdě čeledě a zaměstnanců, jakož i při dodávkách potravin a jiných předmětů spotřeby, které se odnímají z vlastního závodu nebo prodávají, které podnikatelé dodávají svým zaměstnancům podle služební nebo pracovní smlouvy, předpokládá zákon vždy teprve zdanitelný převod z vlastního závodu (hospodářství výdělečného) do domácnosti podnikatelovy (hospodářství spotřebního) a pak teprve další převod z domácnosti podnikatelovy na shora zmíněné osoby, jsoucí v poměru služebném, kterýžto poslednější převod dani nepodléhá."

6. Doplňovací návrh posl. Kostky a druhů:

K § 1, poslední odstavec budiž připojena věta:

"Všechny dodávky potravin a jiných předmětů spotřeby podnikatelů zaměstnancům a dělníkům jsou osvobozeny od daně z obratu."

7. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:

§ 4 odstavec 7 nechť zní:

"Dodávky vody, plynu, elektrického proudu a výkony týkající se jatečného dobytka (hlídání, krmení a porážení dobytka), pokud je stát a veřejnoprávní svazy provozují ve svých vlastních podnicích."

8. Pozměňovací návrh posl. Krause, dr. Keibla a druhů:

Podepsaní navrhují:

Odstavec 7 § 4 má zníti:

"Dodávky vody, plynu a elektřiny obcemi a veřejnými svazky."

K bodu 15 § 4 jest dodati:

"Mimo to nepodléhají této dani dodávky a pracovní výkony řemeslníků pekařů a kupců, kteří vypékají mouku přikázanou jim státem nebo na státní spotřební výkaz dodávají všeobecnému zásobování také nevypečenou mouku nebo přikázaný jim cukr."

Bod 16 § 4 má zníti:

"Pracovní výkony domácího průmyslu, jenž záleží v tom, že podnikatel zaměstnává dělníky v jejich vlastních bytech nebo alespoň mimo snad existující provozovnu svoji tím způsobem, že u nich objednává dodávku jistých výrobků, jež mají svojí prací vytvořiti nebo zdokonaliti."

9. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

§ 4, bod 11:

Číslo "500" budiž nahraženo číslicí "2000".

§ 4, bod 15:

Buďtež škrtnuta slova: "ministerstvo financí" až do slova "osvoboditi".

10. Doplňovací návrh posl. Kostky a druhů:

K § 4, bod 15 budiž připojena věta:

"Prosty daně z obratu jsou i ony do dávky, které dějí se na základě cla prostého řízení zušlechťovacího nebo záznamného tím způsobem, že suroviny a polotovary dovážejí se do tuzemska, po zušlechtění a zpracování opět se vyvážejí. V těchto případech jest pracovní výkon v tuzemsku prost daně z obratu."

11. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Fischera a druhů:

§ 4, odstavec 15 nechť zní:

"Dodávky a výkony svépomocným organisacím ústavy nebo společnostmi, které jsou zřízeny, aby zjišťovaly společné zájmy takových organisací."

12. Doplňovací návrh posl. Kostky a druhů:

K § 4, bodu 16 zákona o dani z obratu budiž připojeno:

"V oněch okresích, v nichž jest obvyklá domácí výroba, buďtež stejným způsobem osvobozeny i dodávky a pracovní výkony drobných živnostníků, kteří jako t. zv. mistři, dostavší zálohu, pracují pro dodavatele, obchodníky a jiné podnikatele."

13. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Fischera a druhů:

V § 6 budiž druhá věta počínající slovy "Okolnost" až k slovu "podmínkou" škrtnuta.

14. Pozměňovací návrh posl. Dietla, Fischera a druhů:

V odst. 3 § 7 budiž škrtnuta poslední věta, počínající slovem "U svépomocných" až ke slovu "nařízení".

Nynější odstavec 3 budiž označen jako odstavec 4.

Jako nový odstavec 3 budiž vložena tato věta:

"Družstva zřízená podle zákona ze dne 9. dubna 1873, pokud již existovala dne 31. prosince 1920 a pokud mají ráz obecně" prospěšných jako družstva konsumní.

15. Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů:

Daň činí 1%úplaty zdanitelných dodávek a výkonů (§§ 9 a 13). Při dodávkách zemědělských plodin mimo plodiny olejnaté, semena, chmel a cizozemské ovoce, dále při dodávkách výrobků mlýnských a pekařských, jako též i při dodávkách masa a výrobků masných mimo drůbež a ryby, při dodávkách zvířecího a rostlinného tuku počítá se daň pouze z hrubého výtěžku.

16. Eventuelní návrh posl. Kaufmanna a druhů pro případ zamítnutí prvního návrhu k § 10:

"Daň činí 1 1/2% úplaty zdanitelných dodávek a výkonů."

17. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů:

§ 10. Číslo "2%" budiž nahraženo číslem "1 1/2%".

18. Návrh posl. Bobka a soudr.

Z výnosu daně z obratu přiděluje se 50% k sanaci samosprávných úřadů, a sice: po 20% obcím a zemským správám a 10% okresním správám.

19. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů:

Jako nový § 11 budiž vsunuto:

"Z výtěžku z daně z obratu obdrží ten, jehož úhrnný roční příjem nepřesahuje 20.000 K, náhradu, žije-li ve společné domácnosti s osobou, o jejíž vydržování má se starati.

Náhrada činí při příjmu

Částky tyto poskytují se za každou osobu, žijící ve společné domácnosti a vydržovanou žadatelem. Je-li zde více osob, pro něž by se měla platiti náhrada, než dvě, zvyšují se částky o 50%.

Předpoklady náhrad musejí trvati nejméně po dobu 275 dnů za kalendářní rok.

Žádost o náhradu budiž podána v měsíci lednu za předcházející kalendářní rok příslušnému bernímu úřadu. Proti odmítnutí jsou tytéž právní prostředky jako při vyměřování daně."