Vážení priatelia! Toto je pomer Československa. Sláva tomu mužovi a mohli by ste sa od neho naučiť. Napísal to v nedeľnom čísle "Čecha" dr. Rudolf Horský. Nemôžete mu uprieť, že to je nejaký maďarón alebo velezradca, jak nám to riekate. To váš brat, to čestný muž, to váš starý Slavian, to charakter. Kde ste starí bývalí Čechové, rekové, kte ste nechali tú vašu starú slavianskú bratskú lásku? To ten had a králik: to Čech a Slovák.
A príčina nezamestnanosti je tiež ten systém centralistický, zfalšováný základ Československej republiky, že Čech a Slovák je jedon národ. Čo to znamená prakticky? Jestli na Slovensku bol Čech alebo Slovák, to je všetko jedno. Ten Slovák ako králik musí byť ticho. To samému sociálne-demokratickému poslancovi Lehockému vytýkali v sociálne-demokratickom klube, keď sa zastával sluhov a sriadencov pri železniciach, že aby aspoň tým chudobným by nemali odobierať robotu a chleba, že aspoň na tieto najnižšie miesta by malo byť dosť Slovákov, a tu vytýkal mu p. Bechyně: Čo, aky si ty Slovák, čo že to nenie všetko jedno, Čech alebo Slovák? A tak už zostal v podezrení, že je nedostatočný Čechoslovák, a nenie v milosti u tých rôznych imperialistických československých velikášov a národoborcov, u tých Vilhelmov II. v tejto malej vodičke Československej republiky preto, že ani on plne nedrží to, že všetko je jedno, či na Slovensku má chlieb Čech alebo Slovák. Tak ďaleko to bratstvo nemôže nikdy ísť, lebo jestli ja vidím, že slovenský žalúdok je prázdný, to mňa neuspokojí, že vidím Čecha sytého, ba opačne ešte to popudí, a estli na začiatku sa ozýval hlas na Slovensku, že Česi nám vieru berú, to bola otázka náboženská a na to sa zdvihly len niektoré náboženské duše s niektorými kňazmi s Hlinkom v čele.
Keď sa tisne do našich úradov češčina proti ústavnému zákonu, kde sa hovorí, že úradná reč má byť slovenčina, lebo až po dnes sú tak sprostí alebo darební Česi, že za 4 roky sa nevedeli alebo nechceli naučiť slovensky. (Výkřik posl. dr. Blaho.) O tebe nenie reči, to sú tí Čvachoslováci! Vtedy národný hlas sa ozval, že Česi nám berú reč. Dnes stojíme na treťom štádiu a tvrdím vám, že to je to najnebezpečnejšie štádium. Páni moji, počuli ste reč p. kol. Pociska. Kebych ja to bol hovoril, boli by ste riekli: Juriga štve proti Čechom. Presvedčte sa, jak vám dokazuje, jak hovoril, že slovenský robotník nevie porozumeť tej pražskej centralistickej hospodárskej politike, že Slovák nerozumie tomu.
Za starého Uhorska mal vždycky prácu a chleba, a za českej republiky nemá ani práce, ani chleba. Kollega Pocisk, jakožto človek vládny, pri moci štátnu otvorene stojací, ten hovoril v rukavičkách, ale iste keď sociální demokrati tak hovoria, vedia, prečo tak mluvia. Vedia, že tí robotníci, ktorí dosiaľ tvorili tábor, zavedení heslom, že budou mať prácu a chleba, ti vidia, že sú zklamaní - a to nikto na Slovensku tak zklamaný nenie, ako práve továrny delník, ktorý tvoril tábory bývalej sociálnej demokracie - a preto v tomto zklamaní svojom čo ešte robí? Jako tí, ktorí nezúfali, ktorí nechcú krvou a ohňom rozlúštiť otázky sociálné, idú do tábora ľudového, a ti, ktorí chcú ohňom a mečom to riešiť, idú ku komunistom. A páni sociálni demokrati zostanú pomalu na holých stoličkách. Oni hovorili tu otvorene o tej príčine - oba soc. demokratickí poslanci. O jednom prípade povedal Borovszký, keď 20 žien prepustili z jednej továrne vo Sv. Mikuláši, a tu riekli ím tam úradníci Česi: "Dostanete podporu." A ženy myslely, že podporu dostanú, keď nepojdú do roboty a nechajú továrnu. A keď sa pýtaly na podporu, čo im odpovedali? "Vy chcete podporu? Podívajte sa k nám, my nemáme na Slovensku služiek, hybajte k nám za služky." To je osud, tvoj osud, Slováku a Slovensko, na Slovensku! Čech bude na Slovensku pánom a Slovenka musí z továrne utekať a íst k Čechom, novým pánom svojim, za služku. To je jedon príklad. Druhý príklad hovoril kol. Pocisk, keď riekol, že uhlie české mostecké je zdanené na 3·50 a slovenské lepšie na 15 K, aby slovenský priemysel, slovenské továrne a tie bane nemohly to uhlie dodávať na samom Slovensku, aby baníci nemali roboty, aby si továrne nemohly uhlie odeberať z Handlovej, ale aby česko-nemeckí kapitalisti mali svoj výdelok. Vypneme z tejto otázky, z vašej fráse, ktorej použil kol. Pocisk; veľmi sa mu divím, leboť sociálna demokracia je aspoň na toľko opatrnou, lebo nikdy sa nevychlubuje, že je antisemitistickou, lebo keby sa isté kruhy dozvedely, že sociálna demokracia je tak tuho antisemitistická, ako pán kolega hovoril o "židovsko-nemeckom, židovsko-maďarskom kapitálu", myslím, že by im trochu rebrá praskaly a keby tie ruky svoje ochranné židovskí kapitalisti pustili, že by sociální demokrati tak pekne nechodili oblečení a nepanovali v Československej republike. Vypneme túto otázku, - že jestli je na Slovensku židovsko-maďarský kapitál u vás je židovsko-nemecký, a Česi sú väčšinou prokuristi veľkého internacionálneho kapitalismu, nehľadím na to, zdali je žid, ako to slovenské príslovie praví: "Nehľaď na psa, ale čí je pes!"
Vy máte vašich židov a my máme zase našich židov. Tak tú otázku nerozluštíte, vy naháňate vašim židom a keď ten český žid a továrnik má svoju robotu, následkom toho český delník sa dobre má a nepotrebuje podpory v nezamestnanosti. Ale keď vy ničíte pod heslom antisemitismu továrnictvo a priemysel na Slovensku, ničíte tým slovenského robotníka, ktorý musí sa brať svetom a ničíte celý slovenský priemysel nakoľko je v týchže rukách, v ktorých je v Čechách. Vytýkame túto otázku a dívame sa na ňu z hľadiska blahobytu nášho ľudu a národa a tu najhlavnejšou príčinou nezamestnanosti je nutnosť, že český kapitál, český priemysel musí zničiť slovenský priemysel. Prečo? Vždycky sa chválite, že máte 80 % rakúskeho priemyslu. Kam ho môžte vyviesť? Vy nemôžete trpieť konkurenciu priemyslu na Slovensku a životným vaším požadavkom je zničiť továrnictvo a priemysel na Slovensku. Tým ale zničíte robotníctvo, lebo bude mať nezamestnanosti, nebude mať chleba. Tak na prvom mieste je zničenie českým pražským kapitalismom priemyslu slovenského.
Slávna snemovňa, iste 200 tisíc priemyslových robotnikov následkom zničenia priemyslu bude úplne bez chleba. Na príklad Spiš je úplne na smrť odsúdená a čo potem budete robiť? Nedávno čital som v novinách pod nevinnou značkou, že ten "najkrásnejší ľud z Liptova" sa lifruje do Šalgo Tariánu za robotnikov do uhelných baní maďarských - kol. Pocisk už to dnes tiež konštatoval - aby potom lacnejšie uhlie dostávali pohraničné znacionalisované české podniky. Začínate vyvážať slovenských robotníkov do maďarských driapov; to je ten vlastizradca, kto maďarisuje delníka, váš kapitalismus, ktorý mu berie prácu a chlieb a lifruje ho do Maďarska a inam von do francúzskych baní a do Ameriky, aby sa uskutečnilo to hrozné slovo, ktoré som raz čul od strýčka: Od tej doby, čo som uslyšal, čo si vyprávali dvaja úradníci o Slovákoch, mi svitlo v hlave. Idú dvaja a jedon povedá: Slováci jak sa oproti nám buria, nás nemilujú a začínajú nenávideť. A druhý na to praví: Čo je nám po Slovákoch, my nepotrebujeme Slovákov, lež potrebujeme Slovensko. -To je ten králik a ten had, ten had, ktorý chce zhltnúť Slovensko. Potrebujete Slovensko pre vaše Ausschußwaren a Ausschußmenschen, aby tam našlo továrnictvo a priemysel ako Absatzgebiet. A následkom toho nepotrebujete Slovákov a poľutujete Slovákov: Ubožáci, a podávate im nejakú almužnú? To je tá láska toho hada oproti králikovi. A Slovák môže si vziať vandrovnú palicu a dať sa vyvážať do Maďarska a Francúzska alebo utekať nazpäť do Ameriky.
V prvom rade delníctvo cíti, že sme boli v našej láske tak pravdiví a bezohľadní pred našim národom a dejinami, čo zo srdca ľutujeme, že sme si, keď sme mali v roku 1918 moc v rukách - ja som mal tehdáž v rukách vojenskú moc - svoje požiadavky nekladli. Mali sme stáť proti našim bratom a pýtať sa, čoho nám dáte, akú autonomiu, aké právo zabezpečíte. Toto a toto, jak to pitsburskou smluvou je stanovené, aspoň naše hranice, náš snem, naše hospodárske pomery, aspoň náš chlieb nám dajte do rúk našich, neodoberajte nám chleba. Tam sme chybili, tam ten králičok nezbadal to oblizovanie, až potom na raz sklapla ta tlama toho leva a celá Slovač je teraz v bruchu toho leva. Prečítajte si reči sociál. demokratov, prečítajte si robotnícke noviny lenže vy ich nečítate, vy letíte ako ten chrúst alebo motýlek, keď svetlo vidí, tak vy vidíte tú českú slávu a letíte do toho svetla, do ohňa, vy nič nevidíte a riekne-li vám to niekto, je pre vás blbec, Maďarón. Rakušák, zradca. Tým odbývate tieto veci potupou, osobnými urážkami tak neslýchanými, že som to ja za 15 rokov svojho poslancovania v uhorskom snemu nezažil, čo tu za 2 roky v mojej oslobodenej vlasti...
Aká je nálada u nezamestnaného robotníctva? Ajhľa! Nezamestnané robotníctvo si spieva znova svoju bojovnú marsaillesu proti svojim tyranom, a uvidíte, že hlas tejto piesne bude znieť oproti českým kapitalistom, oproti českým úradníkom a oproti všem pánom, jak to je vylíčené v rečiach sociálnych demokratov, jak je to písané v robotníckych novinách, kde si to môžete prečítať, nechcete-li uveriť mne zrádcovi, Maďarónovi...
Podívajme sa ďalej na naše roľníctvo,
môže-li toto niečo zamestnávať, keď vaša veľkokapitalistická priemyslová
politika toho roľníka ožobračila tak, že dnes musí 20kráť lacnejšie
predávať, zatým čo váš priemysel posiela na Slovensko handry,
Ausschußware. Vy všetko si priveziete z Juhoslovanska, z Rumúnska,
a náš slovenský roľník, aby zahodil motyku, aby v Bratislave hádzal
do Dunaja svoju zeleninu atď., poneváč by neutržil ani toľko,
čo by musel zaplatiť mýta. Vaša česká veľkokapitalistická politika
vyzerá tak, že človeku krev ide do hlavy, keď vidí, že vyvážate
na príklad do Juhoslovanska 150 tis. hl. piva, odtamtiaľ privezete
tiež toľko vína a iste že navzájem si odpustíte pri tom clo, a
náš vinohradník, ktorý bol nutený peniaze a celý rok krvepotnej
práce do toho dať, nemôže pre tie vaše kapitalistické fígle svoje
víno predať. Ovšem vy môžete to vaše pivo za 2-3 K predávať, lebo
vás nestojí výroba ani 1 K a víno dostanete z Jugoslavie lacnejšie
než od nás, lebo nemôžeme s ním konkurovať, bo sme presvedčení,
že si navzájom odpustíte clo, ale čo ten vinohradník slovenský,
ten chudiak, ten musí zubami škrípať. Dobro to povedal Pocisk,
že tej politike pražskej slovenský robotník a delník nerozumie,
poneváč tu vládne kapitalismus spojený s priemyslovou industriou
a tou musí byť ten náš roľník a vinohradník zničený. Vy chcete
z nás spraviť koloniu, jak hovoril jeden inženýr český v Bratislave
zahradníckym roľníkom: Čo vy robíte zeleninu? Robte chleboviny.
Idete za služky. To je ten osud náš a vy budete lacno papkať,
rozkazovať a brať veľké platy. Tak vyzeráte na Slovensku. Veľkostatky
nemôžu delníkov zamestnávať. Remeselníci sú úplne zničení. Tak
jedon Baťa zničí tisíce šustrov na Slovensku. Mám-li hovoriť ďalej?
To dostačí! Ale, slávna snemovňa! To nenie tá bratská láska. Nechajte
to heslo, nemožné na Slovensku, že Česi berú nám robotu. Dívajte
sa! Z Dubravky prišli sociálne-demokratickí robotníci zedníci
a pre tých polír nemal práce. A keď tam prišli druhý den, už tam
boli Česi. To je ta bratská láska? A tí maďarskí soc.-demokratickí
delníci nás chceli insultovať na rozkaz jedného berného úradníka
a skoro by nás boli bili, prišli však na pokanie a riekli: Pravdu
mali, keď ukázali na zednického tovaryša, ten zednický tovaryš
mne bude chleba odoberať. Len ti kňazi ešte nemôžu ísť na Slovensko,
poneváč tam ani fary nedostanú, ani profesori by nemohli byť na
gymnasiách slovenských. Ináč sa tam nemohli modliť. Aj slovenskí
kňazi by mohli hladovať a páni brati Česi by pri tom pri tisícoch
korunách platu profesorovať. Tak je to na celej linii a na každom
poli, a to je ten dôvod, prečo je na Slovensku bieda a prečo je
tam ustálené heslo autonomie. Preto sa tam volá po autonomii,
abysme si my v našich hraniciach rozkazovali, abysme mali náš
peceň chleba. Nemáme právo dovozu a vývozu, to všetko musí do
Prahy. Prirodzene, že vymahať povolenie dovozu alebo vývozu sa
v Prahe zadarmo nespraví, nielen že sú pri tom útraty, ale tiež
preto, že je známe, že kto nemastí, nejede. My toľko práva nemáme,
abysme si naše zemiaky, kapustu a iné plodiny mohli vyviesť bez
dovolenia pražských pánov. A tí páni v Prahe čím hrajú? Chce-li
slovenský roľník vyviezť niečo do Rakúska, naloží mu zo sta x
% doviezť do Prahy lacnejšie. V Prahe je to lacnejšie a následkom
toho sa tu môže lacnejšie pracovať, a ten tovar zfušovaný, aušus,
môže sa za drahý peniaz vrhnúť na Slovensko. Tak to nemôže existovať
ak to riekol kol. Pocisk - na tom základe židovsko-nemeckého
pražského kapitálu, v jehož kanceláriach sedia prokuristi alebo
nacionalisovaní riaditelia Česi. Preto na Slovensku niet práce,
niet chleba a je nezamestnanosť. Keby sa v tej otázke nezamestnanosti
správne postupovalo, keby, - ak sociálný demokrat práve konštatoval
- Slovensko dostalo, ak mu patrí, 27 milionov na podporách a nie
len tých 5 milionov, ľudia by dostali chleba. Pri tých podporách
v nezamestnanosti, ak sa zachádza? Na Slovensku niet slobody,
ale je diktatúra četnictva. Bez četníka ani župan ani slúžny nič
nenie, poneváč všetko je pod policajným a četníckym dozorom. Chudobný
človek, i keby podporu v nezamestnanosti chcel, nemôže ju dostať,
poneváč závisí od milosti alebo nemilosti četníka. A ten chudiak
slovensky má ešte toľko slovenskej hrdosti, že on si povie: Radšie
budem hladovať, ale četníkovi sa nepoddám. Nebudem ho prosiť o
milosť, aby mňa odporúčal, či som vlastizrádca, či som spoľahlivý,
či som Čvachoslovák, či som ľuďákom, či autonomista, či komunista.
A vo svojej hrdosti národnej išiel radšie preč alebo potom snáď
hladuje, než by prešiel tú Kalváriu byrokracie, alebo sklonil
hlavu pod to jarmo četníckej diktatúry a následkom toho z podpory
nezamestnanosti ničoho nemá. Tak povstáva jedon výkrik na celom
Slovensku, ktorý je všeobecným, že Češi nám berú chleba. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Rozprava je skončena. Byl mně podán resoluční návrh pp. posl.
Kostky, dr. Kafky, Krause a druhů. Žádám,
aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Vláda se vybízí, aby vypracovala
osnovu, kterou podpory nezaměstnaných přiznávají se také živnostníkům
samostatným, dále živnostníkům, pracujícím jen za mzdu, a živnostenským
pomocníkům, kteří pro hospodářskou krisi jsou bez prostředků a
nemají žádného majetku.
Místopředseda dr. Hruban: Návrh tento je dostatečně podporován a je předmětem jednání.
Pan zpravodaj posl. Tayerle
má slovo k doslovu.
Zpravodaj posl. Tayerle: Slavná sněmovno! Debata, která byla vedena k předloženému návrhu, ukázala zřetelně, jakou odpovědnost má před sebou vláda i tato sněmovna, aby dovedla řešiti jeden z nejtěžších problémů, který nám představuje nezaměstnanost. Výtky, které zde byly proneseny o provádění dosavadního zákona, dosvědčují, jak je nutno, aby také schválena byla předložená resoluce, aby vláda co nejdříve předložila změny zákona, jimiž by bylo postaráno o odstranění nejtěžších výtek a nedostatků v dosavadním provádění jeho.
Výklady, které se namnoze dávají dosavadnímu zákonu, jsou nedostatečné, a stížnosti, které tu v debatě byly předneseny, myslím, svědčí o tom, že je třeba, aby rychleji byly vyřizovány zejména stížnosti na neudělení podpory. Mohli bychom uvésti ještě řadu dalších dokladů o tom. Mám za to se zřetelem k tomu, že bude o této věci ještě znovu jednáno při projednávání změn vládou předložených, že bude možno tyto výtky a stížnosti také respektovati.
Právě dnes znovu oznamuje se, že má býti zavřen nebo úplně zastaven závod v Butovicích na Moravě se 700 dělníky. Pánové, takové zprávy docházejí den co den, snad v menším počtu, snad ne tak hrozné, jako v tomto případě, ale někdy také většího dosahu. Proto je třeba, abychom problém, o který jde, zkoumali přece jenom vážněji, než jak některými pány řečníky bylo to zde učiněno. Mám za to, že zejména zástupci strany živnostenské, kteří neopomenou příležitosti, aby útočili na nezaměstnané dělnictvo nebo na opatření sociální, která k ochraně a podpoře nezaměstnaných se činí, měli by si uvědomiti, že bída dělnictva je také namnoze jejich bídou, poněvadž znamená menší spotřebu. Její důsledky odnáší právě ten, který stojí často v denním styku se svými odběrateli, jež tvoří po většině dělnictvo. Jsem dalek toho, abych stejně oplácel všeobecné útoky, které se pravidelně opětují proti dělnictvu nebo proti nezaměstnaným zřízencům, ale je dlužno poukázati na to, že jednou z příčin nezaměstnanosti je nízká spotřeba. Zboží je drahé, ale proč je také drahé? Čím se vysvětlí na příklad rozdíl, který se jeví v poklesu cen ve velkém, kde ceny klesly, jak se konstatuje, až o 47%, kdežto v drobném prodeji jeví se sotva pokles 30%? Kde zůstalo vězeti 17% rozdílu? Mám za to, že by ti páni měli také zkoumati příčinu tohoto rozdílu, poněvadž, spolupůsobí-li co ke vzrůstu nezaměstnanosti, jsou to také drahotní poměry, drahota zboží a nedostatečný jeho odbyt. Je třeba si uvědomiti, že tam, kde dělnictvo nebo zaměstnanci usilují o to, aby organisací spotřeby docílili zvýšení své úrovně, ulehčení své existence, nemůže se vytýkati vládě nebo komukoliv jinému, že by si snad stranicky počínal, kdyby takové organisace spotřebitelské podporoval. To není na úkor konsumentů. Je jisto, že nelze tu tak dobře srovnávati, jak to učinil jeden z pánů řečníků, ve stejném poměru podnikatele, třeba živnostníka, s konsumentem, s jeho organisací, neboť na jedné straně vystupuje tu jedinec, jeho soukromý zájem, zatím co na druhé straně vystupuje celek, jehož zájem je namnoze zájmem veřejným.
Jsme přesvědčeni, že povoleným úvěrem nebude nezaměstnanost rozřešena, a také zdůrazňujeme a v sociálně-politickém výboru při debatě o této otázce bylo to znovu opětováno, aby vláda co nejúsilovněji podporovala všecky prostředky, které by vedly k opatření zaměstnání. Mezi nimi máme také na mysli podporu solidního vývozu. Jenom malounko upozorňuji na poslední statistiku, která byla uveřejněna o dovozu v prvém pololetí tohoto roku do Ruska. V tomto ruském dovozu stojí Československo teprve asi na osmém místě, před námi jde samozřejmě Severní Amerika, Anglie, Německo. Ale také za ostatními státy evropskými, mnohem menšími i mnohem méně průmyslovými, zůstává Československo, které má kmenovou příbuznost, které má poměrně blíže do Ruska, hodně pozadu. (Výkřiky poslanců strany komunistické a posl. Modráčka.) Snad bylo by zde na místě všímati si této věci, poněvadž - aniž chceme přehlížeti potíže, které se staví v cestu v tomto směru - přece máme za to, že by nejen průmyslníci, nýbrž i vláda měli věnovati tomu větší pozornost.
K návrhu zákona byl podán resoluční návrh pana posl. Kostky a druhů, kterým se vláda vyzývá, aby vypracovala novou osnovu, kterou by podpory nezaměstnaných byly přiděleny také živnostníkům. Dovoluji si poznamenati k tomuto návrhu, že již v návrhu resoluce, kterou sociálně-politické výbor doporučil, je podstata tohoto návrhu obsažena v tom smyslu, že vláda se žádá, aby změny, které z praktického provádění zákona by se ukázaly zřejmě nutnými, byly vtěleny v osnovu. Není tedy ani po stránce formální důvodů, aby byla přijímána jiná resoluce, která je podstatně užšího obsahu. Ve věci samé mám pak dojem, že by bylo lépe, kdyby podavatelé vypracovali určité návrhy k nadcházející osnově o změnách a prodloužení zákona, poněvadž všeobecná resoluce v těchto věcech nemá valné ceny, snad pouze tu, že rozmnožuje sněmovní archiv.
Ke konci bych chtěl jen něco říci
na adresu pana kol. Jurigy. Jestli kdo mohl poškoditi a
snížiti debatu o tak ožehavé otázce, jakou je nezaměstnanost,
a svésti ji na pole, na které nepatří, pak to byl pan kol. Juriga.
Svým vystoupením neobhájil ani to, co snad měl na mysli. Ostatně
sám poznamenal, že hovoří a že je mu při tom jedno, jestli ho
někdo poslouchá nebo ne. Pravda, je to někdy určitá oběť"
poslouchati výtky, které jsou naprosto neodůvodněny. Pan kol.
Juriga řekl mezi jiným, že za Maďarska měli Slováci práci
a chléb. Pan kol. Juriga patrně zapomněl, že za Maďarska
bylo Slovensko právě vývozní zemí Slováků, těchto lidí, kteří
v tisících odcházeli zejména do Ameriky. (Výkřik posl. dr.
Blaho.) Je pravda, že nepodařilo se této republice za čtyři
léta zjednati takové hospodářské podmínky, aby jimi byla rozřešena
palčivá otázka, jež již dříve na Slovensku žádala řešení, zaviněná
maďarským hospodářstvím. Nyní vystoupily jeho důsledky jen do
popředí a byly rozmnoženy o otázky, jež vznikly novým státním
útvarem. Ale pan kol. Juriga měl by míti trochu ponětí
o tom, co dělnictvo československé podniká k tomu cíli, aby slovenské
dělnictvo stejným způsobem bylo posuzováno jako dělnictvo ostatní,
měl by si uvědomiti, že tento problém společné práce, protože
je problémem společným, nebude řešen ve vzájemném boji, ve vzájemném
odporu, ve vzájemném štvaní, nýbrž jedině společnou součinností.
Proti této součinnosti československého dělnictva, československého
lidu, velmi často staví se právě pan kol. Juriga se svými
kolegy. Nezaměstnanost na Slovensku není o nic menší, ale také
o nic větší než nezaměstnanost v Čechách a na Moravě. Pan kol.
Juriga úplně přehlíží, že osud lučeneckých továren, osud
ružomberských textilen jest osudem textilních a železářských továren
na Vítkovicku, ve Slezsku, v Čechách a na Moravě. Nevím, kde tedy
béře důvody k tomu, aby takovým způsobem hovořil o tomto ožehavém
a naléhavém problému hospodářském, který nebude řešen a nemůže
býti rozřešen vzájemnými útoky, nýbrž jedině vážnou a svědomitou
spoluprací. Z toho důvodu také očekávám, že slavná sněmovna schválí
jednomyslně návrh předložený, jakož i resoluci, která sociálně-politickým
výborem byla navržena. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Zpravodaj rozpočtového výboru pan posl. R. Chalupa
má slovo.
Zpravodaj posl. R. Chalupa:
Slavná sněmovno! Domněnky, které jsem si dovolil vysloviti,
když jsem podával zprávu z rozpočtového výboru, plně se v debatě
potvrdily. Není a nemůže zde býti zásadního odporu proti obmyšlenému
zákonu. Jsou zde výtky proti stávající praxi, jsou tu obavy, že
snad úvěr, o který se dnes vláda uchází, nedostačí. Na štěstí
jsme v jiné situaci. Úvěr nebude tu říditi zákon, nýbrž naopak
zákon bude říditi úvěr. A jako dnes při nedostatku prostředků
obrací se vláda o poskytnutí úvěru 100 mil. Kč, pak přirozeně,
nedostačí-li ten úvěr, musí se vláda ucházeti znovu o povolení
úvěru dostatečného. Z důvodu toho a po výkladu, který zde učinil
pan kol. Tayerle, mohu docela spolehlivě zákon tak, jak
vyšel ze sociálně-politického výboru a jak jej přijal rozpočtový
výbor, i s resolucí doporučiti Národnímu shromáždění ke schválení.
(Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Ze stenografického protokolu jsem zjistil, že pan posl. dr. Juriga použil o příslušnících některých slovenských stran názvu "Čvachoslováci". Musím tento posměšný název jako parlamentní mravy urážející a nedůstojný parlamentní tribuny odmítnouti. Volám dodatečně pana poslance k pořádku.
Budeme hlasovati. Dám hlasovati o celém zákoně, poněvadž obsahuje toliko 3 články, pak o nadpisu a úvodní formuli najednou.
Není žádných námitek? (Nebyly.)
Není jich.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest se články I až včetně III, jakož i s nadpisem a úvodní formulí podle návrhu pánů zpravodajů, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jakož i nadpis a úvodní formule jsou schváleny v prvém čtení.
Druhé čtení dám na pořad příští schůze.
Nyní budeme hlasovati o resolucích. Jsou navrženy dvě resoluce, a to především resoluce navržená oběma výbory a obsažená v tištěné zprávě.
Kdo souhlasí s touto resolucí, ať zvedne ruku. (Děje se.)
Je schválena většinou.
Nyní je resoluce pp. posl. Kostky,
dr. Kafky, Krause a druhů. Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Vláda se vybízí, aby vypracovala
osnovu, kterou podpory nezaměstnaných přiznají se také živnostníkům
samostatným, dále živnostníkům, pracujícím jen za mzdu a živnostenským
pomocníkům, kteří pro hospodářskou krisi jsou bez prostředků a
nemají žádného majetku.
Místopředseda dr. Hruban: Páni
zpravodajové se vyjadřují proti resoluci?
Zpravodaj posl. R. Chalupa:
Ano.
Zpravodaj posl. Tayerle: Ano.
Místopředseda dr. Hruban: Páni zpravodajové jsou proti této resoluci.
Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí pp. posl. Kostky, dr. Kafky, Krause a druhů, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Tím je tento předmět dnešního pořadu vyřízen.
Bude se jednati o dalším, jímž
jest: