Předseda: Kdo s tímto dodatečným návrhem pana posl. Leibla a soudr. souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh p. posl. Leibla a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o odst. 3, 4, 5 a 6 tohoto §u 6, k nimž není pozměňovacích návrhů, ve znění navrženém panem zpravodajem.
Kdo s těmito odst. 3 až 6 souhlasí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 3 až 6 jsou schváleny ve znění navrhovaném panem zpravodajem.
O § 7 budeme hlasovati nejprve v úpravě navržené panem posl. Schustrem: to jest se škrtnutím odst. 1 a první řádky odst. 2.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
10. Návrh posl. Schustera a soudr. k § 7:
Odst. 1 budiž škrtnut.
Odst. 2 nechť začíná slovy: "Žádosti
těch ...."
Předseda: Kdo s tímto návrhem pana posl. Schustera a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pana posl. Schustera a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí teď s § 7 ve znění navrhovaném panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 7 je schválen ve znění navrženém panem zpravodajem.
O § 8 budeme hlasovati podle návrhu pana zpravodaje, poněvadž není podáno pozměňovacího návrhu.
Kdo souhlasí s § 8 podle návrhu pana zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 8 podle návrhu pana zpravodaje je schválen.
O § 9 budeme hlasovati nejprve o odst. 1, a to positivně. Jeho škrtnutí navrhují pan posl. Roscher a soudr.
Kdo souhlasí s odst. 1 §u 9 podle návrhu pana zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je odst. 1 přijat podle návrhu pana zpravodaje a tím současně zamítnut je návrh pana posl. Roschera a soudr.
Teď budeme hlasovati o odst. 2 podle návrhu pana zpravodaje. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odst. 2 §u 9 jest schválen podle znění navrženého panem zpravodajem.
O § 10 budeme hlasovati podle návrhu pana zpravodaje, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 10 podle návrhu pana zpravodaje je schválen.
Při §u 11 navrhují škrtnutí tohoto paragrafu pan posl. Schweichhart a soudr.
Budeme hlasovati podle zprávy výborové a tím současně bude rozhodnuto o návrhu pana posl. Schweichharta a soudr.
Kdo souhlasí s §em 11 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 11 je schválen podle zprávy výborové a tím současně je zamítnut návrh pana posl. Schweichharta a soudr.
O §u 12 budeme hlasovati ve znění navrženém panem zpravodajem, totiž s vypuštěním slov: "dne 1. prosince 1922", která podle přípisu senátu a upozornění pana zpravodaje toliko tiskovým omylem vloudila se do výtisku usnesení senátního a tisků sněmovních o této věci.
Kdo tedy souhlasí s §em 12 v tomto znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 12 ve znění navrženém panem zpravodajem jest schválen.
Teď budeme hlasovati o §u 13 ve znění navržen m panem zpravodajem.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je přijat.
Teď zbývá rozhodnouti o dodatečném
návrhu k tomuto paragrafu, jak jej navrhují pan posl. Jokl
a soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
13. Návrh posl. Jokla a soudr.:
Dodatek k § 13:
"Toto nařízení budiž předloženo
Národnímu shromáždění ke schválení do 4 neděl. Nebude-li do dalších
4 neděl schváleno, pozbývá účinnosti."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatečným návrhem, jak jej navrhuje pan posl. Jokla soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Dodatečný návrh pana posl. Jokla a soudr. je zamítnut.
O §u 14 budeme nejprve hlasovati
v úpravě navržené panem posl. Heegerem a soudr. Žádám,
aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
14. Pozměňovací návrh posl. Heegera a soudr. k § 14, bod 2 a):
Po Moravě budiž vloženo "a
Slezsko", zato budiž škrtnuto "Opavská zemská slezská
vláda".
Předseda: Kdo souhlasí s §em 14 v úpravě, navrhované panem posl. Heegerem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Heegera a soudr. je zamítnut.
Kdo teď souhlasí s §em 14 ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 14 ve znění navrženém panem zpravodajem je schválen.
Teď budeme hlasovati o §§ 15 a 16, o nadpisu zákona a jeho jednotlivých oddílů, jakož i o úvodní formuli podle znění navrženého panem zpravodajem. Není tu pozměňovacích návrhů.
Kdo tedy souhlasí s §§ 15 a 16, nadpisem zákona a jeho jednotlivých oddílů, jakož i úvodní formulí podle znění navrženého panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 15 a 16, nadpis zákona a jeho jednotlivých oddílů, jakož i úvodní formule jsou schváleny ve znění navrženém p. zpravodajem.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvém čtení, a to ve znění souhlasném se skutečným usnesením senátu.
Čtení druhé dám na pořad schůze příští.
Měli bychom přikročiti teď ke 2. odstavci pořadu, ale p. posl. dr. Winter, který je referentem při odstavci 6 a který odjíždí na konferenci do zahraničí, žádá, aby mu bylo umožněno, aby se projednala zpráva tato ještě v dnešní schůzi. Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.).
Není jí. Budeme tedy jednati o
odst. 6 pořadu dnešní schůze, jímž jest:
6. Zpráva výborů soc.-politického, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 3804), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění československo-německá úmluva o převodu zaopatřování válečných poškozenců na Hlučínsku a závěrečný protokol, podepsané v Ratiboři dne 12. dubna 1922 (tisk 3875).
Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. posl. Laube, za výbor zahraniční p. posl. dr. Winter, za výbor rozpočtový p. posl. dr. Nosek.
Uděluji prvému zpravodaji - za
výbor sociálně-politický - jímž je pan poslanec Laube,
slovo.
Zpravodaj posl. Laube: Slavná sněmovno! Vláda předložila poslanecké sněmovně vládní návrh tisk 3804, kterým má býti dáno parlamentní svolení k úmluvě mezi vládou republiky Československé a vládou Německé říše, uzavřené dne 12. dubna 1922 v Ratiboři a týkající se úpravy poměrů válečných poškozenců na území, které bylo smlouvou versailleskou přičleněno k Československé republice a je částí území Pruského Slezska, na Hlučínsku. Tímto připojením území nestala povinnost zaopatření a úpravy péče válečných poškozenců, kteří připojením Hlučínska připadli k Československé republice a kteří požívali výhod zaopatření válečných poškozenců podle zákonů německých. Vláda republiky Československé nařízením ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., provedla na Hlučínsku prozatímní stav, který znamenal, že platné byly zásady o vyplácení důchodů válečným poškozencům podle zákonů německých.
Tento prozatímní stav má býti úmluvou, uzavřenou mezi vládami Německé říše a republiky Československé, změněn tím způsobem, že mají platiti -na dále pro zaopatření těchto válečných poškozenců výlučně zákony republiky Československé a že obsah úmluvy mezi republikou Československou a Německou říší stanoví jednak okruh osob, jichž zaopatření přechází na Československou republiku, a jednak den tohoto přechodu. Vedle toho smlouva obsahuje: technickou stránku převodu tohoto zaopatření, dále oboustrannou pomoc v některých případech výplaty požitků, jak to stanoví § 4, odst. 1. smlouvy, a při provádění léčebné péče, a konečně dohodu, který náklad bude hrazen a jakým způsobem, provádění refundace těchto nákladů a konečně formální náležitosti smlouvy.
Protože úmluva, která byla učiněna,
nijak nezadává svrchovaným právům republiky Československé, naopak,
upravuje trvale tyto poměry, meritorně pak nebylo shledáno ve
výboru soc. politickém potřebí žádných změn, a dále, vzhledem
k tomu, že úmluva může býti jako taková schválena v celku, a není
možno činit pozměňovacích návrhů, dovoluji si jménem výboru soc.politického
doporučiti, aby této úmluvě dostalo se ústavního schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo druhému
zpravodaji - za výbor zahraniční p. posl. dr Winterovi.
Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavná sněmovno! Pan zpravodaj výboru soc. politického jako výboru odborného, podal zprávu o obsahu předlohy a prohlásil, že odborný výbor souhlasí s tím, aby sněmovna udělila vládnímu návrhu schválení. Výbor zahraniční, který mohl posuzovati vládní návrh pouze s hlediska zahraniční politiky, rovněž nemá námitek, aby vládní návrh byl schválen.
Prosím však slavnou sněmovnu, aby mi bylo dovoleno při této příležitosti říci několik slov o způsobu naší sněmovní práce. Projednáváme mezinárodní smlouvu, o které víme, jak také pan zpravodaj soc.-politického výboru správně se zmínil, že můžeme ji schváliti jako celek nebo zamítnouti ji jako celek, že na ní nemůžeme ničeho měniti. Přece však o této úmluvě referují tři zpravodajové, zástupci tří výborů sněmovních, které se měly touto nepatrnou otázkou zabývati. Když se, pánové, podíváte na pořad dnešní schůze sněmovní, shledáte, že o 4 bodech pořadu referují zástupci aspoň dvou výborů a že jen ostatní zbytek se spokojuje jedním zpravodajem, poněvadž příslušná osnova byla pouze v jednom výboru. To je podle mého názoru závada, která se stupňuje tím, že ve sněmovních výborech zvykáme si v každém jednotlivém výboru projednávati každou jednotlivou osnovu meritorně. Rozpočtový výbor na příklad v poslední době si zvyká, že osnovy, které byly projednány v jiných výborech, ať v právním, soc. politickém nebo zemědělském, prozkoumává nikoliv pouze s hlediska rozpočtového, nýbrž také s hlediska odborného. Tím práce odborných výborů stává se zbytečnou a činnost sněmovny se jen zdržuje.
Apeloval jsem již na pány předsedy
klubovní, aby v tomto směru zjednali nápravu, aby osnova neprocházela
dvěma i více výbory. Poněvadž tento apel byl marný, apeluji tímto
na plenum sněmovny a prosím, aby fakt, že o této nepatrné věci
referovati musí zástupci tří výborů, sloužil za doklad hesla,
které jsme si zde zvykli prováděti, že nesmíme udělati jednoduše
věci, které se dají dělati také komplikovaně. Poněvadž toto heslo,
jako ve sněmovně, také v celé státní administrativě jest značně
rozšířeno, bylo by potřebí, aby od tohoto stanoviska bylo upuštěno
a abychom se vrátili zase ke zdravé jednoduchosti, která je laciná
a která práci zrychluje. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Uděluji slovo třetímu zpravodaji - za výbor rozpočtový
- jímž je p. posl. dr. Nosek.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Dojednáním mezi zástupci republiky Československé a Německé říše, vzaly oba zúčastněné státy podle práva mezinárodního na sebe určité závazky, pokud se týká provádění sociální péče o válečné poškozence. Stát československý v důsledku své státní svrchovanosti nad územím od německé říše k republice Československé přivtěleným, přejímá příslušné závazky, které dříve vůči dotyčným válečným poškozencům příslušely svrchovanosti říše německé. Je to důsledek, který vyplývá z přesunutí dotyčného teritoria.
Dovoluji si upozorňovati, že nyní v budoucnosti má stát československý postupovati také v tomto oboru státní správy podle svého vlastního zákonodárství, takže dosavadní smluvní anomalie, která byla sjednána v roce 1920, že totiž úřady československé postupovaly tam někdy podle předpisů říšsko-německých, pro budoucnost má odpadnouti.
Poněvadž zde jde o pouhý derivát
státní svrchovanosti, o samozřejmou věc, že stát československý
musí vykonávati úkoly sociální péče vůči svému vlastnímu občanstvu,
výbor rozpočtový neshledal v této osnově závad, a doporučuje plenu
sněmovnímu, aby schvalovací doložka, jak byla sjednána, schválena
byla podle ústavy. (Výborně!)
Předseda (zvoní): K odstavci tomuto není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati najednou o celém schvalovacím usnesení, které obsahuje 3 odstavce a k němuž nebylo podáno pozměňovacích návrhů.
Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s celým schvalovacím usnesením, obsahujícím 3 odstavce, a to ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení ve čtení prvém.
Čtení druhé dám na pořad schůze příští.
Teď ještě vyřídíme odst. 2 pořadu
dnešní schůze, jímž jest:
2. Zpráva výborů soc.-politického, kulturního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3798) o výplatě jednorázových výpomocí k pensím učitelů škol obecných a občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státní (tisk 3854).
Zpravodaji jsou: za výbor soc. politický p. posl. Dubický, za výbor kulturní p. posl. Jaša, za výbor rozpočtový p. posl. dr. Nosek.
Uděluji slovo prvému zpravodaji
- za výbor soc. politický - jímž jest p. posl. Dubický.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Účelem předložené osnovy jest, aby učitelům pensistům veřejných nestátních škol na Slovensku, jakož i jejich oprávněným pozůstalým poskytnuto bylo na dobu, než bude možno právní poměry učitelstva těchto škol nově upraviti zákonem, nutné výpomoci k jejich dosavadním požitkům zaopatřovacím. Podle úředních údajů je těchto učitelských pensistů asi 1338 a jsou někteří z nich v tak zoufalé situaci, že se musí živiti žebrotou. Z důvodů politických a sociálních bude nutno upraviti jejich poměry zákonem v souvislosti s úpravou právních poměrů učitelstva veřejných škol nestátních na Slovensku vůbec. Ministerstvo školství a nár. osvěty připravuje sice osnovu zákona, kterým se trvale upravují poměry nestátního školství na Slovensku a právní svazky jeho učitelstva, ale než bude věc definitivně zkoncována, je třeba poskytnouti těmto pensistům mimořádné výpomoci, jimiž by hmotné jejich postavení alespoň částečně bylo zlepšeno. Při tom počítá se s okolností, že by zamýšlenou výpomocí dostali pouze ti percipienti učitelští, jichž břemeno nám nepochybně připadne. Náklad na tyto výpomoci činil pro rok 1921 Kč 1,110.000, pro rok 1922 Kč 1,163.000 a na rok 1923 činiti bude Kč 1,163.100. Ježto pro rok 1921 byly příslušné částky jednotlivým pensistům vyplaceny a úhrada byla zabezpečena po dohodě s ministerstvem financí v mezích rozpočtu na rok 1921, šlo pouze o úhradu na rok 1922, ale i tato úhrada byla zabezpečena bez zatížení státního rozpočtu.
Výpomoc tato splatná je každý rok najednou nejvýše v této výměře: Pensistům učitelským po 1000 Kč, vdovám po nich po 700 Kč, poživatelům příspěvků na výchovu dětí (pro každé dítě až do pěti dětí) po 140 Kč, poživatelům darů z milosti zastupujících odpočivné a zaopatřovací požitky po 140 Kč. Vyplatí se toliko těm, kteří prokáží, že mají domovskou příslušnost v některé obci republiky Československé.
Soc. politický výbor uváživ, že
dosavadní zákonité zaopatřovací požitky učitelů veř. škol nestátních
vyměřované podle uherských předpisů jsou za daných poměrů hospodářských
nedostatečné a že je rychlé pomoci těmto pensistům nutně potřebí,
aspoň tou měrou, jak to činí návrh zákona - doporučuje, aby se
vládnímu návrhu dostalo ústavního schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu
zpravodaji - za výbor kulturní - p. posl. Jašovi.
Zpravodaj posl. Jaša: Slavná sněmovno! Zákonná osnova o výplatě jednorázové výpomoci k pensím učitelů škol obecných a měšťanských na Slovensku, vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státu, je zákonem zmocňovacím a nemá nikterak za úkol, měniti právní poměry učitelstva na Slovensku. Potřebu takového zákona velmi často zdůrazňovala naše veřejnost slovenská, zvláště tisk zabýval se často žalostným hmotným stavem učitelů pensistů škol církevních a nestátních vůbec. Také členové kulturního výboru, zvláště ze Slovenska, vyslovovali často naléhavé přání, by těmto pensistům dostalo se pomoci, neboť jejich požitky pensijní jsou tak nepatrné, že mnozí z nich jako starci musejí vyhledávati svou v těžké práci fysické.
Požitky a tudíž i pense všech státních zaměstnanců systému uherského byly upraveny vládním nařízením ze dne 5. srpna 1921, čís. 228 Sb. z. a n. Tato úprava však nevztahuje se na učitele pensisty ze škol nestátních. Ale oni platili rovněž příspěvky do státního pensijního fondu a domáhají se tedy úpravy pensí z prostředků státních. Prostředky pensijního fondu, sbírajícího příspěvky od těchto aktivních učitelů škol nestátních, jsou v držení maďarské vlády. Přesné zjištění počtu těchto učitelů, bydlících na území republiky a zjištění jejich nároků na požitky z pensijního fondu, jsou součástí likvidačních otázek, které mají býti projednány mezi republikou naší a maďarskou. Poměry těchto učitelů pensistů budou upraveny zákony, jež vláda připravuje. Jimi mají býti upraveny také právní poměry učitelstva nestátních škol vůbec.
Kromě toho vyslovil kulturní výbor názor, že školské poměry slovenské vyžadují nové zákonné úpravy nejen po stránce hmotných a právních poměrů učitelstva, nýbrž i po stránce organisace školství vůbec. Pokud zdůrazňuje se z některých stran povinnost státu vůči církevnímu školství na Slovensku, přiklonil se kulturní výbor k názoru, že státu, nese-li tíži nákladů, náleží také právo rozhodovati v té míře, aby jeho vliv na školy nestátní odpovídal velikosti jeho příspěvků. Než předloha o definitivní úpravě hmotných poměrů učitelstva škol nestátních bude podána a schválena, je nutno poskytnouti učitelům pensistům těchto škol alespoň mimořádnou výpomoc, jíž smutné jejich postavení nebude sice odstraněno, ale přece jen zmírněno. Úkolem této osnovy je poskytnouti v době největší tísně tomuto učitelstvu výpomoc jednorázovou pro rok 1921 až 1923. Celkový obnos, který zde bude vyplacen, bude činiti okrouhle 3 1/2 mil. korun. Z toho byly výpomoci pro rok 1921 již vyplaceny.
Kulturní výbor vyslovil přání,
aby tyto nouzové výpomoci pro rok -1922 vyplaceny byly se vším
urychlením a navrhuje, aby poslanecká sněmovna přijala osnovu
zákona ve znění kulturním výborem schváleném. (Výborně!)
Předseda (zvoní):
Dávám slovo panu zpravodaji
za výbor rozpočtový, panu posl. dr. Noskovi.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Pokud se týče merita věci, podali oba páni referenti odborných výborů zprávu. Považuji za povinnost, abych ze sdělil několik slov, pokud se týká otázky úhradové v tomto směru. Tu si dovolím.upozorniti, že na školství církevních, eventuelně také politických obcí, tedy na ono školství nestátní na Slovensku byla jednotlivými vydržovateli tamějších škol nestátních, ať náboženských nebo obecních, placena podle zákona u roku 1 868 a potom z roku 1875 zvláštní přirážka k přímým daním státním ve výši 5%. Když školní náklad na příslušné soukromé, tedy nestátní školy s charakterem veřejnosti podle tamějšího zákonodárství by nedošel úhrady ve výši této 5%ní přirážky, stát uherský přispíval ve svém rozpočtu příslušnou úhradou na nedostávající se peníz.
Tento stav zákonný byl převzat také Československou republikou. Když nyní jde o hledání úhrady naskýtajících se výloh v obnosu asi 1,163.000 Kč na rok 1922 a také na rok 1923, tu navrhuje vládní osnova, aby úhrada byla získána jistou novou úpravou příspěvků vydržovatelů škol v tom způsobu, že by místo těch 24 korun, které byly dosud placeny ze základního platu 1200 Kč ročně, byl zaveden příspěvek ve výši 240 Kč ročně.
Mimo to se má zavésti jednotný
pensijní příspěvek učitelstva aktivního na školách nestátních
tak, aby platilo také ono 8%ní pensijní příspěvek, jako učitelstvo
aktivní na školách státních. Z o u těchto zdrojů očekává se úplná
úhrada zvýšeného vydání. Poněvadž to neznamená zvláštní zatížení
našeho rozpočtu ani na rok 1922 ani 1923, doporučuje výbor rozpočtový,
aby také této osnově vládní uděleno bylo sněmovnou schválení ústavní.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): Než zahájím debatu, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby se stanovila řečnická lhůta 15minutová.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není, lhůta je schválena.
Zapsáni jsou na straně "proti" pan posl. Hillebrand, na straně "pro" pan posl. Hancko.
Uděluji slovo prvému řečníku na
straně "kontra", jímž je pan posl. Hillebrand.
Posl. Hillebrand (německy): Velectěné dámy a pánové! Menšinové národy, vtěsnané do tohoto státu a strany, které dosud odmítaly přistoupiti ku koalici, nebyly stranami většiny opravdu zhýčkány. Činnost většinových stran se vyčerpávala ve sněmovně dosud v tom, že bezohledně využívaly moci, kterou mají v rukou, že bezohledně přehlasovaly pokaždé naše návrhy, že vůbec nedbaly důvodů, jež jsme uváděli, nikoli, vy jste nás opravdu nezhýčkali, musili jsme mnoho vytrpěti. To však, co od poslanecké sněmovny žádá projednávaný zákon, je taková neslýchanost, že možno zajisté říci, že taková výroba zákonů nemá v dějinách parlamentarismu příkladu. Oč jde, jaká je podstata věci?
Na Slovensku vládnou zcela zvláštní školské poměry. Podle číslic, jež uvedl nedávno ministr školství a národní osvěty ve výboru, máme na Slovensku 982 státních a kromě toho 2430 církevních škol, nad nimiž má stát dozorčí právo mimořádně obmezené, ačkoli církev přispívá na jejich vydržování jen 3 1/2 milionem, kdežto stát je účasten na nákladech udržovacích na tyto školy částkou 75 milionů. Přes to nemá stát na správu těch škol vlivu, jak sám ministr školství konstatoval. Je-li již tento stav nesnesitelný a vyžaduje-li nutně důkladné reformy, pak neřeknu mnoho, pravím-li, že způsob, jak se jedná s učiteli tam působícími, je evropským skandálem. Učitelé, zaměstnaní na těchto školách, platili dosud pravidelně příspěvky k pensijnímu fondu, nikoli snad dobrovolně, nýbrž pod nevyhnutelným tlakem zákona, podle předpisů zákonného článku XXXIII z roku 1875 nebo zákonného článku XLIII z roku 1891. A jak je to s materielním postavením těchto učitelských sil? Nechci nic dělati hezčím, nechci nic přeháněti, chci se jen držeti pouhých slov důvodové zprávy. A v této důvodové zprávě se praví, že učitelové jsou račte si dobře zapamatovati! - ve strašné situaci, že mnozí z nich se živí žebrotou, že někteří z nich provádějí agitaci státu nepřátelskou. A proto důvodová zpráva dodává, že je z politických a sociálních důvodů nutno upraviti poměry těchto učitelů zákonem. Toho názoru jsme ovšem také. Mělo se tak státi již dávno a je hrubou nedbalostí a vůči těmto učitelům nezodpovědné a nemilosrdné, že se čekalo tak dlouho, než se pomyslilo na zákonnou úpravu jejich materielních poměrů. Nyní se přišlo na to, že je taková zákonná úprava nutna. A jak si ji představujete? Snad tak, že lidé, kteří po léta platili příspěvky k pensijnímu fondu, dostanou nyní plnou pensi, že budou na roveň postaveni těm učitelům, kteří působí v ostatních částech státu? Snažíte se snad tou úpravou věcí sprovoditi se světa palčivou hanbu, že ti učitelé, jak konstatuje sama důvodová zpráva, musejí žebrati, aby nezahynuli hladem, hledíte je postaviti tak, aby přestali prováděti státu nepřátelskou agitaci, poněvadž nemohou ovšem milovati stát, jenž je přivádí po dlouholeté službě na žebrotu a v žebrotě je nechává? Ti lidé, jak řečeno, platili mnoho let příspěvky. Jak si tedy představujete zákonnou úpravu právních poměrů, materielní situace těch lidí? To nám krátce vysvětluje důvodová zpráva, pravíc, že je nutno přiznati jim aspoň mimořádnou výpomoc, která aspoň částečně zlepší jejich poměry. Uznáváte to bezpráví, uznáváte neudržitelnost dnešních poměrů, jste však příliš úzkoprsí, příliš malicherní, abyste dali těm lidem skutečně to, čeho potřebují k slušnému živobytí, aby nemusili choditi žebrotou. Jak je úprava zamýšlena, říká nám § 1 zákona, v němž se praví:
"Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby učitelům, kteří působili na školách obecných nebo občanských na Slovensku, vydržovaných církvemi nebo obcemi (s podporou státní) a jsou na odpočinku nebo odejdou na odpočinek do konce roku 1923, jakož i vdovám a sirotkům po těchto učitelích podle svého volného uvážení vyplatil z moci úřední k dosud vypláceným odpočivným a zaopatřovacím požitkům jednorázovou výpomoc, a to zvláště pro každý z roků 1921, 1922 a 1923."