Ze všech těchto důvodů hlasujeme proti oběma předlohám, proti schválení Protokolu I. a II., proti vzetí na vědomí Protokolu III. Z těchto důvodů odmítáme také návrh o záruce pro mezinárodní půjčku. A ze všech těchto důvodů budeme také hlasovati pro resoluci, kterou tu předložili němečtí sociální demokraté a pan dr. Kafka ze strany německých demokratů. Nikoli, že ji snad zásadně schvalujeme, neboť jejím obsahem jest pomoc mezinárodního kapitálu, nýbrž my v tě resoluci spatřujeme možnost přinutiti českou sociálně demokratickou stranu, aby přiznala barvu, zda je aspoň teoreticky pro možnost, poskytnouti tuto mezinárodní pomoc, při tom však odvrátiti hanebný útok na samostatnost, na demokracii rakouského proletariátu. Nebudeme však hlasovati pro druhou resoluci, přednesenou panem dr. Lodgmanem o Švýcarsku, poněvadž tuto resoluci nemůžeme bráti vážně. Hlasujeme proti oběma předlohám, jež mají svoji příčinu v ženevských protokolech, také proto, poněvadž právě Československo má tu býti zataženo do tohoto mezinárodního spolku finančního kapitálu, poněvadž tato účast na půjčkách a zárukách, na ženevských protokolech a na kontrolním výboru nemá v sobě nic jiného, než že Československo bude zataženo do všech bojů, do všech válečných nebezpečí, které mohou vzniknouti z tohoto porobení Rakouska, z této přeměny Rakouska v kolonii, poněvadž s těmito protokoly přejímá Československo a československý proletariát, vězící v uniformě, závazek provésti po případě i zbraní ženevské protokoly proti rakouskému proletariátu, na jehož útraty se mají ženevské protokoly splniti. To je důsledek ženevských protokolů a také z tohoto důvodu musíme obě předlohy energicky odmítnouti. (Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Pastyřík. Uděluji mu slovo.
Posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Podíváme-li se do Rakouska a hlavně do Vídně, shledáváme, že poměry nejsou tak zlé, jak je líčí páni kolegové z německé strany. Bídu tam nevidět, všude je veselo, živo, zvláště večer, když přímo hýří elektrická světla nejen v krásných výkladních skříních, ale také na ulicích a v nočních lokálech. Jak proti tomu dnes uboze vypadá válkou potrestaný Terst! Tam se může mluviti o nouzi a bídě, ale ne ve Vídni, kde občané zůstali těmi starými - jak byli "flott" Vídeňáky. Skutečně se divím tomu, že pan ministr financí dr. Rašín dnes souhlasí s touto sanací a zárukou, ač sám pronesl s tohoto místa - ovšem v době, kdy ministrem financí nebyl - že nejlepší finanční lék pro Rakousko by byla kaprálská hůl.
Změnil již své stanovisko, že nechává schvalovat tuto předlohu? Já aspoň dosud nevidím, že by se páni Rakušané alespoň trochu polepšili. Ač vidí, jak nás pan ministr věcí zahraničních je hájí, jak se o ně poctivě stará a snaží se jim všude pomoci, stále zůstávají urputnými nepřáteli české věci a slyšíme stesky, že naše česká menšina ve Vídni je stále pronásledována. Přes to, že v naší Československé republice dosud udržujeme mnoho škol německých, i když jsou poloprázdny, naší české větvi na Dunaji páni Rakušané nedopřejí ani jedné veřejně české školy, ba naopak zakazují se tam i soukromé školy. Je vidět, že je to jedno, je-li v čele státu červený socialista či černý křesťanský sociál. Posměšky "böhmischer Wenzel", Servus Březina" slyšíme stále ve vídeňských lokálech při každé příležitosti. A za toto vše jim máme býti ještě povděčni, ačkoliv sami ještě pomoci potřebujeme? Naším přesvědčením je, že je nutno poučiti pány rakouské sousedy, aby se naučili od našich pilných a šetrných občanů pracovat a šetřit a aby v prvé radě hleděli si pomoci sami. Mají mezi sebou dosti velkokapitalistů, kteří jsou nejen majiteli cizích valut, nýbrž mají své majetky jistě uloženy za hranicemi, jinak by nebylo možné, aby dále a bezstarostně "flott" po vídeňsku žili. My se budeme starati o ně a oni se nám, dobrým českým Wenclům, za to na konec vysmějí, jak to dělávali za starého Rakouska. Tenkráte také byly to naše české země koruny svatováclavské, které vydržovaly Vídeň a celé Rakousko. Trváme na tom, že jest povinností vlády, aby v prvé radě starala se o naše finance a upevnění a ustálení naší valuty, která opět, bohužel, rapidně klesá, neboť, dámy a pánové, právě teď jsem se dověděl, že v Curychu česká koruna stála dnes o druhé hodině 15·25 a o třech hodinách 20 minutách již jen na 14, a na naší pražské burse dokonce jen 12·80, tedy za 100 franků platilo se dnes 788 Kč proti sobotním 611 Kč. To znamenalo by jistě katastrofu našeho hospodářsky částečně zlepšeného života pro naši republiku a divím se skutečně, že v této době stará se pan dr. Rašín o to, aby kupoval v Anglii zlato na dukáty s českým lvem, které jistě budou putovat zase do pytlíků těch, kteří výrobky hned zdraží, a bude to v prvé řadě velkokapitál a velkoprůmysl naší republiky, který zase ty dukáty bude sbírat a schovávat, a na tom p. dr. Rašínovi hlavně záleží.
Nesouhlasíme s tím, abychom ať půjčkami nebo zárukami pomáhati sousedním státům, dokud sami nejsme úplně finančně zabezpečeni. V době, kdy v naší republice přijde jen na státních výdajích ročně na jednu hlavu přes 1500 Kč mimo zemské, okresní, obecní a jiné přirážky, nemůžeme zatěžovati naše poplatnictvo ani půjčkami, ani zárukami. Zárukami tím měně, když na ně ani ústřední svazy živnostenské, váleční poškozenci a konečně stavebníci nových obytných domů žádné výpůjčky dostati nemohou. Postarejte se napřed, aby za vaší záruky mohly tyto ústavy zapůjčiti, a pak se starejte o cizí stát. Zdá se nám však, že vládní návrh tento nečelí k tomu, aby sousednímu státu rakouskému bylo pomoženo, jako spíše že tato akce byla podniknuta za účelem, abychom se opět jednou přirovnati mohli k velmocem evropským, Anglii, Francií a Italii, a abychom v dozorčí komisi, která je určena nad rakouskými financemi, měli také právo 20 hlasy rozhodovati, ač jiné podobné státy jako je naše republika, o tuto vymoženost nijakým způsobem se nepředbíhaly. Chceme býti stále všude zastoupeni, ať jakákoliv komise nebo konference se svolá, jakoby se to bez nás neobešlo. Na každou podobnou konferenci posíláme více zástupců než jiné velmoci, aniž bychom se ohlíželi, že státní naše finance zbytečnými výlohami jsou zatěžovány a jen tím trpí. Důkazem většího zastoupení jsou podpisy na protokolech I a II.
Konečně přiznáváme podle pravdy, že máme mnoho pánů s politickou legitimací, kteří jen čekají, aby byli buď vysláni na některou konferenci nebo zvoleni do nějaké komise, aniž by bylo uvažováno, zda je toho potřebí a mají-li potřebnou kvalifikaci. Jen když mají politickou legitimaci!
Je dokázáno, že se již rovnáme jedné velmoci, a to anglické, hlavně co se týče výše našich berních břemen, neboť máme s Anglií největší břemena daňová v Evropě. Pochybuji však, že naše přetížené poplatnictvo vydrží tato břemena tak dlouho platiti, jako bohaté občanstvo velké obchodní Anglie. Děláme se velikými, a jak nám toto velikášství se vyplácí, vidíme právě z předpisu placení za staré dluhy rakouské. Bylo nám předepsáno 41% dluhů rakouských a 17% dluhů uherských, tedy přes polovinu dluhů bývalé rakouské monarchie, ač naše republika polovinou její není.
Ovšem páni vědí, že národ náš dře a šetří, a proto myslí: ať platí za tri! Vláda naše sice zcela oprávněným způsobem proti tomuto nespravedlivému klíči protestuje, ale na druhé straně dobrovolně bere záruky za příští dluhy nynějšího Rakouska. S tímto jednáním strana naše, jako strana středních poplatníků, souhlasiti nemůže a oznamuji jménem našeho klubu, že budeme hlasovat proti této vládní předloze. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Řečnická listina je vyčerpána, rozprava je skončena.
Než udělím slovo p. zpravodaji výboru zahraničního posl. dr. Dérerovi k doslovu, žádám ještě o přečtení návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
I. Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů k tisku 3942:
Vláda se vybízí, aby po dohodě s vládou Velké Britanie, Francie a Italie, jakož i s oněmi vládami, které později přistoupily k ženevské úmluvě, ihned opět zahájila jednání o úvěrních jednáních s vládou republiky Rakouské, a aby místo garanční dohody, sjednané dne 24. října 1922 v Ženevě, sjednala nové úmluvy na tomto podkladě:
1. Vláda Československé republiky požádá vládu Velké Britanie, Francie a Italie, aby, trvajíce na garančním závazku za rakouskou půjčku 650 milionů zlatých korun, převzatém ženevskou dohodou, jakož i zástavách, jež má poskytnouti Rakouská republika podle ženevské úmluvy, vzdaly se
a) výměny politických prohlášení mezi garančními mocnostmi a republikou Rakouskou, stanovených protokolem I,
b) vykonávání kontroly stanovené v protokolu č. II dosazením generálního komisaře a kontrolního komitétu,
c) uplatňování závazků a omezení rozpočtové a berní autonomie rakouského parlamentu, stanovené v protokole III.
2. Kdyby vlády Velké Britanie, Francie, Italie nepřistoupily na návrhy československé vlády, zmocňuje se vláda, aby zahájila přímé jednání s republikou Rakouskou o garanční úmluvě, podle níž Československá republika ručí za půjčky vydané rakouskou vládou až do výše 130 milionů zlatých korun, při čemž budiž dbáno zásad stanovených v 1. odstavci sub a) až c).
3. Pokud se Československé republice vyhražuje v ženevské úmluvě nárok na zaplacení dřívějších úvěrů z půjček, které nově sjedná, budiž tento nárok také pojat do garanční úmluvy, která se nově sjedná.
II. Resoluční návrh posl. dr. Kafky, Kostky a druhů k tisku 3939:
Vláda se vybízí, aby ve vhodné formě učinila prohlášení radě Společnosti Národů, jakož i vládě Velké Britanie, Francie, Italie a Rakouska, že za sebe se vzdává politického závazku, který převzala republika Rakouská v protokole I ženevské dohody ze dne 4. října 1922 a že má v úmyslu neužíti práv na zastoupení v kontrolním komitétu, poskytnutých jí protokolem II zmíněné dohody.
III. Resoluční návrh posl. dr. Lodgmana a druhů k tisku 3942:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Poslanecká sněmovna vyslovuje švýcarskému Příseženstvu svůj podiv nad způsobem, jakým se účastní na podpoře a opětném vybudování Rakouska.