Pondělí 18. prosince 1922

Klademe-li veliký důraz na to, aby zákon o státní podpoře v nezaměstnanosti byl konečně přiměřeným způsobem vybudován, pak činíme to z toho důvodu a v tom přesvědčení, že ještě hodně dlouho budeme museti vystačiti s tímto způsobem podpory v nezaměstnanosti. V minulém roce byl jednou společně projednáván návrh soc.-demokratických poslanců, který zamýšlí značné zlepšení zákona o státní podpoře. Tenkráte odvolávali se na to, že beztoho byl usneseni nový způsob státní podpory v nezaměstnanosti, státní příplatek k podpoře od odborové organisace podle gentského systému. Druhá námitka, jež tenkráte byla činěna proti vydatné nápravě zákona o péči o nezaměstnané, byla, že nezaměstnanost klesá a ve skutečnosti také jí v minulém roce měsíc od měsíce ubývalo a páni z většinových stran myslili a také vláda byla toho názoru, že v Československu budeme brzy venku ze značnější nezaměstnanosti, takže již není třeba prováděti na starém zákonu dalekosáhlé změny. Stalo se to jinak. Zákon o státním příplatku k podpoře v nezaměstnanosti od odborové organisace až dodnes nebyl uveden v platnost a nikdo jistě nevěří, kdo vážně o tom uvažuje, jaké závazky ukládá tento zákon odborovým organisacím, že je možno, aby taková péče o nezaměstnané byla v Československu prováděna, abychom v dohledné době mohli přijíti k tomu, aby ten zákon nabyl účinnosti. My němečtí sociální demokraté jsme toho mínění, že vůbec není možná řádná podpora v nezaměstnanosti ze státních prostředků cestou gentského systému, nýbrž jen na podkladě nuceného pojištění. Jak se proslýchá, má se dnes také připraviti resoluční návrh, kterým se vláda zmocňuje, aby provedla gentský systém v některých povoláních. Tvrdí se, že byly již takové žádosti podány. S takovou myšlenkou se nemůžeme spřáteliti. Má-li se udržeti zákon o státním příplatku k podpoře v nezaměstnanosti od odborové organisace, ač jsou proti tomu silné námitky, pak musí tento zákon býti uveden v účinnost zároveň pro všechny a nesmí se z toho vybírati jednotlivé skupiny, protože by se pravděpodobně při těchto jednotlivých skupinách velmi dlouhou dobu zůstalo. Nechceme, aby to bylo zůstaveno uvážení ministerstva sociální péče, aby jednotlivé skupiny vybíralo a pro ně provádělo gentský systém. Je-li ten zákon podle názoru vlády dobrý a jestliže jen touto cestou může býti otázka pojištění pro případ nezaměstnanosti v Československu řešena, pak se má tohoto zákona užíti pro všechny stejnoměrně. Avšak, jak řečeno, nám bez rozdílu je jasno, že ještě dlouho nebude možno zavésti gentský systém, protože ten zákon byl udělán pro normální poměry, jaké byly v době před válkou. Jsme ještě daleko vzdáleni toho, abychom přišli do takových poměrů. Jeden ministr ovšem v rozpočtovém výboru senátu prohlásil, že jsme na konci krise. Druhý dovozoval, že krise ubývá; chce to odvozovati z toho, že počet nezaměstnaných poklesly jednom měsíci o 4000. Několik dnů později zabývali se otázkou krise průmyslníci a jiný národohospodář, dr. Hodáč, tajemník svazu průmyslníků, který přece také něco musí znáti o hospodářských poměrech v Československu, snad ví tolik o tom, jako ministr obchodu a ministr financí dr. Rašín, ten naproti tomu prohlásil: Blížíme se teprve vrcholu krise, teprve přicházíme k tomu, že budeme musiti snášeti krisi v mnohem zhoršeném rozsahu, a pravil dále ve své řeči, že ještě mohou přijíti pro průmysl hodně trudné doby. Nejsme tedy ještě na vrcholu krise a Hodáč uvedl ve své řeči číslice, jež dokazují, že naprosto tomu není tak, jak bylo prohlášeno v rozpočtovém výboru senátu. Poukázal na př. na to, že v průmyslu sklářském velké procento podniků úplně stojí, že z 30.000 dělníků je 20.000 bez zaměstnání. Poukázal na to, že v průmyslu porculánovém 20 % v tom oboru zaměstnaných vůbec nepracuje, že 36% pracuje zkráceně a že celkem je jen 44% těch, kteří jsou plně zaměstnáni. Pro průmysl textilní nejsou úplná čísla, ale jděte jen do krajů textilních v okresu warnsdorfském, rumburském, šluknovském, do Kraslic, do východních Čech nebo severních Čech, tu vidíte sice v průmyslových vesnicích veliké továrny, veliké podniky, avšak z komínů se nekouří, továrny tiše stojí, jsou po týdny zavřeny a najdete desetitisíce dělníků, kteří musí býti rádi, že jsou 3 neb 4 dny v týdnu zaměstnáni. Mluviti tu o umenšování krise, mluviti o tom, že nyní již nemáme příčiny si stěžovati a v souvislosti s těmito poměry chtíti nám přijíti s tím, že péče o nezaměstnané není naprosto již tak palčivou věcí, to, myslím, musíme se vší rozhodností odmítnouti. Co musí trpěti jednotlivá povolání za nezaměstnanosti, jak ohromné oběti musí vynakládati ti, kteří ještě pracují, to vysvítá ze statistik odborových organisací o podpoře v nezaměstnanosti. Mám zde po ruce jen jednu, ze sklářství, jež je nejtíže postiženo. Tato vyplatila v posledních 3 měsících celkem 827.000 K podpor nezaměstnaným. Projděte jeden svaz za druhým, podívejte se na ty číslice o podpoře v nezaměstnanosti. Všechny odborově organisace musí obětovati statisíce, zakrvácejí se nezaměstnaností, a jsou tak zároveň poškozeny a strženy do společného utrpení nesprávnými cestami, po kterých jde Československo v hospodářské politice. Ještě jedna věc nám dokazuje, jak to vypadá v Československu s krisí. Dnes to již není překvapením a každý ví, kdo se pohybuje na pohraničních stanicích, že den co den sta a sta lidí opouští Československou republiku a hledá si práci jinde. Počet vystěhovalců v posledním roce stoupl. V lednu tohoto roku vystěhovalo se 1943 osoby, v únoru 1852, v březnu, kdy již krise silněji dolehla, stoupl počet na 2585. Na 100.000 obyvatel připadá tedy již v prvých třech měsících 16 vystěhovalců. (Posl. Pohl [německy]: Při tom se nesmí vystěhovati všichni, kteří chtějí!) Ztěžují dělníkům, kteří jinde mají pracovní místo, vystěhování, odpírají z malicherných důvodů pasy a zabraňují jim utéci ze stavu nouze a bídy, nutí je v této zemi setrvati, ačkoliv jinde mají práci. Myslíme, že je to zneuznáváním skutečností se strany koaličních stran, jestliže myslí, že stát vykonal v oboru péče o nezaměstnané vše, co je povinen učiniti, a mýlíte se, myslíte-li, že můžete nezaměstnané uspokojiti několika pouhými frásemi o tom, že jsme v období ubývání krise. Není žádný div, že pobouření v přečetných krajích stoupá a není možno nikomu bráti ve zlé, jestliže si, jsa krisí oddalován od práce, hledí jiným způsobem vydělati chléb. Je to však stát, je to státní správa, je to politika stran většiny, jež ony lidi nutí na cesty, na nichž jich nechceme viděti. Jste odpovědni za to. Jen ještě slovo o počtu nezaměstnaných. V minulém roce nás měsíc co měsíc ujišťovali, že počet nezaměstnaných klesá. Dělali to tak dlouho, až prostě nebylo možno pravdu zakrývati. Letos se musí připustiti, že nezaměstnanost měsíc od měsíce stoupá, a není pravda, velevážení pánové, jestliže se tvrdí, že v číslicích, jež se jmenují o rozsahu nezaměstnanosti, je obsažena veškerá nezaměstnanost. Je mnohem větší, než se vyjadřuje v těchto číslech. Tajemníkem československých průmyslníků je číslice nezaměstnaných 1. října udána 233.394. 1. listopadu 1922 stoupl počet nezaměstnaných na 266.964. To znamená stoupnutí o 34.617. Před krátkou dobou měli jsme v klubu německých sociálních demokratů pořadu a tu učinil nám ministr soc. péče sdělení, že v Československu je na 200.000 úplně nezaměstnaných a že je na 300.000 lidí, kteří mají práci jen občasně. Již číslice, které vydává svaz průmyslníků, jdou daleko za ty, které nám jmenoval ministr soc. péče. Můžeme přes to míti za to, že ani tyto číslice ještě nezabírají celou tu bídu nezaměstnanosti, že jsou daleko vyšší. V počítání částečně nezaměstnaných je taková nepřesnost, taková neúplnost, že naprosto nemůžeme jmenovati nějaké určité číslo, je jistě značně vyšší než 300.000.

Vzhledem k tak ohromné bídě, vzhledem k takovému rozsahu nezaměstnanosti doporučují se podle našeho mínění návrhy a předlohy na zlepšení zákona o podpoře nezaměstnaných samy sebou. Snažili jsme se v sociálně-politickém výboru tyto své návrhy, které jsou vám i dnes k rozhodnutí předloženy, prosaditi, aby byly přijaty. Ale víte ovšem, že dokonce i v nejdůležitějších otázkách sociálně-politických, právě tak jako v jiných otázkách rozhoduje "pětka", a i to, co možno snad jako důvody na poli sociálně-politickém uvésti, úplně zaniká. Je to, jako by se házel hrách na stěnu. Pokusy, prosaditi u nějakého zákona zlepšení, nemají úspěchu. My němečtí sociální demokraté opíráme se při zastupování návrhů, které jsme podali, o usnesení všech tří směrů výborových organisací v Československu, jež se zabývaly péčí o nezaměstnaně. Minulého roku jsme ve společném projevu dokázali, že konečně všichni nezaměstnaní mají býti pojati do státní péče. Letos jsme to ve dvou projevech opakovali. Zůstáváme na linii, kterou jsme dosud dodržovali, protože jsme toho mínění, že státní správa má povinnost starati se o to, aby oběti krise nehynuly, aby nezaměstnaní dostali od státu to nejnutnější k životu. A jestliže stát si myslí, že vydání na péči o nezaměstnané je pro stát břemenem, jež musí býti zmenšeno, pak má konečně vyhověti těm četným návrhům a podnětům, jež již byly učiněny v otázce hospodářské politiky se strany oposice; pak má snižovati u jiných výdajů a peněz použíti k tomu, aby se prováděly nouzové stavby a aby se opatřila práce. Dělníci nestojí o to, aby dostali pár haléřů podpory, jež musí výti často velmi namáhavě vybojovány a vyběhány. Je jim milejší, mají-li práci. Nemůže-li však stát žádné práce opatřiti a jestliže jeho politika přispívá k tomu, aby se krise zvětšovala, pak musí mírniti penězi ve formě podpor bídu nezaměstnaných. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále p. posl. Böhr.

Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Máme týden předvánoční. Avšak z mnoha, velmi mnoha oken dívá se na nás po stránce sociální neradostná vánoční nálada. Trvající průmyslová krise a její příčiny se ještě nezmírnily, musí tudíž zůstati také pomocná opatření. Nyní však se ukázalo, že dosavadní zákon o podporách v nezaměstnanosti měl v praxi velmi mnoho vad. Doporučovalo by se tedy vlastně důkladně zlepšení nebo přepracování tohoto celého, bohužel tak časového zákona. Řada změn se jeví přímo nezbytná.

Podali jsme tudíž, klub německé křesťansko-sociální strany lidově, pode jménem poslanců Schälzkyho a Bobka sněmovně několik naléhavě nutných pozměňovacích a doplňovacích návrhů, o jichž přijetí prosíme. Péče o nezaměstnaně musí býti vybudována. Neboť v mnohých případech trvá průmyslová krise a celá rada závodů je zavřena již přes 6 měsíců. Ve starém zákoně bylo osudné ustanovení o povážlivě krátké lhůtě 6 měsíců. Je mnoho továren, které byly zavřeny již před 1. lednem roku 1922. Řada závodů stála dokonce už před 1. lednem 1922. Tu byly ovšem s vyplácením opravdu nezbytně nutných podpor svízele a potíže; do toho přijde úplné zastavení podpor a přece nikdo nebude moci říci, že zde není nejnaléhavější potřeby. Proto žádáme, aby lhůta pro podporu v nezaměstnanosti byla pro všechny, kdož chtějí pracovati, pokud není žádná příležitost k práci, neomezená, aspoň pro dobu, pokud tyto opravdu abnormální a neutěšené poměry všeobecně potrvají.

Další vada se týká výše podpory v nezaměstnanosti. Že není možno vystačiti s 10 K, obzvláště když dospělí a rovněž nezaměstnaní členové rodiny nejsou do podpory vůbec ani pojati, to nemusím teprve dokazovati početním příkladem. To cítí každý zcela instinktivně a je tudíž zcela oprávněný požadavek, aby pro ty, kdož podléhají povinnému nemocenskému pojištění, vyplácela se podpora nezaměstnaných ve výši nemocenského, což by nebylo zajisté nic přemrštěného, a pro ty, kdož nepodléhají nemocenskému pojištění, aby byl příspěvek, jak toho vyžadují nynější poměry, zvýšen. To tím spíše, poněvadž poukazování na domácí kupní sílu koruny zrovna příliš netáhne, zvláště když dnes zas curyšské zprávy hlásily pokles koruny na něco přes 15.

Nezaměstnanost však kromě dělníků v užším smyslu postihuje také mnoho jiných vrstev, tak obzvláště živnostníky různých oborů, řemeslníky, drobné rolníky a domkáře takových odvětví, kteří jsou v jistých ročních dobách, na př. v zimě, nezbytně odkázáni na mzdovou práci. (Posl. dr. W. Feierfeil [německy]: Dělníci v Rudohoří!) Zajisté, musíme také zdůrazniti obzvláštní trapnou krisi v mnohých územích, jako v Rudohoří, na něž mě právě upozornil výkřik, kde letos sníh zasypal celou sklizeň, sklizeň žita, brambor i píce. To málo, co bylo při vlhkém počasí letošního na slunce chudého léta sklizeno, většinou se zkazilo a shnilo ve stodolách, kde byla polosuchá píce a pod. složena. Tam musí býti rovněž zjednána pomoc. Bohužel ve výboru byla výpomoc pro nezaměstnané t. zv. sezonní dělníky, domkáře, malorolníky atd. zamítnuta. Myslím však, že ani rozvážní sociální politikově z rad většinových stran naprosto nemohou neuznati naléhavou nutnost těchto výpomocí.

Ovšem nejlepším prostředkem k odstranění krise a k odstranění pouhých výpomocí podporou v nezaměstnanosti je znovuoživení výroby, povznesení odbytu, opatření výnosných příležitostí k práci. Nemíním se podrobněji zabývati tímto oborem, neboť v posledních 6 týdnech četní řečníci mé strany a ostatních stran velmi zevrubně promluvili o příčinách nezaměstnanosti a o návrzích, jak ji odstraniti. Rovněž bylo pojednáno o příliš umělých prostředcích pozvedání pražské koruny, jež potom učinilo cizinu kupně neschopnou pro naši domácí výrobu, a bylo si stěžováno na obtíže a nesociální zařízení různých obchodních smluv, zejména na nedostatek právních smluv pro nás vývozní průmysl, na vysoké železniční sazby, na sazby poštovní, na výši našich daní, již vůbec nikde v cizině nepředstihli, dále na obtíže ve veškerém obchodním styku, při dovozních a vývozních povoleních. Povznesení výroby potřebuje na př. zcela určitě jistých technicky zdokonalených pracovních strojů, jež z části není možno u nás dostati, kterých si však mnozí živnostníci a průmyslníci pro ohromné potíže při dovozu a pro strašně vysoké naše celní sazby nemohou opatřiti, takže za takových okolností odběratel se musí raději zříci, aby takto rozmnožoval příležitost k práci a lacinějším zvýšením výroby stal se schopným soutěže při vývozu.

Zcela stručně se zmíním ještě o několika okolnostech, jež by rovněž mohly přispěti, aby podpora v nezaměstnanosti pro mnohé byla lépe uzpůsobena nebo aby byla učiněna zbytečnou. Jednu z nich na př. úřady při vykonávání své povinnosti již asi jistě oznámily ministerstvu, že totiž v celé radě míst, kde nastala průmyslová krise, bude nutno zříditi úřadovny pro hlášení a výplatu nezaměstnaných. V mnohých okresech je několik větších měst, kde počet nezaměstnaných bývá často mnohem větší než v okresním městě, kde je sídlo okresní politické správy. A přes to musejí všichni dělníci stále znovu a znovu docházeti k hlášení a ke kontrole do okresního města, vzdáleného jednu nebo několik hodin cesty; jaká je to ztráta času a jaké potíže, je každému zřejmo. A onen okresní úřad také praví, že po stránce finanční by vyšel laciněji, kdyby takové úřadovny pro hlášení byly zřízeny. V Praze však povolení nedají.

Dále sluší poukázati na to, že by měly být přece jen uspíšeny ony tak často slibované nouzové práce. Na př. pokud jde o severozápadní Čechy, krušnohorská dráha z Hor. Jiřetína přes Brandov do Obernhau nebo v severních Čechách dráha ze Šluknova přes Kaiserwalde do Solandu; spojovací dráhy, které by skutečně zase oživily obchodní ruch, které by tamějšímu průmyslu a tamějšímu dobývání niklové rudy atd. byly požehnáním, které by opravdu zúročily náklad na ně potřebný, dále stavby silnic v různých okresích, jiné nouzové stavby, stavby bytů, podpora bytových družstev, stavba úřednických domků, jelikož bytová tíseň je opravdu ještě do nebe volající, a vůbec nejlepší péčí o odstranění podpory v nezaměstnanosti by byla produktivní práce.

Pánové, zmínil bych se zde ještě o něčem z různých pohraničních končin: je-li zde zástupce ministerstva financí, prosil bych ho, aby působil k tomu, aby bylo pokud možno vyhověno písemnému podání, jež bylo už ministerstvu financí zasláno a jež se týká této důležité věci: Týká se těch našich dělníků, jimž nepřipadá podpora v nezaměstnanosti, kteří však jsou v pohraničních krajích nuceni pracovati v cizině, v cizině nyní se slabou valutou, ať v Sasku nebo v Bavorsku, v Horních či v Dolních Rakousích nebo v jiných sousedních územích. Je zde totiž ustanovení, a zdejší ministerstvo financí je schválilo, že tito dělníci smějí si sem přinášeti potraviny pro sebe nebo pro příslušníky svých rodin na zásobovací knížku, v níž se všechno stále a stále úředně zaznamenává. Ale čeho si dosud nesmějí přinésti, jsou šatstvo a jiné nezbytné předměty potřeby. Uvažte, tito lidé vydělají za týden až za čtrnáct dní 3000, 6000, 10.000, 12.000 nebo 20.000 marek; dělte to nyní 200, jak pak mohou tito lidé, kteří nejsou našemu státu břemenem, kteří jsou pilní, kteří využívají plně pracovního dne, jak si zde mohou opatřiti nejnezbytnější předměty, nesmějí-li si jich bez cla přenésti přes hranice? A při tom clo činí více než celý měsíční výdělek, který tam mají a jaký je výsledek? Za cizí valutu zde nemohou přece ničeho koupit. Tedy domácí živnostníci nejsou poškozováni, ale nouze v rodinách roste velice, strašlivě. Tam za hranicemi jsou ochotni povoliti tento nákup. A aby se zamezily s tím jakékoli neplechy, aby z toho nepovstalo poškozování domácích, daně platících živnostníků, mohly by se všechny tyto věci zaznamenávati do zásobovacích knížek. Co se však děje? Zahraniční celní úředníci onoho člověka propustí, náš však ho nepropustí, i když je to zapsáno v zásobovací knížce. A jaké přímo závratné tresty hrozí takovému nejubožejšímu z ubohých, kdyby se pokusil oklamati celní úřad. Víte, jak tvrdě a přísně se nyní na hranicích postupuje. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

To jsou věci, o nichž jsem zde mluvil, které by zejména nyní v době vánoční přece jen měly každou lidsky cítící mysl, každé srdce pohnouti k tomu, aby byla zjednána náprava. Pánové, dobře činiti znamená mnoho. Loni a také letos byla velká rada věrných, pilně pracujících státních občanů právě o vánocích poškozena ve svých právech, právě o vánocích těžce ohrožena, zkrácena ve svých příjmech. Velectění pánové! I kdyby to už bylo bývalo nutné, což popírám, měli jste projeviti aspoň tolik roztomilosti, obratnosti, jemného smyslu a neprováděti to přímo před vánocemi; působí to dvojnásob surově, dvojnásob necitelně, činí-li se právě v těchto dnech nesociální, řízná opatření. Nynější opatření byla by naproti tomu jakýmsi vánočním dárkem, ale pak nebuďte malicherní, pak se nevyhýbejte těmto požadavkům, jež opravdu nevyžadují na státu žádných finančních obětí, nečiní žádných snad povážlivých nároků, ale nechte zde zavládnouti opravdu vánoční náladu a zejména neodpírejte uskutečnění takových prostých, jen správního odvětví se týkajících opatření, jak jsem se o nich výše zmínil! Ať zde jednou zvítězí dobrá vůle, ať se projeví o vánocích dobrá vůle! Proto doporučuji finanční správě tyto návrhy a doporučuji vám, abyste přijali návrhy ve věcech podpory v nezaměstnanosti, o nichž jsem se zmínil a jen stručně zde o nich pojednal a je odůvodnil. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

1. Návrhy posl. Kučery a soudr.:

I. V čl. I budiž věta pod č. 1 celá škrtnuta.

Místo ní navrhuje se toto znění:

1. Za § 1 vsunuje se tento text:

§ 1 a)

Nárok na podporu v nezaměstnání trvá neomezeně po celou dobu nezaměstnání a pokud veřejná správa státní dle § 12 tohoto zákona nebo jinak nepostará se nezaměstnaným o přikázání práce přiměřené jejich fysickým neb duševním schopnostem.

2. V důsledku § 1 a) zrušuje se v § 3 celý bod 1.

3. § 2. Ustanovení o saisonních dělnících pod č. 8 se zrušuje.

V důsledku toho zrušuje se i celý § 19.

4. V § 4 body 1, 2, 3 o výši podpory budou zníti napříště takto:

(1) Podpora osob uvedených v § 1 činí 16 Kč v obcích do 7000 obyvatel, v obcích nad tento počet 20 Kč denně.

(2) Mimo osobní podporu v nezaměstnanosti obdrží podporovaný rodinný příspěvek pro osoby žijící s ním ve společně domácnosti a výživou na něho odkázané, a to:

1. pro manželku nebo družku, pro otce nebo matku k práci neschopně nebo 60 let staré po 4 Kč.

2. pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 16. roku po 2 Kč.

(3) Celková podpora hlavě rodiny i s rodinnými příplatky nesmí přesahovati denně 30 Kč u osob bydlících v obcích do 7000 obyvatel a 36 Kč denně v obcích nad tento počet.

5. Bod 5 §u 4 se zrušuje.

II. Čís. 2, 3 článku I ponese označení: 6, 7.

V nově označeném čís. 7 sub 2) vynechána buďte slova: "pokud kolektivní smlouvou jsou k tomu vázáni".

III. Jakožto nově číslo 8 článku I navrhujeme:

"§ 7 mění a doplňuje se takto:

Rozhodnutí o žádosti.

§ 7.

(1) O žádosti za podporu v nezaměstnanosti rozhoduje v rámci ustanovení tohoto zákona politický úřad (administrativní vrchnost) první stolice, který nejdéle po 8 dnech ode dne podání žádosti doručí žadateli písemné vyřízení žádosti. Tento úřad na základě předložených dokladů (§§ 5 a 6) vyměří a poukáže podporu ve lhůtě stanovené v § 8 k výplatě berním úřadem.

(2) Do zamítavého rozhodnutí lze se odvolati do 8 dnů k politickému úřadu druhé stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k županovi), který rozhodne a rozhodnutí nejdéle do 14 dnů doručí politickému úřadu I. stolice. Politický úřad I. stolice jest povinen ve dvou dnech rozhodnutí předati žadateli.

Ministerstvo sociální péče rozhoduje o odvolání s konečnou platností do 14 dnů."

IV. Článek 1, čís. 4 budiž označeno jako čís. 9 a jako druhý odstavec vsunuta budiž tato změna:

"V § 12 bod 2 zákona nahradí se peníz 1 Kč penízem 2 Kč, dále peníz 18 Kč penízem 36 Kč."

V. Čís. 5 vládního návrhu ponese označení 10.

2. Pozměňovací návrh posl. Schäfera a soudr.:

Odst. 1 §u 1 zákona budiž škrtnut a nahrazen tímto ustanovením:

§ 1, odst. 1: Příslušníci Československé republiky mají za podmínek, uvedených v tomto zákoně, nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jsouce zaměstnáni podléhali povinnému nemocenskému pojištění.

3. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů ke čl. 1:

§ 1 zákona ze dne 12. srpna 1921 doplňuje se takto:

"(4) Nezaměstnaní vůbec, kteří sice nejsou podrobeni zákonu o nemocenském pojištění, avšak zastavením závodu nebo omezením provozu stali se nezaměstnanými a tím se octli se svými rodinami v hospodářské bídě."

4. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

K § 1 se přidává tento dodatek:

Kromě toho přísluší také malým živnostníkům, dokáží-li, že jsou nezámožní, nárok na podporu nezaměstnaných. Tento nárok se omezuje na dobu trvání nynější hospodářské krise a může jej odvolati ministerstvo sociální péče po vyslechnutí okresní politické správy a zúčastněných živnostenských organisací.

5. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna a druhů k §u 2:

V bodě 1 buďtež škrtnuta slova: "nebo jest z práce vyloučen" a slova "nebo výluky".

Druhá věta počínající slovy "Za výluky" až "výluky" budiž škrtnuta.

Bod 2 §u 2 nechť zní: "Kdo bez důležitého důvodu práci dobrovolně opustili nebo pro zločin, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti byli z práce propuštěni."

Bod 6 nechť zní: "Kdo má ročně přes 8000 Kč příjmu."

Bod 8 budiž škrtnut.

Jako nový odstavec budiž připojeno: "Za příjem ve smyslu bodu 6 nebudiž pokládán nárok na zákonitou výživu proti osobám, které mají příjem přes 20.000 Kč podléhající zdanění."

6. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

V § 2 buďtež škrtnuty body 3 a 8.

7. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů k §u 3:

§ 3, bod 1 uvedeného zákona ze dne 12. srpna 1921 se zrušuje.

8. Pozměňovací návrh posl. Pohla a druhů:

V bodu 1 §u 3 buďtež slova "po do u půl roku" nahrazena slovy "po dobu jednoho roku".

9. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

Výše podpory v nezaměstnanosti stanovená v §u 4 zákona ze dne 12. srpna 1921 mění se takto:

Podpora nezaměstnaných činí 16 K, příspěvek na manželku nebo družku 5 K, příspěvek pro každé dítě až do 14. roku 2 K, při čemž úhrnná částka pro jednu rodinu nesmí přesahovati 25 K denně.

10. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

§ 4 zákona ze dne 12. srpna 1921 se doplňuje těmito ustanoveními:

1. Nezaměstnanému přednostovi domácnosti patří podpora nezaměstnaných bez zřetele na zaměstnání manželky nebo družky. 

2. Svobodní členové domácnosti, kteří zůstali bez zaměstnání, mají nárok na podporu nezaměstnaných i tenkráte, když přednosta domácnosti nemá nároku na podporu nezaměstnaných.

11. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů:

§ 4 uvedeného zákona mění se takto:

"Podpora nezaměstnaných vyplácí se všem osobám oprávněným k nároku, které jsou podrobeny povinnému nemocenskému pojištění ve výši nemocenského.

Pro nezaměstnané, uvedené v pozměňovacím návrhu k článku I, činí podpora nezaměstnaných ve všech obcích 12 Kč denně.

Mimo osobní podporu v nezaměstnanosti obdrží podporovaný rodinný příspěvek pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti a výživou na něho odkázaně, a to:

1. pro manželku nebo družku 3 Kč,

2. pro děti vlastní i nevlastní do dokonaného 14. roku 2 Kč."

12. Pozměňovací návrh posl. Čermaka a druhů:

Odst. 1 má zníti: "Podpora osob uvedených v § 1 činí 12 Kč denně."

Mezi odstavce 2 a 3 budiž vsunut tento nový odstavec:

"Osobám, které mají proti nezaměstnanému, majícímu nárok podle tohoto zákona, nárok na zákonitou výživu a nežijí s ním ve společné domácnosti, vyplácí se rodinný příspěvek přímo."

Odst. 3 má zníti: "Celková podpora nesmí přesahovati denně 20 Kč."

Odst. 4 má zníti: "Členové domácnosti, kteří z výdělku své práce se starali o svou výživu, dostávají v případě nezaměstnanosti podporu nezaměstnaných stanovenou v odst. 1. Tato podpora se nezapočítává do celkově podpory hlavy domácnosti."

13. Pozměňovací návrh posl. Kaufmanna a druhů k §u 7:

K odst. 1: Slova "14 dnů" buďtež nahrazena slovy "8 dní".

Odst. 2 budiž škrtnut a nechť zní: "Do zamítavého rozhodnutí opatřeného důvody lze se odvolati do 14 dnů k politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, načež rozhodne odvolací komise (§ 7 a) s konečnou platností."

14. Doplňovací návrh posl. Tauba a druhů:

Jako nový § 7 a) budiž vloženo:

"V okrsku každé okresní politické správy

(administrativní vrchnosti) první stolice jmenuje ministerstvo sociální péče paritní odvolací komisi, skládající se z dvou zástupců organisací, z dvou zástupců státních finančních úřadů a z jednoho státního úředníka jako předsedy. Pro členy odvolací komise budiž jmenován přiměřený počet náhradníků."

5. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

V § 8 buďtež škrtnuta slova od "po uplynutí" do "nevyplácí".

16. Pozměňovací návrh posl. Schustera a druhů k §u 9:

V odst. 1 budiž po slovech "I. stolice" vloženo "zpravidla".

Odst. 3 budiž škrtnut a změněn. Nechť zní:

"V místech, která jsou vzdálena od vyplácejícího berního úřadu přes 5 km, vyplácejí podpory obecní úřady v zastoupení finanční správy. Ministr financí má právo i v jiných případech uložiti obecním úřadům, aby v zastoupení finanční správy konaly výplaty podpor."

17. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů:

§ 9 uvedeného zákona doplňuje se takto:

Podpora nezaměstnaných budiž vyplácena 24 hodiny po poukázání povolujícího úřadu (§ 8 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n.).

V případech, kdy podpory nezaměstnaných vyplácejí zaměstnavatelé jako zálohy, jsou příslušně berní úřady povinny zaplatiti je v plné výši do 14 dnů. 

18. Pozměňovací návrh posl. Palme a druhů:

Druhá věta odst. 1 (ve změněném znění podle zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n.) budiž škrtnuta a má zníti: "Není-li v místě pobytu podporovaného zprostředkovatelna práce, má se osobní hlášení konati u obecního úřadu."

Odst. 2 budiž škrtnut a má zníti: "Je-li nezaměstnaný nemocen, dostačí vysvědčení, které má lékař napsati bezplatně."

19. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k §u 12:

V odst. 2 nahrazují se slova "18 Kč" slovy "20 Kč". Dále buďtež na konci tohoto odstavce připojena slova: "Zaměstnavatel platí dále plné příspěvky na nemocenské pojištění úrazové a pensijní z vlastního."

V odst. 3 v druhé větě buďtež slova "rodinných, uvedených v §u 4" nahrazena slovy "celkové podpory".

V odst. 4 budiž připojeno "a dopraven do svého bydliště".

20. Pozměňovací návrh posl. Patzela a soudr.:

Poslední věta odstavce 3 §u 12 má zníti: "poskytnou se členům jeho rodiny příplatky rodinné uvedené v § 4".

21. Pozměňovací návrh posl. Grünznera a druhů:

Odst. 1 Slova "9 Kč" buďte nahrazena slovy "15 Kč".

Jako nový odst. 2 budiž vloženo: "Ministerstvo sociální péče nahradí stavebníkovi připadající na něj část příspěvku na pojištění nemocenské, úrazové a pensijní až do výše, která souhlasí se státním příspěvkem uvedeným v odst. 1.

Jako odst. 3 budiž dodáno toto nové ustanovení:

"Bylo-li začato s pracemi na základě rozkazu uděleného podle § 13, poskytne ministerstvo sociální péče pro první 4 týdny státní příspěvek ve výši skutečně vyplacené mzdy, avšak nejvýše v té míře, která jest stanovena tarifní smlouvou nebo jest na místě obvyklá."

22. Pozměňovací návrh posl. Hirsche a druhů:

Jako § 17 budiž pojato toto ustanovení:

"Kdo v době, kdy tento zákon počne účinkovati, dostávají podporu nezaměstnaných nebo uplynutím dosud platné doby, po kterou se podpora poskytuje, ztratili nárok na podporu, počíná běžeti jednoroční doba dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti."

23. Pozměňovací návrh poslance Schweichharta a druhů:

Nynější § 17 bude nyní § 17 a).

24. Pozměňovací návrh posl. Heegera a druhů:

§§ 18 a 19 buďtež škrtnuty.

25. Pozměňovací návrh posl. Häuslera a druhů:

První odstavec nynějšího § 20 má býti takto změněn: "Překročení ustanovení tohoto zákona trestá jako přestupky politický úřad (administrativní vrchnost) první stolice peněžitou pokutou až do 200 Kč, v případě nedobytnosti vězením v trvání jednoho týdne, pokud trestní čin podle platných zákonů nepodléhá přísnějším trestům."

26. Pozměňovací návrh posl. Schälzkyho a druhů:

Omezení doby účinnosti zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n. (§ 23), se zrušuje.

27. Resoluční návrh posl. Patzela a soudr.:

Poslanecká sněmovna určuje, že učitelé na počátku služby jsouce bez místa, mají nárok na podporu nezaměstnaných, ježto pozbyvše místa nebo onemocněvše, ztrácejí své požitky.

28. Resoluční návrh posl. Kučery a soudr.:

Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby ustanovení prováděcího výnosu ze dne 19. září 1921, č. j. 19.500/E, k zákonu o podpoře nezaměstnaných opravilo, popřípadě doplnilo takto: 

Váleční invalidé se ztrátou výdělečně schopnosti menší než 85% mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, která jim musí býti okres. politickou správou přiznána. Jestliže skutečně berou invalidní důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců, musí jim býti přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši diference mezi touto podporou a důchodem, který skutečně dostávají.

Váleční invalidé se ztrátou výdělečné schopnosti 85% a vyšší mají nárok na podporu v nezaměstnání, jestliže dosáhli přes svoji invaliditu pravidelného zaměstnání.

V tomto případě platí o nich totéž, co o invalidech se ztrátou výdělečné schopnosti nižší než 85%.

Totéž, co o invalidech válečných se ztrátou výdělečné schopnosti 85% a více, platí také o invalidech neválečných vůbec bez ohledu na výši ztráty výdělečné schopnosti.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP