Pan posl. Bergman velmi ostře kritisoval předlohu samu. Vytýkal, že zákonem o podporách v nezaměstnanosti podporuje se i dělnictvo, které dosud neprojevilo nejmenší chuti a lásky k práci. Musím znovu důrazně konstatovati, že výtky našemu dělnictvu, jakoby nebylo práce dbalé, jsou nesprávné, jsou, řekl bych, určitým proviněním proti cti dělnictva. Musím znovu konstatovati, že dělnictvo naše nelpí nijak na zákoně o podporách v nezaměstnanosti, a že se důrazně dovolává práce, ale v tom případě, když společnost, stát, není schopen dělnictvu práci opatřiti, myslím, že má určitou povinnost postarati se o to, aby dělnictvo netrpělo do té míry, jako by trpělo, kdyby tohoto zákona nebylo.
Pan posl. Bergman dovolával se oživení zákona o příspěvcích státu k podporám v nezaměstnanosti podle gentského systému. Bylo zde několikráte konstatováno s tohoto místa, že gentský systém nelze v současné době prováděti. Zákon o státních podporách nebo příspěvcích k podporám v nezaměstnanosti byl zpracován pro normální poměry, byl pracován v době, kdy začínala se ukazovati krise v našem průmyslu, a již tehdy, když projednáván byl v soc.-politickém výboru, bylo zdůrazňováno, že v platnost vejíti nemůže, leda tehdy, když průmyslová krise bude odstraněna. Ale průmyslová krise nejen že nebyla zmírněna nebo odstraněna, nýbrž právě naopak, průmyslová krise a nezaměstnanost se o 150% zvýšila. V důsledcích toho není tedy možno, aby zákon o příspěvcích státu k podporám v nezaměstnanosti vešel v platnost, a je tudíž logický důsledek, že zákon o podpoře v nezaměstnání musí býti na další dobu prodloužen.
Pan kol. Bergman ve své řeči dotkl se také po určité stránce sociální politiky našeho státu. Vytkl tomuto státu, že ve své sociální politice zaběhl příliš daleko, že zejména osmihodinná doba pracovní je velikým hříchem spáchaným na našem průmyslu a na našem celém národním hospodářství. Musím důrazně konstatovat, že předběžným šetřením dle výroků samých průmyslníků je nesporně zjištěno, že výkonnost našeho dělnictva i po té době, kdy vešla v platnost osmihodinná doba pracovní, nebyla nijakým způsobem zmenšena (Tak jest!) naopak, že výkonnost dělnictva nynější předčí výkonnost jeho v dobách předválečných. (Výborně! Tak jest!) Vyvrací tedy již tento fakt výtku, že osmihodinová doba pracovní zaviňuje dnešní hospodářskou krisi a z ní vzniklou nezaměstnanost.
Pan posl. Bergman velice si také stěžoval, že prý tento stát dělá politiku jednostrannou, politiku třídní, politiku dělnickou, že opomíjí zájmy našich zemědělců. Vážení pánové, kdo bedlivě sledoval položky v našem státním rozpočtu pro rok 1924, kdo bedlivě sledoval položky v našich zemských rozpočtech, nemůže říci, že by náš stát a naše země nedbaly zájmů zemědělského stavu. Už položky v našich rozpočtech samy usvědčují pana kol. Bergmana z toho, že neměl pravdu, když zde prohlašoval, že stát dělá politiku proti malým zemědělcům.
A nyní několik málo slov chtěl bych říci k vývodům pana kol. Toužila. Pan kol. Toužil podrobil zákon sám dosti ostré kritice a vyvrcholil svou kritiku závěrem, v němž odsuzoval politiku tak zvaných vládních socialistických stran. Činil nás zodpovědnými za to, že v tomto státě neprovádějí se zákony tak, jak by se provádět měly, že politika tohoto státu není taková, aby sloužila zájmům širokých pracujících vrstev. Musím připomenouti panu kol. Toužilovi, že ani on nemá pravdu. Jestliže on prohlašoval, že tento stát dělá politiku třídní, politiku buržoasní, musím mu poukázat . . . (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Langr (pokračuje): . . . na zákony sociálně-politického rázu, které mohou býti vzorem všem pokrokovým průmyslovým státům evropským i mimoevropským. (Výborně!) Je vyvrácena tedy i tato námitka, že náš stát dělal politiku čistě buržoasní, politiku protidělnickou.
Pan kol. Toužil odsoudil naši politiku a prohlásil na konec: Složte vládu, dejte ji do rukou dělníkům a sedlákům!
Vážená sněmovno! Jak by tato vláda dělníků a sedláků vypadala, toho velice jasnou ukázkou je, jak se liší právě tyto dvě vrstvy, dělníci a sedláci, ve svých názorech na tento zákon. Před panem kol. Toužilem mluvil sedlák, s nímž chce pan posl. Toužil dělati vládu, a tu mohl p. posl. Toužil dobře slyšeti, jak tento sedlák odsuzoval sociální reformy tohoto státu a jak mu bylo velice nepříjemné, že stát stará se o nezaměstnané, že stát uzákonil osmihodinnou dobu pracovní. Z vývodů pana kol. Bergmana velmi jasně mohl pan kol. Toužil vypozorovati, že tato vláda sedláků a dělníků by byla nepoměrně horší, než je vláda dnešní, vláda koaliční.
Pokud se týče výtek pana posl. Toužila co do provozování zákona o podporách v nezaměstnanosti, souhlasím s určitými vývody. Souhlasím s tím, že některé okresní správy politické nejsou si dobře vědomy dosahu tohoto zákona, že některé okresní politické správy proti výslovnému duchu a znění tohoto zákona vykládají jej velice špatně v neprospěch nezaměstnaných.
Ale, vážení přátelé, právě tato strohá, tato příliš tvrdá vykládání tohoto zákona nás usvědčuje z toho, že pravdu nemá pan kol. Bergman, jenž tvrdil, že u nás v republice pobírají a zneužívají lidé podporu, kteří na ni nároku nemají, kteří by pracovati mohli, ale nechtějí. Vážení pánové a dámy! Ten, kdo prostudoval zákon o podpoře v nezaměstnanosti, tomu je známo, jak velmi přísná opatření a ustanovení v tomto zákoně byla proti těm, kteří by chtěli tohoto zákona zneužívati. Je tedy vyloučeno, aby lidé, kteří se práce štítí, mohli dobrodiní tohoto zákona zneužíti.
K vládnímu návrhu byla podána celá řada pozměňovacích návrhů a doplňovacích návrhů. Tyto pozměňovací a doplňovací návrhy byly přečteny s presidia a já nemám co podotknouti k těmto návrhům, ať už jsou to návrhy směřující k zlepšení dosavadního zákona nebo k jeho zhoršení, než doporučiti slavné sněmovně, aby předlohu zákona odhlasovala tak, jak byla usnesena výborem soc.-politickým. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. R. Chalupovi.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Projednávání předlohy přirozeně dalo mnohý podnět ke kritice. Pokud tato kritika byla odůvodněna či neodůvodněna, bylo již řečeno předcházejícím zpravodajem soc.-politického výboru. Žel, že této příležitosti bylo použito také k věcem, které nikterak s podporou v nezaměstnání nesouvisejí. Tak jistě, hovoří-li se při této příležitosti o prodloužení 8hodinové pracovní doby, není to to, o co my usilujeme. My chceme totiž nezaměstnanost zmírniti a zmenšovati, a přirozeně prodloužením 8hodinné doby pracovní stávající nezaměstnanost musela by ještě vzrůstati.
Jsme si vědomi mnohých stinných stránek zákona o podpoře v nezaměstnání, ale přece myslím snad, že mínění p. kol. Toužila, že koalice socialistů s měšťáky upevňuje systém kapitalistický, že tím se klamou pracující třídy, je mínění při nejmenším řečeno upřílišněné. Za daných okolností můžeme prokázati, že tato koalice s měšťáky vykonává daleko více než nekoalice, kde socialistické strany stojí mimo vládu. Já doporučuji v této věci velmi pěknou práci pana Lesovského, která byla uveřejněna v "Sociální Revui", kde se ukazuje, na jaké výši sociální pojištění kde je. A tu můžeme konstatovati, že počítáme-li s průměrným výdělkem velmi dobře kvalifikovaného dělníka v Československé republice 38·33 Kč, tedy dostává se podpora v nezaměstnání 20·61%. V Německu mzda kvalifikovaného dělníka - ovšem jsou to data z roku 1922 - činila 294 marek, což odpovídá naší 1·53 Kč, a percentuelně činila podpora tam 9·52%. V Rakousku činila mzda kvalifikovaného dělníka 66.960 K, na našich penězích činilo to 26·78 Kč a percentuelně podpora v nezaměstnání obnášela 11·29 %. V Anglii mzda kvalifikovaného dělníka obnášela více než 13 sh., v našich penězích 93·75 Kč a na podporách v nezaměstnání z této mzdy dostávají v Anglii 18·74%. Ve Francii mzda kvalifikovaného dělníka činí 28 fr., na našich penězích 61·02 Kč. Percentuelně dostává francouzský dělník na podpoře v nezaměstnání pouze 8·03%. Ve Švýcařích obnáší mzda kvalifikovaného dělníka 14·40 fr., v našich penězích asi 90·95 Kč a podpora v nezaměstnání obnáší pouze 3·28%.
Podíváme-li se dále, že tam je podpora v nezaměstnání vyplácena daleko kratší dobu, tedy vidíme, že náš stát jistě je daleko lepší a za daných okolností plní své poslání daleko lépe než v cizině, kde socialisté stojí mimo vlády.
Proti prodloužení zákona nikdo se neodvážil vysloviti. Považuji za svou povinnost, abych doporučil oba dva zákony slavnému shromáždění ke schválení. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Tím jsou doslovy zpravodajů o první předloze skončeny a budeme o ní hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti, a přistupuji ke hlasování o zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4323), kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 4342).
Vzhledem k došlému pozměňovacímu návrhu, dám hlasovati nejprve o tomto návrhu pp. posl. Roschera a soudr., obsahujícím úplně novou úpravu §u 1 osnovy. Nebude-li přijata, dám hlasovati o § 1 osnovy podle zprávy výborové.
Pak dám hlasovati o § 2, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
(Námitky nebyly.)
Námitek není. Tedy zůstane při tom, co jsem prohlásil.
Návrh pp. posl. Roschera a druhů na úplně novou úpravu §u 1 osnovy byl právě přečten a dám tedy o něm hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Roschera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh je zamítnut.
Proto dám hlasovati o § 1 podle návrhu výborů.
Kdo souhlasí s § 1 podle návrhů pp. referentů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Nyní dám hlasovati o § 2, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s § 2, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, je schváleno.
Nyní dám hlasovati o resoluci pp. posl. Hausmanna, Schustera a soudr. Žádám, aby byla přečtena.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
"Vláda se vybízí, aby podle § 19 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., na dobu prodloužení tohoto zákona nařízením stanovila podporu pro sezonní dělníky."
Místopředseda dr. Hruban: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí pp. posl. Hausmanna, Schustera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Osnova obsažená ve zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4323), kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 4342) je přijata v prvém čtení.
Druhé čtení její dám na pořad schůze příští.
Nyní budeme dále jednati o druhé osnově, totiž o zprávě výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4324), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4341).
Udělím slovo k doslovu pánům zpravodajům. Nejprve dávám slovo zpravodaji výboru soc.-politického p. posl. Langrovi.
Zpravodaj posl. Langr: Doporučuji slavné poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona přijala tak, jak byla schválena výborem soc.-politickým.
Místopředseda dr. Hruban: Dávám slovo referentu výboru rozpočtového p. posl. R. Chalupovi.
Zpravodaj posl. R. Chalupa: Vzdávám se slova.
Místopředseda dr. Hruban: Vzdává se slova, budeme tedy hlasovati.
Osnova má toliko 3 články, nadpis a úvodní formuli.
Pozměňovací návrh podán nebyl, dám proto hlasovati o celé osnově najednou.
Není námitek? (Nebyly.)
Není jich.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, jejími třemi články, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém. Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Nyní budeme jednati o dalším odstavci pořadu dnešní schůze, to jest