Zmínil jsem se, že ani obce, ani okresy dostatečným způsobem nepřiskočily na pomoc těm, kteří měli potřebu stavby prováděti. Ovšem, aby zejména okresy tyto povinnosti mohly plniti, a bylo u nich dostatečné pochopení, je třeba, aby pracující vrstvy byly náležitým způsobem v těchto korporacích zastoupeny. Toho dosud není. Nejsou provedeny volby do okresů, existují správní komise. A vzhledem k tomu, co se právě chystá, jest mi učiniti jménem komunistických poslanců toto prohlášení:
Vláda hodlá přikročiti k novému jmenování okresních správních komisí. Na vyzvání ministerstva vnitra rozeslaly již jednotlivé správy politické politickým organisacím upozornění, že okresní správní komise budou rozpuštěny a že na základě posledních voleb a jejich výsledků jmenovány budou nové okresní správní komise. My protestujeme předně proti tomu, aby byl dosavadní neudržitelný stav ve vyšších orgánech samosprávných prodlužován a aby místo řádných voleb došlo opětně k pouhému jmenování vyšších samosprávných sborů a tak princip samosprávy byl potlačován dosavadním absolutistickým systémem.
Dále protestujeme důrazně proti tomu, aby vláda používala této příležitosti k tomu, aby uměle udržela politickou državu dnešních po litických stran na újmu komunistické strany a proti skutečnému stavu, který prokázaly volby do obcí. O úmyslech vlády svědčí tato fakta: Podle proposic expositury - příkladem uvádím - politické správy v Nymburce má býti zastoupení jednotlivých politických stran v okresní správní komisi včetně náhradníků toto: Komunistická strana 12 členů při počtu hlasů dosažených 4.949, republikánská strana rovněž 12 členů při počtu 3065, českoslovenští socialisté 6 členů při počtu hlasů 1.969, sociální demokraté 4 členy při počtu dosažených hlasů 435, živnostníci 4 členy při dosaženém počtu hlasů 1.004, národní demokraté 4 členy při dosaženém počtu hlasů 577, konečně lidovci 6 členů při dosaženém počtu hlasů 2040. Volební číslo bylo v tomto případě 287. Podle tohoto rozvržení počtu členů mělo býti zastoupení takové: Komunisté 17, agrárníci 10, českoslovenští socialisté 6, sociální demokraté 1, živnostníci 3, národní demokraté 2, lidovci 7. Je tedy komunistická strana zkrácena o 5 míst!
Podle disposic okresní politické správy v Jílovém má býti rozvržení míst v okresní správní komisi včetně náhradníků toto: Komunistická strana při počtu 2254 hlasů 6 mandátů, sociální demokraté při počtu 753 hlasů 6 mandátů, českoslovenští socialisté při počtu 1.721 hlasů 10 mandátů, agrárníci při počtu 1.928 hlasů 12 mandátů, živnostníci při počtu 172 hlasů 4 mandáty, lidovci při počtu 473 hlasů 4 mandáty, občanská kandidátka při počtu 254 hlasů žádný mandát, spojené občanské strany při počtu 655 hlasů rovněž nic. Ačkoliv podle úředně zjištěných výsledků volebních v okrese jílovském má komunistická strana třikrát tolik hlasů, jako sociální demokraté, dostává stejný počet zástupců v okresní správní komisi, jako oni, to je 6. (Posl. Koudelka: Kolik by to měla členů okresní správní komise?) Jak je to proponováno, asi 24. To všechno jsou otázky, o kterých se nyní nepotřebujeme šířiti. Ačkoliv měla komunistická strana tamtéž skoro o 1/6 hlasů více než agrárníci, dostává právě polovinu zástupců oproti agrárníkům. Podobné nesprávnosti při jmenování okresních správních komisí dějí se i také na Kladně, Unhošti a v celé řadě jiných okresů. Máme za svou povinnost protestovati proti tomuto novému činu vlády, která měla ihned po obecních volbách odstoupiti, a žádáme ovšem řádné vypsání voleb do okresů, poněvadž jedině tímto způsobem je možno docíliti, aby samospráva okresní byla ve svém složení taková, jak si ji voličstvo samo přeje.
Uvedl jsem tuto okolnost v souvislosti s projednávanou předlohou proto, poněvadž tyto záležitosti jsou tak palčivého rázu, že není možno čekat s protestem, až by zemská politická správa tyto věci vyřídila tak, jak to odpovídá snad potřebám koaličních stran. Je potřebí zavčas upozorniti na postup toho druhu, který neodpovídá naprosto zásadě poměrného zastoupení a který je v rozporu se zásadou demokracie samé. My s takovým řešením otázky naprosto nemůžeme býti spokojeni a žádáme zastoupení, které nám po právu přísluší, tak abychom i v těchto samosprávných korporacích mohli ve prospěch a v zájmu lidu vykonati, co je naší povinností a potřebou. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Žádám, aby byly sněmovně sděleny došlé návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů:
Zákon ze dne . . . . . . . . . ., jímž se prodlužuje působnost zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Působnost zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu se prodlužuje od 1. ledna 1924 až do 31. prosince 1924 s těmito změnami.
Článek II.
§ 25 má zníti:
"Stavby obytných domů zahájené v roce 1924 v obcích, ve kterých jest nedostatek bytů, mohou býti podporovány státem podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje."
§ 27, odst. 1 má zníti:
"Na stavby obytných domů zahájené v roce 1924, které budou dokončeny do konce roku 1925, může býti státem udělena podpora:" (čís. 1, 2 a 3 zůstávají).
Odst. 2 má zníti:
"Podpora může býti udělena komukoliv."
§ 37 má zníti:
"Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby, rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1925 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se začnou v roce 1924 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1925, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 30 let. Sazby daňové, jichž jest užíti pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodů stavby, nadále v platnosti."
§ 38 má zníti:
"Vláda se zmocňuje, aby podporu do 60% stavebního nákladu udělila na úpravu budov
dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím zahájenou v roce 1924."
§ 39 má zníti:
"Úpravy budov uvedené v §u 38 požívají, pokud budou provedeny v roce 1924, úlev poplatkových podle §u 36 tohoto zákona a daňových úlev podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n."
§ 65 má zníti:
"Ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1925."
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.
2. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k § 1:
Navrhujeme škrtnutí tohoto paragrafu a nahrazení tímto zněním:
"§ 1.
Podle ustanovení hlavy I zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., mohou býti pozemky i nadále vyvlastňovány."
3. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů k §u 3:
Místo číslice 600,000.000 Kč se klade 150,000.000 Kč.
4. Pozměňovací návrh posl. Schustera, Kirpalové a druhů:
Na místo §§ 4 až 6 vstupuje nový § 4 tohoto znění:
"Ustanovení hlavy VI zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., jest užíti na všechny žádosti podané až do dne 31. prosince 1923 bez rozdílu, zda bylo žádáno o poskytnutí nebo o zásadní zajištění státní podpory."
5. Návrh posl. Kučery a soudr.:
§ 4 budiž nahrazen tímto zněním:
"§ 4.
V §u 27 zákona z 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., úvod odstavce 1 mění se takto:
"(1) Na stavby obytných domů a na přístavby a nástavby domů v r. 1923 a 1924 zahájené, které budou dokončeny do konce r. 1925, může býti udělena státem podpora."
Dále odst. 2 §u 27 se ruší a má na příště toto znění:
"(2) Podpora může býti udělena komukoliv, kdož do 31. prosince 1923 podali žádost za udělení podpory, řádně doloženou podle §§ 58 a 59 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., dále všem, kdož při prokázané místní potřebě obytných staveb podají doloženou žádost do 31. prosince 1924."
6. Návrh posl. Kučery a soudr. k §u 5:
Navrhujeme tento paragraf celý nahraditi tímto zněním:
"§ 5.
Zápůjčka státem zaručená smí činiti:
1. Jde-li o stavby obecně prospěšných stavebních družstev, obcí, okresů, žup a sociálně-pojišťovacích ústavů, 70% zjištěného stavebního nákladu.
2. Jde-li o stavby jiných osob, než které jsou uvedeny pod č. 1, 45%, má-li stavba jeden až čtyři byty, a 40% zjištěného stavebního nákladu, má-li stavba pět nebo více bytů."
7. Eventuální návrh posl. Kirpalové, Schustera, Hausmanna a druhů:
K §u 5:
V odst. 1 číslice 55% budiž nahrazena 65%, číslice 45% budiž nahrazena 55%.
V odst. 2 číslice 40% budiž nahrazena 50%, číslice 45% budiž nahrazena 55%, číslice 35% budiž nahrazena 45%.
K §u 6:
V odst. 1 budiž číslice 2 1/2% nahrazena 2 3/4% a číslice 2 1/8% nahrazena 2 1/2%.
V odst. 2 budiž číslice 1 3/4% nahrazena 2%, číslice 2 1/8% nahrazena 2 1/4%, číslice 1 1/2= nahrazena 1 3/4%.
8. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové, Schustera, Hausmanna a druhů k §u 7:
Číslice 25 po slovech "na dobu" budiž nahrazena číslicí "30".
9. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů k §u 8, odst. 1:
V poslední řádce škrtají se slova "nejdéle však do 31. prosince 1924."
10. Resoluční návrh posl. Schälzkyho a druhů:
Vláda se vybízí, aby státní úřady upravujíce stavební náklady, braly za základ stav trhu v den zadání.
Tak upravenou částku dlužno stavebníkovi oznámiti do 4 týdnů od předložení žádosti, aby se podle toho mohl říditi ještě při stavbě.
11. Resoluční návrh posl. Schälzkyho a druhů:
Vláda se vybízí, aby krutosti přechodní doby, vyplývající přirozeně z nového zákona, zmírnila věcným vyřizováním žádostí o subvence. Zvláště jde o to, aby novým zákonem stanovené snížení státních podpor faktickými škrty v stavebních nákladech nepůsobilo zpět také na ony žádosti, které by podle práva měly býti vyřízeny podle stavebního zákona ze dne 25. ledna 1923.
12. Resoluční návrh posl. Hausmanna, Kirpalové, Schustera a druhů k §u 4:
Výjimka stanovená pro obce uvedené v §u 15, odst. 1 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., rozšiřuje se na tyto obce: Šluknov, Rumburk, Varnsdorf, Trutnov, Jablonec, Děčín, Benešov n. Pl., Chabařovice, Česká Lípa, Teplice, Duchcov, Trnovany, Bruntál, Bílina, Horní Litvínov, Chomutov, Karlovy Vary, Falknov, Aš, Cheb, Kadaň, Jáchymov, Neydek, Vrbno ve Slezsku, Opava, Kraslice, Hostinné, Broumov, Vrchlabí, Rokytnice, Maršov, Šumperk, Unčov, Šternberk, Svitavy. Frývaldov, Krnov.
Na návrh okresních správních komisí může vláda rozšířiti tuto výjimku také na průmyslové obce zde neuvedené.
13. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Výjimka, stanovená v §u 15 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., a týkající se mnoha měst, budiž rozšířena ještě na Karlovy Vary s obcemi Rybáře, Drahovice, Pirkenhammer, Donice, které tvoří uzavřenou stavební oblast, a na město Jablonec.
Místopředseda Buříval: Návrhy tyto jsou opatřeny dostatečným počtem podpisů a budou předmětem jednání.
Debata jest skončena. Uděluji proto závěrečné slovo zpravodaji výboru soc. politického, panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Vážení pánové, dovolím si aspoň na některé vývody pánů řečníků, kteří promluvili k této vládní osnově, reagovati.
Pan posl. Schubert stěžoval si, že německý venkov poměrně velmi málo vytěžil z výhod zákona o stavebním ruchu. Já bych mu věřil, poněvadž fakt je, že venkov vůbec - nejen německý, nýbrž také český - poměrně málo vytěžil z výhod tohoto zákona. Celkem byl venkov účasten asi 20%, t. j. jednou pětinou na všech nákladech a podporách které stát posud věnoval na podporu stavebního ruchu. Příčiny toho jsou ovšem různé. Není sporu, že bytová nouze aspoň v některých větších městech byla přece jen hodné větší než na venkově, ač nedá se zapříti, že i o bytové nouzi na venkově daly by se vykládati celé romány. A nedá se zapříti, že ze jména nové domácnosti i na venkově musily se spokojiti s obýváním ve stájích, stodolách atd. Je však tady fakt, že venkov nedovedl včas tak využitkovati výhod zákona o staveb ním ruchu, až teprve v poslední době, zejména v tomto roce je velmi patrný příliv žádostí o státní podporu na stavby vůbec. Celkový stavební náklad projektů, které jsou posud podány a posud nejsou vyřízeny, přesahuje skoro 1 miliardu. Už z tohoto velikého obnosu je patrno, že úřady budou míti tento rok hodně práce, aby tisíce žádostí včas vyřídily Budou tedy míti dosti co dělati, i kdyby snad tato novela zákona o podporu stavebního ruchu nebyla uzákoněna. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Pan posl. Schälzky stěžoval si na ob tíže, které jsou spojeny se získáním laciného úvěru na stavby. Tuto stížnost mají nejen občané němečtí, nýbrž i občané čeští. To však všecko souvisí s nynější krisí na peněžním trhu. A bylo-li posud těžko získati laciný úvěr budou tyto těžkosti v tomto a v příštím roce zajisté ještě větší. Věřím p. posl. Schälzkymu, že zejména německé ústavy peněžní se značně zakrvácely válečnými půjčkami. Ale jsem přesvědčen, že naši spoluobčané němečtí ztratili snad ještě více na německé marce nežli na válečných půjčkách. Německé marce daleko více věřili, než naší československé koruně. Tato důvěra v německou marku se jim ovšem velmi špatně vyplatila. Nedá se popříti ani se nedá zatajiti, že naši spoluobčané němečtí jaksi nevěřili nebo nevěří ještě pořádo v existenci tohoto státu a nemají potřebné důvěry v zákony našeho státu. A není pak divu, že tuto svoji nedůvěru musí platiti finančními ztrátami i při těchto zákonech o stavebním ruchu. Tato nedůvěra občanů německých je také příčinou, že mezi sebou poměrně málo zakoupili si stavebních losů, jak se o tom sám zmínil p. posl. Schälzky. Já mohu říci tolik, že dosud, bohudíky, je umístěno již asi za 300 mil. Kč losové státní výpůjčky. Doufejme, že důvěra ve stát a v zákony našeho státu se strany občanů německých se posílí a že budou také lépe využitkovávati zákonů, které Národní shromáždění uzákonilo. Jestliže cítí, že se jim nějaká křivda stala, mám za to, že není vina na straně vlády ani na straně úřadu, nýbrž, že vězí hlavně v mentalitě našich německých spoluobčanů.
K této osnově byly podány v plenu pozměňovací a resoluční návrhy, jak byly zde přečteny. Tyto všechny návrhy byly předmětem jednání ve výboru soc.-politickém. Výbor soc.-politický vyslovil se o nich negativně a tudíž i já doporučuji, aby tyto návrhy byly zamítnuty.
Doporučuji, aby osnova byla přijata tak, jak je otištěna ve zprávě soc.-politického výboru. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji závěrečné slovo druhému zpravodaji p. posl. Biňovcovi.
Zpravodaj posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Na mnohou kritiku, pány řečníky zde přednesenou, měl jsem příležitost odpověděti již při jednání o osnově zákona v rozpočtovém výboru a odkazuji proto pány, kteří se také jednání o této předloze v rozpočtovém a soc.-politickém výboru zúčastnili, na věci, které jsou skutečně příčinou, proč se v jednotlivých obvodech tohoto státu nevyužilo dobrodiní zákona o stavebním ruchu.
Pokud se týče názorů projevených z řad pánů kolegů strany komunistické, poznamenávám, že se opravdu velice podivně vyjímá z jejich úst, když si stěžují, že obce, okresy a stát nekonaly svoji povinnost ve využití zákona o stavebním ruchu. Poznamenávám, že v praktickém našem životě shledali jsme se s naprostou negací právě se strany komunistické, jejíž mluvčí na venkově varovali zejména naše nejchudší obyvatelstvo, aby dobrodiní zákona o stavebním ruchu nevyužívalo. Bylo ovšem jejich snahou, aby šířili i v tomto případě nedůvěru v to, co činí stát, a proto mohou nejchudší vrstvy dělnické třídy naříkati na tu stranu, která má za to, že je representantkyní těch vrstev a která je nutila k tomu, aby nevyužily dobrodiní, které stát poskytuje.
V zásadě se ztotožňuji s návrhy kolegy referenta soc.-politického výboru. Stanovisko rozpočtového výboru k podaným opravným návrhům je totéž, jako stanovisko soc.-politického výboru. V tomto přesvědčení doporučuji slavné sněmovně, aby osnovu zákona přijala ve znění tak, jak je navrženo. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve míním dáti hlasovati o samostatné osnově, kterou podali posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr.
Bude-li tento návrh samostatné osnovy zamítnut, budeme hlasovati na základě osnovy předložené zprávou výborovou, tímto způsobem:
O §u 1 bychom hlasovali ve znění navrženém posl. Kučerou a soudr., nebude-li přijato, ve znění zprávy výborové.
O §u 2, k němuž není pozměňovacích návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 3 hlasovali bychom v úpravě navržené posl. Hausmannem, Schusterem, Kirpalovou a soudr., nebude-li přijata podle zprávy výborové.
K §ům 4 až 6 podali posl. Schuster, Kirpalová a soudr. návrh, obsahující nové znění, nahražující tyto tři paragrafy.
Míním tedy dáti hlasovati nejprve o tomto novém §u 4; bude-li tento návrh zamítnut, budeme o těchto 3 paragrafech hlasovati na podkladě osnovy obsažené ve zprávě výborové takto:
Nejprve o §u 4 ve znění navrženém posl. Kučerou a soudr., nebude-li přijato, ve znění zprávy výborové.
O §u 5 hlasovali bychom ve znění navrženém posl. Kučerou a soudr., bude-li zamítnuto, budeme hlasovati o §§ 5 a 6 najednou, a to v úpravě, kterou navrhují posl. Kirpalová, Hausmann, Schuster a soudr.; bude-li zamítnuta, ve znění zprávy výborové.
O §u 7 hlasovali bychom v úpravě, kterou navrhují posl. Kirpalová, Schuster, Hausmann a soudr., nebude-li přijata podle zprávy výborové.
O §u 8 hlasovali bychom v úpravě, kterou navrhují posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr.; bude-li zamítnuta, ve znění zprávy výborové.
O §§ 9 a 10, o nadpisu zákona a úvodní formuli, k nimž není návrhů, hlasovali bychom ve znění zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati dle uvedeného způsobu hlasování.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Nejprve budeme hlasovati o samostatné osnově, kterou podali pp. posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů:
Zákon ze dne . . . . . . . . . . . . ., jímž se prodlužuje působnost zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Působnost zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu se prodlužuje cd 1. ledna 1924 až do 31. prosince 1924 s těmito změnami.
Článek II.
§ 25 má zníti:
"Stavby obytných domů zahájené v roce 1924 v obcích, ve kterých jest nedostatek bytů, mohou býti podporovány státem podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje."
§ 27, odst. 1. má zníti:
"Na stavby obytných domů zahájené v roce 1924, které budou dokončeny do konce roku 1925, může býti státem udělena podpora:"
(čís. 1, 2 a 3 zůstávají).
Odst. 2. má zníti:
"Podpora může býti udělena komukoliv."
§ 37 má zníti:
"Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby, rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1925 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se začnou v roce 1924 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1925, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 30 let. Sazby daňové, jichž jest užíti pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodů stavby, nadále v platnosti."
§ 38 má zníti:
"Vláda se zmocňuje, aby podporu do 60% stavebního nákladu udělila na úpravu budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím zahájenou v roce 1924."
§ 39 má zníti:
"Úpravy budov uvedené v §u 38 požívají, pokud budou provedeny v roce 1924, úlev poplatkových podle §u 36 tohoto zákona a daňových úlev podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n."
§ 65 má zníti:
"Ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1925."
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924.