Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenou samostatnou osnovou, jak ji navrhují pp. posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr., prosím, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Budeme tudíž nyní hlasovati na základě osnovy, předložené správou výborovou.
O §u 1 budeme nejprve hlasovati ve znění návrhu pp. posl. Kučery a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k § 1:
Navrhujeme škrtnutí tohoto paragrafu a nahrazení tímto zněním:
"§ 1.
Podle ustanovení hlavy I. zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., mohou býti pozemky i nadále vyvlastňovány."
Předseda: Kdo souhlasí s § 1, jak jej navrhují pp. posl. Kučera a soudr., prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 1 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 podle zprávy výborové je schválen.
Teď budeme hlasovati o § 2 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 je schválen podle zprávy výborové.
O § 3 budeme hlasovati podle návrhu pp. posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů k §u 3:
Místo číslice 600,000.000 Kč se klade 150,000.000 Kč.
Předseda: Kdo souhlasí s § 3, jak jej navrhují pp. posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 3 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 3 je schválen podle zprávy výborové.
K §§ 4 až 6 podali pp. posl. Schuster, Kirpalová a soudr. návrhy, obsahující nové znění, nahrazující tyto tři paragrafy. Dám tedy hlasovati o tomto novém §u 4.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
4. Pozměňovací návrh posl. Schustera, Kirpalové a druhů:
Na místo §§ 4 až 6 vstupuje nový § 4 tohoto znění:
"Ustanovení hlavy VI. zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., jest užíti na všechny žádosti podané až do dne 31. prosince 1923 bez rozdílu, zda bylo žádáno o poskytnutí nebo o zásadní zajištění státní podpory."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto novým § 4, jak jej navrhují pp. posl. Schuster, Kirpalová a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh tento je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o § 4 ve znění navrženém pp. posl. Kučerou a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
5. Návrh posl. Kučery a soudr.:
§ 4 budiž nahrazen tímto zněním:
"§ 4.
V §u 27 zákona z 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., úvod odstavce 1 mění se takto:
"(1) Na stavby obytných domů a na přístavby a nástavby domů v r. 1923 a 1924 zahájené, které budou dokončeny do konce r. 1925, může býti udělena státem podpora."
Dále odst. 2 §u 27 se rusí a má napříště toto znění:
"(2) Podpora může býti udělena komukoliv, kdož do 31. prosince 1923 podali žádost za udělení podpory, řádně doloženou podle §§ 58 a 59 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., dále všem, kdož při prokázané místní potřebě obytných staveb podají doloženou žádost do 31. prosince 1924."
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Kučery a soudr., týkajícím se § 4, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh p. posl. Kučery a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o §u 4 podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 4 je schválen podle zprávy výborové.
K § 5 je zde návrh pp. posl. Kučery a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
6. Návrh posl. Kučery a soudr. k §u 5:
Navrhujeme tento paragraf celý nahraditi tímto zněním:
"§ 5.
Zápůjčka státem zaručená smí činiti:
1. Jde-li o stavby obecně prospěšných stavebních družstev, obcí, okresů, žup a sociálně-pojišťovacích ústavů, 70% zjištěného stavebního nákladu.
2. Jde-li o stavby jiných osob, než které jsou uvedeny pod č. 1, 45%, má-li stavba jeden až čtyři byty, a 40% zjištěného stavebního nákladu, má-li stavba pět nebo více bytů."
Předseda: Kdo souhlasí s § 5, jak jej navrhují pp. posl. Kučera a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Kučery a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o §§ 5 a 6 v úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Kirpalová, Schuster a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
7. Eventuální návrh posl. Kirpalové, Schustera, Hausmanna a druhů:
K §u 5:
V odst. 1 číslice 55% budiž nahrazena 65%, číslice 45% budiž nahrazena 55%.
V odst. 2 číslice 40% budiž nahrazena 50%, číslice 45% budiž nahrazena 55%, číslice 35% budiž nahrazena 45%.
K §u 6:
V odst. 1 budiž číslice 2 1/2% nahrazena 2 3/4% a číslice 2 1/8% nahrazena 2 1/2%.
V odst. 2 budiž číslice 1 3/4% nahrazena 2%, číslice 2 1/8% nahrazena 2 1/4%, číslice 1 1/2% nahrazena 1 3/4%.
Předseda: Kdo souhlasí s §§ 5 a 6 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Kirpalová, Schuster a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Teď budeme hlasovat o §§ 5 a 6 podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 5 a 6 jsou schváleny podle zprávy výborové.
U § 7 máme úpravu, jak ji navrhují pp. posl. Kirpalová, Schuster a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
8. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové, Schustera, Hausmanna a druhů k §u 7:
Číslice 25 po slovech "na dobu" budiž nahrazena číslicí "30".
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, jak jej podali pp. posl. Kirpalová, Schuster, Hausmann a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 7 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina, § 7 jest schválen podle zprávy výborové.
Při § 8 máme zase úpravu, jak ji navrhli pp. posl. Hausmann, Kirpalová, Schuster a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
9. Pozměňovací návrh posl. Hausmanna, Schustera, Kirpalové a druhů k §u 8, odst. 1:
V poslední řádce škrtají se slova "nejdéle však do 31. prosince 1924."
Předseda: Kdo souhlasí s § 8 v té úpravě, jak ji navrhli pp. posl. Hausmann, Schuster, Kirpalová a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 8 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, § 8 jest schválen podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o §§ 9 a 10, o nadpisu zákona a úvodní formuli ve znění zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, §§ 9 a 10, nadpis zákona a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Zbývá nám rozhodnouti o resolucích.
Jest zde resoluce výboru rozpočtového, uvedená ve výborové zprávě. Tu netřeba číst.
Kdo s ní souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina, resoluce výboru rozpočtového jest schválena.
Dále resoluce posl. Schälzkyho a soudr. o úpravě stavebních nákladů; žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
10. Resoluční návrh posl. Schälzkyho a druhů:
Vláda se vybízí, aby státní úřady upravujíce stavební náklady, braly za základ stav trhu v den zadání.
Tak upravenou částku dlužno stavebníkovi oznámiti do 4 týdnů od předložení žádosti, aby se podle toho mohl říditi ještě při stavbě.
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou resolucí pp. posl. Schälzkyho a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, resoluce tato jest zamítnuta.
Jest zde dále druhá resoluce týchž pánů poslanců, týkající se urychlení vyřizování žádostí o subvence. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
11. Resoluční návrh posl. Schälzkyho a druhů:
Vláda se vybízí, aby krutosti přechodní doby, vyplývající přirozeně z nového zákona, zmírnila věcným vyřizováním žádostí o subvence. Zvláště jde o to, aby novým zákonem stanovené snížení státních podpor faktickými škrty ve stavebních nákladech nepůsobilo zpět také na ony žádosti, které by podle práva měly býti vyřízeny podle stavebního zákona ze dne 25. ledna 1923.
Předseda: Kdo souhlasí s touto druhou přečtenou resolucí pp. posl. Schälzkyho a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, resoluce jest zamítnuta.
Dále je zde resoluční návrh pp. posl. Hausmanna, Kirpalové, Schustera a druhů, týkající se rozšíření seznamu obcí.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
12. Resoluční návrh posl. Hausmanna, Kirpalové, Schustera a druhů k §u 4:
Výjimka stanovená pro obce uvedené v §u 15, odst. 1 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., rozšiřuje se na tyto obce: Šluknov, Rumburk, Varnsdorf, Trutnov, Jablonec, Děčín, Benešov n. Pl., Chabařovice, Česká Lípa, Teplice, Duchcov, Trnovany, Bruntál, Bílina, Horní Litvínov, Chomutov, Karlovy Vary, Falknov, Aš, Cheb, Kadaň, Jáchymov, Neydek, Vrbno ve Slezsku, Opava, Kraslice, Hostinné, Broumov, Vrchlabí, Rokytnice, Maršov, Šumperk, Unčov, Šternberk, Svitavy, Frývaldov, Krnov.
Na návrh okresních správních komisí může vláda rozšířiti tuto výjimku také na průmyslové obce zde neuvedené.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali páni posl. Hausmann, Kirpalová, Schuster a druzi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, resoluční návrh jest zamítnut.
Konečně jest nám rozhodnouti o resolučním návrhu pp. posl. inž. Kalliny a soudr., který se týká rozšíření seznamu na Karlovy Vary. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
13. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Výjimka, stanovená v §u 15 nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n., a týkající se mnoha měst, budiž rozšířena ještě na Karlovy Vary s obcemi Rybáře, Drahovice, Pirkenhammer, Donice, které tvoří uzavřenou stavební oblast, a na město Jablonec.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, již navrhli pp. posl. inž. Kallina a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, resoluční návrh tento jest zamítnut.
Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu dnešní schůze a měli bychom vyříditi odst. 4. Poněvadž však není rozdána ještě tisková zpráva výborová, odkládám projednání tohoto odstavce do příští schůze. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Přikročím k odstavci 5., jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Mlčocha, aby podle § 51 jedn. řádu udělena byla důtka posl. inž. Lad. Novákovi.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Černý. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Ve sněmovní schůzi dne 30. listopadu tohoto roku užil p. ministr Novák ve své odpovědi p. posl. Mlčochovi, který mluvil o neudržitelnosti systému povolovacího v ministerstvu obchodu, tohoto výroku: "Pan posl. Mlčoch předložil svůj materiál sněmovně a já nevěřím, že v několika hodinách mohl sehnati tak veliké množství materiálu. Musil ho míti po ruce již delší dobu a je tudíž spoluviníkem na takových věcech."
Tímto prohlášením p. ministra Nováka cítil se p. posl. Mlčoch uražen na cti a žádal písemně na předsednictvu posl. sněmovny, aby p. ministrovi Novákovi byla udělena důtka a posl. Mlčochovi dáno zadostiučinění.
Předsednictvo poslanecké sněmovny přikázalo přípis p. posl. Mlčocha ústavně-právnímu výboru ku podání dobrého zdání o tom, pokud a zda § 51 jedn. řádu, kde jedná se o udělení důtky poslancům, lze užíti také na poslance, je-li ministrem, čili jinými slovy, možno-li podle tohoto paragrafu uděliti poslanci, i když je ministrem, důtku. Ústavně právní výbor po všestranné, podrobné a vyčerpávající debatě přišel k přesvědčení, že možno §u 51 jedn. ř. užíti na poslance i v případě, když je ministrem, a nutno proto proti němu postupovati tak, jako proti každému jinému poslanci, tedy že možno uděliti důtku i ministrovi.
V důsledku tohoto dobrého zdání ústavněprávního výboru byla záležitost tato postoupena výboru imunitnímu k rozhodnutí o vině a k podání ústní zprávy poslanecké sněmovně ve lhůtě 48 hodin. Imunitní výbor vyšetřil velmi podrobně celou záležitost za přítomnosti jak p. ministra Nováka, tak i p. posl. Mlčocha a dospěl k přesvědčení, že ani na té ani na oné straně nebylo úmyslu osobně urážlivého, což p. posl. Mlčoch oproti p. ministru Novákovi již ve výboru a ve sněmovně doznal a což rovněž i p. ministr Novák v imunitním výboru výslovně prohlásil v tom smyslu, že výrokem ve sněmovně proneseným nechtěl p. poslance Mlčocha viniti ani přímo ani nepřímo z korupce ani z úplatkářství a že ho také výrokem tímto nemínil osobně uraziti.
Pan posl. Mlčoch pak prohlásil, že toto vysvětlení p. ministra mu úplně postačuje.
Na základě těchto okolností nabyl imunitní výbor přesvědčení, že p. ministr Novák vinen není, v důsledku čehož se také usnesl navrhnouti posl. sněmovně, aby p. ministru Novákovi důtka udělena nebyla.
Předseda: Podle § 51 našeho jedn. řádu má sněmovna slyšeti zpravodaje, po něm vyslechnouti též uraženého i provinilého, poté má se usnésti bez další rozpravy prostým hlasováním, zda se má uděliti důtka.
Udílím nejprve slovo p. posl. Mlčochovi. (Hlasy: Není zde.)
Není přítomen. Ztrácí slovo.
Udílím slovo panu posl. inž. Novákovi.
Ministr inž. Novák: Vzdávám se slova.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby důtka udělena nebyla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla neuděliti důtku a tím vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Teď přikročíme k odst. 6, jímž jest:
6. Druhé čtení osnovy zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice (tisk 4321).
Prosím pány poslance, aby neodcházeli.
Zpravodajem za výbor pro veř. zdravotnictví je místo nepřítomného a omluveného p. posl. Konečného p. posl. Kubál, zpravodajem za výbor rozpočtový p. posl. Bradáč.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Kubál: Nemám.
Zpravodaj posl. Bradáč: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím osnova zákona je schválena ve čtení druhém a vyřízen odst. 6. pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 7, jímž jest:
7. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně (tisk 4355).
Zpravodajem za výbor pro dopravu a veř. práce je pan posl. Molík.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Molík: Nemám.
Předseda: Budeme hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 7. odst. pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 8, jímž jest:
8. Druhé čtení osnovy zákona o přesunu příslušnosti ve věcech vyvlastnění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle zák. čl. XLI:1881 (tisk 4312).
Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. dr. Dérer.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Nemám.
Předseda: Zpravodaj nemá korektury, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.
Tím je vyřízen odst. 8 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 9, jímž jest:
9. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel (tisk 4343).
Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Černý, za výbor rozpočtový p. posl. dr. Nosek.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Černý: Nemám.
Zpravodaj posl. dr. Nosek: Nikoliv.
Předseda: Zpravodajové nemají korektur, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátním. Tím je vyřízen odst. 9 denního pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 10, jímž jest:
10. Druhé čtení osnovy zákona, kterým mění se ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 4358).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr. Dérer.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Nemám.
Předseda: Pan zpravodaj nemá korektury, budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím je vyřízen odst. 10 pořadu.
Přejdeme k odst. 11, jímž jest:
11. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje zmocnění dané vládě v § 2 zák. ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 4362).
Zpravodajem za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností je pan posl. Netolický, za výbor zahraniční pan posl. Hrušovský.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Netolický: Nemám.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Nikoliv.
Předseda: Páni zpravodajové korektur nemají, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 11 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 12, jímž jest:
12. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 4364).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr. Matoušek. Má snad nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čteni souhlasí s osnovou tohoto zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení druhém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení. senátu.
Konečně přejdeme k odst. 13 pořadu, jímž jest:
13. Druhé čtení osnovy zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borže (tisk 4339).
Zpravodajem za výbor dopravní je pan posl. Jar. Marek, za výbor rozpočtový pan posl. dr. Medvecký.
Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Jar. Marek: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tudíž hlasovati.
Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Další druhá čtení odkládám do příští schůze, ježto neuplynula ještě naším jednacím řádem předepsaná lhůta.
Vrátíme se k odloženému odstavci prvému, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4325) o výši daně z cukru (tisk 4366).
Zpravodajem je pan posl. Roudnický, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Roudnický: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona o výši daně cukerní spojoval dosud pod dvojím titulem vybírání daně cukerní, totiž daň a přirážku. Vybírati přirážku 16 Kč za 100 kg čisté váhy k dani cukerní bylo povoleno do konce roku 1923 zákonem z 20. července 1922. Poněvadž finanční správa nemůže postrádati příjmu plynoucího z daně a přirážky cukerní, jeť v rozpočtu preliminováno 164 mil. korun výnosu cukerní daně i přirážky, a ježto není tato daň tak tíživá jako byla před válkou, kdy činila 50% prodejní ceny, vládní návrh prodlužuje vybírání přirážky na dobu další a při tom z důvodů administrativních a technických ke zjednodušení práce spojoval daň s přirážkou cukerní ve výši 54 Kč.
Avšak rozpočtový výbor setrval na zásadě, aby dosavadní způsob vybírání byl ponechán, totiž aby zůstal i nadále způsob vybírání cukerní daně s cukerní přirážkou.
Jako referent rozpočtového výboru tedy navrhuji, aby byl návrh vládní přijat se dvěma změnami v §u 1, alinea 1: aby totiž místo slov "100 kg čisté váhy 54 Kč" položeno bylo "100 kg čisté váhy 38 Kč" a pak aby k této alinei byla přidána doložka tohoto znění: "K této dani vybírati se bude prozatím do konce roku 1924 daňová přirážka ve výši 16 Kč za 100 kg čisté váhy."
Změna provedená v alinei 2 §u 1 je jenom stylistická úprava.
Doporučuji, aby návrh zákona o výši daně z cukru byl přijat podle zprávy rozpočtového výboru. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" pan posl. Dietl a pan posl. Bubník.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 20minutovou.
Námitka proti tomu není? (Nebyla.)
Námitek není. Uděluji slovo panu posl. Dietlovi.
Posl. Dietl (německy): Dámy a pánové! Příležitost k rozpravě o dani z cukru nechceme si nechati ujíti, aniž bychom se nezabývali cukerním hospodářstvím ve státě. Stojíme tu proti velké a mocné organisaci, která dovedla učiniti všechny spotřebitele poplatnými, která dovedla rafinovaným řízením prováděti měsíčně uvolnění tak, aby se obyvatelstvu dostalo jen takového množství cukru, co měsíčně spotřebuje, která dovedla míti v ruce každý měsíc tvoření cen. Nyní byla s vládou navázána vyjednávání o tvoření cen samých. Položíme-li za základ analysu 16.9 kg provedenou odborníkem Sazimou, poskytne 94 % cukru, 2.5% vody, 1.2% popela atd. Rendement činí 87.79. Cukerní ceny platí vždy za 88% rendement. Loni činil výtěžek z řepy 17% cukru a podle jeho výpočtu dávalo by to cenu 247.16 korun za cukr surový. Jisto je, že v tomto roce je výtěžek cukru větší, že výsledky sklizně a dobrým zdarem řepy se obsah cukru percentuelně zvětšil; a dnes máme bursovní cenu 275 korun za surový cukr z Ústí n. L., takže vyplývá ve prospěch cukrovarů rozdíl 28 korun, který není oprávněn. Nyní vláda vyjednává s cukrovarníky o stanovení cen na celý rok.
Pokud možno se o tom něco dověděti, má zůstati cena stará, a to 430 korun, avšak má býti zachována přirážka dopravní. Je-li to spravedlivé, to je jiná otázka. Že však musí zasáhnouti vláda, že musí jednati rychle, vysvítá z toho, že cukrovarníci odeslali v měsících říjnu a listopadu velmi značné množství cukru, že také prosince hodně využívají, aby hodně odeslali, poněvadž se počítá všeobecně s tím, že světová cena surového cukru, která je přece vlastně cenou spekulační, klesne. Podle odhadů Willeta a Graye, tedy nejznamenitějších lidí v americkém cukerním průmyslu, činí sklizeň surového cukru v tomto roce pro třtinový cukr 13 milionů tun a pro cukr řepný 6 milionů, tedy více cukru o 1·1 milionu tun proti roku loňskému. Když tedy je tak příznivý výsledek sklizně, pak bychom museli a měli se domnívati, že to bude také míti vliv na ceny, a museli bychom prospěch a výhodu takové větší sklizně míti také v tomto státě. U nás v Československu se zvětšila osetá plocha z 1356 ha na 1601 ha a sklizeň se odhaduje na 5,108.000 tun, tedy značně výše než roku loňského. Loni jsme měli 4 1/2 milionů tun, takže máme vyšší sklizeň cukru skoro o 600.000 tun než loni.
Mají-li býti účastni těchto výsledků také spotřebitelé, pak by bylo nutno snížiti cenu cukru. Obě skupiny, jak cukrovarníci - surovárny a rafinerie - tak i řepaři dovedli pevnou a dobrou organisací strhnouti na sebe vliv na tvoření cen, a obětí takové politiky jsou ovšem spotřebitelé. Avšak také stát by měl užíti k ochraně spotřebitelů všeho, co je v jeho moci, měl by pečovati o to, aby cukr mohl býti spotřebitelům prodáván laciněji. Vláda by měla využíti prostředků, jež má v ruce, tím, že by omezila vývoz a spojila by jej s jistými podmínkami, neboť při vývozu vydělávají cukrovarníci těžké miliony. Z tohoto titulu by tedy docela dobře mohla stanoviti snížení domácích cen na přirozenou cenu výrobní, a tím již by se samo přivodilo zlevnění cukru. Vláda by mohla pomoci také tím, aby bylo dosaženo snížení cen, že by se zřekla přirážky 16 Kč při jednom metrickém centu, která má dnes opět býti usnesena a má platiti na dlouhou dobu. Z počátku, když byl zákon předložen, vypadalo to mnohem hůře! Vláda zamýšlela stanoviti cukerní daň 54 Kč ze 100 kg na trvalo a omezení zákona na určitou dobu stará předloha neznala. Avšak došlo to přece tak daleko, že se daně zase dělí, a to že se stará daň 38 Kč ponechává a vybírá přirážka 16 Kč, že se předloha zákona omezuje časově, že po určité době končí a pak že Národnímu shromáždění je dána opět příležitost mluviti o dani samé. Kdyby vláda těchto 16 Kč zrušila a kdyby také bylo možno vynutiti na cukrovarnících příslušnou slevu, bylo by možno snížiti cenu cukru ve státě na snesitelnou míru.
Na sjezdu cukrovarníků v Mariánských Lázních, kde byli páni pohromadě, zabýval se pan předseda ve své zahajovací řeči rovněž cukerními cenami. Pravil, že se konala vyjednávání s vládou, že kartel se snažil přesvědčiti ji o nutnosti mírného zvýšení, ačkoli cukrovarníci sotva by byli povinni k takovému dohodování. Tedy pánové mluví velmi pyšně, domnívají se, že jsou neobmezenými vládci, že mohou ceny diktovati, jak chtějí. Praví tu: "Pohrůžkou" - tedy nyní mluví již jinak - "pohrůžkou zákona požadovacího viděli jsme se nuceni podržeti staré ceny". Jsou tedy prostředky jimiž mohou býti i páni cukrovarníci přinuceni bráti při stanovení cen zřetel na domácí potřebu, a v moci vlády by bylo, aby těchto prostředků použila, aby také zde dosáhla příslušné ceny. Daň z cukru je všechno, avšak jen ne populární. Pamatujete-li se, již v dřívějších dobách byly sváděny pro cukerní daň tuhé boje. Ve starém Rakousku byla cukerní daň jednou zvýšena §em 14 a celou zemí se valila bouře, která se zvláště v Čechách prudce rozzuřila. Tehdy německé a české občanstvo bojovalo vedle sebe, společně demonstrovalo proti zvýšení daně, všemi prostředky se proti tomu bránilo. A také roku 1910, když se v rakouském rozpočtovém výboru projednávala otázka drahoty, byl ve výboru za podpory poslanců českého národa přijat návrh, aby byla daň z cukru zrušena. Návrh ve sněmovně ovšem neprošel, avšak byl příznačný pro náladu, a kdyby pánové z českého národa byli zůstali věrni svým tradicím, museli by i nyní vystoupiti proti cukerní dani a obrátiti se proti dani, která velmi tíží a jistě je jednou z nejtěžších.
Cukerní daň má vynésti částku 165 milionů. Mluvíme-li o deflačním rozpočtu, říkáme-li, že všechny ceny musí dolů, má-li vláda vykonávati tlak a vliv na všeobecné tvoření cen, pak by bylo nutno počíti především u velkoprůmyslníků, počíti tam, kde by snížení cen bylo skutečně třeba. Takovou cílevědomou politiku bychom podporovali a vítali co nejradostněji, snažili bychom se tu spolupomáhati, aby toto snížení bylo také viděti! Pak by bylo možno mluviti o deflaci, pak by bylo možno učiniti snesitelným i život chudých dělníků, dosáhnouti, aby mzdy, které jsou nyní následkem odbourávání mezd podrobeny snížení, dostačily k uspokojení potřeb.
Včera prohlásil zástupce vlády v rozpočtovém výboru, že cukr není zvláště důležitou potravinou. To je přece s vědou v ostrém rozporu, neboť právě cukr je jednou z nejdůležitějších potravin, jmenovitě pro děti, poněvadž zvláště podporuje vývin kostí. Domníváme se tudíž, že musí býti učiněno všechno, aby se zvýšila možnost požívání cukru, poněvadž se to dotýká také zdraví lidu, poněvadž by větší spotřeba cukru měla jistě velkou cenu pro výchovu a vzrůst dětí. Tím by se potírala rachitis a nemoci s ní spojené. Proto nutno ceny snížiti, nutno je učiniti snesitelnými, aby každý mohl spotřebovati takové množství cukru, jakého potřebuje. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Bubník.
Posl. Bubník: Vážené paní a pánové! Vláda předkládá návrh zákona, podle kterého má se dosavadní daň z cukru, která činí 38 Kč z 1 q s přirážkou k ní ve výši 16 Kč, ponechati, a to do konce r. 1924.
Původní návrh zní ovšem jinak. Na místo daně s přirážkou měla býti jednotná daň ve výši 54 Kč ze 100 kg. V poslední chvíli, následkem snad nějakých rozporů mezi koalovanými stranami a za tím účelem, aby před veřejností přece jen to nevypadalo příliš divně, že parlament československý denně hlasuje pro některou, zejména chudé obyvatelstvo velmi zatěžující daň, ustoupila koalice od původního svého návrhu a předkládá nyní ve změněné formě vládní návrh, kterým se zavádí daň 38 Kč a kromě toho se ponechává 16korunová přirážka.
Před válkou byla cena cukru 90 K za 1 q. Po skončení války stoupla cena na 300 K, pak byla vyšroubována spekulací cukrovarníků a rafinerií cukru na 500-700 Kč. Loňský průměr činil 430 Kč.
Při projednávání tohoto zákona je třeba si vzpomenouti na to, jaké jsou hlavní zdroje příjmů Československého státu. My jsme již několikráte s tohoto místa poukázali na nešvar a naprosto zvrácenou finanční politiku Československa, že základy finančního hospodaření státu československého spočívají na nepřímých daních a pak na t. zv. daních spotřebních.
Jedním z těch velmi těžkých břemen daňových je právě daň z cukru. Vynese průměrně podle prelimináře rozpočtového 164 milionů korun, čili můžeme říci, 1/2 mil. korun denně ve prospěch státní pokladny. Uvalením daně z cukru je vlastně postižen chudý stav. Jestliže dříve cukr byl snad poživatinou vzácnou, patřil-li k pochoutkám, kterých si jen někdo mohl dopřáti, od nějakých 20, 30 let stal všeobecně užívanou poživatinou, čili spotřebním prostředkem, kterého užívá každý a zejména dělnické rodiny, poněvadž dělnická rodina je dnes odkázána jak ráno při snídani, tak večer k večeři a někdy i v poledne na hrnec kávy a suchý chléb. Do kávy, která je třebas uvařena z náhražek, musí si dáti kus cukru, má-li ten lektvar míti nějakou chuť. Ten cukr musí kupovati chudý člověk, poněvadž ho kupovati musí, chce-li si svůj denní pokrm učiniti stravitelný. Proto není správné, když bylo v rozpočtovém výboru řečeno, že není to tak veliké zatížení, že nejde o všeobecný konsum. Naopak je nutno říci, že při cukru se jedná o artikl, který je všeobecnou poživatinou, a že to jsou vrstvy nemajetné, které konsumují v největším množství cukr. Jde ovšem také o užívání cukru k produkci cukrovinek a všelikých luxusních výrobků cukrářských. O tom nemůžeme mluviti, jako bychom chtěli s našeho stanoviska nějakou slevu. Ty je možno zavedením luxusní daně nějakým způsobem zatížiti. Ale co tomu řekne dělnictvo a ostatní nemajetné vrstvy, které jsou odkázány na konsum cukru?
Zavedením anebo ponecháním daně z cukru s příslušnou přirážkou 16korunovou znamená ponechání dosavadních hrozných daňových břemen, která dolehnou zejména na proletariát český.
Daň není jedinou součástkou, která zvyšuje cenu cukru, kromě spekulace podnikatelů soukromých atd. Je tu ještě jedna důležitá položka, na kterou nesmíme zapomínati. To je dovoz cukru na místo konsumu. Na příklad v Praze musí se cukr odebírati ze vzdálených továren, takže průměrně můžeme počítati dovoz za 1 q cukru na 25 až 30 Kč. Sečteme-li tedy daň přirážku a dovoz dohromady, dostaneme obnos 84 Kč, čili tolik, co stál před válkou 1 q cukru sám o sobě. Dneska cena ta je pateronásobná, a jestliže vláda přichází s návrhem zákona, podle kterého má býti ponecháno zdanění cukru, tím právě zadržuje zlevňovací vlnu.
Tím dává si vysvědčení, že je jedním z kompasciscentů, zdražujících jeden z nejdůležitějších artiklů spotřebních.
V Praze samé kromě toho připadá ještě zvláštní zatížení. Musí se platiti tak zvaná daň potravní na čáře, která obnáší 10 Kč, takže Praha, která sama o sobě je obklíčena hranicí, na které se vybírá daň spotřební, má cukr poměrně ještě dražší, než kdekoliv jinde.
Mám zkušenost, že dělá se s cukrem neodpovědná spekulace, že cukr se zadržuje, že nedostává se v patřičném množství jen za tím účelem, aby získali prodavatelé, majitelé cukrovarů a rafinerii. Bylo by třeba, aby pro rozdělování cukru byly zde orgány, které by měly na starosti tuto agendu, totiž starati se o dostatečné množství cukru a příděly cukru korporacím a organisacím, které odebírají cukr ve velkém. Proto činíme návrh, aby k tomuto účelu byla ustanovena zvláštní rozdělovací komise, ve které by byly zúčastněny také spotřebitelské organisace. Kromě toho podali jsme již ve výboru návrh - který ovšem, jako všechny návrhy, které jsme podali jménem svého klubu, byl zamítnut koalovanými stranami - aby vláda, chápajíc své sociálně-politické poslání, zejména k nemajetným vrstvám, cukr, který se dodává spotřebitelským organisacím, konsumním spolkům do určité částky, do jedné pětiny zprostila daně a aby tento cukr nezdaněný byl prodáván nezaměstnaným dělníkům. Tyto návrhy jsme předložili k rozhodnutí také plenu.
Kdyby zde rozhodoval skutečný zájem chudé populace československé, tyto návrhy by musely býti přijaty. Poněvadž však u nás jsme si zvykli na docela prosté odhlasování velkých předloh, které se podobá strojovému zařízení, máme velmi slabou naději, že tyto návrhy budou přijaty. Ale my je zde podáváme, abychom tak mohli veřejnosti ukázati, jak se zachová většina československého parlamentu k důležitým potřebám československého proletariátu. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Žádám, aby byly přečteny podané návrhy.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Návrh posl. Dietla, dr. Holitschera a druhů:
Navrhuje se, aby se přes návrh přešlo k pořadu.
2. Resoluční návrh posl. Dietla, R. Fischera a druhů:
Přes dobré žně a mimořádně vysoké zisky z exportního cukru cukerní průmysl hrozí stále zvýšením ceny cukru, ač již od počátku cukerní kampaně byly ceny svévolně zvýšeny bez jakýchkoliv důvodů.
Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění při poradách o návrhu o dani z cukru podala zprávu, jaká opatření byla učiněna nebo na jaká se pomýšlí, aby bylo přivoděno přiměřené snížení cukerních cen.
3. Resoluční návrh posl. Hackenberga, Häuslera a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby poslanecké sněmovně podalo v nejkratší době přehlednou zprávu o výsledcích žní a o vývozu cukru.
4. Resoluční návrh posl. Tauba, Dietla, R. Fischera a druhů:
Vláda se vybízí, aby tak rychle, jak jen možno, podala poslanecké sněmovně zprávu o opatřeních k úhradě potřeby cukru ve státě.
5. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby 1/5 odběru cukru spotřebitelských organisací dělnických zprostila daně a přirážky z cukru.
6. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby zřídila rozdělovnu cukru, v níž by byly zastoupeny spotřebitelské organisace.