Ministerstvo obchodu a živností náleží k nejsmutnějším kapitolám závěrečného účtu se stanoviska poplatnictva. Rozpočet r. 1920 činil 17,328.184 Kč. Vydáno však bylo pouze 8,009.008 Kč, takže úspora činí 9,319.175 Kč. Při tomto ministerstvu, které má za úkol podporovati snahy obchodu, průmyslu a živností, spořeno bylo usilovně ve všech jeho titulech, zejména při obchodním zpravodajství, zvelebovací akci průmyslové, vývozní a živnostenské; spořeno bylo při podpoře kursů a přednášek, živnostenského pokusnictví a zkušebnictví, dokonce při úvěru pro živnostníky válkou poškozené uspořeno bylo 433.000 Kč, ač ku podpoře lázeňského ruchu vydáno bylo 452.678 Kč. Marně hledal ten, kdo za účelem léčby v našich lázních dlel, pozoruhodnější počet cizinců.
Oba naše výdělečné podniky, ministerstvo pošt a železnic, vykazují značné překročení rozpočtu, a to první o 179 mil. korun, druhé o 2 miliardy korun. Z částky 179 mil. korun připadá 28 mil. na placení moučné dávky za poštovní zaměstnance, k čemuž Stálý výbor dal svolení.
Značné překročení prelimináře u ministerstva železnic má podle odůvodnění svůj původ v úpravě platů i vedlejších požitků železničního zaměstnanectva, v nepředvídaném vzestupu cen provozních hmot, zejména uhlí, v důsledku zavedení uhelné dávky, v rozdílu mezi kupní a prodejní cenou režijního uhlí vydávaného zaměstnancům. Nevýhody kamerálního účetnictví zjevny jsou zejména u těchto dvou ministerstev. Účetnictví to je nepřehledné a roční ztráty nejsou zjevny tak, aby v pravý čas pochybené mohlo se napraviti. Lze proto vítati zavedení obchodního účtováni ve všech státních podnicích, na základě jehož sestavování bilancí je přehlednější a snazší. Dále nutno prohlásiti, že všechny státní podniky, ať hutě, železárny, mincovna, lázně, lesy, pily, idoly, pošty, telegrafy a železnice, jsou vysloveně výdělečné podniky, v nichž nutno pracovati podle zásad soukromého podnikání. Obyvatelstvo má právo žádati, aby podniky ty byly řádně vedeny a spravovány a přispívaly čistým ziskem k udržování rovnováhy ve státním rozpočtu.
Při kap. XXVI Úřad pro zahraniční obchod byl v §u 1 "Podporování a zařizování institucí sloužících zahraničnímu obchodu" překročen rozpočet o 3,682.572 Kč 70 h, k čemuž však Nejvyšší účetní kontrolní úřad souhlasu nedal. Bylo by zajímavo zvěděti, kdo odpovídá za toto překročení.
Ministerstvo zemědělství překročilo rozpočet téměř o 9 milionů Kč. Z toho připadá 1 milion Kč na nákup cizozemských výrobků pro státní ústav pro rozpoznání zvířecích nákaz. Z toho plyne poučení, že výroba podobných specielních předmětů by u nás nalezla vhodné pole. Hospodářství lesů a statků nevykazuje očekávané rentability a jeví se býti žádoucím, aby těžba dřeva a produktů zemědělských vykazovala vyšší hospodářské výsledky.
Ministerstvo spravedlnosti vykazuje v příjmech zvýšení o 11,085.585 Kč, jež padá na vrub neočekávaného zvýšení výtěžku z práce trestanců. Při této příležitosti opakuji přání z kruhů řemeslnictva, aby trestancům nebyly přidělovány k práci řemeslné výrobky, nýbrž aby tito hlavně v příznivé době roční použiti byli při pracích melioračních, regulačních, ke stavbě cest a podobně. (Posl. Pik: To by zase dělnictvo připravili o práci!) To bude míti také co dělati, jest toho mnoho.
Značné překročení rozpočtu nastalo u ministerstva veřejných prací, a to o 243 milionů korun, a to z převážné části na účet báňských závodů. Jen báňské ředitelství v Podbřezové je pasivním přes 104 miliony Kč, v Mostě 101 milion Kč. Důvody tohoto značného deficitu měly by se jednou řádně vyšetřiti a měla by se hledati náprava. Nedovede-li stát v těchto železárnách hospodařiti bude lépe je postoupiti někomu, kdo to lépe dovede. Odůvodnění tohoto značného překročení, v němž se praví, že překročení souvisí s nákladem na osobní platy zaměstnanců ústřední správy a vládního komisariátu, na cestovné a diety přiděleného personálu a četné inspekční cesty, nemůže uspokojiti a svědčí spíše o nehospodárnosti a nevhodném obchodním vedení podniků.
Při stavbách silnic uspořeno bylo 9 1/2 milionů korun, při stavbách mostů 7 1/2 milionů korun. Úspora tato spočívá v okolnosti, že projektované silnice a mosty nebyly vůbec stavěny.
Nákup budov pro diplomatické zastoupení ve Vídni, v Římě, v Haagu a Berlíně za celkovou částku 17 1/2 milionů korun provedeno bylo, zvláště pokud jde o Berlín a Vídeň, v době nevhodné. Vzhledem k valutovým poměrům mohl vynésti malý odklad koupí těch několik milionů úspory. Usnesením ministerské rady, která podlehla úplně svodům předsedy Pozemkového úřadu dr. Viškovského, byl také zakoupen dům "na Košíku" pro řádné vybudování Pozemkového úřadu, jak se praví - v odůvodnění. V závěrečném úctu figuruje první splátka pro tento účel 1,068.017 Kč. Jak známo, stalo se toto usnesení proti vůli úsporné komise, která ukazovala na to, že ani touto nákladnou koupí nebude Pozemkovému úřadu vyhověno, ježto nebude lze k nastěhování úřadu nájemníky v pravý čas vykázati. Předpověď ta se splnila, a Pozemkový úřad hledá v této době nájem dalších místností. To je ta soustředěnost, kterou bylo tehdy při koupi domu operováno. To je rehabilitace pro úspornou komisi, a není příčiny, proč by nemohla zahájiti opět svou úspěšnou činnost.
Ministerstvo pro zásobování lidu vydalo na lichevní dohled o 4,698.000 Kč více z pramenů vyšších příjmů: z diference ceny cukru, vývozních poplatků, příjmů z rozdílu cen při obchodech Československé dovozní a vývozní společnosti, z poplatků u tuků a jiných. Intensivní dohled, jaký se prováděl ještě v r. 1920 lichevními orgány, stal se časem téměř zbytečným, a proto také zaměstnává se menší počet sil. Živnostnictvo vede proti ministerstvu zásobování oprávněný boj a žádá za jeho zrušení, neboť nadešla doba, která splnění tohoto požadavku plně opravňuje.
V příštích závěrečných účtech rozloučíme se s kapitolou XXIV. "Opatření přechodné doby poválečné", s kapitolou XXV. "Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správy" - a s kapitolou XXVI. -"Úřad pro zahraniční obchod".
Vzhledem k tomu, že dosavadní rozpočty státních příjmů a výdajů živnostnictvo neuspokojují, neboť se na něm požadují velké povinnosti a nedávají se mu plná práva, dále že na živnostenské hospodářské a kulturní účely věnují se jen pranepatrné částky, nebude náš klub, který zastupuji, hlasovati pro tento závěrečný účet. Za to bude hlasovati pro resoluci, v níž se vláda žádá, aby Národnímu shromáždění byly také předkládány účetní závěrky zemských fondů a fondů zeměmi spravovaných. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Chtěl bych se několika větami dotknouti poznámek některých pánů řečníků, v prvé řadě toho, co řekl pan posl. Dietl. Jako výtku přednesl, že správa rozpočtového výboru asi za hodinu po dokončení jednání rozpočtového výboru byla již ve sněmovně rozdávána tiskem. Já neshledávám v tom žádné závady, ba naopak jen důkaz velké výkonnosti hlavní státní tiskárny, která zprávu po dokončení jednání v rozpočtovém výboru, podepsanou místopředsedou rozpočtového výboru, ihned obdržela, do tisku, a v krátké době předložila sněmovně hotové výtisky.
Dále pozastavoval se pan posl. Dietl nad preliminovanými obnosy výnosu daní, které ve skutečnosti byly daleko vyšší. Nevím, s jakým pocitem on toto faktum konstatoval, ale pro nás je to radostná skutečnost, že daň preliminovaná výnosem nižším, aniž se ve větším procentu vybírala, skutečně vynesla daleko více.
Co se týče formy, v jaké byl závěrečný účet předložen, bylo by si přáti, aby bylo pro příště zřejmě vyznačeno, že ten účet má 2 přílohy, a to přílohu "Státní meliorační fond" a přílohu "Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku za rok 1920". Toto vyznačení bude potřebí uvésti hned na titulním listě tisku, aby bylo viděti, že to není pouze účet výdajů a příjmů na rozpočtu a mimo rozpočet, nýbrž také těchto dvou fondů: fondu melioračního a fondu, který se sestavuje z výnosu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.
Účetní závěrka je velmi pečlivě sestavena a sluší za to dík vzdáti vzhledem k velikým těžkostem, které sestavování doprovázely, v prvé řadě Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. V druhé řadě ovšem velkou zásluhu na výsledku této účetní závěrky - a vlastně největší zásluhu - má poplatnictvo, které do té míry plnilo svou povinnost, ze bylo možná takovou příznivou účetní závěrku sestaviti a parlamentu předložiti.
Nemaje dále, co bych přičinil, prosím, slavnou sněmovnu, aby závěrečný účet za rok 1920 tak, jak byl předložen Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, s oběma přílohami, s přílohou "Státní meliorační fond" a přílohou "Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku za rok 1920", schválila a dále aby schválila resoluci, o které jsem se již dříve zmínil. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati nejprve o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za r. 1920 a potom o resoluci výboru rozpočtového.
Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za r. 1920, jak je obsažen ve zprávě, s přílohami "Státní meliorační fond" a "Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku za rok 1920", nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je závěrečný účet státní za rok 1920 schválen.
Teď je nám ještě rozhodnouti o resoluci výboru rozpočtového, jež je obsažena v tištěné zprávě a kterou tedy nedám přečísti.
Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna schválila také resoluci, a vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke druhému odstavci, jímž je: