2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění některá ustanovení o trestání válečné lichvy (tisk 4433).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. posl. dr. Černý.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Černý: Nikoliv.
Předseda: Není jich. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona uvedeného tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Přejdeme k odst. 3 pořadu, jímž je:
3. Zpráva výboru branného k vládnímu návrhu zákona (tisk 4397) o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 4471).
Zpravodaj za výbor branný je p. posl. Vahala. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Vahala: S Vláda předložila osnovu zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské. Tato osnova není pro nás nic nového budována je na staré rakouské osnově z roku 1912, 235 ř. z., je však rozšířena o požadování motorů a aeroplánů. Vláda vyhražuje si právo požadování dopravních prostředků, koní, mezků, oslů, vozidel obyčejných, motorických vozů a aeroplánů a stanoví jasně v této osnově, že v historických zemích jsou povinni majitelé jak zvířat tak i dopravních prostředků hlásiti u představenstva obce, na Slovensku a Podkarpatské Rusi notářským úřadům své dopravní prostředky k soupisu. Když tento soupis byl proveden, dohodne se ministerstvo národní obrany s ministerstvem zemědělství a ministerstvem vnitra, nařídí pak svody ke klasifikaci koní a dopravních prostředků. Klasifikace koní má jednu zvláštní novost, že nefungují při ní jako ve starém Rakousku 3 odhadci z kruhů občanstva, nýbrž 2 odhadci vojenské správy, a to důstojník a veterinář, pouze jeden odhadce z kruhů chovatelských, kdežto dříve byli zástupcové z kruhů chovatelských tři. Vláda nabyla při poslední mobilisaci zkušeností, že byli příliš vysoko ceněni koně a v důsledcích toho dává nyní jen jednoho zástupce z kruhu chovatelů. Při klasifikaci koní jsou vyhlášeny v prvé řadě směrné ceny, podle kterých budou se evidenční koně odváděti, a to stanoven jsou různé kategorie pro koně jezdeckého, tažného a t. zv. soumara. Když nenastane zde dohoda mezi vojenskými kruhy a zástupcem chovatelů, fungujícím jako odhadce, může se nanejvýše přistoupiti na 25% zvýšení ceny. Vyšší cena se nepřipouští. Pokud se týče ostatních koní, kteří nejsou poděleni evidenčními listy a zapsáni jsou k válečným úkonům, rozhodne se o jejich ceně až v případě potřeby, když by je stát při mobilisaci nebo mobilisaci na zkoušku potřeboval. Pak budou pro ně stanoveny pevné ceny, a to úměrné stávajícím poměrům.
Pokud se týče klasifikace motorových povozů a letadel je stanoveno rovněž, že takové motory musí se dostaviti na svodná místa opatřeny certifikáty, aby vláda viděla, jaké vlastně motory po ruce má, hodí-li se pro službu v zázemí nebo pro pole. Motorové vozy jsou poděleny evidenčními listy buď pro službu v poli, v zázemí, nebo jsou uznány za neschopné. Ceny vozů těch stanoví znalci, a to - znalci od automobilového oddělení ministerstva národní obrany a zástupci továren, které! takové motory vyrábějí.
Pokud se týče aeroplánů, děje se rovněž tak a aeroplán nesmí se vzdáliti z místa, na kterým jej převzal stát.
Co se týče přebrání ať už vozidel nebo sil tažných, děje se toto buďto do vlastnictví a nebo na základě úplaty. Po 60 dnech, když stát byl požádal dopravní prostředek na základě úplaty, přechází takový dopravní prostředek do vlastnictví státu. Když však stát předal dopravní prostředek po mobilisaci nebo mobilisaci na zkoušku zpět, musí býti uplatněna oproti státu do 4 neděl náhrada, do 14 dnů musí býti však vada, která byla snad skryta při předávání, státu oznámena. Tato věc je velmi důležitá zejména pro chovatele hospodářských zvířat, když byla jejich zvířata převzata za úplatu od státu. Stává se, že mnohdy takové zvíře skrývá v sobě nebezpečnou chorobu, poněvadž vystaveno jsouc při mobilisaci účinkům povětrnosti, často onemocní ať už chřípěcím nebo influenzou nebo jinou nemocí. Často se stává, že takový kůň přiveden do domu nakazí ještě ostatní zvířata hospodáře a tím způsobuje hospodáři veliké škody. A v takovém případě bude moci majitel požadovati náhradu na státu.
Pěkným zjevem v této osnově je také, že stát pamatuje na chov koní, že osvobozuje v této osnově plemenné klisny, zanesené v plemenné knize a taktéž se sajícími zvířaty. Staré výhody, které v rakouském zákoně byly uvedeny, zůstávají zde nadále v platnosti, takže na př. koně, které slouží účelům hasičstva, účelům zdravotní služby, pro lékaře, zvěrolékaře, pro účely policejní, jsou od válečných úkonů osvobozeny, ovšem, že musí se tyto nároky uplatniti.
Poslední odstavec zákona mluví o trestech. Samozřejmě, že tresty, které v tomto zákoně jsou uvedeny, jsou dosti velké. Není možno nechati bez trestu občany, kteří by se chtěli těchto povinností v dobách vážných zbaviti tím, že by svého koně nebo svoje vozidlo nějakým způsobem poškodili, aby ho nemusili odevzdávati. Tresty jdou do 6 měsíců a do značné výše peněžité pokuty.
Vážená sněmovno! Poněvadž tento zákon má pro bezpečnost státu neobyčejnou důležitost a poněvadž je také nutno, aby stát pro případ válečného konfliktu měl předem rozpočteno, kolik hybných, tažných a motorických sil nebo obyčejných vozů má k disposici, aby mohl je stejnoměrně na celou říš rozděliti, doporučuji slavné sněmovně tuto předlohu ku přijetí.
Zároveň doporučuji ku přijetí resoluci branného výboru, která jaksi stanoví přesně, kdo vlastně má býti vybírán za znalce ať už vojenské nebo civilní. Poněvadž jsme měli obavu, že by z toho, kdyby jako při poslední mobilisaci byli vybíráni znalci příliš staří, kteří dávno odumřeli stávajícím hospodářským poměrům, mohla vzejíti hospodářská škoda zase jednotlivcům, přijal branný výbor tuto resoluci, jíž uloženo vládě, aby při výběru dbala toho, aby osoby, které mají prováděti tuto klasifikaci, byly odbornými znalci a zároveň znalci hospodářských poměrů.
Doporučuji také tuto resoluci slavné sněmovně ku přijetí. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo národní obrany ku projednávání tohoto odstavce dostavil se odborový rada dr. Vorel.
Zahajuji debatu. Zapsáni jsou: na straně "proti" pan posl. Jokl, na straně "pro" pp. posl. Knirsch a R. Bergman.
Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 15 minut.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Dávám slovo panu posl. Joklovi.
Posl. Jokl (německy): Pánové! Bedlivému pozorovateli jednání v této sněmovně zajisté neušlo, že vždy, když parlamentní mlýn jde na prázdno, když sice klepá, ale positivně nepracuje, když jsou dnes rozpory v koalici, vynořují se vojenské osnovy. Neboť v tomto případě jsou většinové strany úplně za jedno a mohli jsme vždy ještě zjistiti, že při poradách o vojenských osnovách začíná přímo dostih o přízeň vojenské správy. Právě při této osnově mohlo se to zjistiti zcela zřetelně; měly tak na spěch, aby tento zákon schválily, že ve schůzi branného výboru, v níž teprve zákon byl přikázán, začalo se hned s projednáváním. Této poníženosti vůči bůžku militarismu dlužno také připsati na vrub, že u nás na tomto poli se schvalují nejnehoráznější zákony. Ministr zahraničních věcí pan Beneš filosofuje v cizině, v odzbrojovacím výboru Svazu národů, doma se však militarisuje celý stát a celé obyvatelstvo. Příkladem pro správnost tohoto úsudku jest předložený návrh zákona.
Již pan zpravodaj upozornil na to, že jsme v Rakousku měli zákon, že koně, oslové, mulové a povozy mají býti podrobeny odvodu a doslovně stojí ve starém zákoně, že "v případě války nebo při doplnění vojska na válečný stav musejí býti odevzdány", při čemž přecházejí v majetek státu. Tento zajisté hluboce sahající zákon nedostačuje však našim vojenským diktátorům a oni usilují o schválení nového zákona, jenž daleko přesahuje starý návrh. Rozdíl mezi starým zákonem a novým návrhem jest, že podle návrhu možno povolati a odvésti koně, osly, muly a povozy také v míru ke cvičení. Tedy nedosti na tom, že národní hospodářství jest beztak ohromně zatíženo cvičeními ve zbrani vojáků, toto zatížení národního hospodářství má býti stupňováno do nedohledna tím, že se národnímu hospodářství odejmou také dopravní prostředky. Neboť jest samozřejmo, že se tato cvičení nebudou konati v zimě, nýbrž v době od jara do podzimu, tedy právě tehdy, když se každého povozu nutně potřebuje k polním pracím. A musím již říci, že velice pochybuji, že se najde ministr, jenž se zřetelem na očekávané velké škody způsobené takovým cvičením povozů by se odvážil naříditi takové cvičení.
Připomenul bych rád, že vaše stanovisko nebylo vždy takové. Když se v roce 1912 rakouská poslanecká sněmovna radila o zákoně o válečných úkonech a také o zákoně o odvodu dopravních prostředků, byl to právě Čech Exner, jenž energicky žádal a navrhoval, že koně a povozy mohou býti povolány jen při vypuknutí války. Dnes však jdete touto předlohou mnohem dále. Myslíme však, že by úplně postačilo udržení staré osnovy a navrhujeme tedy, aby veškerá ustanovení, podle nichž možno také v míru povolati dopravní prostředky, byla škrtnuta.
Velice pronikavě zasahující kapitolou jest také otázka náhrady škody. Všude, kde se v návrhu zákona mluví o náhradě za převzaté dopravní prostředky, nacházíme slova "náhrada podle obecné ceny." Tu bych rád zjistil, jak nedbale jest vypracována celá osnova zákona. Stanoví totiž, že obecná cena nesmí býti vyšší než 10% mírové ceny. Ježto však, jak jsem se již zmínil, užije se tohoto zákona také v míru, jest otázkou, jaká cena bude přijata. Byl tedy starý zákon prostě opsán a nebylo ani chvíli pomýšleno na to, že se ho bude užívati za zcela jiných poměrů. Navrhujeme převzetí za skutečnou cenu a navrhujeme dále se zřetelem na to, že při dočasném odevzdání dopravních prostředků, tedy jestliže dopravní prostředky nebudou státem převzaty, jelikož v tomto případě nemá býti poskytnuta žádná l náhrada, aby také za opotřebování byla zajištěna náhrada státem. Jest charakteristické a rovněž novým důkazem pro ledabylé vypracování návrhu zákona, že na příklad jest sice l řeč o cvičeních, avšak nikde v zákoně se ani jedním slovem nenaznačuje, jak dlouho tato cvičení mohou trvati. Mohou tedy, prakticky vzato, dopravní prostředky býti povolány ke cvičení, aniž by majetník dostal náhradu a toto cvičení může trvati také měsíce. Těžkým nedostatkem jest také, že podle zákona mají býti odebrané dopravní prostředky zaplaceny teprve po 3 měsících. Jestliže tedy rolníkovi bude v březnu odebrán kůň, může čekati až do června nebo července, než od státu dostane náhradu. Mezitím se může sám zapřáhnouti do pluhu, do bran nebo do povozu s hnojem. Navrhujeme, aby náhrada byla vyplácena do měsíce.
Nejdůležitější body zákona jsou však ty, které jednají o sproštění od odvodu nebo odebrání. Tu bych se zmínil, že od odvodu koní jsou osvobozeni koně duchovních. Co se nám však nejvíce příčí, jest, že dostihové koně jsou sproštěni od povinnosti odvodu. Připomenul bych zde, co váš krajan Exner v roce 1912 stran této výjimky pravil v rakouském parlamentě: "Považuji za komické, že také tito koně mají býti vyňati a to proto, poněvadž naprosto nemůžeme nahlédnouti, proč panstvo užívající koní ke sportu, má býti chráněno. Proč by neměli býti také přibráni k zákonité povinnosti?" Nemám naprosto, co bych dodal k těmto případným slovům bývalého kolegy Exnera, která až do dneška nejsou předstižena. Pravděpodobně v českém národě vymřeli již všichni Exnerové. Dostihové koně se sprošťují od závazku podrobiti se odvodu, avšak domkářům, drobným zemědělcům, drobným povozníkům může býti jediný kůň, jediný osel, jediný vozík, jejž potřebuje k udržení své proletářské existence, kdykoliv odebrán. Navrhujeme, aby rolníci a povozníci, mají-li jen jednoho koně, byli sproštěni od odvodu a odevzdání. To, co jsem řekl stran koní, oslů a mulů, týká se také povozů. Také povozníci mají býti povinni odevzdati povozy, bude-li jim to nařízeno. Navrhujeme, aby zemědělci a povozníci, kteří mají jen dva povozy, byli sproštěni soupisu a odevzdání.
Další nespravedlností návrhu zákona jest, že se rovněž neposkytuje žádné náhrady za výdaje učiněné na převezení a krmení na místě odevzdání. Jestliže se již připouští, že takové výdaje skutečně povstávají, jest samozřejmé, žádá-li se, aby tyto výdaje hradil odběratel, stát. Předpisuje se, že při odevzdání zvířat jest dřívější majetník povinen přidati jim jisté množství obroku. Toto přidané množství obroku má býti nahrazeno podle volného uvážení ministerstva. Této libovůli, jíž se otevírají vrata dokořán, chceme zabrániti návrhem, aby přidaný obrok byl nahrazen v tržní ceně. Kromě koní, oslů, mulů a povozů mají býti odváděna a případně zabrána také motorová kola a letadla. Se zabráním letadel se nechci zabývati, poněvadž to vše považuji jen za okrášlení zákona. Důležitější jest však otázka zabrání motorových kol. Jest skutečností, již dnes nemůže nikdo popírati, že motorová vozidla přestala býti jedině luxusním vozidlem, že dnes často jsou nezbytnými dopravními prostředky pro obchod a dopravu. Jest již velmi mnoho cestujících a kupců, kteří své povolání vykonávají prostřednictvím motorového kola. Navrhujeme tedy, aby kupci a cestující, kteří potřebují motorových kol pro obchodní účely, byli sproštění odvodu a odevzdání. Rozhodně se však musíme brániti proti tomu, že při přestupcích tohoto zákona může býti zrušeno podmínečné odsouzení. Jde většinou jen o pořádkové tresty a jest neslýcháno, že při takových pořádkových trestech se zamýšlí zostřiti je vyloučením podmínečného odsouzení.
Prosím, abyste přijali naše návrhy a zákon omezili jen na nejzazší nutnost. Militarismus zadal nám již tak hluboké rány, že skutečně nemáme příčiny, abychom je rozmnožovali ještě tímto zákonem. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Knirsch.
Posl. Knirsch (německy): Dámy a pánové! K předložené vládní osnově podal jsem návrh jehož účelem jest ochrana drobných zemědělců a povozníků. Než začnu mluviti o jeho odůvodnění, musím něco říci k zásadní straně osnovy. Osnova jest částí zákona o válečných úkonech. Její podání i v dobách nejhlubšího míru obrátilo by na sebe zvláštní pozornost ciziny a ve zdejším kraji by vzbudilo starost. Nežijeme však nikterak v době nejhlubšího míru, nýbrž nejostřejších rozporů a vojenského zbrojení. Celý hospodářský život trpí pod nejistotou této skutečnosti. V popředí zahraničně-politického zájmu jest stále ještě rozbor nedávno uveřejněných tajných smluv mezi Francií a Československem Všeobecné rozčilení způsobené uveřejněním těchto tajných smluv jest příznačné pro nervosní nejistotu vněpolitického postavení. A v takové době všeobecného neklidu přichází vláda s osnovou, jež skutečně není vhodná tomu, aby působila konejšivě. Vláda nemohla prokázati horší služby věci míru, jejž, jak již pan řečník přede mnou zde vyvozoval, nepřetržitě má na jazyku, než přijíti v takovou dobu se zákonem o válečných úkonech. Minulost učí, že takové zákony jsou vnucovány sněmovnám tehdy, když vojenské generální štáby činí své válečné přípravy. Pan ministr pro věci zahraniční ujišťuje při každé příležitosti zde i v cizině, že jeho politika směřuje k dosažení mírových poměrů a přivodění sousedsky přátelských styků se sousedními státy. Teprve nedávno to zvláště zdůraznil při příležitosti uveřejnění těchto tajných smluv a s rozhorlením odmítl politiku, jevící se v tajných smlouvách, jež prý jsou padělány. Je možno, že tyto smlouvy jsou padělkem, ve věci samé však vystihují to pravé a nebyly by ve veškeré veřejnosti zdejší a cizinecké nikdy vyvolaly toho účinku, jejž způsobily, kdyby politické činy pana ministra zahraničních věcí byly jim již předem odebraly všechnu věrohodnost. Pro mne při posuzování politiky pana ministra zahraničních věcí nerozhoduje pravost nebo padělek těchto tajných smluv. Směr zahraniční politiky správce československé zahraniční politiky proti německé říši byl přece nedávno v Paříži jasně osvětlen, neboť slova, "že jak v dobrých tak i ve zlých dnech budeme státi při Francii", nepřipouštějí žádného jiného výkladu a o vojenskou spolupráci Francie a Československa pečuje mimo to po léta francouzský generální štáb, pověřeny vedením československého vojska. A při hlasování v horním Slezsku a při francouzské sankční politice ukázal pan ministr zahraničních věcí, jaké mínění dlužno míti o jeho přátelském ujišťování. Při posuzování vněpolitického směru státníkova mohou pro politicky jasnou hlavu rozhodovati jen činy, nikdy však s osobním závazkem poskytované řečnické sliby.
Odmítáme tedy předloženou vládní osnovu z důvodů politických, poněvadž nemáme důvěry ke vládě. Ve starém rakouském parlamentě zamítli oposiční Čechové stejnou osnovu z týchž pohnutek jako my. Zastávali tehdy zcela správné mínění, že v národnostním státě, uvnitř pevně nespojeném, v němž se národy cítí potlačenými, vojenské úkony na konec nemají rozhodující úlohy. Tehdy jsme úplně souhlasili s tímto stanoviskem oposičních Čechů a jsou-li pánové upřímní, budou musiti uznati, že zástupci převážné většiny německého sudetského národa chtěli nebezpečí vojenských zápletek Rakouska čeliti tím, že usilovali o nové vnitřní uspořádání tohoto státu na základě samosprávy národů, jež by byla pro říši bývala nejlepším posilněním její branné moci. Jen z takového politického směru považovali jsme a považujeme my národní socialisti za oprávněná, vhodná vojenská bezpečnostní opatření a zařízení. Avšak naše dnešní vláda jest velice vzdálena od takového politického směru a její denní opatření a činy jsou trvale zradou zásad, jichž se zastávali zástupci českého národa až do roku 1918. Jako v branném výboru, tak také ve sněmovně většinové strany přijmou tento návrh, a to pravděpodobně beze změn. Nyní nemůžeme jim v tom brániti, avšak chtěl bych v této hodině připomenouti pánům, že v osudných hodinách států nezáleží na otevřených a tajných vojenských smlouvách a spolcích a na donucovacích zákonech, jakým jest předložený, nýbrž jedině na tom, jak se staví stát ke svým národům a národy ke státu.
Jestliže však již zákon bude přijat, pak by se měli, pokud přichází v úvahu jeho sociální a hospodářský účinek, také pánové z českých lavic dnes dáti vésti názory, které kdysi ve starém Rakousku zastupovali. Pan kolega Jokl, jenž mluvil přede mnou, připomenul již, že jeden z vašich tehdejších řečníků, a to kolegou Joklem již uvedený posl. Exner při projednávání stejného zákona v rakouském parlamentě ukončil svoje vývody slovy, jež by zvláště mohly zajímati pana zpravodaje: "My" - totiž české strany - "jsme ze zásadních, programových a věcných důvodů proti tomuto návrhu, přejeme si však, aby v tomto parlamentě bylo vynaloženo vše, aby tato osnova byla změněna tak, aby byla zbavena všech krutostí proti drobným lidem a aby tito také dosáhli ochrany parlamentu. My Čechové se nemůžeme propůjčiti k tomu, aby takové návrhy byly vládě beze všeho nezměněny odhlasovány, poněvadž jsme svědomití a vidíme, jak velké škody takové předlohy působí národu, pracujícím vrstvám." Tak mluvil kdysi pan kolega Exner jako zástupce oposičních Čechů v rakouském parlamentě. Mohu se jen co nejvřeleji připojiti k této tehdejší výzvě a pánové z většinových stran mohou projeviti lidumilné smýšlení, projevující se v těchto slovech, přijmou-li návrh, jejž jsem podal k této osnově zákona, a pro nějž také kdysi ve starém rakouském parlamentě hlasovali. Tento návrh žádá totéž, jako návrh sociálně-demokratické strany, totiž, aby § 13 osnovy byl doplněn tím, že zemědělci a ti, kdož patří k po volání povoznickému a mají jen jednoho koně, jsou vyloučeni od závazku, aby jej dodali k vojenské službě. Pro drobné zemědělce a pro drobné povozníky jest odevzdání jediného koně zničením jejich možnosti výdělku. Avšak ve všeobecném zájmu jest nutno v uvedených případech jediného koně jim ponechati, poněvadž zvláště tyto výdělečné vrstvy obstarávají dovoz potravin z odlehlých venkovských dědin do měst. Stran toho jsme dosáhli bohatých zkušeností v minulé válečné době.
Kolegům s vládních stran bude tím snáze možno hlasovati pro tento můj návrh, jelikož jdou ve své péči tak daleko, že sprošťují majetníky dostihových stájí od odevzdání jejich dostihových koní. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. R. Bergman.
Posl. R. Bergman: Slavná sněmovno! Předloženou osnovou zákona má býti postaveno požadování dopravních prostředků pro účely vojenské na nový normativní základ, při čemž jest sledována snaha, rozmanité předpisy, jimiž jest posud upraveno požadování dopravních prostředků pro účely vojenské v zemích historických a na Slovensku i v Podkarpatské Rusi, nahraditi předpisy jednotnými. Svým obsahem dotýká se vládní návrh zákona podstatně zájmů zemědělců, a to i středních i menších, což jest mně motivem, abych precisoval své stanovisko zemědělské k osnově. Při této příležitosti musím vysloviti své politování nad tím, že osnova zákona tak značného dosahu pro zemědělství i zemědělce nebyla předložena k posouzení a k doplnění zemědělskému a dopravnímu výboru. Tato skutečnost vede mne k tomu, abych tlumočil oprávněná přání zemědělců vzhledem k provádění zákona, o jehož usnesení se v této sněmovně právě jedná.
Stanovisko mé jako zemědělce k osnově zákona mně arci nemůže překážeti, abych plně neoceňoval významu osnovy zákona pro obranu našeho státu. V té příčině připojuji se zcela ke zprávě branného výboru o vládním návrhu zákona. S hlediska zemědělského souhlasím s resolucí, navrženou týmž výborem, pokud jde o odborné složení komisí, které dle navrženého zákona mají spolupůsobiti při zjištění odhadní ceny požadovaných dopravních prostředků. Jest však třeba zdůrazniti, aby při tvoření komisí těch bylo náležitou měrou přihlíženo k příslušníkům zemědělského stavu.
Přehlížím-li jednotlivá ustanovení osnovy, nemohu neoceniti, že osnova má přece v některých směrech zřetel na existenční zájmy zemědělství a zemědělců. Tak § 13 osvobozuje od povinného odevzdání koně, nezbytné potřebě hospodářské, § 27 osvobozuje od odevzdání dopravních prostředků z téhož důvodu. Nicméně tato ustanovení, která vkládají rozhodování o osvobození dopravních prostředků od povinného odevzdání do volného uvážení správních úřadů, vyžadovala by v zájmu drobných i středních zemědělců užší formulace, která by volnému uvážení správních úřadů dala rozsah slučitelný s potřebami zemědělství a zemědělců.
Ještě větší pochybnost vzbuzuje formulace§§ 5, 21 a 31, jež týkají se způsobu povolávání jak evidenčních koní, tak i dopravních prostředků vůbec. Rozsah práva povolávání dopravních prostředků není těmito paragrafy přesně vymezen, takže jest důvodná obava, aby v kritické chvíli nebyl zákon nad nutnou potřebu prováděn k existenčnímu ohrožování drobných zemědělců. Toto své stanovisko nemohl jsem, bohužel, blíže vymeziti v zemědělském výboru, kam by projednávání věci svou povahou patřilo, poněvadž, jak jsem se již zmínil, osnova zákona nebyla zemědělskému výboru vůbec předložena. Než při této příležitosti chci alespoň naznačiti, kam svou připomínkou k osnově mířím. Zajisté poslouží bez újmy pro obranu státu našemu zemědělství a našim drobným zemědělcům, když při požadovacím právu vojenské správy bude těch zemědělců, kteří mají pouze jeden pár koní, co nejvíce šetřeno, aby požadování koní a povozů nezpůsobovalo jim velikou hospodářskou újmu. Své stanovisko v tomto směru formuluji společně s p. kolegy ostatních koalovaných stran v této podané resoluci:
"Dojde-li k postupnému povolávání koní, buďtež dle možnosti povolávány především koně držitelů, kteří mají více potahů".
Tato resoluce nesměřuje přirozeně k tomu, aby státní správě a jmenovitě vojenské byly vázány ruce, nýbrž k tomu pouze, aby mezi požadavky vojenské správy a mezi hospodářskými potřebami zemědělství a zemědělců byla sjednána rozumná, zdravá harmonie a zdravý soulad. Očekávám s plným přesvědčením, že vojenská správa dobrý úmysl zmíněné resoluce pochopí, a přes to, že nedošel v osnově žádoucího výrazu, že jej přece dle této resoluce provede při provádění příslušného zákona. K této souvislosti mohu prohlásiti, že vojenská správa může bezpečně na to spoléhati, že náš československý zemědělec ochotně přinese v mezích hospodářské schopnosti všechny oběti, jichž bude zájem státu vyžadovati.
Z toho, co jsem dosud mohl uvésti, jest, tuším zřejmo, že resoluce, kterou hájím má své hospodářské zdůvodnění; proto doufám, že najde pochopení, jakého jest hoden náš zemědělec, jemuž půda není samoúčelem, nýbrž prostředkem k práci pro stát. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata je skončena. Žádám o pře čtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla a druhů:
K §u 1:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova "jakož" až do "na zkoušku".
K §u 3:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova od "po případě" až do "skončeno".
K §u 5:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "jakož i" až do "br. zák.".
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova od "a za" do "br. zák.".
K §u 6:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "obecnou cenu určenou" a místo nich vložena slova "skutečnou cenu předmětu".
V odst. 3 místo slova "obecnou" budiž užito slova "skutečnou".
K §u 7:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "pokud se týče" do "cvičení".
V odst. 4 buďtež škrtnuta slova od "za opotřebení" do "neposkytuje" a místo toho budiž užito slov "za opotřebení se poskytuje náhrada, již určí komise".
V odst. 7 buďtež po slově "škody" vložena slova "a náhradu za opotřebení".
V odst. 8 buďtež vložena po slově "škody" slova "nebo k náhradě za opotřebení".
K §u 12:
V odst. 1 budiž škrtnuta poslední věta.
K §u 13:
V odst. 1 v lit. c) budiž škrtnuto slovo "duchovní".
Lit. h) budiž škrtnuta.
Jako nová lit. n) budiž připojeno: "jediný kůň zemědělce nebo povozníka".
K §u 19:
V odst. 2 budiž na místě slova "obecná" vloženo "skutečná".
K §u 22:
Odst. 2 nechť zní takto: "Náklady spojené s dopravou a stravováním až o místa odevzdání hradí stát ze svého."
V odst. 4 budiž na místo slova "obecnou" vloženo "skutečnou".
V odst. 5 buďtež za slovo "náhrada" vložena slova "podle tržní ceny v té době".
V odst. 7 budiž místo slov "tří měsíců" vložena slova "jednoho měsíce".
K §u 23:
V odst. 2 budiž škrtnuto slovo "obecná".
K §u 25:
§ 25 budiž škrtnut.
K §u 27:
V odst. 1, lit. b) budiž škrtnuto slovo "duchovní".
Jako nová lit. f) budiž připojeno: "aspoň dvě vozidla zemědělce nebo povozníka".
K §u 31:
V odst. 6 a 7 budiž slovo "obecná" nahrazeno slovem "skutečná".
Odst. 11 budiž škrtnut.
K §u 33:
V odst. 1 budiž jako nová lit. d) připojeno: "jichž potřebují kupci a cestující k obchodu".
K §u 40:
V odst. 4 budiž škrtnuta poslední věta.
K §u 51:
§ 51 budiž škrtnut.
2. Pozměňovací návrh posl. Jos. Mayera a druhů:
K §u 7:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova v řádce 8 "Kromě toho jest při komisionelním jednání" až do slov v řádce 16 "jakkoli do úředního jednání komise zasahovati" a místo toho budiž vloženo: "Kromě toho má býti při komisionelním jednání přítomen zástupce obce, v níž komise úřaduje. Zástupce obce, z níž koně pocházejí, jest jako plnoprávný člen komise oprávněn hlasovati. Odborné zájemnické kruhy, z nichž byly dopravní prostředky odevzdány, jsou oprávněny vyslati do komise své zástupce."
K §u 13:
V odst. 5 budiž po slovech "s ministerstvem vnitra" připojeno "a zemědělství".
K §u 14:
V odst. 2, řádce 2 a 3 buďtež slova "s ministrem vnitra po slyšení ministra zemědělství" nahrazena slovy "s ministrem vnitra a ministrem zemědělství".
K §u 16:
V odst. 2 a v 1. větě buďtež slova "každým druhým rokem" nahrazena slovy "každým třetím rokem".
V odst. 3 v poslední větě buďtež slova "úředního zvěrolékaře" škrtnuta a nahrazena slovy "jednoho zvěrolékaře nebo dvou pěstitelů koní".
K §u 24:
§ 24 budiž škrtnut.
3. Doplňovací návrh posl. Knirsche a druhů:
§ 13, odst. 1 budiž doplněn tímto ustanovením:
"n) jediný kůň zemědělců nebo příslušníků dopravní živnosti."
4. Resoluce posl. Bradáče, R. Bergnana, Myslivce, Davida, Hummelhanse a soudr.:
Dojde-li k postupnému povolání koní, buďtež podle možnosti povoláváni především koně držitelů, kteří mají více potahů.
Předseda (zvoní): Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Vahala: Pánové a dámy! Páni kolegové s německých stran, to se rozumí, musili si svoji polívčičku ohřáti proti tomuto návrhu, který má zabezpečovati náš stát proti možnému přepadení. Chtěl bych si tak vzpomenouti na doby, kdy byli v plném odboji proti našemu státu, kdy měli v německých krajích shromážděno svoje vojsko, kdy náš kol. Schollich byl "Landeshauptmannem" na Moravě. Tehdy nemyslili pánové, že pro ně takového opatření není potřeba, dnes myslí, že není nutno, abychom měli své vojsko. Jim by se dobře zamlouvalo, kdybychom byli nedbali o to, abychom svůj stát zabezpečili.
Pokud se týká kol. Jokla, který velmi ostře tuto předlohu odsuzoval a nenašel na ní nic zdravého, mluvil hlavně proti tomu, že koně dostihoví mají býti osvobozeni od povinnosti k válečným úkonům. Jsem přesvědčen, že zákonodárce měl něco jiného na mysli než osvoboditi koně dostihové jen z toho důvodu, že to jsou koně dostihoví. Chce je osvoboditi proto, poněvadž pode zákona takoví koně mají býti placeni podle obecných cen; obecná cena koně dostihového je jistě docela jiná než obyčejného koně hospodářského, a kdyby stát na zastřelení měl posílati koně za 200 až 250 tisíc, jistě by si takový luxus nerad dovolil.
Pokud se týká kol. Knirsche, který také připomněl znovu již vyvrácenou zprávu o tajné smlouvě mezi námi a Francií - kteroužto zprávu dobře již náš ministr zahraničí osvětlil, že je to falsifikát - musím také jeho vývody s tohoto místa odmítnouti.
Nám nemohou němečtí kolegové, jako činí kol. Knirsch, vyčítati, že jsme si vzali k výcviku svého vojska francouzské generály. Každý podle své chuti! Kdyby tito pánové o tom rozhodovali, snad by si vzali Hindenburga nebo Luddendorffa.
Co se týče pozměňovacích návrhů kol. Jokla k §u 13, aby "jediný kůň zemědělce nebo povozníka byl osvobozen", dále návrhu kol. Knirsche, že má býti osvobozen "jediný kůň zemědělce nebo příslušníka dopravní živnosti", a konečně návrhu posl. Jokla, Uhla a soudr., kteří chtějí jako nový odstavec připojiti "aspoň dvě vozidla zemědělce nebo povozníka", budou tyto pozměňovací návrhy řešeny přijetím resoluce, kterou navrhují koalované strany, a tím tedy bude o to dostatečně postaráno.
Pokud se týká jiných pozměňovacích návrhů, nemohu se vysloviti pro jejich přijetí. (Výborně!)
Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o osnově v úpravě, kterou svými návrhy navrhují pp. posl. Jokl, Uhl a soudr.
Pak bychom hlasovali o úpravě, kterou svými návrhy navrhují pp. posl. Jos. Mayer a soudr.
Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, přikročili bychom k hlasování na základě zprávy výborové a pak hlasovali bychom takto:
O §§ 1 až 12 této osnovy podle zprávy výborové, neníť k nim pozměňovacích návrhů.
O § 13 dle zprávy výborové a potom o doplňku, který k odst. 1 tohoto paragrafu navrhují pp. posl. Knirsch a soudr.
Pak bychom hlasovali o §§ 14 až 57, o nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých jeho částí a paragrafů a o úvodní formuli podle zprávy výborové, neboť není pozměňovacích návrhů.
Je snad proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Tedy nejprve o celé osnově v úpravě, kterou svými návrhy navrhují pp. posl. Jokl, Uhl a soudr.
Žádám o přečtení této úpravy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Jokla, Uhla a druhů:
K §u 1:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova "jakož i" až do "na zkoušku".
K §u 3:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova od "po případě" až do "skončeno".
K §u 5:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "jakož i" až do "br. zák.".
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova od "a za" do "br. zák.".
K §u 6:
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "obecnou cenu určenou" a místo nich vložena slova "skutečnou cenu předmětu".
V odst. 3 místo slova "obecnou" budiž užito slova "skutečnou".
K §u 7:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "pokud se týče" do "cvičení".
V odst. 4 buďtež škrtnuta slova od "za opotřebení" do "neposkytuje" a místo toho budiž užito slov "za opotřebení se poskytuje náhrada, již určí komise".
V odst. 7 buďtež po slově "škody" vložena slova "a náhradu za opotřebení".
V odst. 8 buďtež vložena po slově "škody" slova "nebo k náhradě za opotřebení".
K §u 12:
V odst. 1 budiž škrtnuta poslední věta.
K §u 13:
V odst. 1 v lit. c) budiž škrtnuto slovo "duchovní".
Lit. h) budiž škrtnuta.
Jako nová lit. n) budiž připojeno: "jediný kůň zemědělce nebo povozníka".
K §u 19:
V odst. 2 budiž na místě slova "obecná" vloženo "skutečná".
K §u 2:
Odst. 2 nechť zní takto: "Náklady spojené s dopravou a stravováním až do místa odevzdání hradí stát ze svého."
V odst. 4 budiž na místo slova "obecnou" vloženo "skutečnou".
V odst. 5 buďtež za slovo "náhrada" vložena slova "podle tržní ceny v té době".
V odst. 7 budiž místo slov "tří měsíců" vložena slova "jednoho měsíce".
K §u 23:
V odst. 2 budiž škrtnuto slovo "obecná".
K §u 25:
§ 25 budiž škrtnut.
K §u 27:
V odst. 1, lit. b) budiž škrtnuto slovo "duchovní".
Jako nová lit. f) budiž připojeno: "aspoň dvě vozidla zemědělce nebo povozníka".
K §u 31:
V odst. 6 a 7 budiž slovo "obecná" nahrazeno slovem "skutečná".
Odst. 11 budiž škrtnut.
K §u 33:
V odst. 1 budiž jako nová lit. d) připojeno: "jichž potřebují kupci a cestující k obchodu".
K §u 40:
V odst. 4 budiž škrtnuta poslední věta.
K §u 51:
§ 51 budiž škrtnut.