Byl-li referát Rady - nepřihlížeje k hlasům zástupců sporných stran - usnesen jednomyslně, členové Společnosti se zavazují, že nesáhnou ke zbrani proti žádné sporné straně, jež by se podvolila závěrům, k nimž dospěl referát.
V případě, že se Radě nezdaří, aby její referát byl přijat všemi členy mimo sporné strany, vyhrazují si členové Společnosti právo jednati tak, jak uznají za nutno k zachování práva a spravedlnosti.
Tvrdí-li některá strana a uzná-li Rada, že spor se týká otázky, kterou mezinárodní právo přenechává výhradně její pravomoci, zjistí to Rada ve svém referátě, aniž dá pokyny o jeho řešení.
Rada může v případech, na něž se vztahuje tento článek, spor předložiti Shromáždění. Spor musí býti vznesen na Shromáždění, žádá-li o to některá strana; tato žádost musí býti podána do 14 dnů od okamžiku, kdy spor byl předložen Radě.
V případech vznesených na Shromáždění platí o jednání a pravomoci Shromáždění ustanovení tohoto článku a článku 12., upravující jednání a pravomoc Rady s tou výhradou, že referát podaný Shromážděním za souhlasu zástupců členů Společnosti, kteří jsou zastoupeni v Radě a většiny ostatních členů Společnosti, nepřihlížeje v žádném případě k zástupcům sporných stran, má stejný účinek jako referát přijatý všemi členy Rady až na zástupce sporných stran.
Článek 16.
Sáhne-li některý člen Společnosti ke zbrani nedbaje závazků, jež na se vzal podle článku 12., 13. nebo 15., má se ipso facto za to, jako by se dopustil činu válečného proti všem ostatním členům Společnosti. Tito členové se zavazují, že přeruší s ním ihned všechny vztahy obchodní a finanční, že zakáží všechny vztahy mezi svými příslušníky a příslušníky státu, jenž porušil smlouvu, a že zastaví všechny finanční, obchodní a osobni styky mezi příslušníky provinilého státu a příslušníky kteréhokoliv jiného státu, ať členem Společnosti je nebo není.
V tomto případě jest povinností Rady, aby doporučila jednotlivým vládám, o něž jde, stav vojska, sil námořních a vzduchoplaveckých, jimiž každý z členů Společnosti přispěje k branné moci určené k tomu, aby se zjednalo platnosti závazkům ze Společnosti plynoucím.
Členové Společnosti jsou mimo to za jedno v tom, že si vzájemně poskytnou pomoc při provádění hospodářských a finančních opatření, jež by bylo ve smyslu tohoto článku učiniti, tak, aby snížily na minimum ztráty a závady, jež by z nich vyplynuly. Rovněž si vzájemně poskytnou pomoc, aby odolaly zvláštním opatřením, jež by proti některému z nich učinil stát porušivší smlouvu. Učiní nutná opatření, aby usnadnily průchod svým územím válečným silám kteréhokoliv člena Společnosti, jenž se účastní společného podniku, aby zjednána byla platnost závazkům ze Společnosti plynoucím.
Člen, jenž se dopustí porušení některého závazku, vyplývajícího z této úmluvy, může býti vyloučen ze Společnosti usnesením všech ostatních členů, kteří jsou zastoupeni v Radě.
Článek 17.
V případě sporu mezi dvěma státy, z nichž jen jeden je členem Společnosti, nebo mezi státy, z nichž žádný není jejím členem, budou stát nebo státy mimo Společnost jsoucí vyzvány, aby za účelem vyřízení sporu na sebe vzaly povinnosti uložené členům, za podmínek, jež Rada uzná za spravedlivé. Vyhovějí-li tomuto vyzvání, platí o nich čl. 12. a 16. s výhradami, jež Rada uzná za nutné.
Po vydání této výzvy Rada zahájí ihned setření o okolnostech sporu a doporučí taková opatření, jaká uzná za nejlepší a v daném případě za nejúčinnější.
Jestliže vyzvaný stát odepře vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti a sáhne ke zbrani proti některému členu Společnosti, lze použíti proti němu předpisů čl. 16.
Odeprou-li obě vyzvané strany vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti, muže Rada učiniti jakékoliv opatření a dáti jakékoliv pokyny způsobile k tomu, aby se zabránilo nepřátelským činům a aby se dosáhlo rozřešení rozepře.
Článek 18.
Každá smlouva a každé mezinárodní ujednání, jež na příště bude uzavřeno členem Společnosti, musí býti ihned zapsáno Úřadem tajemnickým a jím uveřejněno jak možno nejdříve. Dokud není zápis vykonán, není žádné mezinárodní ujednání závazné.
Článek 19.
Shromáždění může čas od času vyzvati členy Společnosti, aby znovu přezkoumali smlouvy, jež se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by se mohlo státi nebezpečným pro světový mír.
Článek 20.
Členové Společnosti uznávají, každý, pokud oň jde, že tato úmluva ruší všechny závazky a dohody mezi nimi, které by se nesrovnávaly s jejím zněním, a zavazují se slavnostně, že na příště neuzavřou podobných smluv.
Vzal-li člen dříve, než do Společnosti vstoupil, na sebe závazky, příčící se znění této úmluvy, jest jeho povinností bez odkladu podniknouti kroky, aby se z těchto závazků vymanil.
Článek 21.
Mezinárodní závazky, jako smlouvy o rozhodčích, a dohody určitých oblastí, jako doktrina Monroeova, jež zabezpečují udržení míru, nepokládají se za neslučitelné s kterýmkoliv ustanovením této smlouvy.
Článek 22.
Následujících zásad se použije o koloniích a územích, jež následkem této války přestaly býti pod svrchovaností států, které je doposud spravovaly, a jsou obývány národními kmeny, neschopnými dosud, aby se samy ovládaly za zvlášť obtížných poměrů dnešního světa. Blaho a rozvoj těchto národů jsou posvátným posláním civilisace a proto musí býti pojaty do této úmluvy záruky, zabezpečující splnění tohoto poslání.
Nejlepším způsobem praktického uskutečnění této zásady jest svěřiti poručenství nad těmito národními kmeny státům pokročilým, které jsou podle svých prostředků, svých zkušeností a své zeměpisné polohy nejlépe s to, aby na sebe vzaly tuto odpovědnost, a které jsou ochotny ji na sebe vzíti; budou vykonávati toto poručenství jako mandatáři a jménem Společnosti.
Ráz mandátu musí býti rozličný podle stupně vývoje národnostního kmene, podle zeměpisné polohy území, jeho hospodářských podmínek a všech ostatních obdobných okolností.
Určité společenské celky, jež kdysi náležely k říši ottomanské, dosáhly takového stupně vývoje, že jejich ustavení se v neodvislé státy může býti prozatím uznáno s podmínkou, že rada a pomoc mandatářova budou státi po boku jejich správě do té doby, než budou s to, aby samy se řídily. Přání těchto společenských celků dlužno především vzíti v úvahu při výběru mandatářů.
Stupeň vývoje, jehož dosáhly jiné národní kmeny, zvláště středoafrické, vyžaduje toho, aby tam mandatář převzal správu území za podmínek, jež bráníce nepřístojnostem jako obchodu s otroky, obchodu se zbraněmi a alkoholem, by zaručovaly svobodu myšlení a vyznání, bez jakýchkoli omezení mimo ta, jichž vyžaduje udržení veřejného pořádku a dobrých mravů, jež by dále zabraňovaly zřizovati pevnosti, neb vojenské či námořní základny a poskytovati domorodcům vojenský výcvik, leda pro službu bezpečnostní a obranu území, a jež by konečně zabezpečovaly také ostatním členům Společnosti stejné podmínky směny a obchodu.
Konečně jsou území, jako jihozápadní Afrika a některé ostrovy jižního Tichomoří, jež jsouce řídce obydleny malého rozsahu, vzdáleny od ústředí vzdělanosti neb souvisíce s územím mandatářovým nebo pro jiné okolnosti mohou nejlépe býti spravovány podle zákonů mandatářových jako nerozlučná součást jeho území, s výhradami záruk nahoře uvedených v zájmu domorodého obyvatelstva.
V každém případě mandátu má mandatář podávati Radě výroční zprávu o území sobě svěřeném.
Rozsah pravomoci, dozoru neb správy, jež má mandatář vykonávati, bude výslovně vymezen v každém jednotlivém případě Radou, leda že by se dříve členové Společnosti o tom dohodli mezi sebou.
Stálá komise bude pověřena tím, aby přijímala a zkoumala výroční zprávy mandatářů a aby podávala Radě svá dobrá zdání o otázkách týkajících se provádění mandátu.
Článek 23.
S výhradou ustanovení mezinárodních konvencí nyní platných nebo které budou napříště uzavřeny, a ve shodě s nimi členové Společnosti:
a) se vynasnaží zabezpečiti a zachovávati slušné a lidské podmínky pracovní pro muže, ženy a děti na vlastním území i v zemích, s nimiž jsou v obchodních a průmyslových stycích, a k tomu cíli zřizovati a udržovati potřebné mezinárodní organisace;
b) zavazují se, že zajistí slušné nakládání s domorodým obyvatelstvem v územích podřízených jich správě;
c) pověřují Společnost obecným dohledem nad úmluvami o obchodu s ženami a dětmi, i o obchodu s opiem a jinými škodlivými látkami;
d) pověřují Společnost obecným dohledem nad obchodem se zbraněmi a střelivem se zeměmi, v nichž dohled nad tímto obchodem jest nezbytný, ve společném zájmu;
e) učiní nutná opatření, aby zabezpečili jistotu a zachovávání svobody styku a průvozu, jakož i slušné nakládání s obchodem, provozovaným kterýmkoli členem Společnosti při čemž ovšem jest míti zřetel ke zvláštním potřebám krajin zpustošených za války 1914/18:
f) se vynasnaží učiniti mezinárodní opatření, aby nemocem bylo předem bráněno a proti nim bojováno.
Článek 24.
Všechny mezinárodní úřady, jež byly zřízeny dřívějšími kolektivními smlouvami, budou, předpokládaje souhlas stran, postaveny pod pravomoc Společnosti. Všechny takovéto mezinárodní úřady a všechny Komise pro úpravu věcí mezinárodního zájmu, jež na příště budou zřízeny, budou postaveny pod pravomoc Společnosti.
Ve všech věcech mezinárodního zájmu, jež upraveny jsou obecnými konvencemi, které však nejsou svěřeny mezinárodní komisi nebo úřadu, má tajemnicky úřad Společnosti, žádají-li strany o to a přivolí-li Rada, shromažďovati a sdělovati potřebné informace i poskytovati potřebnou nebo žádoucí pomoc.
Rada může pojati do nákladů tajemnického úřadu náklady všech úřadů neb komisí, postavených pod pravomoc Společnosti.
Článek 25.
Členové Společnosti se zavazují, že budou povzbuzovati a podporovati zřizování a součinnost národních dobrovolných organisací Červeného Kříže, náležitě pověřených, jejichž úkolem jest zlepšovati zdravotní stav, předcházeti nemoci a mírniti utrpení ve světě.
Článek 26.
Změny této úmluvy nabývají platnosti od ratifikace oněmi členy Společnosti, jejichž zástupcové tvoří Radu a většiny těch členů, jejichž zástupcové skládají Shromáždění.
Každý člen Společnosti má právo, aby odmítl přijati takovouto změnu této úmluvy, ale přestává v takovém případě býti členem Společnosti.
PŘÍLOHA.
I.
Zakládající členové Společnosti národů.
|
Spojené státy americké. |
Čína. |
|
Belgie. |
Kuba. |
|
Bolivie. |
Ekvátor. |
|
Brazilie. |
Francie |
|
Říše britská. |
Řecko. |
|
Kanada. |
Guatemala. |
|
Australie. |
Haiti. |
|
Jižní Afrika. |
Hedžaz. |
|
Nový Zéland. |
Honduras. |
|
Indie. |
Italie. |
|
Liberie. |
Japonsko. |
|
Nikaragua. |
Rumunsko. |
|
Panama. |
Stát srbsko-hrvatsko-slovinský. |
|
Peru. |
Siam. |
|
Polsko. |
Čechoslovensko. |
|
Portugalsko. |
Uruguay. |
Státy pozvané, aby přistoupily k úmluvě.
|
Argentina. |
Nizozemí. |
|
Čile. |
Persie. |
|
Kolumbie. |
Salvádor. |
|
Dánsko. |
Švédsko. |
|
Španělsko. |
Švýcary. |
|
Norsko. |
Venezuela. |
|
Paraguay. |
|
II.
První generální tajemník Společnosti národů.
Ctihodný Sir James Eric Drummond, K. C. M. G., C. B.
ČÁST II.
Hranice Maďarska.
Článek 27.
Hranice Maďarska určí se takto (viz připojenou mapu):
1. S Rakouskem:
Od bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr západně od Antonienhofu (na východ Kittsee), bodu to společného třem hranicím maďarské, rakouské, československé na jih až ke kotě 115 ležící okrouhle 8 kilometrů na jih západ od sv. Jana:
čára, která se určí na místě samém a úplně ponechává na území maďarském železnici Karlburg-Csorna a jde na západ od Kr. Jahrndorfu a od Wüst-Sommereinu a na východ od Kittsee, D. Jahrndorfu, Nickelsdorfu a Andavy;
odtud na západ k bodu, který se vyhledá na jižním břehu jezera neziderského mezi Hollingem a Hidegsegem:
čára, která se určí na místě samém, jde jižně od Pamhagenu, ponechává Maďarsku celý průplav einserský jakož i trať úzkokolejné železnice vycházející ze stanice Mexiko, prochází jezerem neziderským a jde jižně od ostrova, na němž se nalézá kota 117;
odtud na jih až ke kotě 265 (Kamenie) okrouhle 2 kilometry na jihovýchod od Nikiče:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od Zinkendorfu a Nikiče a západně od Nemet Pereszteg a Kövedu;
odtud na jihozápad až ke kotě 883 (Trott Kö) okrouhle 9 kilometrů na jihozápadě od Kysku;
čára, která se určí na místě samém a jde jihovýchodně od Loosmandu, Olmodu a Liebingu a severozápadně od Kysku a od silnice z tohoto místa do Salamonfa vedoucí;
odtud na jih až ke kotě 234 okrouhle 7 kilometrů na severo-severovýchod od Pinkamindszentu;
čára, která se určí na místě samém a jde východně od Rohoncze a Nagynardy a západně od Butschugu a Dozmatu a přes koty 273, 260 a 241;
odtud ve směru povšechně jihozápadním až ke kotě 353 okrouhle 6 kilometrů na severo-severovýchod od Sv. Gotthardu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi Nagysaroslakem a Pinkamindszentem jižně od vesnic Karacsfy, Nemetbükkösu a Zsamandu, dále přes kotu 323 (Hochkogel);
odtud směrem jihozápadním až k bodu, který se určí na čáře vodního předělu mezi oblastí Ráby (Raab) a Mury okrouhle 2 kilometry na východě od Toky, k společnému to bodu tří hranic rakouské, uherské a srbsko-hrvatsko-slovinské:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od vesnic Rabakereszturu, Nemetlaku a Nagyfalvy a západně od silnice Radkersburg, Sv. Gotthard a přes kotu 353 (Janke B.).
2. Se státem srbsko-horvatsko-slovinským:
od bodu svrchu určeného na východ až ke kotě 313 okrouhle 10 kilometrů jižně od Sv. Gotthardu:
čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující oblast Ráby na severu a Mury na jihu;
odtud na jih až ke kotě 295 (okrouhle 16 kilometrů severovýchodně od Muraszombat Sobota):
čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Velkých Dolan. Orihodosu i jeho železniční stanice, Kapornaku, Domonkosfy, Kisszerdaheye a západně od Kotormanye. Szomoroczu a přes koty 319 a 291;
odtud na jihovýchod až ke kotě 209 okrouhle 3 kilometry západně od Nemesnepu:
čára, která se určí na místě samém a sleduje povšechně čáru oddělující povodí Nemesnepi na severu a Kebely na jihu:
odtud na jiho-jihovýchod až k bodu, který se vyhledá na Lendavě jižně od koty 265:
čára, která se určí na místě samém a jde východně od míst Kebeleszentmartonu, Zsitköczu, Göntherhazy, Hidvegu, Csenty, Pinczy a západně od Lendvajakabfy, Bödehazy, Gaborjanhazy, Dedesu, Lendva-Ujfalu;
odtud na jihovýchod:
tok Lendavy po proudu;
dále tok Mury po proudu;
dále až k místu, kde stýká se s bývalou hranicí mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem okrouhle 1500 metrů nad železničním mostem z Gyekenyesu do Kopřivnice:
tok Drávy po proudu:
odtud na jihovýchod až k bodu, který se vyhledá okrouhle 9 kilometrů východně od Dolního Miholjaku:
bývalá administrativní hranice mezi Maďarskem a Chorvatsko-Slavonskem, opravená tak, aby ponechala úplně na území uherském železnici z Gyekenyse do Barcsu, v to počítaje stanici v Golé;
odtud na východ až ke kotě 93. okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Baronyavaru:
čára, která se určí na místě samém a jde severně od míst Torjancze, Löczu a Benge a jižně od Kassadu, Beremendu i jeho železniční stanice a Illocsky,
odtud na severovýchod až k bodu na toku Dunaje, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 8 kilometrů severně od koty 169 (Kisköszeg):
čára, která se určí na místě samém, jde západně od Baranyavaru, Föherczeglaku a ponechává státu Srbo-chorvatsko-slovinskému železnici spojující tato dvě místa až k bifurgaci bezprostředně na severu Baranyavaru a Dalyoku a východně od Ivan-Dardy, Saroku, Udvaru a Isabellaföldu (i železniční stanice);
odtud na východo-severovýchod až k bodu na toku Kigyosu, okrouhle 3 kilometry východo-jihovýchodně od stanice Bacsmadarasu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Herczegszantem a Beregem a dále sleduje povšechně tok Kigyosu, avšak zahýbá na sever od Rigyiczy;
odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na mrtvém rameně Tizsy, okrouhle 5 1/2 kilometru východoseverovýchodně od stanice v Horgosu:
čára, která se určí na místě samém, jde jižně od Kun-Baju, přetíná železnici ze Szabatky do Bácsalmase asi 1500 metrů východně od stanice v Csikerii, přetíná železnici ze Subotice do Kiskunhalasu okrouhle 3 kilometry jižně od stanice v Kelebii a jde severně od Horgosu a jeho stanice a jižně od Röszke-Szentmihalyteleku;
odtud na jihovýchod až k Tise:
čára, která vede prostředkem mrtvého ramene:
odtud proti proudu na vzdálenost asi 5 kilometrů až k bodu, který se vyhledá na místě samém:
tok Tisy:
odtud povšechně na východ až k bodu, který se vyhledá na místě samém, okrouhle 4 kilometry jihozápadně od stanice v Kiszomboru, přibližně východo-jihovýchodně od koty 84 a jiho-jihozápadně od koty 83, k bodu to společnému třem hranicím Rumunska, Maďarska a státu Srbo-Chorvatsko-Slovinského:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi místy Gyala a Oszentivan a mezi Obeben a Kübekhazou.
3. S Rumunskem:
od bodu shora určeného na východo-severovýchod až k bodu, který se určí na Maroši, okrouhle 3 1/2 kilometrů nad železničním mostem z Mako do Szegedu:
čára, která se určí na místě samém;
odtud na jihovýchod, dále pak na severovýchod až k bodu, který se vyhledá asi 1 kilometr jižně od stanice Naďlaku;
tok řeky Marose proti proudu;
odtud na severovýchod až k výběžku administrativní hranice mezi župami csanadskou a aradskou, ležícímu severo-severozápadně od Nemetperegu:
čára, která se určí na místě samém a jde mezi Nagylakem a železniční stanicí;
odtud na východo-severovýchod až k bodu, který se vyhledá na místě samém mezi Battonya a Tornya:
tato administrativní hranice jdouc severně od Nemetperegu u Kisperegu;
odtud až ke kotě 123 (asi 1200 metrů východně od Magosligetu), bodu to společnému třem hranicím maďarské, rumunské a československé (Podkarpatská Rus):
čára, která se určí na místě samém, jde západně od Nagyvarjasu, Kisvarjasu a Nagyiratosu, východně od Dombegyházu, Kevermesu a Eleku, západně od Ottlaky, Nagy-Pelu, Gyula-Varsandu, Antu a Illye východně od Gyuly, Gyula-Vari a Kötegyanu, přetíná trať z Nagyszalonty do Gyuly asi 12 kilometrů od Nagyszalonty mezi oběma odbočkami, které tvoří křižovatka této železnice se železnicí ze Szeghalomu do Erdögyaraku; jde na východ od Mehkereku, západně od Nagyszalonty a Marczihazy, východně od Gezstu, západně od Atyasu, Olah-Szt.-Miklosu a Rojtu, východně od Ugry a Harsany, západně od Körösszegu a Körös-Tarjanu, východně od Szakalu a Berek-Böszörmeny, západně od Bors, východně od Artandu, západně od Nagy-Szanto, východně od Nagy-Kereki, západně od Pelbarthidy a Bihardioszegu, východně od Kis-Marja, západně od Csokaly, východně od Nagyletu a Almosdu, západně od Er-Selindu, východně od Bagameru, západně od Er-Kenezu a Er-mihalyfalvy, východně od Szt-György-Abranye a Peneszleku, západně od Szanisla, Bere-Csomakösu, Fenye, Csanalosu, Börvelye a Domahidy, východně od Vallaje, západně od Czenger-Bagosu a Ovari, východně od Csenger-Ujfalu, západně od Dary, východně od Csengeru a Komlod-Totfalu, západně od Pete, východně od Nagy-Geczu, západně od Szaraz-Bereku, východně od Mehteleku, Garbolcze a Nagy-Hodosu, západně od Fertös-Almasu, východně od Kis-Hodosu, západně od Nagy-Paladu, východně od Kis-Paladu a Magosligetu.
4. S Československem:
od koty 123 výše popsané na severozápad až k bodu, který se vyhledá nad tokem Batary okrouhle 1 kilometr východně od Magosligetu:
čára, která se určí na místě samém;
odtud tok Bataru po proudu;
odtud až k bodu, který se vyhledá pod Badalem a blíže této vesnice:
tok Tiszy po proudu;
odtud na severo-severozápad až k bodu, který se vyhledá na místě severovýchodně od Darocze:
čára, která se určí na místě samém a ponechává na rusínském území státu Československého místa: Badalo, Csoma, Macsola, Azstely a Deda a na území uherském místa: Bereg-Surany a Darocz;
odtud na severozápad až k stoku Fekete Viz s Čarondou (Csaronda):
čára, která se určí na místě samém, jde přes kotu 179 a ponechá na rusínském území místa: Mezö Kaszony, Lonyay Tn., Degenfeld Tn., Hetyen, Horvathi Tn., Komjathy Tn., a na území uherském místa: Kerek Gorond Tn., Berki Tn. a Barabas;
odtud až k bodu, který se určí na místě samém po administrativní hranici mezi komitáty sabolčským a beregským:
tok Čarondy (Csaronda) po proudu;
odtud na západ až k bodu, kde výše dotčená hranice přicházejíc od pravého břehu přetíná tok Tiszy:
čára, která se určí na místě samém;
odtud po proudu až k bodu, který se vyhledá na místě samém východo-jihovýchodně od Tarkany:
tok Tiszy;
odtud celkem na západ až k bodu na toku Ronyvy okrouhle 3700 metrů západně od mostu mezi městem a železniční stanicí Satoralja-Ujhelysskou:
čára, která se určí na místě samém, a ponechává Československu místa: Tarkany, Perbenyik, Orös - Kis - Kövesd, Bodrog-Szerdahely, Bodrog-Szog a Borsi, Uhersku místa Dámóc. Láca, Rozvagy, Pácin, Karos, Felsö-Berecki, jde přes Bodrog a přetíná železniční trojúhelník jihovýchodně od Nového Města (Satoralja-Ujhely), jdouc východně od tohoto města tak, že ponechává na československém území celou železnici Kosice-Čap (Kassa-Csap);
odtud vzhůru až k bodu, ležícímu u koty 125 asi 1500 metrů na jih od Michalan (Alsómihalyi):
tok Ronyvy;
odtud a severozápad až k místu na toku Hermadu ve výši koty 167 na pravém břehu jihozápadně od Nadoště (Abaujnadasd):
čára, která se určí na místě samém, sleduje povšechně čáru vodního předělu oblastí Ronyvy na východě a Božvy na západě, ale tak, že jde asi 2 kilometry východně od Pusztafalu, obrací se na kotě 896 na jihozápad a přetíná na kotě 424 silnici Košice-Nové Město (Satoralja) a jde jižně od Nadoště;
odtud až k bodu, který se určí na místě asi 1500 metrů jihozápadně od Abaujvaru:
tok Heruadu po proudu;
odtud na západ až ku kotě 330 okrouhle 1500 metrů jiho-jihozápadně od Periny:
čára, která určí na místě samém a ponechává Československu místa: Miglec (Miglécz németi) a Perinu, a Maďarsku Nemtu (Tornyosnémeti);
odtud na západ až ku kotě 291 okrouhle 3500 metrů jihovýchodně od Janoku:
čára vodního předělu oblastí Bodavy (Bodva) na severu a Rakace (Rakacsa) na jihu, ponechávajíc na maďarském území silnici na horském hřbetu jihovýchodně od Buzity (Buzita):
odtud na západo-severozápad až ku kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna):
čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornahorvati a Bodvavendégi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardó;
odtud na jihozápad až ku kotě 365 okrouhle 12 kilometrů jihovýchodně od Plešivce (Pelsöcz):
čár, která se určí na místě samém tak, že jde přes koty 601, 381 (na silnici Rožnava-Edelény [Rozsnyo-Edelény]) 557 a 502;
odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 305. okrouhle 7 kilometrů na severozápadě od Putnoku:
čára vodního předělu mezi oblastmi Slané (Šajavy, bassin Sajó) na západě a Kelemiru a Suché na východě;
odtud na jiho-jihozápad až ku kotě 278 jižně od stoku Slané (Šajavy) a Rimavy (Rima):
čára, která se určí na místě samém a jde tak, že ponechává nádraží Banriev (Banreve) Maďarsku, dovolí však, v případě potřeby, na území československém konstrukci spojky mezi oběma železnicemi plesineckou a lučeneckou (Pelsöcz-Losoncz);
odtud na jihozápad až ku kotě 485 okrouhle. 10 kilometrů východo-severovýchodně od Šalgótarjánu:
čára, která se urči na místě samém sledujíc povšechně čáru vodního předělu oblastí Rimy na severu a Hangony a Tarny na jihu;
odtud na západo-severozápad až ku kotě 727:
čára, která se určí na místě samém, ponechává Maďarsku místo a doly Zagyva-Rona a Salgó a vede na jih od stanice Šomosujfalu (Somos-Ujfalu);
odtud na severozápad až ku kotě 391 okrouhle 7 kilometrů východně od Litke:
čára sledující povšechně horsky hřbet a ohraničující na severovýchodě údolí Dobrody a jde přes kotu 446;
odtud na severozápad až k bodu, který se vyhledá na toku Iplu (Eipel), okrouhle 1500 metrů severovýchodně od Tarnovců (Tarnocz):
čára, která se určí na mís tě samém a jde přes kotu 312 mezi Tarnovci a Kolondou (Tarnocz a Kolonda);
odtud na jihozápad až k bodu, který se vyhledá na ohbí Iplu, okrouhle 1 kilometr jižně od Tesmaku (Tesmag):
tok Iplu po proudu;
odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na toku Iplu asi 1 kilometr západně od Tesi (Tesa):
čára, která se určí na místě samém tak, že vede jižně od stanice Ipolysagu a ponechává úplně na československém území železnici vedoucí z Ipolysagu do Csaty jakož i odbočku do Krupině (Korpona), ponechávajíc Maďarsku místa Bernece a Tesi (Tesa);
odtud na jih až ku stoku s Dunajem:
tok Iplu po proudu;
odtud až k bodu, který se určí asi 2 kilometry východně od Antonienhofu (Est de Kittsee):
hlavní plavební tok Dunaje proti proudu;
odtud na západ až k bodu, který se vyhledá na místě, okrouhle 1 kilometr západně od Antonienhofu (Est de Kittsee), společného to bodu třem hranicím Rakouska, Maďarska a Československa:
čára, která se určí na místě samém.
Článek 28.
Hranice popsané v této smlouvě, pokud jsou již určeny zobrazuje připojená mapa v měřítku 1: 1.000.000. Byl-li by nesouhlas mezi textem a mapou rozhoduje text.
Článek 29.
Vytýčení těchto hranic v terrainu přísluší komisím ohraničovacím, jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi Čelnými Mocnostmi spojenými a sdruženými a zúčastněnými státy, nebo jedním z nich.
Komise budou míti veškerou moc nejen určiti části hranic, definované výrazem "čára, jež bude určena na místě samém", ale i revidovati části hranic, určené hranicemi administrativními, požádá-li o to některý z interesovaných států a uzná-li to komise vhodným (vyjma hranice mezinárodní, jak platily v roku 1914, u nichž se omezí úloha komise na přezkoumaní hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v obou případech, aby co nejpřesněji sledovaly rozhraničení, obsažená ve smluvách, dbajíce při tom pokud možná hranic správních a místních zájmů hospodářských.
Komise usnáší se většinou hlasů závazně pro strany intersované.
Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem státy, o které jde.
Článek 30.
U hranic definovaných tokem vody znamenají výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy: jednak střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene u řek nesplavných, jednak střední cáru hlavního plavebního koryta u rek splavných. Nicméně přísluší komisím ohraničovacím ve smyslu této smlouvy, aby rozhodly a přesně vyznačily, zda bude hraniční čára sledovati nahoře definovaný tok nebo koryto i po jeho případném přemístění anebo zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude platnosti.
Článek 31.
Jednotlivé interesované státy se zavazují, že dodají komisím všechny doklady, nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o mezníkování hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o změnách řečiště hraničních toků vodních. Nad to se zavazují, že nařídí místním úřadům, aby odevzdaly komisím všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na jejich požádání jim sdělily vše bližší o vlastnických poměrech i hospodářských tendencích a ostatní potřebné informace.
Článek 32
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím ohraničovacím pomoc, buď přímo nebo prostřednictvím místních úřadů ve všem, co se týká dopravy, ubytování pracovních sil a materiálů (kolů, kolíků, mezníků), potřebných k provedení svěřeného úkolu.
Článek 33.
Jednotlivé státy interesované se zavazují, že se postarají o bezpečnost bodů trigonometrických, značek hraničních, kolů nebo mezníků pořízených komisí.
Článek 34.
Mezníky osadí se tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému; budou očíslovány a jejich poloha a čísla zaznamenají se do dokladu kartografického.
Článek 35.
Konečně protokoly ohraničovací, mapy a listinné přílohy vyhotoví se ve třech originálech, z nichž dva dodají se vládám sousedících států a třetí dodá se vládě francouzské republiky, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním mocnostem této smlouvy.
Část III.
Politické klausule Evropské.
ODDÍL I.
ITALIE.
Článek 36.
Maďarsko se vzdává pokud se jeho týká ve prospěch Italie všech práv a titulů, na něž by mohlo činiti nárok na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, které bylo přiřknuto Italii, článkem 36., 1. odstavcem mírové smlouvy uzavřené 10. září 1919 mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem.
Článek 37.
Italie nebude ničeho dluhovati za palác "Venezia" v Římě z toho důvodu, že se stává jeho vlastnicí.
Článek 38.
Maďarsko navrátí Italii ve lhůtě tři měsíců všechny vagony, náležející železnicím italským, které před válkou přešly do Rakouska a jsou nyní v Maďarsku.
Článek 39.
Výminkou z článku 252., část X (Klausule hospodářské), osoby, které jsou usedlé na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, náležejícím nyní Italii dle čl. 36, odstavec 1. mírové smlouvy s Rakouskem, a které za války byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo byly uvězněny, internovány nebo vypovězeny, budou požívati plně ustanovení dotčených v článku 235 a 236, část X (klausule hospodářské), této smlouvy.
Článek 40.
Rozsudky vynesené ve sporech občanských a obchodních mezi obyvateli území převedených na Italii dle čl. 36, odstavec 1. mírové smlouvy s Rakouskem na straně jedné, a občany bývalého království maďarského na straně druhé, soudy řečených území od 4. srpna 1914, nejsou vykonatelný dříve než vyřkne novy příslušný soud území o něž se jedná své exequatu r.