Osoby, zboží, lodi, čluny, vozy, vagony a pošty nebudou podrobeny žádným průvozním poplatkům a žádný m zbytečným průtahům a omezením a budou míti v Maďarsku právo, aby jimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev a ve všech jiných směrech.
Průvozní zboží bude prosto jakéhokoliv cla i jiných podobných povinností.
Všechny poplatky nebo dávky uložené průvozní dopravě musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo nebo nepřímo na vlastnických poměrech či na statní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoliv části celkového převozu.
Článek 269.
Maďarsko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani jiné organisaci, společnosti aneb soukromé osobě na dopravě interesované, aby jakýmkoli způsobem spolupůsobily při službě správní k onomu účelu zřízené a nebude v tomto směru vykonávati přímého ani nepřímého vlivu.
Článek 270.
Maďarsku se zakazuje činiti přímo nebo nepřímo rozdíl neb poskytovat výhodu co do dávek, poplatků aneb zákazů, týkajících se dovozu do jeho území nebo vývozu z něho. S výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, zakazuje se Maďarsku činiti rozdíl co do podmínek a cen přepravních pro zboží aneb pro osoby určené do jeho území aneb z něho přicházející, ať už by šlo o rozdíl dle pohraničního místa vstupního aneb výstupního, či dle rázu, dle poměrů vlastnických aneb dle státní příslušnosti (vlajky) použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), anebo o rozdíl dle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, či dle jeho konečného aneb nejbližšího určení, dle směru cesty aneb dle míst překladních, nebo konečně dle toho, zda přístav, přes nějž bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno, je přístav maďarský či kterýkoliv cizí přístav, či dle toho, bylo-li zboží vyvezeno aneb dovezeno po moři, po zemi aneb vzduchem.
Maďarsku se zejména zakazuje zavésti v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoliv z Mocností spojených a sdružených jakýkoliv příplatek, aneb přímou či nepřímou prémií pro vývoz nebo dovoz přes přístavy maďarské neb cizí, po lodích a člunech maďarských aneb cizích, zejména způsobem tarifů kombinovaných. Maďarsku se zakazuje podrobit osoby neb zboží dopravované přes přístav aneb po lodi či člunu některé z Mocností spojených a sdružených jakýmkoliv formalitám a průtahům, jimiž by tyto osoby aneb toto zboží nebylo podrobeno, kdyby bylo dopravováno přes přístav maďarský nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu maďarského nebo lodi a člunu některé jiné mocnosti.
Článek 271.
Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl přechod zboží přes hranice Maďarska co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu pochází-li zboží z území Mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území neb v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jak platí pro zboží téhož rázu, dopravované územím maďarským za podobných podmínek přepravních.
Zvláště přeprava zboží rychlé zkáze podléhajícího bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.
Článek 272.
Námořní přístavy-Mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na maďarských železnicích aneb splavných vodách maďarských ve prospěch některého přístavu kterékoliv jiné mocnosti.
Článek 273.
Maďarsko nesmí odmítnouti účast na tarifech aneb kombinačních tarifech, jež by měly za účel zajistiti přístavům některé z Mocností spojených a sdružených stejné výhody, jež by. Maďarsko bylo poskytlo přístavům vlastním aneb přístavům některé jiné mocnosti.
ODDÍL II.
PLAVBA.
Hlava I.
Svoboda plavby.
Článek 274
Se státními příslušníky Mocností spojených a sdružených jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každém směru jednati stejně ve všech přístavech a na nitrozemských vodních cestách maďarských, jako s příslušníky maďarskými jejich majetkem, loďmi a čluny.
Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv Mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující ze všech a do všech přístavů a míst na území maďarském, jež mohou býti lodím a člunům maďarským přístupny, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími pokud jde o jakékoliv výhody a dávky přístavní a nábřežní, v to počítajíc výhody při pobytu, při nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, že služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoliv rázu vybírané jménem a ve prospěch vlády, úřadů veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.
V případě že by Maďarsko poskytlo zvláštní výhody některé Mocnosti spojené nebo sdružené, neb jiné Mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny Mocnosti spojené a sdružené.
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých a z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumna a jednotna a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.
Hlava II.
Klausule o Dunaji.
1. Ustanovení společná říčním sítím, prohlášeným za mezinárodní.
Článek 275.
Prohlašuje se za mezinárodní: Dunaj od Ulmu, spolu se všemi splavnými částmi této vodní sítě, která od přírody slouží více než jednomu státu za přístup k moři ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, stejně i ona část toku Moravy a Dyje, která tvoří hranici mezi státem Československým a Maďarskem, dále průplavy poboční a koryta, která by byla zřízena buď k zdvojení nebo k zlepšení přirozeně splavných částí zmíněných říčních sítí" buď k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.
Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora zmíněné říční sítě, jež není pojata v obecné definici.
Článek 276.
Na cestách prohlášených za mezinárodní v předcházejícím článku bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech Mocností spojených a sdružených na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a vlajky kterékoliv z těchto mocností činiti rozdílu mezi námi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívaly největších výhod.
Článek 277.
V žádném případě však nesmějí maďarské lodi provozovati přepravu osobní a nákladní a pravidelných liniích mezi přístavy některé Mocnosti spojené neb sdružené bez jejího zvláštního povolení.
Článek 278.
Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody mohou se z člunů používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, jež mohou býti proměnlivý dle jednotlivých oddílů řeky. Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem byl kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšování řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny dle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření z podloudnictví nebo z přestupku.
Článek 279.
Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti dle obecných podmínek stanovených v oddíle I.
Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti průvozní zboží pod pečetě, nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující jsou prosti všech celních formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených příslušným poříčním státem.
Článek 280.
Ani podél toku ani v ústí shora uvedených řek nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.
Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů vytahovadel, nábřeží, skladišť a jiných podobných zařízení dle sazeb veřejně vyhlášených.
Článek 281.
Není-li zvláštní organisace pro provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát povinen provésti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.
Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, dovolati se soudu stanoveného k tomu účelu Společností národů.
Článek 282.
Stejně bude se postupovati v případě, kdyby některý poříční stát podnikl práce, jež by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud uvedeny v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv co do zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i co do ostatních zájmů státních, které budou míti přednost před potřebami plavby v případu souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena.
Odvolání k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.
Článek 283.
Řád vyjádřený hořejšími články 276. a 278. až 282. bude nahrazen řádem zavedeným Obecnou Dohodou, jež bude ujednána Mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společností Národů a jež bude se týkati vodních cest, jimž by zmíněná Dohoda přiznala ráz mezinárodní. Tato dohoda bude se moci vztahovati zvláště k celé nebo k části říční sítě dunajské, jak je nahoře zmíněna, jakož i k jiným součástem této říční sítě, jež by mohla býti posuzována podle stejných zásad.
Maďarsko zavazuje se, souhlasně s ustanovením článku 314. přistoupiti k této Obecné Dohodě.
Článek 284.
Maďarsko postoupí Mocnostem spojeným a sdruženým o které jde, nejdéle ve třech měsících po ratifikaci mu odevzdané, část vlečných parníků a člunů, které zůstanou imatrikulovány v přístavech říční sítě zmíněné v článku 275., po vyloučení těch, jež budou odevzdány z důvodů vrácení nebo náhrady. Maďarsko postoupí rovněž pomůcky všeho druhu nezbytné k užívání těchto říčních sítí Mocnostem spojeným a sdruženým o které jde.
Počet postoupených válečných parníků a člunů a množství postoupených pomůcek i rozdělení jejich budou určeny rozhodčím nebo rozhodčími jmenovanými Spojenými státy americkými; toto určení stane se s ohledem na oprávněné zájmy zúčastněných stran a zvláště na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.
Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z posledně postavených.
V případech, kdy postupy dle tohoto článku budou vyžadovati převodu vlastnictví, budou rozhodčím nebo rozhodčími stanovena práva bývalých vlastníků dle stavu z 15. října 1918 a výše odškodného, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům, povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, jež z tohoto důvodu bude připsána k dobru těmto státům.
Co do Dunaje jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího nebo rozhodčích všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodi, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení.
Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení je svěřena komisi, utvořené ze zástupců Spojených států amerických, Říše Britské, Francie a Italie. Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné prostřednictvím místní organisace anebo ujme se tohoto úkolu po případě sama, aniž bude tím předbíhati trvalému rozdělení. Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude užito způsobem, který určí komise reparační.
2. Zvláštní ustanovení o Dunaji.
Článek 285.
Evropská dunajská Komise ujme se znovu své předválečné pravomoci. Zatím však budou v ní zastoupeny toliko Anglie, Francie, Italie a Rumunsko.
Článek 286.
Od místa, kde přestává pravomoc Evropské Komise bude síť dunajská zmíněná v článku 275. podrobena správě Mezinárodní Komise složené takto:
2 zástupci pobřežních států Německých;
po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a
po 1 zástupci každého v Evropské dunajské Komisi na příště zastoupeného státu, jenž není státem poříčním.
Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době kdy tato smlouva nabude platnosti, budou rozhodnutí komise přes to právoplatná.
Článek 287.
Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude působnosti a ujme se zatímně správy reky v souhlase s ustanovením článku 276. a 278. až 282., a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, jež budou určeny Mocnostmi spojenými a sdruženými.
Rozhodnutí této mezinárodní komise stanou se většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.
Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem státy v komisi zastoupenými.
Komisi náleží zvláště upraviti řády pro vydávání licencí lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.
Článek 288.
Maďarsko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností, určených Mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, již zástupci Maďarska mohou býti přítomni, sejde se do roka po tom, co tato smlouva nabude působnosti.
Do té doby, než bude otázka Dunaje definitivně rozřešena, bude míti mezinárodní komise, dotčená v článku 286., pod prozatímním dozorem užívání nářadí budov a zařízení, užívaných k provádění a udržování prací na části Dunaje mezi Turn-Severínem a Moldavou. Definitivní určení tohoto nářadí budov a zařízení bude stanoveno konferencí dotčenou v předešlém odstavci. Maďarsko prohlašuje, že se vzdává všech práv, nároků a majetkového účastenství na řečeném nářadí, budovách a zařízení.
Článek 289.
Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který článkem 57. Berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 byl dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za uhaslý. S výhradou finančních podmínek této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této řeky, o vyrovnání účtů; poplatky, jež by snad bylo třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Maďarskem.
Článek 290.
V případě, že by na části říční sítě, jež tvoří hranici, stát Československý, stát Srbů, Hrvatů a Slovinců nebo Rumunsko podnikly se zmocněním, nebo jako mandatáři Mezinárodní komise práce za účelem úpravy, regulace, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící vně jejich území požívati práva na všechna usnadnění nutná k provedení studií a k uskutečnění a udržování těchto prací.
Článek 291.
Maďarsko jest vůči Evropské komisi dunajské zavázáno navrátiti, nahraditi a odčiniti škody, jež tato komise za války utrpěla.
Hlava III.
Vodní hospodářství.
Článek 292.
Není-li tu jiných ustanovení a je-li následkem stanovení nové hranice vodní hospodářství (kanalisace zaplavování, zavodňování, odvodňování a věci podobné) v jednom státě závislo na pracích provedených na území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného státu, bude sjednána dohoda mezi státy zúčastněnými, aby byly opatřeny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.
Není-li tu jiných ustanovení, a užívá-li se v jednom státě pro obecní nebo domácké potřeby elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem stanovení nové hranice je v území jiného státu, bude mezi zúčastněnými státy sjednána dohoda, aby byly opatřeny zájmy a zachována získaná práva každého z nich. Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jak to odpovídá podmínkám a smlouvám trvavším 3. listopadu 1918.
Nedojde-li k dohodě, v případě naznačeném v některém z předcházejících odstavců a s výhradou ustanovení článku 293., rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů.
Článek 293.
Podle článku 292. jest zřízena v území bývalého království uherského, tvořícího poříčí Dunaje, vyjma poříčí Olty, v společném zájmu států, majících svrchovanost nad řečeným územím, stálá technická komise pro správu vod, složená z representantů států, majících zájmy na tomto území a předsedy jmenovaného Radou Společnosti národů.
Úkolem této komise bude přivoditi uzavření dohod zmíněných v článku 292., na ně doznati a v případě nutnosti zajistiti jich provedení. Má udržovati a zlepšovati, obzvláště pokud se týče kácení lesů a zalesňování, jednotu říčního řádu, právě tak, jako sem spadající služby, jako službu vodoměřičskou a oznamování povodní. Bude pokračovati ve studiu otázek souvisejících s plavbou, vyjma těch, které spadají do oboru komise pro plavbu na horním Dunaji, které jí bude předávati a pečovati obzvláště o rybářství. Tato komise podnikne dále veškeru práci neb studium a zřídí každou službu, která jí bude svěřena jednohlasnou dohodou interesovaných států.
Komise pro správu vod má se sejíti tři měsíce po tom, co tato smlouva nabude působnosti; vypracuje předpisy, týkající se věcí spadajících do její pravomoci a činnosti, kteréžto předpisy budou podrobeny schválení interesovaných států.
Veškerá nedorozumění stran záležitostí, o nichž pojednává tento odstavec, budou urovnána takovým způsobem, jak rozhodne Společnost národů.
ODDÍL III.
ŽELEZNICE.
Hlava I.
Volnost průvozu pro Maďarsko směrem k moři Jaderskému.
Článek 294.
Maďarsku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu za tím účelem volnost průvozu na území a v přístavech oddělených od bývalého Rakousko-Uherska.
Volností průvozu jest rozuměti ve smyslu ustanovení článku 268. a to až do doby, kdy bude mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými v tomto směru uzavřena obecná dohoda, načež ustanovení nové dohody vstoupí na místo ustanovení onoho článku.
Zvláštní dohody mezi státy aneb správami zúčastněnými určí podmínky využití možnosti poskytnuté jak shora řečeno a upraví zvláště způsob používání přístavů a svobodných oblastí, pokud tam jsou, dále použití železnic, které tvoří obvyklý přístup k těmto přístavům, zavedení přímé dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdními lístky a přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení Bernské konvence ze 14. října 1890. a podmínek doplňkových až do doby, kdy bude nahrazena novou konvencí. Svoboda průvozu vztahuje se i na dopravu poštovní, telegrafní a telefonní.
Hlava II.
Klausule o mezinárodní přepravě.
Článek 295.
Zboží přicházející z území Mocností spojených a sdružených a určeno do Maďarska, jakož i zboží Maďarskem trausitující, jež přichází z území Mocností spojených a sdružených neb je do něho určeno, bude míti ve příčině přepravních poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a premiím), dále ve příčině všech výhod i v každém jiném směru na železnicích maďarských plné právo na nejvýhodnější podmínky, jež platí pro zboží téhož rázu přepravované na kterékoliv trati maďarské, buď v dopravě vnitřní, buď při vývozu, dovozu či průvozu za podobných podmínek přepravních, zvláště co do délky cesty přepravní. Na žádost jedné nebo několika Mocností spojených a sdružených bude téhož pravidla použito na zboží těmito mocnostmi jmenovitě označené, jež, pocházejíc z Maďarska, jest do jejich území určeno.
Mezinárodní tarify, sestavené na základě sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém a určující přepravu s přímými nákladními listy, budou zavedeny, jakmile o to jedna z Mocností spojených a sdružených Maďarsko požádá.
Bez újmy ustanovení článku 272 a - 273 zavazuje se však Maďarsko, že zachována svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou pro obchod s přístavy jaderskými a černomořskými vzhledem k jejich soutěži se severními přístavy německými.
Článek 296.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti, obnoví vysoké strany smluvní, pokud se jich týče a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku konvence a úmluvy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1906.
Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, smluvena nová konvence pro dopravu osob, zavazadel a zboží po železnicích v náhradu za Bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy nahoře zmíněné, bude tato nová konvence jakož i podmínky doplňkové platné pro mezinárodní dopravu po železnicích, jež by na základě této konvence byly smluveny. Maďarsko vázati i v tom případě, kdyby odmítlo účastniti se na vypracování této konvence nebo k ní přistoupiti. Až do uzavření nové konvence bude se Maďarsko říditi ustanoveními Konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými jakož i podmínkami doplňkovými.
Článek 297.
Maďarsko bude povinno spolupracovat na zavedení dopravy s přímými jízdními lístky pro osoby a jejich zavazadla, tak jak o to požádá jedna nebo několik Mocností spojených a sdružených za účelem zajištění železničního spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v průvozu přes území maďarské. Maďarsko bude zejména povinno přejímati za tím účelem vlaky a osobní vozy, přicházející z území Mocností spojených a sdružených a dopravovati je s rychlostí alespoň takovou, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nesmějí sazby platné pro tato přímá spojení býti vyšší nežli sazby, platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě maďarské za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.
Tarify platné za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na maďarských železnicích do přístavů Mocností spojených neb sdružených aneb z těchto přístavů nesmějí nikdy dávati vyšší sazbu kilometrovou než nejvýhodnější tarify, které platí na zmíněných železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu anebo z něho přijíždějící, přihlížejíc ke všem premiím a refrakcím.
Článek 298.
Maďarsko se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku policejní, zdravotní nebo kontrolní opatření, jež by platilo zvláště jen pro přímou dopravu zmíněnou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů Mocností spojených a sdružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.
Článek 299.
Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou vnitrozemskou ať s přímým nákladním listem anebo bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro díl přepravy po železnicích.
Hlava III.
Vozidla.
Článek 300.
Maďarsko se zavazuje, že maďarské vagony budou opatřeny zařízením umožňujícím:
1. Aby tyto vagony byly zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch Mocností spojených a sdružených, které přistoupily k Bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, aniž se tím porušilo účinkování průběžné brzdy, která by snad do 10 let od nabytí působnosti této smlouvy těmito mocnostmi byla zavedena.
2. Aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků, jezdících po tratích maďarských.
S vozidly Mocností spojených a sdružených bude na tratích maďarských nakládáno co do oběhu, udržování a oprav stejně jako s vozidly maďarskými.
Hlava IV.
Odevzdání železničních tratí.
Článek 301.
S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na odevzdání přístavů, cest vodních a železnic, ležících na územích odstoupených Maďarskem, a s výhradou ustanovení finančních týkajících se koncessionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se odevzdání tratí za těchto podmínek:
1. Stavby a zařízení všech železnic budou odevzdány zúplna a v dobrém stavu.
2. Bude-li některé z Mocností spojených a sdružených Maďarskem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu dle posledního inventáře před 3. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.
3. Pro tratě, které nemají vlastních vozidel, provede se rozdělení vozidel sítě, k níž tyto tratě náležejí, komisemi znalců, jmenovanými Mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž Maďarsko bude zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím dle posledního inventáře před 3. listopadem 1918, k délce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a velikosti dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech odevzdati, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří prozatímně vše, čeho je potřebí k zajištění jejich oprav v dílnách maďarských.
4. Zásoby, movitosti a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.
Ustanovení hořejších odstavců 3. a 4. platí i pro tratě bývalého Ruského Polska, přestavené úřady rakousko-uherskými na obvyklý rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a maďarských státních drah.
Hlava V.
Ustanovení o některých tratích železničních.
Článek 302.
Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země procházeti zemí jinou anebo končí-li trať odbočující z jedné země v ze i jiné, tu budou s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. V případě, že by mezi těmito správami nebylo docíleno shody o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců ustanovenými ve smyslu článku předchozího.
Obzvláště úprava o používání tratě Csata-Losoncz zaručí v každém směru přímý průchod československým vlakům s československým provozem a dělnictvem, územím maďarským. Avšak. nebude-li rozhodnuto jinak, toto právo průchodu skončí se buďto po dohotovení přímé trati Csata-Losoncz běžící pouze územím československým anebo nejpozději po vypršení lhůty patnácti roků po tom, co tato smlouva nabude působnosti.
Právě tak úprava o používání části tratí spojující Nagiszalontu s Aradem a s Kijenö přes Békcscabu ležící v území maďarském, a ručí v každém směru přímý průchod územím maďarským vlakům rumunským s rumunským průvozem a dělnictvem. Avšak, nebude-li rozhodnuto jinak skončí toto právo průjezdu buďto dohotovením přímého spojení, běžícího pouze územím rumunským mezi tratěmi Nagyszalonta-Békéscába. Kisjenö-Békéscaba nebo po vypršení lhůty deseti roků po tom, co smlouva tato nabude působnosti.
Zřízení nových pohraničních stanic mezi Maďarskem a sousedními Státy spojenými a sdruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito stanicemi budou upraveny dohodou sjednanou za stejných podmínek.
Článek 303.
Aby bylo zajištěno městu a okresu Gola v území srbo-chorvatsko-slovinském užívání dráhy golské na území maďarském, právě tak jako železnice spojující tyto tratě a okres, a aby bylo zajištěno obchodu srbo-chorvatsko-slovinskému svobodné užívání přímého spojení železnicí mezi trati Csaktornya-Nagy-Kanisza a trati Zágráb-Gyékenyés po dobu nutnou k dokončení přímé železniční trati na území srbo-chorvatsko-slovinském mezi dotčenými tratěmi, podmínky využitkování dráhy golské a železniční trati Kotor-Barcz budou stanoveny v usnesení, které umluví administrace, které mají zájem na železničních tratích maďarských a srbo - chorvatsko - slovinských. Jestliže tyto administrace se nebudou moci shodnouti na znění toho o usnesení. Sporné body budou urovnány kompetentní vyšetřovací komisí, dotčenou v článku 301. této smlouvy.
Článek 304.
Aby zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího mocnářství rakousko-uherského, na něž mají koncesi soukromé společnosti a jež se provedením ustanovení této smlouvy ocitnou na území několika států, bude nová správní a technická organisace pro každou zmíněnou síť upravena dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými. Rozpory, v nichž by nebylo možno docíliti shody, jakož i všechny otázky, vztahující se na výklad smluv o výkupu tratí, budou předloženy rozhodčím, jež ustanoví Rada Společností národů.