Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Překlad

4100.

Návrh

poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra. W. Feierfeila, inž. Junga,

dra Kafky a druhů

na vydáni zákona o občanských školách.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne..................

jímž se organisují občanské školy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Účel a zařízení občanské školy.

§ 1.

Účelem občanské školy jest podati vzdělání přesahující učebný úkol všeobecné obecné školy a odpovídající zvláštním vyučovacím potřebám a hospodářským poměrům obyvatelstva.

Jest přípravou pro lidovou vyšší střední školu a podává také průpravné vzdělání pro takové odborné a jiné stavovské školy, pro něž není podmínkou celá střední škola.

§ 2.

Občanská škola se zpravidla skládá ze tří pastu plných tříd (ročníků), které se připojují na pátý ročník všeobecné obecné školy a jest povinnou školou.

V každém školním okresu jest zříditi aspoň jednu čtyřtřídní občanskou školu chlapeckou, a jednu čtyřtřídní občanskou školit dívčí.

Absolventi čtyřtřídní občanské školy mají stejná práva jako absolventi čtyřtřídní nižší střední školy.

§ 4.

Povinné učebné předměty chlapecké občanské školy jsou: náboženství, životospráva (morálka), německý jazyk s naukou o písemnostech, zeměpis, dějepis a občanská nauka, přírodopis a tělověda, přírodozpyt, počty s jednoduchým účetnictvím, měřictví, rýsování, kreslení, kreslení od ruky, krasopis, zpěv a tělocvik.

Nepovinné učebné předměty pro chlapecké občanské školy jsou; čeština, frančina, angličtina, těsnopis, psaní strojem, hra na housle, ruční práce, a bude-li třeba, ještě jiný učebný předmět, o jehož zavedení rozhodne nadřízený školní úřad.

Dětí, které nenáleží k žádnému státem uznanému vyznání, učí se místo náboženství životosprávě (morálce).

§ 5.

Povinné učebné předměty dívčí občanské školy jsou: náboženství, životospráva, německý jazyk s naukou o písemnostech, zeměpis, dějepis a občanská nauka, přírodopis a tělověda, přírodozpyt, počty a jednoduché účetnictví, domácí hospodářství, ženské ruční práce, měřictví, kreslení, krasopis, zpěv, tělocvik.

V nejvyšší třídě trojtřídní neb čtyřtřídní občanské školy buďtež dívky pří vyučování přírodopisu obeznámeny s péčí a dětí a nemocné a kde jest k tomu příležitost, až na tomto stupni hospitují na mateřských školách.

Nepovinné předměty na dívčí občanské škole jsou: čeština, frančina, angličtina, těsnopis, psaní strojem a je-li třeba, ještě jiný učebný předmět, který zavede nadřízený školní úřad.

§ 6.

Výměra hodin na chlapeckých občanských školách:

§ 7.

Výměra hodin pro dívčí občanské školy:

§ 8.

Občanské školy jsou samostatné ústavy. Ani dvě občanské školy (občanská, škola chlapecká a dívčí ani občanská škola a obecná škola nesmějí býti spojeny pod jednou správou.

§ 9.

Ministerstvo školství a národní osvěty vydá pro všechny občanské školy normální učebný plán.

Kdyby se ukázala potřeba, aby se vyhovělo zvláštním poměrům některého školního místa, budiž dovolena při zřízení občanské školy na návrh příslušných úřadů odchýliti se ad normálního učebného plánu.

§ 10.

Nejvyšší počet žáků v jedné třídě občanské školy - jak v postupné třídě tak také v pobočné - činí 40. počítaje v to i děti již školou nepovinné, starší 14 let.

Je-li v některé třídě občanské školy více než 40 žáků, budiž hned zřízena pobočka.

Jestliže jsou zřízeny na občanské škole u většiny tříd nepřetržitě po 3 roky pobočky, budiž ihned rozdělena na dvě samostatné občanské školy.

§ 11.

Na občanské škole buďtež žáci zpravidla rozdělení podle pohlaví. Než v menších místech s menším počtem žáků nebo v místech, kde by bylo lze zříditi jen chlapeckou nebo dívčí občanskou škodu mohou chodit do občanské škody společně chlapci i děvčata. Tím se však, nesmí zmenšiti počet občanských škol jíž zřízených, Na smíšených občanských školách musí se učebný plán přizpůsobiti potřebám vzdělání obou pohlaví.

§ 12.

Učebnice potřebné pro občanské školy vybéře si učitelská konference této školy, V místech s několika občanskými školami jest užití stejných učebnic jak pro chlapecké občanské školy, flak také pro dívčí, vybraných pří společné poradě všech učitelských sborů občanských škol onoho místa.

§ 13.

Učitelský sbor trojtřídní občanské školy bez poboček se skládá mimo ředitele ze 4 odborných učitelů, kteří vyučují 4 hlavním odborům s potřebným počtem vedlejších učitelů pro nepovinné učebné předměty.

Zřídí-li se 4. třída - postupná nebo pobočná - budiž ustanoven; nový odborný učitel a pro každou další lichou třídu buďtež systemisována 2 místa odborných učitelů, pro další sudou třídu jedno místo. (O rozdělení občanských škol § 10, odst. 3.)

Na samostatných dívčích občanských školách buďtež učitelky ručních prací počítány do tohoto předepsaného počtu učitelů.

lI. O školní docházce.

§ 14.

Docházeti do občanské školy jsou povinny všechny děti ve stáří podléhajícím docházce do školy, které bydlí v obvodu občanské školy, a vyhovují podmínkám, potřebným pro přijetí do občanské školy. Každému dítěti se musí uložiti docházka do občanské školy.

Od docházky do občanské školy jsou dočasně nebo trvale osvobozeny dětí, které docházejí do školy střední nebo jsou stiženy tělesnou vadou překážející jim při vyučování nebo v docházce do školy.

§ 15.

Do 1. ročníku občanské školy se přijímají žáci, kteří vychodili s prospěchem 5. třídu veřejné obecné školy nebo jiným způsobem nabyli rovnocenného průpravného vzdělání. Tito se musí podrobiti přijímací zkoušce ze všech předmětů pro obecnou školu.

§ 16.

Jestliže bylo sice dítě uznáno ve školní zprávě z 5. třídy veřejné obecné školy za způsobilé k postoupení do vyšší třídy nebo do vyššího oddělení, avšak z těch předmětů, které pro prospěch na občanské škole mají zvláštní význam (vyučovací jazyk a počty), podle průměru posledních 4 čtvrtletí má předposlední známku platné stupnice známek, budiž jeho přijetí do občanské školy učiněno závislým na výsledku zkoušky, jíž jest mu vykonati z těchto předmětů na občanské škole. Za tuto zkoušku se, poplatky neplatí.

§ 17.

Žáci, kteří po svém přijetí do 1. ročníku nevyhoví v prvních třech měsících požadavkům, a při nichž se nedá očekávati z další docházky do občanké školy nižádného výsledku, mohou býti po uplynutí této doby z usnesení konference vráceni na obecnou školu.

§ 18.

Za přijímací zkoušku těch žáků, kteří chtějí vstoupiti do vyššího ročníku, nebo kteří nemohou podati průkazu podle § 2, potřebného pro přijetí do 1. ročníku, totiž že s prospěchem vychodili 5. ročník některé všeobecné obecné školy, jest zaplatiti poplatek, přiměřený dočasným poměrům, jejž stanoví úřad nařízením.

§ 19.

Ve školním roce lze přijímati děti, jen přestěhují-li se rodiče nebo se zvláštním povolením školních úřadů.

§ 20.

Nepřípustné jsou na občanské škole úlevy v docházce do školy a zavedení polodenního vyučování.

§ 21.

Vystoupiti z občanské školy lze jen na konci školního roku.

§ 22.

Školní rok a prázdniny, jakož i hlavní prázdniny a prázdné dny ve školním roce buďtež ustanoveny na občanských školách podle předpisů, platných pro škody střední.

III. Kdo zřizuje a vydržuje občanské školy.

§ 23.

Veřejná trojtřídní občanská škoda budiž zřízena na návrh obce, jestliže jest v této obcí samotné nebo společně jinými a místy v obvodu 6 km podle tříletého průměru 90 dětí téže národní příslušností, které chodí 6., 7. a 8. rok do všeobecné obecné školy, a které vyhovují podmínkám pro přijetí do občanské školy.

Návrh na zřízení občanské školy může podati také několik obcí společně.

§ 24.

Tyto obce, na něž dlužno bráti zřetel při zřizování občanské školy, jsou jako občanská školní obec právní jednotkou (právní osobou) co do společného účele školy, zvláště stran všech závazků, převzatých pří zřízení školy jakož í ve všech právních věcech školy.

Toto společenství nechť se projeví v místním školním úřadě toho místa kde je škola.

§ 25.

Školní úřady jsou vůbec povinny podle svých sil podporovati zřizování občanských škol a zajistiti podmínky pro jejích trvalé a zdárné bytí, zvláště ve smíšených obcích a okresích mají vyhověti potřebám jazykové menšiny zřizováním občanských škol. Podkladem pro to budiž zákon o menšinových školách, který bude vydán.

§ 26.

Všechny věcí rozhodující o zřízení a zařízení občanské školy buďtež zjištěny komisí.

Komisionelní zápis jest podkladem pro další rozhodnutí.

§ 27.

Každému dítěti s náležitým průpravným vzděláním musí se poskytnouti možnost docházeti do občanské školy. Pro to buďtež utvořeny samostatné obvody občanských škol a každá obec budiž přikázána k takovému obvodu.

V tomto smyslu nesmí občanská škola odepříti přijetí žádnému dítěti, jehož příslušnost k některé občanské škole není upravena rozdělením ve školní obvody.

§ 28.

Poněvadž na občanské škole mají býti děti zpravidla rozděleny podle pohlaví, lze zříditi občanskou školu pro žáky obou pohlaví jako smíšenou jen tehdy, jestliže při příliš nepatrném počtu dětí téhož pohlaví nebylo by lze zříditi občanskou školu chlapeckou neb dívčí.

Jestliže se občanská škola rozšíří nebo se zvětší počet tříd buďtež žáci ihned rozděleni podle pohlaví.

§ 29.

Školní budov a má úplně vyhovovati moderním požadavkům jak po stránce vyučovací tak zdravotní.

Místo pro obvodové občanské školy budiž zvoleno pokud možná uprostřed školního obvodu.

§ 30.

V každé budově občanské školy, musí býti mimo potřebné školní třídy alespoň 1 kreslírna, 1 tělocvična, potřebné místností pro učebné pomůcky a knihovny, kancelář pro ředitele a sborovna (pokoj pro učitele). Mimo to bylo by si přáti 1 fysikální síň, 1 dílnu (pro ruční práce chlapecké nebo ženské), 1 hudební síň, 1 hovornu pro styk s rodič a malé místnosti pro šatny, mimo to školní lázně a kuchyně pro vaření polévky (nebo školní kuchyni pro dívky) s jídelnou. Cvičiště, hřiště a školní zahrada nechť jsou vedle školy nebo v její blízkostí. Mimo to bylo by si přáti také pole pro žákovské zahrádky nebo na venkovských občanských školách pro zemědělské pokusy.

§ 31.

Školní místnosti buďtež opatřeny potřebným a moderním zařízením, vyhovujícím vyučovacím a zdravotním požadavkům.

§ 32.

Bližší ustanovení o poloze a stavbě školy a jejich částech, jakož i o potřebném školním zařízení vydá ministerstvo školství a národní osvěty nařízením.

Toto nařízení také určí, kdo a jak má zakročiti při schvalování stavebních plánů, provádění stavby, opatření školního zařízení, dohledu nad ním, aby stav budovy odpovídal jejímu účelu a nad jejím zařízením.

§ 33.

Vydržovatelé školy jsou povinní vystavěti a rozděliti občanskou školu a uvnitř ji zaříditi podle zákonných ustanovení.

§ 34.

Každá občanská škola musí míti pro vyučování potřebné a účelné učebné pomůcky, žákovskou a učitelskou knihovnu.

§ 35.

Na občanských školách není dovoleno vybírati od žáků nebo jejích rodičů školné nebo stálé příspěvky na udržování školy.

§ 36.

Občanská školní obec (nebo všechny obce školního obvodu, k nimž nutno přihlížeti při zřizování občanské školy), hradí náklad na stavbu a udržování školních budov a jejích zařízení, jakož i na všechny věcné potřeby, jež jsou ve spojení se školou, a jichž je potřebí k vyučování.

Pří tom zůstávají nedotčeny závazky třetích osob nebo korporací, které vzniknou nebo jíž trvají, jakož i trvající a zřízené fondy a nadace s tím upozorněním, že se z těchto příspěvků nesmí odvozovati jakákoliv přednostní práva na školu a jejich učitele.

§ 37.

Veřejnou občanskou školu může zrušiti ministerstvo školství a národní osvěty jen se souhlasem súčastněných obcí a jen tehdy, když podle 3letého průměru počet žáků klesl pod 50. Než při tom jest zvláště přihlížeti k tomu, zda jest z důležitých důvodů škola nutná nebo zda se dětem, na něž se musí pomýšleti, poskytuje možnost docházeti do jiné občanské školy.

§ 38.

Osobní náklad jest po každé stránce věc státu a s ostatními výdaji na obecné školství jest zvláštní částí státního rozpočtu. Stát jest mimo to povinen v mezích jmenovaného rozpočtu dáti každoročně každé občanské škole přiměřený příspěvek k volnému užití na rozšíření sbírek učebných pomůcek, knihoven a na udržování jich v dobrém stavu.

§ 39.

Obce, které prokazatelně bez citelné škody pro spořádané obecní hospodářství nemohou sehnati peněz na stavbu a udržování občanské školy, buďtež ze státních peněz dostatečnou měrou podporovány.

§ 40.

Další ustanovení o úpravě závazků při zřizování a udržovaní občanských škol vydá podle tamto zákona ministerstvo školství a národní osvěty.

IV. O vzdělání a způsobilosti pro učitelský úřad na občanských školách.

§ 41.

Učitelé občanských škol nabývají odborného vědeckého vzdělání na vysoké škole a studie trvají nejméně dva roky (4 běhy). Podmínkou pro toto vysokoškolské studium jest učitelská způsobilost pro obecné školy.

§ 42.

V zájmu školství a lidového vzdělání buďtež tato studia pokud možno podporována státními podporami.

§ 43.

Tato studia budou upravena studijním řádem vydaným nařízením.

§ 44.

Posluchačům zaměstnaným v praktické školní službě budiž k návštěvě vysoké školy poskytnuta potřebná dovolená. Dosavadní nebo stejně placené učitelské místo se jim zachovává po dobu pravidelného trvání studia.

§ 45.

K ustanovení učitelem na občanských školách se vyžaduje vysvědčení způsobilosti pro občanské školy. Toto vysvědčení se vydá po odborné zkoušce vykonané s prospěchem, která se musí vztahovati aspoň na předměty jednoho odboru.

§ 46.

Učebná látka pro občanské školy zahrnující v sobě povinné předměty rozděluje se na 4 odbory. Jsou to: 1. odbor: němčina, zeměpis, dějepis; 2. odbor: přírodopis, přírodozpyt, počty; 3. odbor: počty, deskriptiva, kreslení od ruky, krasopis; 4. odbor: němčina, přírodopis, tělocvik, zpěv. Paedagogika a životospráva jsou předměty každého odboru.

§ 47.

Kandidát musí zpravidla prokázati, že pro své odbory absolvoval v potřebné míře filosofická nebo technická studia.

§ 48.

Ke konání těchto zkoušek zřídí ministerstva školství a národní osvěty na vysokých školách zvláštní komise. Do těchto buďtež především povoláni učitelé vysokých škol, pověření vychováváním učitelů pro občanské školy.

§ 49.

Podrobnější ustanovení, jak sej tyto zkoušky konají, ustanoví ministerstva školství a národní osvěty tím, že vydá zkušební řád. Nařízením se také upraví, jak mají učitelové prokázati svou způsobilost vyučovati na občanských školách živým jazykům, těsnopisu, psaní strojem, hře na houslích a jiným vedlejším předmětům, jakož i chlapeckým ručním pracem, konečně učitelky domácímu hospodářství a ženským ručním pracem.

V. O dalším vzdělání učitelů na občanských školách.

§ 50.

Učitelé na občanských školách mají vždy býti pamětliví svého dalšího vzdělání; mají ve svém úřadě pokud možná uplatniti vědecké, paedagogické a didaktické pokroky a požadavky doby.

Školní úřady jsou povinny podporovati další odborné a vědecké vzdělání učitelů na občanských školách.

§ 51.

Tomuto dalšímu vzdělání slouží zvláště čas od času se opakující konference, knihovny, pokračovací kursy a studijní cesty.

§ 52.

Úřední porady (místní, okresní a zemské konference učitelů občanských škol) nechť jsou podstatným činitelem k vybudování občanské školy jakož i pro další vzdělání jejích učitelů. Jim náleží mimo to voliti zástupce učitelů občanských škol do školní správy, školních úřadů, stavovských výborů o učitelských komor.

Případ ad případu, usnesou-li se na tom zemské konference, buďtež svolány ministerstvem školství a národní osvěty říšské konference.

§ 53.

Okresní, zemské a říšské konference se radí a usnášejí jazykem německým.

§ 54.

Členové okresních, zemských a říšských konferencí obdrží cestovné a stravné podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

§ 55.

Náklad na úřední konference hradí stát.

§ 56.

V každém okrese musí býti knihovna k volnému užití pro učitele občanských škol. Peníze k jejímu založení, udržování a modernímu vybavení poskytne stát. Knihovnu spravuje výbor volený okresní konferencí.

§ 57.

K dalšímu vědeckému a praktickému školnímu vzdělání učitelů občanských škol, pro studia a bodání v oborech vědy a paedagogiky buďtež pořádány vhodné pokračovací kursy.

Těchto kursů lze se súčastniti zdarma; náklad na ně se hradí ze státních peněz. Toto odvětví dalšího odborného vzdělání učitelů občanských škol budiž školními úřady zvláště podporováno.

§ 58.

Udělováním státních stipendií schopných uchazečům (nebo volbou určeným učitelům) buďtež umožněny studijní cesty, aby namístě samém poznali, jak jsou zařízeny školy v cizích zemích. O nabytých zkušenostech budiž podána zpráva školním úřadům a budiž o nich kriticky pojednáno ve školních časopisech a na konferencích pro vybudování domácího školství.

VI. O samosprávě.

§ 59.

Vnitřní správa školy (vyučování) budiž založena na zásadě samosprávy.

Všichni učitelové na občanských školách jsou svobodní a stejní vychovatelé, kteří ze své učitelské činnosti odpovídají jen svému svědomí, národu a dozorčímu úřadu.

§ 60.

Ředitelé škol nejsou představenými ostatních učitelů, Přednostům školy (ředitelům) náleží pouze administrativní správa a zastupování školy navenek a u úřadu (§ 108).

§ 61.

Jejích úřední doba jest časově omezena. Trvá 5 let.

§ 62.

Přednostové škol (ředitelé) jsou valení učitelskou konferencí tajným hlasováním, při čemž rozhoduje prostá většina.

Volby ředitele smějí se účastniti jen učitelé způsobilí učiti na občanských školách, na dívčích občanských školách také učitelky ručních prací.

Volitelni jsou jen literní učitelé (§ 13, odst. 1.), kteří nabyvše způsobilosti pro občanské školy, jíž nejméně 6 let na občanské škole působili.

Jest přípustno, aby týž ředitel byl znovu zvolen na další úřední období.

§ 63.

Ředitelům ustanoveny m pří zavedení volby ředitelů se zachovává právo na místo ředitele dokud nedosáhnou služebního stáří pro plnou pensí.

§ 64.

Po dosažení služebního stáří pro plnou pensi nesmí již býti žádný odborný učitel volen ředitelem.

§ 65.

Zvolený musí volbu přijmouti, leč by byl nemocen nebo uvedl jiné důležité důvody, Rozhodnutí o tom náleží podle posudku stavovského výboru nadřízenému školnímu úřadu.

Bude-li zvolen znovu, může zvolený volbu odmítnouti.

§ 66.

ťStavovskému výboruŤ zvolenému okresní konferencí učitelů občanských škol (§ 120) náleží právo spolurozhodovati ve všech právních věcech učitelů občanských škol a věcech obsazování. Jest disciplinární, kvalifikační a obsazovací komisí pro učitelstvo občanských škol ve školním okrese (v inspekčním obvodu).

§ 67.

ťStálý výborŤ volený zemskou konferenci učitelů občanských škol a ťUčitelská komora pro německé povinné školyŤ jsou pro školní úřady stálými poradními a spolurozhodujícími sbory ve všech otázkách týkajících se občanských škol jako škol občanských jakož i v oněch věcech, které se týkají právních poměrů učitelů občanských škol.

Učitelská komora jest odvolací instancí v disciplinárních a kvalifikačních věcech a ve věcech obsazování a zastupuje učitele občanských škol ve všech právních případech, vzniklých ze služebního poměru. Další provedení náleží zákonu o zřízení učitelských komor (137-140).