Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Koncem září 1924 rozestavěno bylo:

mezi nimi velké mosty v Čechách: přes Jizeru ve Svijanech - Podolí nákl. 546.250 Kč (nosná konstrukce), v Mnich. Hradišti nákl. 597.538 Kč, v Tuřicích nákl. 1,112.527 Kč a přes Divokou Orlici v Helvíkovicích nákl. 580.296 Kč; na Moravě: přes Jihlavku v Třebíči nákl. 546.416 Kč; na Slovensku přes Vláru u Nemšové nákl. 2,200.000 Kč a přes Oravu v Dlhé nákl. 1,291.171 Kč.

Státní správa podporuje též nutné stavby nestátních silnicových mostů hlavně za příčinou čelení nezaměstnanosti dělnictva. Dosud bylo postaveno:

Koncem září 1924 bylo rozestavěno:

mezi nimi velké mosty v Čechách: přes Cidlinu v Žiželicích nákl. 650.000 Kč (stát. příspěvek 260.000 Kč), přes Litavku v Berouně nákladem 500.000 Kč (státní příspěvek 150.000 Kč), přes Ohři ve Velichově nákl. 1,054.737 Kč (stát. příspěvek 527.368 Kč), přes Orlici v Hradci Král. nákladem 1,380.000 Kč (stát. příspěvek 414.000 Kč), přes Berounku ve Zbečně nákl. 1,117.943 Kč (stát. příspěvek 447.177 Kč) a přes Jizeru ve Vinci nákl. 528.306 Kč (státní příspěvek 156.992 Kč).

A. Čechy.

Po převratu věnovala státní správa republiky čsl. společně se 40% příspěvkem zemského správního výboru až do konce r. 1924 pro úpravy řek v Čechách částku okrouhle 82,000.000 Kč, aby úpravy rozestavěné mohly býti ukončeny a řada nových úprav jmenovitě k ochraně měst a obcí mohla býti zahájena.

Obyvatelstvem podporovány byly snahy ty značnými příspěvky.

Činnost zemské komise pro úpravu řek v Čechách utěšeně se vyvíjela a z větších nových staveb ukončeny: stavba údolní přehrady nad Dvorem Králové, úprava Radbuzy mezi Pražským a železničními mosty v Plzni, na Tiché Orlici v Kyšperku, na Úpě ve Vel. Úpě, v Bohuslavicích a Suchovrčicích, na Cidlině na trati Zbraně - Žiželice, na Ohři nad Tvrdošicemi, na Botiči v Michli, na Ohři u jezu Viktoria a u Drahovic, na Tiché Orlici u Malé a Velké Čermé, v Kunčicích a Verměřovicích, na Požárském, Zubrnickém a Červeném potoce, na Jizeře v Jablonci n. N. a u Modřic, na Seifenbachu v Hostinném a na Chrudimce v Chrudimi. Dále zahájena řada nových úprav a to: na horním Labi stavba přepážky u přehrady v Krausových boudách, ve trati Heřmanice - Hořenice, na Bílé Desné v Dessendorfu, na Úpě v Havlovicích, Mladých Bukách, v Úpici a Marešově, na Orlici v Malšovicích, u Štěpánovska, u Lišnice a Doudleb, na Chrudimce údolní přehrada u Seče, na Ohři v Kinšperku, u Doubí, u Königswerthu a nad Zalužicemi, na Bělé u Jirkova a Neudorfu, mezi Trmicemi a Ústím u Jirkova, na Ploučnici v České Lípě, na Metuji v Hronově, v Bělovsi a Teplicích, na Vltavě a Malši v Českých Budějovicích, na Litevce v Trhových Dušníkách, Rejkovicích a Lochovicích, na Červeném potoce v Hořovicích, v Komárově a u Žižkova jezu, na Mži, Radbuze v Plzni a ve Staňkově, na Úhlavě v Nýrsku, na Pokratickém potoce a na přehradě na Černé Desné, nehladě k menším úpravám.

Mimořádné poměry poválečné, hlavně ohledy na panující nezaměstnanost nepřipustily ještě, aby podnikání vodohospodářské v Čechách vyhovělo především podmínce soustavnosti v řešení dotyčných problémů s patřičným zřením na potřeby našich splavných neb usplavňovaných řek.

B. Morava.

Za stejných poměrů byla republika Československá v oboru říčních úprav na Moravě a též pokud se týče pohran. trati řeky Moravy postavena před velké úkoly. Bylo především nutno intensivně prováděti stavby rozestavěné, přikročiti k některým naléhavým úpravám novým a pracovati na řádně promyšlených plánech vodohospodářských, jež by umožnily rozvinutí další pracovní činnosti s hlediska celkového.

Z.nových úprav zasluhují jmenovitě zmínky práce na Moravě u Chomutova s úpravou ústní trati potopa Cholinky, v Olomouci, mezi Kojetínem a Kroměřížem úprava u Bolelouce, u Tovačova, zřízení mostu přes Moravu ve Veselí n. M., v Miňůvkch, v Tučapech a u Znorov, na Dyji další úprava u Břeclavi a pod tímto městem, poslední v zájmu umožnění přímého výjezdu dráhy z Břeclavi do Kút.

Dále provedeny státem Čsl. a zemí Moravou před válkou sotva zahájené úpravy Svitavy v Husovicích, v Letovicích, kde vedle běžných úprav říčních, sloužících k zamezení zápisy zastavěných částí města, proveden nový silniční most a přestavěn jez. V městě Brně vybudován na Svitavce nový jez s obtokovým kanálem, na Svratce provedeny úpravy mezi Židlochovicemi a Vojkovicemi, u Štěpánova a ve Veveří Bytyšce, v Pouzdřanech a v Jimramově se úpravy provádějí. Na Jihlavce pracuje se v Třebíči, kde vystavěn byl nový jez. Na řece Loučce provedena úprava v Dolních Loučkách; na řece Moravě pracuje se u Znorov, dále dvě velké stavby v Hodoníně, a provádí se úprava Sudoměřického potoka. V Prostějově zadána byla úprava náhonu Hloučely a na Dyji zahájeny přípravné práce pro stavbu přehrady u Vranova. Uvedené práce vyžádají si nákladu asi 46,000.000 Kč.

C. Slezsko.

Ve Slezsku věnována byla taktéž zvýšená péče při budováni vodohospodářských podniků. V prvé řadě bylo přikročeno k provádění nejnaléhavějších zajišťovacích staveb na Ostravici a přítocích za účelem poskytnutí ochrany ohroženým obcím a komunikacím. Provedena celá řada úprav a zahájeny naléhavé práce na Ostravici, Odře, Olši, Lučině a jiných. Vynaložený náklad od převratu do konce r. 1924 bude činiti asi 22,000.000 Kč. Provedeny byly též ochranná hráze, a to u Hrušova na pravém břehu Odry až po ústí Stružky k ochraně Přívozu, Mariánských Hor až po ústí Opavice, na pravém břehu Odry.

Z úpravních prací buďtež dále uvedeny stavby na Opavici, u Lhoty, pod žel. mostem Opava - Hlučín, při ústí Moravice a v Krnově, na řece Olši v Ráji, nad Kopytovem u Závady, ve Starém Městě a Oboře, na řece Ondřejici v Pstruzích, na Odře mezi Vrbicí a Kozlovou, nad Bohumínem u Hrušova a nad průpichem u Koblova, na řece Ostravici v Bleskovci a Žabném, mezi Hrušovem a Ratimovem, mezi Hrabovou a Ratimovem, nad žel. mostem u Hrušova, nad Starým Městem a v Bašce a Kunčicích, na řece Morávce v Pražně a Velkých Lhotách, u Nové Vsi a ústí Mohelnice, na řece Čeladinci v Nové Dědině a ta Čeladné a na řece Lučině v Bartovicích mezi Radvanicemi a Bartovicemi, mezi Mor. Ostravou a Karvinou u Hranečníku a v Radvanicích.

D. Slovensko.

Zde bylo nutno po převratu službu vodohospodářskou nově organisovati, jelikož za maďarské vlády nebylo v Uhrách ministerstvo veřejných prací, jakož i bylo nutno dohodnouti se o úpravě kompetence mezi zúčastněnými resorty. Zřízeny byly potřebné expositury, jimž provádění úpravních prací bylo svěřeno.

Celkem bylo pracováno na různých staveništích na těchto řekách

Na řece Váhu provedeny práce k ochraně lázeňského města Píšťan, v Milochově, Povážském Podhradí, v trati Beckov - Měšice, Bohuslavice; Drahovce, Šebestánová, Opatovce, Krivosud - Bodovka, Mikšová, Varašúry, Malá Bytča, Hrádek, Hloža - Ladce, Trenč. Teplá, Trenčín, Hlohovec, Horní Čepeň, u Skály, u Mošovců, v Novém Městě n. V., Opatovce, v Sokolovcích, v Bierovcích, v Kotešové, v Horním Hričově, ve Velké Bytči - Hliník, Kostolné, v Drahovcích, u Dobré, u Beluše, u Malé Bytči, u Libořče, v Kamenčanech; u Zamárovců a ve Valtašúrách.

Na řece Laborci provedeny dvě úpravy ve Zbudském Prestově, na Hernádu v Sokole, na Moravě pohraniční dohotoveny stavby u Malých Levár a Nové Vsi a ve stavbě jsou úpravy tři u Uherské Vsi, tři u Dimburka, u Gajár a u Karlova Dvora. Na řece Hronu provedena stavba u Báňské Bystřice a ve stavbě jest úprava u Hronské Mikule. Na Rudávce provádí se stavba u Hochstettna. Celkem bude na úpravní práce vydáno okolo 20,000.000 Kč.

E. Podkarpatská Rus.

Přičleněním Podkarpatské Rusi připadly ministerstvu veřejných prací vážné úlohy, pokud se týče úprav tamních řek. Na řece Tise byly provedeny větší ochranné práce u Eseně, jež si vyžádaly téměř 3,000.000 Kč nákladů. Z dalších prací na této řece buďtež uvedeny úprava u Királyházy, mezi Tiačevem a Bedevljí, mezi Bočkovem a Aknou Slatinou, u jatek ve Vyloku, u Sokernice, u Tiačeva, u Selo Solotviny, nad silničním mostem u Vyloku, u Trebuše a nad Esení. Na řece Tereblji mezi Čomaljevem a Djulevou, u Buškiny a u Vnihova, na řece Rice u Hustu a Lipše, na Svaljavce: ve Svaljavě a na Úhu provádí se nyní I. a II. los úpravy v Užhorodě a III. los úpravy v témže městě bude záhy zadán.

Celkem bude vydáno na úpravy v Podkarpatské Rusi asi 7,000.000 Kč.

Vodní cesty a stavby přístavní.

Ministerstvo veřejných prací pracuje na soustavné úpravě svého vodstva, na účelném vystrojení přístavů a překladišť a na náležitém vybudování říční plavby.

Pro účely plavební přicházejí v úvahu zejména: trať Vltavy do Mělníka, Středního Labe z Jaroměře do Mělníka, Dolního Labe zmezinárodněného z Mělníka na státní hranici, mezinárodní trať dunajská a trať splavného Váhu.

Trať vltavská byla splavněna již mezi Prahou a Mělníkem. Za nového režimu dokončily se práce splavnění Vltavy uvnitř Prahy nákladem 10 mil. Kč. Práce ty prováděla komise pro uplavnění řek Vltavy a Labe v Čechách.

Jako pokračování úpravy Vltavy nad Prahou vykonaly se na účet vodocestného fondu práce úpravní nábřeží smíchovského od Šítkovského jezu až k Palackého mostu. Na dalších úpravách smíchovského nábřeží proti vodě se pokračuje.

V r. 1923 zahájeny byly velké práce úpravy vltavského toku v Praze mezi mostem Hlávkovým a vjezdem do přístavu Holešovického. Ploch získaných při této úpravě na Maninách použije se k vybudování nových překladišť, zřízení velkých skladišť pro pražský velkoobchod, nákladových nádraží i k úpravě a rozšíření města Karlína. Značný prospěch bude míti z úprav těchto plavba i zkrácením plavební dráhy.

Práce úpravy na Maninách vyžadovaly dosud nákladu as 8,000.000 Kč.

Rovněž vykonány byly již veškeré přípravy jakož i vypsání prací splavňovacích nad Prahou s využitím vodní síly ve Štěchovicích. Jako předběžná práce předcházející zřízení zdymadel nad Prahou zřizuje se nová silnice značné délky mezi Zbraslaví a Štěchovicemi. Práce prováděné ředitelstvím pro stavbu vodních cest na Vltavě vyžadovaly posud nákladu 114 mil. Kč.

Splavněná část Dolního Labe mezi Mělníkem a Lovosicemi prodlužuje se úpravami říčními již zahájenými mezi Lovosicemi a Ústím, kde zřizuje se právě vysoké zdymadlo u Střekova a rozsáhlou vodní elektrárnou, kde získá se trvalá vodní síla 16.800 k. s. Dosavadní náklad činí 18 mil. Kč.

Z význačných staveb při úpravu a splavnění Středního Labe mezi Jaroměří a Mělníkem, jichž povedení ať částečné či úplné spadá do prvého období našeho státu, jmenujeme tyto:

V Poděbradech ukončena byla stavba zdymadla, při které na levém břehu přimknuta jest hydroelektrická centrála.

Podobné zdymadlo vybudováno bylo v Nymburku, kde nalézá se na pravém, břehů hydroelektrická centrála pro využití 90 m³ vody za vteřinu.

Dále třeba uvésti stavbu nového zdymadla u Přelouče, kde ve spojení s jezem a elektrárnou bude vybudován též nový silniční most.

V Kolíně dokončena byla stavba pohyblivého jezu, plavebních; kanálů s komorami. Z vlastních kanalisačních prací byla dále dokončena stavba plavební komory v Neratocicích.

Při jezu v Předměřicích zřízena byla hydroelektrická centrála.

Na mnohých místech řečiště labského bylo nutno vykonati obtížné práce úpravní pokud toho poměry finanční dovolovaly - příp. zříditi dlouhé průkopy jako na př. u Lobkovic, Borku, pod Brandýsem, u Poděbrad, nad Kolínem, u Kladrub.

Celkový náklad na práce na Středním Labi obnášel do září r.1924 as 11 milionů Kč.

Pokud jde o trať dunajskou, třeba zdůrazniti, že práce úpravní značně utrpěly tím, že nebyly po dlouhou řadu let válečných udržovány a opravovány. Od r. 1921 byly vykonány práce bagrovací v řečišti dunajském, opravy ochranných hrází proti zátopám.

Od převratu do konce r. 1923 činil náklad na tyto práce bagrovací a udržovací as 10,500.000 Kč.

Rovněž na splavné části Váhu od Seredu po ústí Váhu byla vykonána břehová opevnění.

Zmezinárodněním hlavních toků Labe a Dunaje nabyly samozřejmě velkého významu také přístavy a překladiště na nich ležící.

Na Labi bylo první povinností čsl. státu postarati se o ochranný a obchodní přístav. V přítomné době pracuje se již na pracech hloubících prvého bassinu přístavu Mělnického, který obsahovati bude po plném vybudování dva velké bassiny s potřebnými skladišti. Posud prostavěno bylo 28 mil. Kč.

Pokud jde o přístav v Bratislavě, převzat byl tento od maďarské správy bez jakéhokoli mechanického vystrojení pro překlad.

Po převratu byl předem proveden výkup pozemků přístavních a prohloubení vjezdu přístavního. Dále pak vybudováno bylo 6 nových skladišť, na prostranství mezi skladišti a řekou byla zřízena jeřábová dráha pro poloportálové jeřáby a obilní nassávač, jež jsou zřízeny na elektrický pohon.

Za řadou skladišť nalézá se železniční síť.

Po stránce komunikační jest přístav opatřen prozatím nejnutnějším spojením silničním a železničním. Přístav obehnán jest železným plotem, opatřen elektrickým osvětlením, vystrojen kanalisací a vodovodem.

Pro povšechnou orientaci se uvádí, že do konce r. 1923 investovalo se na vybudování přístavu Bratislavského as 60,000.000 Kč, z čehož práce železniční vyžádaly si nákladu 8,000.000 Kč. Za pozemky městu Bratislavě zaplaceno bylo 10,000.000 Kč.

Přístavu Komárenskému připadá hlavně úloha soustřediti překlad zboží středního Slovenska a to se zřetelem k jeho dobrým plavebním podmínkám.

Z generelního rámcového projektu na výstavbu tohoto přístavu provedeno bylo prozatím prohloubení přístavu a vybagrování přístavního vjezdu. Dalším vystavěním dvou skladišť přístavních získalo se prostorů skladištních. V souvislosti s pracemi bagrovacími byla zřízena a přeložena sousední nábřežní linie. Nové nábřeží opatřuje se potřebným vystrojením pro plavbu. Železniční správa provádí kladení potřebných kolejí přístavních. Se zahájením provozu přístavu bylo nutno provésti též jeho oplocení.

Do konce r. 1923 vynaloženo bylo na vybodování přístavu Komárenského as 10,000.000 Kč.

Hlavní data uhelného hospodářství v létech 1919 až 1924 jsou zřejma z této tabulky:

Konjunktura uhelná měnila se v uplynulém pětiletí několikráte a vývoj situace trhu uhlí kamenného a uhlí hnědého nebyl vždy paralelní. Bylo to důsledkem jednak poválečné nouze uhelné, jednak poměrů vývozních a dovozních.

Vývoz obnášel v t:

Naproti tomu obnášel dovoz v t:

Stávky v hornictví rovněž nezůstaly - pokud zachvátily značnější oblasti a trvaly déle - bez vlivu na vývoj uhelného hospodářství. Byly to zejména generální stávka hornická v únoru 1922, stávka v hnědouhelném revíru Severočeském a Moravsko-Ostravském v říjnu resp. v listopadu, dále stávka v revíru Moravsko-Ostravském v březnu 1923; konečně všeobecná stávka od 20. srpna do 7. října 1923.

Počet stávek během let klesal (r. 1919 82, 1920 128, 1921 95, 1922 42 a r. 1923 již jen 19), intensita jejich však stoupala (zameškaných směn v r. 1921 277.865, r. 1922 1,568.667 a v r. 1923 již 4,053.838).

Statistika stávek a výluk v závodech báňských (hutnických) v roce 1923 a I. čtvrtletí 1924.

Počet a rozsah stávek a výluk v závodech báňských (hutnických) podle čtvrtletí v r. 1923 a v I. čtvrtletí 1924 jest podám v následující tabulce.

Za celé toto období má největší význam hromadná stávka, která trvala od 18. srpna do 10. října 1923, tedy 7 týdnů, a postihla v báňských revírech Kutná Hora, Chomutov, Most, Plzeň, Praha, Slaný, Teplice, Karlovy Vary, Brno, Mor. Ostrava a Báňská Bystrica 276 závodů se 118.437 zaměstnanci, z nichž 98.830, tj. 83,8% stávkovalo. Příčinou stávky byla neshoda při obnovení kolektivní smlouvy v revíru ostravském, jíž platnost skončila začátkem srpna 1923. Se stanoviskem ostravských horníků, kteří odmítli snížení mezd od zaměstnavatelů navržené, ztotožnili se horníci všech revírů v republice, a tak došlo k hromadné stávce. Zameškáno bylo celkem 3,617.734 směn. Stávkujícím ušlo na mzdě 147,899.771 Kč a úbytek těžby činil 48,658.579 q (19,686.881 q kamenného uhlí, 2,034.543 q koksu, 26,603.805 q hnědého uhlí a 333.350 q briket). Stávka skončila kompromisem, mzdy byly částečně sníženy. Čísla o ostatních stávkách jsou poměrně nepatrná a jich význam lze z tabulek vyčísti. Ohledně bližších podrobností poukazuje se na "Zprávy státního úřadu statistického republiky Československé" ročník V. (1924) čís. 58.

Poměry se zlepšily a ustálily koncem roku 1923, kdy až na nepatrné výjimky byly pracovní podmínky mezi báňskými podnikateli a horníky upraveny řádnými kolektivními smlouvami, jichž počet obnášel toho času 27.

V oboru hospodářském a sociálně-politickém byly poměry v hornictví upraveny po státním převratu řadou zákonů a vládních nařízení.

Mimo činnost zákonodárnou, jakož i urovnávání svrchu zmíněných konfliktů stávkových a spoluúčast při sdělávání kolektivních smluv jest vzpomenouti akce k zlevňování provozního materiálu, boj proti nezaměstnanosti, stanovování uhelných cen (zlevnění uhlí v listopadu 1922, v říjnu 1923 a v prosinci 1923), konečně pak úpravu dovozu a vývozu.

Co největší péče věnuje se bezpečnosti v hornictví. Proto vydávají se příslušné předpisy hornopolicejní a intensivní praktický dozor vykonává báňská inspekce jak revírních báňských úřadů, báňských hejtmanství i ministerstvo veřejných prací, jejíž výsledky jsou zřejmy z této tabulky:

Počet úrazů v hornictví

v rocích 1919 - 1923, uspořádaných dle druhu dobývané hmoty.

Z uvedených úrazů stalo se:

*) Katastrofa na Nové jámě v Lazech, kde bylo usmrceno 92 osob.

**) Katastrofa na dole Kukla v Oslavanech, při níž zahynulo 26 lidí.