Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Činnost státní mincovny v Kremnici.

V letech 1919 až 1920 byla státní mincovna znovu zřizována, takže činnost její obmezuj e se pouze na výrobu medailí a na loučení zlata a stříbra. S vlastní ražbou mincí československých započalo se teprve v červnu 1921.

Medailí a odznaků

Loučením získáno

Razidel mincí

vyrobeno r. 1921 až 1922 7053 kusy, r. 1923 5360 a r. 1924 [do 1./10. 1924.] 1917 kusů.

Mincí

naraženo v milionech kusů

Dukátů

naraženo: r. 1923 jubilejních 1000 kusů, pamětních dvojdukátů 4000 kusů, obyčejných 55.751. Roku 1924 naraženo 32.814 kusů obyčejných dukátů.

Rozpočet mincovny.

Skutečná vydání:

Skutečné příjmy:

Kromě toho činil příjem na pokladniční správě:

Investice:

Platba na dávku z majetku

a)

b)

Ke kapitole XV.

Ministerstvo obchodu.

Statistický přehled dovozu a vývozu.

Přehled zahraničního obchodu v roce 1925 (podle měsíců).

Statistický přehled kursů pro živnostníky pořádaných ústavy pro zvelebování živností.

a) podle jednotlivých ústavů v letech 1919 - 1924.

Statistický přehled kursů pro živnostníky pořádaných ústavy pro zvelebování živností.

b) podle jednotlivých oborů v roce 1924.

Statistický přehled kursů pořádaných jednotlivými Ústavy pro zvelebování živností v r. 1924.

Výstavy učňovských prací 1920 - 1925.

*) Prozatímní údaje do konce srpna 1925 (pokud byly předloženy zprávy).

Frekvence cizinecká v československých lázních v roce 1924 ve srovnání s r. 1923.

Návštěva z ciziny v Praze.

Výkaz o říční dopravě nákladní a osobní v roce 1924.

I. Labe a Vltava.

Celková doprava podle jednotlivých přístavů:

II. Dunaj.

Celková doprava podle jednotlivých přístavů:

III. Odra.

Provoz Čsl. plavební akc. společnosti Oderské:

Podíl Československa na provozu terstského přístavu.

Ke kapitole XVI.

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Vládním nařízením z 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., jímž československá pošta (včetně poštovní úřady šekové) byla prohlášena podnikem, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, bylo ústřední správě pošt a telegrafů uloženo, aby v duchu zákona z 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., provedla pronikavé reformy administrativní a finanční.

V prvé řadě byl podle ustanovení § 6, odst. 3 vládního nařízení č. 206/1924 pro československou poštu vypracován návrh všeobecného organisačního řádu, v němž zejména byla vymezena působnost jednotlivých správních orgánů a jejich složení. Vrchního vedení podniku pak stal se účastným nově zřízený šestičlenný správní sbor, jehož jeden člen byl jmenován ministrem financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů z úředníků ministerstva financí, ostatních 5 pak ministrem pošt a telegrafů z řad správních, technických i výkonných zaměstnanců oboru ministerstva pošt a telegrafů. Správní sbor zahájil svou činnost v dubnu 1925, řídě se jednacím řádem vydaným ministrem pošt a telegrafů.

Finanční reforma československé pošty vyžádala si zejména těchto opatření: 1. lednem 1925 počínajíc vyprostila se československá pošta ze svazku ústřední státní pokladny zřízením samostatných účtů u poštovního úřadu šekového a vlastního žírového účtu u bankovního úřadu ministerstva financí; dále byly zjednány předpoklady pro sestavení bilance čsl. pošty za rok 1925 podle zásad obchodního hospodaření sestavením řádného soupisu součástí majetku čsl. pošty ke dni 1. ledna 1925.

Nesnadným úkolem nové správy bylo určiti pro účetnictví čsl. pošty nejvhodnější a nejúčelnější účetní soustavu a vypracovati podrobné účetní a pokladní instrukce. V té příčině bylo ústřední správě velmi vítáno, že poštovní úřad šekový již od svého založení používá účtování dopického. U ostatních odvětví provozních bylo však bedlivě se vystříhati, aby radikálním převratem v účtování nebyl do účetní služby vnesen zmatek. Proto byla dosavadní kamerální soustava účetní podvojným účetnictvím nahrazena hned 1. lednem 1925 počínajíc toliko u poštovního provozu automobilního, který jest nejméně rozsáhlým odvětvím provozu čsl. pošty. Pokud však jde o provoz poštovní, telegrafní a telefonní, bylo po zevrubných úvahách rozhodnuto prozatím pro dobu přechodní zpracovati nové účetní instrukce na podkladě dosavadní soustavy kameralistické, při čemž by se ovšem tato soustava již neomezovala jen na účtování čistě peněžní, nýbrž byla doplněna jednak po stránce účtování věcného majetku, jednak co do předepsané bilance a výsledkového účtu ztráty a zisku.

Rozpočtový návrh čsl. pošty pro rok 1920 nebyl ještě sestaven podle zásad obchodního hospodaření, protože tomu byl na překážku nedostatek celé řady nezbytných předpokladů, zejména okolnost, že nebyla dosud stanovena výše základního kapitálu a že není dosud rozřešena otázka obnovovacího fondu.

Vzhledem k zásadnímu významu pro správnější hodnocení skutečných hospodářských výsledků státních podniků dlužno zvláště se zmíniti o dvou nových položkách, jež byly do podnikového rozpočtu zařazeny podle ustanovení § 2, odst. 4 vládního nařízení č. 206/1924. Jest to jednak nová výdajová položka 24 a v oddílu B podnikového rozpočtu v částce 60,000.000 Kč, kterou bude čsl. státním drahám v r. 1926 nahrazena hodnota služeb, poštovní správou dosud od státních drah bezplatně přijímaných, jednak nová příjmová položka v téže výši 60,000.000 Kč, kterými bude státní pokladniční správa čsl. poště aspoň částečně nahrazovati hodnotu poštovného za zásilky porta prosté a hodnotu různých jiných služeb, bezplatně prokazovaných správou poštovní a telegrafní jiným odvětvím státní správy.

Návrh rozpočtu kap. XVI. "Ministerstvo pošt a telegrafů" pro rok 1926 liší se od rozpočtu na rok 1925 po stránce formální dvojí změnou struktury podnikového rozpočtu. Všeobecné výdaje a příjmy podniku, které z technických důvodů se nedaly ještě přesně rozděliti na jednotlivá provozní odvětví, vykazují se ve zvláštním novém společném rozpočtovém oddílu A. Jsou to jednak pensijní a zaopatřovací požitky a náhrada za výkony ministerstva pošt a telegrafů ve prospěch podniku, jednak pensijní příspěvky zaměstnanců a náhrada vyššího nákladu na pensijní a zaopatřovací požitky podle zákona č. 287/1924.

Mimo to byly dosavadní rozpočtové oddíly A a B v zájmu zjednodušení rozpočtu sloučeny v oddíl B, v němž se vykazují specielní výdaje a příjmy poštovního, telegrafního a telefonního provozu na území celé Československé republiky, tedy také poštovního, telegrafního a telefonního provozu na Podkarpatské Rusi, který byl až dosud vykazován v samostatném oddílu B. Výdaje a příjmy budou však v jednotném rámci nového oddílu B i nadále vykazovány a účtovány odděleně podle jednotlivých okresů a zvláště též pro Podkarpatskou Rus.

Celková potřeba kap. XVI. pro rok 1926 činí 13,203.780 Kč. Očekávané celkové příjmy vykázány jsou částkou 168,094.129 Kč, jež se skládá jednak z příjmů "Ústřední správy" (titul 1) per 9,350.000 Kč, jednak z přebytku podniku "Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)" - tit. 2 - per 158,744.129 Kč.

Výdaje ministerstva pošt a telegrafů, jež vedle funkce vrchního vedení podniku vykonává též agendu ústředního ředitelství podnikového, jsou ze 70%, tj. částkou 9,240.000 Kč hrazeny podnikem samým, takže Ústřední správa pošt a telegrafů zatěžuje administrativní státní rozpočet velmi nepatrnou částkou 3,853.780 Kč.

Státní podnik "Československá pošta vykazuje na r ok 1926 rozpočtový přebytek ve výši 158,744.129 Kč, který, ačkoliv jest poměrně dosti značný, jest proti přebytku, preliminovanému na rok 1925 ve výši 241,611.056 Kč, menší o 82,866.927 Kč.

Hlavní příčinou tohoto snížení přebytku jest velmi značný vzrůst podnikových výdajů v důsledku prohlášení československé pošty podnikem podle zákona z 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. Vzhledem k ustanovením § 2. a 5. vládního nařízení z 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., účtuje se totiž na vrub podniku celá řada, nových výdajů, které až dosud podnikový rozpočet nezatěžovaly. Jsou to zejména: pensijní a zaopatřovací požitky v částce 135,229.000 Kč, paušální náhrada československým státním drahám v částce 60,000.000 Kč za služby ve prospěch poštovního provozu vykonávané dosud bez úplaty, náhrada za výkony ministerstva pošt a telegrafů v zájmu podniku v částce 9,240.000 Kč.

Mimo to se v rozpočtu na rok 1926 objevují ještě 2 další nové položky výdajové, které rovněž značně zatěžují rozpočet podniku. Jsou to jednak náklady, spojené se zřízením pobočky poštovního úřadu šekového v Brně v částce 3,700.000 Kč, jednak další potřeba na úroky a vedlejší poplatky z investičních úvěrů v úhrnné částce 15,296.037 Kč.

Jest pozoruhodno, že Čsl. pošta, ačkoliv je zatížena tak značnými novými výdaji v úhrnné částce 223,465.937 Kč, přece vykazuje značný přebytek, kterým přispívá podstatně k úhradě výdajů jiných resortů státní správy, resp. k přebytku celkového státního rozpočtu.

Celková potřeba, vykázaná v podnikovém rozpočtu "Československá pošta" pro rok 1926, srovnána s potřebou preliminovanou na rok 1925, zvyšuje se ze 796,147.944 Kč na 982,119.871 Kč, tudíž o 185,971.927 Kč.

Zvýšení celkových výdajů podnikových bylo by ovšem ještě větší, kdyby na druhé straně nebylo došlo k značnějším úsporám.

Zejména byly značně sníženy osobní náklady podniku úsporami v důsledku restrikce počtu zaměstnanectva o 4.902 osoby. Touto restrikcí se totiž ušetří na aktivních platech a kvitančních poplatcích 68,902.000 Kč, naproti tomu však z restrikce vyplývá potřeba na pensijní a zaopatřovací požitky větší o 46,749.900 Kč, takže netto úspora z restrikce činí celkem 22,152.100 Kč. Kdežto tedy v rozpočtovém návrhu pro rok 1926 bylo již přihlíženo k finančnímu efektu restrikce, nejeví se ještě v tomto návrhu důsledky restrikce, pokud jde o rozpočtovou systemisaci míst zaměstnaneckých. Normalisace stavu zaměstnanectva podle ustanovení § 2. odst. 3. zákona z 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě nebyla totiž ještě provedena.

Ve příjmech podnikového rozpočtu jsou obsaženy jen tyto nové položky, nejevící se ještě v rozpočtu na rok 1925: Pensijní příspěvky zaměstnanců v úhrnné částce 24,200.000 Kč, náhrada vyššího nákladu na pensijní a zaopatřovací požitky podle zákona čís. 287/1924 v částce 6,916.000 Kč a paušální náhrada hodnoty služeb, prokazovaných poštovní správou jiným odvětvím státní správy (vyjma obor státní správy železniční) v částce 60,000.000 Kč. Činí tudíž úhrnná úhrada nová toliko 91,116.000 Kč.

Celková úhrada pro rok 1926 zvyšuje se proti úhradě preliminované na rok 1925 z 1.037,759.000 Kč na 1.140,864.000 Kč, tj. o 103,105.000 Kč.

Pošta.

Podle statistiky pošt, telegrafů a telefonů, zpracované za součinnosti ministerstva pošt a telegrafů Státním úřadem statistickým, bylo v roce 1924 v Československé republice 4557 poštovních služeben. Z toho bylo 3728 poštovních úřadů a 829 poštoven. Poštovních úřadů erárních bylo 236, třídních 3482 a zájemnických 10. Jedna poštovní služebna připadala na 308 km² a na 3085 obyvatel. Počet poštovních schránek činil 29.319, počet soukromých prodejen poštovních cenin 16.859. Počet míst, kam docházeli a kde doručovali přespolní listonoši poštovní zásilky, byl 14.856.

Délka poštovních kursů na železničních tratích činila 108.645 km a na silnicích 55.448,2 km. Dopravu zásilek poštovních obstarávalo na železnicích 741 vlakových pošt a 493 úhrnných poštovních doprav, na silnicích 1132 podnikatelů poštovních jízd.

V dopravě letecké pošty nastalo zhoršení mezi Paříží a Prahou a mezi Bukureští a Cařihradem; lety na trati první se vůbec nekonají a na trati druhé konají se nepravidelně. Za to používá se kombinované služby letecké a železniční k dopravě zásilek, určených do Oranu, Maroka, západní a rovníkové Afriky (i s Belg. Kongem), Jižní Ameriky, Dánska, švédsko, Norska, Klajpedy, Lotyšska, Estonska, Finska, Svazu sov. soc. republik, Persie, Číny, Japonska a Spojených Států Amerických, s použitím leteckých linií Toulouse - Casablanca, Toulouse - Oran, Toulouse - Dakar, Drážďany - (Berlín) - Kodaň, Královec - Moskva, Královec - Helsinki a New York - San Francisco, dále do Mezopotamie s použitím letecké linie Kahýra - Bagdad. Na vnitrozemské letecké trati poštovní Praha - Bratislava - Košice bude snahou poštovní správy - až státní aerolinie budou disponovati letadly o větší nosnosti - dopravovati letadly do Košic i noviny, určené pro košický transit. Konečně v r. 1925 byla zahájena letecká doprava mezi Prahou a Mariánskými Lázněmi, jež dokonce po dva měsíce byla provozována dvakrát denně a jíž bylo hojně poštovně používáno.

Nečítajíc dopravu průvozní (z ciziny do ciziny), bylo v roce 1924 dopraveno okrouhle 950,000.000 zásilek (v roce 1923 1.058 mil.), a to 707,000.000 zásilek listovních, 205 mil. zásilek novinových (vyplacených novinovými známkami), 27 mil. cenných psaní (krabic) a balíků a 11 mil. vplacených poštovních poukázek. Z úhrnného počtu dopravených zásilek připadlo na vnitrozemskou službu 810 mil. a na styk s cizinou 140 mil. Připadalo tudíž na jednoho obyvatele v republice Československé 50,3 mil. zásilek listovních, 1,9 zásilek balíkových a 0,8 vplacených poštovních poukázek.

Cena dopravených zásilek činila u cenných psaní (krabic) 1.569 miliard Kč, u balíků s udanou cenou 5.096 miliard Kč a u vplacených poštovních zásilek 2.976 miliard Kč, celkem 9.641 miliard Kč.

Pokud běží o rozsah našich poštovních styků s cizinou uvádí se:

Doprava balíková byla rozšířena o dopravu balíků pilných do většiny evropských zemí.

Poštovní poukázkový styk byl nově zaveden se zeměmi: Alžírskem, Argentinou, Bolivií, Bulharskem, republikou Costa-Rica, Čínou, Ecuadorem, Gdanskem, republikou Honduraskou, Chile, Irskem, Japonskem, Litvou, Luxemburkem, Maďarskem, Mexikem, Peru, Portugalskem, Salvadorem, Sárským územím a Uruguayem.

Také dobírkový styk (listovní i balíkový) byl zaveden se zeměmi: Alžírskem, Estonskem, Finskem, Gdanskem, Litvou, Luxemburkem, Rakouskem a Sárským územím.

Výměna cenných psaní byla zavedena ve styku s Argentinou, Egyptem, Marokem, Palestinou, Tunisem, Tureckem, Persií a Čínou.

Bylo provedeno mezinárodní zjišťování průvozu korespondencí (v říjnu až listopadu 1924), podle jehož výsledků se určují platební povinnosti jednotlivých poštovních správ za léta 1924 - 1928.

S Velkou Britanií a severním Irskem provedena byla výměna podepsaných textů poukázkové smlouvy.

Pokračováno bylo v jednání o úpravě pohraničního styku s Německem, Polskem a Maďarskem, jakož i o otázce rozdělení nadací a kolektivit podle smlouvy St. Germainské a Trianonské.

V tuzemsku bylo vyhověno požadavku obecenstva a povoleno užívati v tuzemsku jediné poštovní průvodky ke dvěma nebo třem balíkům.

V důsledku mezinárodní smlouvy a úmluv, sjednaných na VIII. Světovém kongresu poštovním ve Štokholmu dne 28. srpna 1924, byly vyhlášeny některé změny v mezinárodní službě poštovní, po případě i ve službě tuzemské. (Viz vládní nařízení z 4. září 1925, č. 77 Sb. z. a n.).

V řízení šekovém bylo v roce 1924 přijato 97,628.312 vkladů v částce 36.283,253.116,33 Kč (v roce 1923 40,064.263 vkladů v částce 31.589,969.325,29 Kč) a provedeno 13,160.050 výplat v částce 20.011,069.997,61 Kč (v roce 1923 11,980.520 výplat v částce 17.696,638.565,62 Kč).