Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Telegraf.

Délka telegrafních tratí v republice Československé činila koncem roku 1924 20.539,7 km (z toho 624 km podzemních) a délka telegrafních vedení 125.725,5 km (z toho 2.208,2 km podzemních); v majetku státní telegrafní správy bylo 17.100,9 km tratí a 71.725,06 km vedení, zbytek v majetku železnic.

Telegrafních přístrojů bylo koncem roku 1924 v provozu celkem 2.736, z toho 2.131 Morseových, 360 klapáků, 197 Hughesových, 26 podvojných Hughesových, 20 Baudotových, 2 Siemensovy. Telegrafních stanic státních bylo 2.408, železničních stanic zprostředkujících dopravu soukromých telegramů 1223, dohromady 2.631. Připadala tudíž jedna telegrafní stanice na 38,6 km a 3.872 obyvatel. Telegramů bylo v r. 1924 podáno 5,146.095, došlo 2,337.601 a přetelegrafováno bylo 8.306.905 telegramů. Na jednoho obyvatele v republice Československé připadlo tudíž 0,366 podaných a 0,167 došlých telegramů.

V roce 1924 bylo nově otevřeno 61 státních telegrafních stanic; naproti tomu bylo 146 železničních telegrafních stanic veřejné korespondenci uzavřeno, po většině z důvodu, že provoz Morseův byl v nich nahrazen provozem telefonním, jenž čím dále tím více zatlačuje telegrafování na krátké vzdálenosti.

Poněvadž vybudování telegrafní sítě bylo v hlavních rysech dokončeno v r. 1924 a i v příčině vybavení telegrafních vedení se silnou korespondencí výkonnějšími přístroji bylo v téže době dosaženo vrcholu, zabývala se telegrafní správa v r. 1925 ponejvíce rekonstrukcí nynějších telegrafních tratí.

Radiotelegrafních zařízení bylo stále intensivněji užíváno pro dopravu telegramů ve vztazích mezinárodních a ve službách domácího tiskového zpravodajství. K dosavadním radiotelegrafním relacím, které máme s Francií, Anglií a Jugoslavií, přibyla letos přímá radiotelegrafní relace Praha - Beyruth, která umožňuje rychlou výměnu telegramů se Sýrií, Palestinou a Egyptem. Výhoda levných listovních telegramů byla zpřístupněna tím, že tyto telegramy, které se dosud mohly podávati pouze ve dne a u omezeného počtu úřadů, mohou se nyní podávati po celou dobu úředních hodin u každého telegrafního úřadu. Výměna listovních telegramů byla kromě Rakouska zavedena letos na jaře také s Německem, čímž bylo vyhověno opětovným přáním z kruhů obchodních.

Velmi intensivní činnost vyvinula poštovní a telegrafní správa v oboru radiofonie. Novelisace vládního nařízení o telegrafech a radiotelegrafech, k nimž bylo přikročeno z podnětu ministerstva pošt a telegrafů v dubnu t. r., umožnila značně zjednodušiti řízení, spojené s udělováním oprávnění k soukromým přijímacím radiofonním stanicím. Tím, že zejména udělování oprávnění bylo přeneseno na orgány stranám nejbližší a nejdosažitelnější, totiž na poštovní úřady, a že byly opětovně sníženy poplatky za radiofonní rozhlas, vytvořeny byly předpoklady budoucího rozmachu československé radiofonie. Zdárnému rozvoji této důležité věci napomohla také reorganisace rozhlasové společnosti Radiojournal, k níž došlo letos v létě. Zejména byla touto reorganisací umožněna vedle finanční účasti státu též finanční účast a tím též přímý zájem na společnosti všem činitelům, kteří jsou na radiofonním rozhlase interesováni. Postupné další zjednodušení povolovacího řízení přijímacích stanic, k němuž bude moci býti přikročeno po nabytých zkušenostech s úpravou nynější, další úprava rozhlasových poplatků a způsobu jejich placení a zejména vybudování velkých moderních vysílacích radiofonních stanic, které bezprostředně nadchází, přispěje jistě k tomu, aby se Československo mohlo přiřaditi k zemím v tomto oboru nejpokročilejším.

S potěšením třeba zmíniti se o velkém rozvoji československého broadcastingu, který dnes má více než 15.000 abonentů.

Telefon.

Telefonních tratí bylo v Československé republice koncem r. 1924 30.192,6 km (koncem r. 1923 28.147 km), z nichž meziměstských 13.8546,43 km (roku 1923 13.203 km). Telefonních vedení bylo 316.648,930 km (koncem roku 1923 283.997 km), z nichž meziměstských 92.850,254 km (v r. 1923 85.357 km). Počet účastnických přístrojů v telefonní službě byl 97.001 (v roce 1923 94.438). Koncem roku 1924 bylo místních sítí 1109 (1923 1039), 1544 telefonních ústředen (1923 1440), 100.870 účastnických stanic (1923 92.139), 2070 veřejných hovoren (19231933) a 8759 soukromých stanic (1923 9168). Na jednu veřejnou hovornu připadlo v roce 1924 7486 obyvatelů (v r. 1923 7892), na 10.000 obyvatelů připadá 72 účastnických stanic (v r. 1923 66).

Počet meziměstských hovorů placených bylo 11,019.782 (v r. 1923 9,252.500) a telefonicky zprostředkovaných telegramů 1,114.436 (v r. 1923 1,051.206).

V úpravě telefonní sítě učiněn značný pokrok tím, že zahájeny byly hlavní práce, spojené s položením meziměstského kabelu ve směru Praha - Kolín. Jest to první část velkého projektu, kterým docíleno bud telefonního styku na velké vzdálenosti jal: uvnitř vlastní sítě našeho státu, tak i ve styku s cizozemskem, pokud kabelová síť naše přičleněna bude na kabelovou síť mezinárodní. Přirozeně, že se jedná o položení hlavní páteře k této kabelové síti, a to z počátku pro směr z Prahy s jedné strany přes Kolín, Německý Brod, Jihlavu, Brno na Vídeň, s druhé strany prozatím na Ústí nad Labem, Podmokly, Drážďany. Základna kabelové sítě, v jejíž budování bude příštího roku intensivně pokračováno, určuje též směr budování vzduchových meziměstských linek se zapojením do hlavních rozvodných bodů kabelových. V prvním období bude se jednati o připojení nových meziměstských linek nadzemních na kabel v ústředně kolínské. Při ukončení prací kabelových ve trati Praha - Kolín, které možno očekávati v prvních měsících roku 1926, budou v této ústředně připojeny do kabelu nejenom přechodná vedení, spojující Prahu s Kolínem a místy na východ a jihovýchod položenými, nýbrž i nová vedení, která v té době připravena budou pro spojení Prahy se Svitavami, Rychnovem n. Kn., Čáslavou, Novým Bydžovem, Hradcem Králové, Vrchlabím a Tanvaldem. V druhém období těchto prací hodlá telefonní správa v r. 1926 pronikavějším způsobem řešiti projekt dalšího vybudování kabelové meziměstské sítě, a to z Prahy směrem na Ústí n. L. a Podmokly a současně prodloužiti část Praha - Kolín z Kolína přes Čáslav, Německý Brod do Jihlavy.

Při stavbě kabelu, která vyžadovati bude značných finančních nákladů, nelze ovšem přehlížeti potřeby míst a krajů, které nejsou přímo zúčastněny na ohromných výhodách kabelové sítě a nutno potřebám těmto věnovati největší ohledy a péči. Jako v roce běžném, tak i v příštím pamatováno bude na budování nových místních sítí a na opatření potřebných nových vedení ku připojení na státní síť meziměstskou.

Jmenovati dlužno Povltaví, které až do letošního roku nebylo vůbec účastno výhod telefonního spojení; v okruhu Milevska, Sedlčan, Kamýku, Štěchovic vybudováno bylo v poslední době na 16 nových místních sítí. Nejinak tomu bylo v Pošumaví; stavby potřebných vedení opatřovány byly za finančního přispění zúčastněných zájemníků.

Telefonní správou pamatováno bylo na budování dalších přímých linek, kterými doplněna byla meziměstská síť na tratích korespondenci přetížených. Doplňování sítě dálo se úměrně ve všech ředitelských obvodech a docíleno bylo v tom ohledu značného dalšího zlepšení telefonního styku. Na prvním místě třeba jmenovati ukončené stavby, směřující k docílení přímého telefonního spojení z Košic do Prahy a do Bratislavy a opatření přímých vzájemných spojení mezi hlavními místy Podkarpatské Rusi a těchto míst s Košicemi.

K zlepšení telefonní dopravy sloužiti budou značnou měrou sesilovače, které jsou pro jednotlivé velké ústředny objednány a jichž použito bude pro spojování na velké vzdálenosti. Počátek učiněný v pražské telefonní ústředně setkal se v tom ohledu s nejlepšími výsledky. Bezpečně možno očekávati, že tím způsobem docílen bude během nejkratší doby bezvadný telefonní styk s nejvýchodnější částí Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde rovněž úpravou a doplněním sítě zjednána byla v posledním čase značná náprava.

Kromě výstaveb automatických ústředen v Praze, m Smíchově, na Vinohradech a na Žižkově přikročeno bylo k rozšíření místních telefonních ústředen v Litoměřicích, v Ústí nad Labem, v Liberci, v Přerově a Prostějově. Z telefonních ústředen meziměstských byly rozšířeny ústředny v Mariánských Lázních, v Chomutově, v Litoměřicích, v Tanvaldě - Šumburku, v Písku, v Děčíně nad Labem, Jindřichově Hradci, v Přerově, v Prostějově, v Komárně, ve Zvoleni, v Nových Zámcích a v Popradě.

V oboru mezinárodního telefonního styku dlužno poukázati na zavedení telefonních relací Praha - Amsterodam a Praha-Rotterdam, jakož i zahájení telefonního styku mezi Prahou a Stockholmem. Telefonní styk s Jugoslavií byl rozšířen zavedením dalších relací. Zlepšení telefonního styku s Terstem bude docíleno přímým telefonním vedením Praha - Terst, jehož československý a rakouský úsek jsou již hotovy, takže po zřízení vedení na italské půdě, k němuž dojde v nejbližší době, bude celé vedení dáno do provozu. Projektuje se stavba potřebné linky pro příští mezinárodní vedení Praha - Paříž, jež bude pravděpodobně v r. 1926 odevzdáno dopravě.

V uplynulém správním období byly dokončeny práce směřující k jednotné úpravě telefonních předpisů. Tak byla provedena základní úprava právního poměru vůči uživatelům státního telefonu vydáním nového telefonního řádu ze 27. října 1924. Rovněž i předpisy pro telefonní službu provozní došly jednotné úpravy vydáním příslušné příručky pro výkonné úřady, čímž byl dán základ pro žádoucí jednotu telefonní provozní služby v celé Československé republice. K práci vykonané v oboru normativním draží se práce, vykonaná v oboru poplatkovém provedením zákonných ustanovení o 20% dávce z telefonních poplatků, jakož i přípravy pro nastávající automatisaci pražské telefonní sítě.

Poštovní provoz automobilní.

Automobilní dopravu provozuje československá poštovní správa na 117 poštovních automobilních tratích v celkové délce 2.571.4 km. Počet vozidel činí 309; v roce 1924 bylo ujeto 3,993.369,3 km (v roce 1923 3,845.731,7 km). Počet osob dopravených vzrostl z 3,145.564 na 3,239.533, počet dopravených zavazadel vzrostl z 152.257 na 228.414. V roce 1924 bylo dopraveno nákladů v tunách 307.1.268, v roce 1923 bylo dopraveno 245.933,8 tun.

V roce 1925 bylo zřízeno celkem 8 nových poštovních automobilních tratí a 5 dosavadních tratí bylo prodlouženo. Nově zřízené trati jsou tyto: Prostějov - Myslejovice, Všeruby - Kdyně - Staňkov, Vlašim - Domašín - Benešov, Jindřichův Hradec - Deštná, Nechanice - Lázně Bělohrad, Dvůr Králové - Náchod, Slaný - Nové Strašecí a Litomyšl - Choceň.

Prodlouženy pak byly dosavadní trati: Brno - Jedovnice do Rozstání, Litomyšl - Bystré do Brněnce, Prostějov - Plumlov do Drahan a Otinovse, Holešov - Frýšták - Zlín se zajížďkou do Lukova a Pelhřimov - Zruč se zajížďkou do Ledče nad Sázavou.

Při zřizování nových tratí vedla poštovní správu vedle veřejnohospodářského významu dopravy též vždy povinnost uložená zákonem o komercialisaci státních podniků. Proto nebyly zřizovány bez náležité finanční záruky se strany zájemníků trati, o jichž provozním a finančním výsledku bylo již předem pochybováno. Udržuje se také celá řada sezonních tratí s provozem toliko v době turistického neb lázeňského ruchu. K těm náleží jmenovitě: Vrchlabí - Špindlerův Mlýn, Košice - Herlany, Jaroměř - Velichovky, Rýmařov - Sobotín, Sušice - Čenkova Pila, a nedělní a sváteční jízdy z Popradu do Dobšiné, které byly vesměs aktivní.

Za účelem zlevnění a dosažení větší pohyblivosti celého provozu, upravují se lehké nákladní vozy - dosud výlučně dopravě pošty sloužící - na vkusné osobní vozy, jichž se používá v lázeňských místech a jichž používání hodlá se zavésti na tratích, které jsou cestujícími málo frekventovány, jichž udržení však jest nutno z důvodů veřejnoprospěšných.

Poštovní úřad šekový.

československý poštovní šekový ústav se od svého zřízení rychle vyvíjí a stává se svojí činností nezbytnou složkou veřejnohospodářských zařízení. Z povahy této činnosti plyne, že jest značnou měrou výrazem hospodářské činnosti ve státě a měřítkem její vývojové tendence, která jest u nás dána přechodem hospodářských poměrů od poválečného rozvratu k postupné konsolidaci. Jest platebním orgánem nejen státu, nýbrž i jeho občanů v hospodářské činnosti se uplatňujících, a ježto uskutečňuje největší část plateb bez použití hotových peněz, stává se tím nejen důležitou složkou soukromohospodářského procesu, nýbrž i nezbytným spolučinitelem oběhu peněz a jeho ekonomického uspořádání. Uplatňuje se tu tudíž největší měrou veřejný zájem, aby šekové řízení poštovní došlo co největšího rozšíření. Dosavadní vývoj ústavu splnil tak očekávání, jež do jeho činnosti kladeno bylo při jeho založení. Není pochyby, že se šekový úřad uplatní v další budoucnosti ve svém poslání ještě účinněji a ta i v ostatních oborech své činnosti, které, směřujíce k zužitkování jeho hotovostí podle zákona, jsou současně prostředkem k splnění jiných hospodářsky významných úkolů, ať se jedná o spoluúčast šekového úřadu na finančních operacích státních, jichž podpoře slouží zvláště obchod státními dluhopisy, provozovaný i na účet vlastní i na účet interesentů ústavu, nebo o ostatní úvěrovou činnost, jakou jest eskont směnečný, lombard cenných papírů nebo přímé uložení peněz u peněžních ústavů.

O rozvoji ústavu podávají nejlepší doklad statistická data o šekovém řízení. Tohoto řízeni používá koncem srpna t. r. již 85.597 účastníků. Proti r. 1924, který končil stavem 81.507 účastníků, jeví se již za 8 měsíců t. r. přírůstek 4.090 majitelů účtů. Současně vzrůstá také počet transakcí na účtech provedených, jako jsou vklady, výplaty, přípisy a odpisy, jichž počet se zvyšuje nejen důsledkem přírůstku nových účastníků, nýbrž i větší intensitou používaní šekového řízení, v souvislosti se zvýšenou hospodářskou činností. Dosáhl-li počet těchto transakcí za r. 1924 již 71,948.933, vykazuje letošní rok do konce srpna číslice 52,303.124, z čehož jest zřejmo, že loňská číslice bude opět značnou měrou překročena. Celkový peněžitý obrat v šekovém řízení, ač jeví tendenci nestejnoměrnou, jest svojí ohromnou výší také měřítkem vývoje ústavu. Postupné snižování oběhu peněz, přizpůsobujícího se soustavě hospodářských čísel a vzestupu koruny, projevuje v postupu deflace od r. 1921 svůj vliv i na výši peněžního obratu u šekového úřadu. Obrat dosáhnuvší za r. 1921 výše částkou Kč 162.546,202.5838,9 klesá v r. 1922 na 153.743,278.724,63 Kč a v r. 1923 na 145.181,998.527,41 Kč. Ale přes to již v r. 1924 stoupá opětně v důsledku stupňované intensity v používání šekového řízení zase na 165.289,631.209,92 Kč a činí do konce srpna t. r. 108.580,813.069,14 Kč. Pohledávka majitelů účtů, která zůstávala po tři léta téměř stabilní (1921 - 2.399,461.563,42 Kč, 1922 2.343,499.830,61 Kč, 1925 - 2.354,830.345,12 Kč), klesá ku konci roku 1924 vzhledem k potřebě peněz, která měla za následek, že peníze připlývající na šekové účty nezůstaly na účtech ležeti, nýbrž přicházely ihned dále v oběh, na 1.953,821.191,78 Kč.

Z ostatní výše již. zmíněné činnosti šekového úřadu jsou pozoruhodna zvláště data o rozsahu obratu činnosti ústavu ve státních a jiných veřejných dluhopisech, jichž šekový úřad spravuje koncem roku 1924 na vlastní účet za nom. 1.476,283.096,55 Kč a na cizí účet za nom. 1.850,110.813,57 Kč. Správa na cizí účet zahrnuje v sobě zvláště správu veřejných deposit (kauci státních úřadů, deposit soudních a sirotčích úřadů atd.). Při tom nutno zde ovšem také zdůrazniti činnost ústavu jako prostředníka úvěru cestou směnečného eskontu, který přes to, že úvěr směnečně založený nedospěl ještě forem a obsahu úvěru doby předválečné (obchodní směnka), dosáhl koncem roku 1924 částky 948,177.707,80 Kč s počtem 22.465 přijatých směnek.

Z mnohotvárné činnosti ústavu zvláště po stránce jeho funkce jako veřejnosprávního orgánu státu dlužno zde ještě uvésti jeho působnost jako "Náhradové banky pro pozemkovou reformu", jejíž působení v zájmu rychlého postupu pozemkové reformy a na prospěch hospodářsky slabých nabyvatelů půdy zdárně pokračuje.

Přes značný vzestup agendy ve všech oborech činnosti bude šekový úřad dík systematické organisaci služby a zvýšené výkonnosti personálu sto, provésti bez újmy služby ustanovení o všeobecné restrikci personálu. Důsledkem tuho činí stav personálu již koncem září t. r. 1854 sil oproti 1999 osobám na korci r. 1924.

Hospodářská činnost ústavu vykazuje, ačkoliv zařízení jeho náležejí k nejlevnějším ze všech zařízení státních, velmi příznivé výsledky. Ústav ukládá podle zákona výtěžky své činnosti do reservního fondu, který dosáhl již koncem roku 1923 zákonem předepsané výše 5% vkladů na konci roku v celkovém obnosu 117,741.517,25 Kč, a odvedl s přebytkem za minulý rok, který činil 67,209.035,77 Kč, poštovní správě celkem již částku 198,52,4.064,96 Kč. Tento příjem možno ovšem pozorovati pouze v rámci hospodaření celé poštovní správy, k níž přináleží poštovní úřad šekový jako součást státního podniku "Československá pošta", a to zvlášť se zřetelem na to, že poštovní úřady obstarávají bezplatně agendu poštovního úřadu šekového.

O hospodaření šekového úřadu a jeho výsledcích podrobněji informuje připojená rozvaha a účet ztráty a zisku k 31. prosinci 1924.

Rozvaha k 31. prosinci 1924.

Účet ztráty a zisku k 31. prosinci 1924.

Finanční výsledky poštovního a telegrafního ústavu v létech 1919 až 1925.

(Kapitola XVI., Ministerstvo pošt a telegrafů.)

1. Vyšší náklad vzniklý: úpravou cestovních požitků (zákon z 15./V. 1919, č. 260 Sb. z. a n.), započtením válečných let (zákon z 23./VII. 1919, č. 457 Sb. z. a n.), úpravou požitků státním zaměstnancům (zákon z 7./X. 1919, č. 541 Sb. z. a n.), povolením nouzových výpomocí. (Zákon z 25./XI. 1920, č. 625 Sb. z. a n.), zabráním území slovenského úřady čs. (okupační náklad) a konečně přijetím legionářů na systemisovaná místa.

2. Platová úprava podle zákona z 20./XII. 1922, č. 394 Sb. z. a n.

3. Podle dosavadních účinů očekávané pravděpodobné výsledky.

Přebytek se snižuje následkem zatížení podniku pensemi zaměstnanců (po odpočtu vplacených pensijních příspěvků) a v důsledku výplaty odměn zaměstnancům podle zák. z 22. prosince 1924, č. 289 Sb z. a n.

Stav personálu,

rozpočtově zajištěný bez ohledu na interkalář na rok 1926 pro obor ministerstva pošt a telegrafů.

A. úřednictvo a zřízenectvo plně zaměstnané.

B. Síly úřednické a zřízenecké neplně zaměstnané, které vykonávají službu poštovní zpravidla jen jako zaměstnání vedlejší:

Statistika poštovních, telegrafních a telefonních zařízení podle stavu dne 31. prosince 1924.

Podrobná statistická data jsou uvedena ve "Zprávách Státního úřadu statistického" z roku 1925, čís. 68 - 73.

Ke kapitole XVII.

Ministerstvo železnic.

Rozpočtový návrh ministerstva železnic kapitola XVII. na rok 1926 jest rozčleněn na 2 tituly, vykazuje tudíž v porovnání s rozpočtem na rok 1925 o jeden titul méně.

V titulu 1. preliminují se výdaje a příjmy ministerstva železnic samotna, v titulu 2. očekávané hospodářské výsledky vlastního podniku: "Československé státní dráhy". Hlavní soustava rozpočtu kapit. XVII. ministerstva železnic zůstává tudíž v zásadě nezměněna. Změna jeví se pouze v seřazení titulů tím, že dřívější titul 2. "Garantované dráhy", ve kterém vykazována byla potřeba na 4%ní zálohy místním drahám se státní garancií, odpadá v roce 1920 a to v důsledku zestátnění těchto drah zákonem čís. 156/1925 Sb. z. a n.

O potřebu na těchto 48 zestátněných drah zvyšují se výdaje pro rok 1926 okrouhle o Kč 142,000.000,-, a to přibližně o Kč 67,000.000,- výdaje osobní a o Kč 75,000.000,- výdaje věcné.

Rozpočet kapitoly XVII. ministerstva železnic doplňuje příloha k této kapitole, v níž zobrazují se podrobně potřeby podniku a jeho příjmy.

V příjmech titulu 1. zařazena je po prvé, a to v položce 5. náhrada za výlohy ministerstva železnic pro podnik "Československé státní dráhy", spojené s vedením správy podniku, ve výši Kč 16,135.260,-, kterážto částka odpovídá asi 60% celkových nákladů titulu 1.

Zařazením tohoto příjmu do administrativní části rozpočtu a korespondujícím zatížením podniku (v § 1 přiúčtované výdaje osobní, případně věcné), činí státní správa železniční další krok k splnění zásad správy podniku a odpovídá tento postup též ustanoveni §u 12 vládního nařízení čís. 18/1925 Sb. z. a n., kterým se vydávají podrobné předpisy k článkům I., II., III., IV. a VIII. finančního zákona pro rok 1925.

Provésti důsledně zásady hospodářské správy až po sestavení rozvahy (bilance), brání ještě nedostatek určitých předpokladů, které nedoznaly ještě ani v rozpočtovém návrhu na rok 1926 důsledného provedení, ježto nebyla dosud vyřešena otázka základní jistiny, vedle jiných podstatných otázek (obnovovací a reservní fondy, ocenění výkonů, prováděných v zájmu celostátním, finanční úlevy, poskytované místním drahám podle zákona čís. 2/1895 ř. z. a zák. čís. 149/1910 ř. z. aj.).

Složky vlastního provozu státních drah (titul 2.) jeví se rozpočtově v jednotlivých služebních odvětvích: "Ústřední služba ředitelstev" (§ 1.), "Dozor na dráhu a její udržování" (§ 2), "Staniční a jízdní a vozební služba" (§§ 3, 4 a 5) a "Udržování vozidel" (§ 6), jichž výdaje a příjmy tvoří vlastní provozní rozpočet státních drah. Pomocné závody (výrobna jízdenek, dílny, elektrárny, plynárny), objevují se svými hrubými výtěžky neb schodky v § 2, titulu 2. "Ostatní příjmy" pol. 6.: "Hrubé výtěžky pomocných závodů pro provoz", případně v § 7, titulu 2.: "Ostatní výdaje provozu", pol. 15.: "Hrubé schodky pomocných závodů pro provoz". Vedlejší účet "Zásobáren" vyrovnává se na konci každého měsíce tím, že příjmy neuhrazená částka výdajů rozvrhne se na jednotlivá služební odvětví a pomocné závody, v poměru ceny odebraných hmotin.

Nutno zmíniti se ještě o provedení přesunu některých nákladů, které dosud byly vykazovány u výdajů osobních, do výdajů věcných.

Tak přeřazena byla celková potřeba dosavadní položky 4.: "Služební přídavky", položky 7.: "Cestovné" a položky 7 a.: "Jízdné" a některé menší částky položky 5. "Odměny a výpomoci" a položky 8.: "Služební šat" do výdajů věcných, kde pro ně byla otevřena nová položka 10.: "Náhrady za výdaje ve službě".

Toto přeřazení je odůvodněno tím, že jde zde převážně o náhradu skutečných výdajů věcných, vzniklých výkonem služby (služební cesty), a nikoliv zvýšením služebních požitků zaměstnanců.

Seřazení osobních výdajů mění se tudíž takto:

Opatření toto odpovídá všeobecným zásadám, směrodatným pro sestavení návrhu státního rozpočtu a finančního zákona pro rok 1926.

Výdaje a příjmy Košicko-Bohumínské dráhy, jakož i soukromých (místních) drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků, nejsou zařazeny do rozpočtu ministerstvy železnic. Hospodářské účiny těchto drah jsou vedeny na zvláštních účtech (kontokorentně). Nicméně státní správa železniční hradí dosud zálohově provozní schodky, správní výlohy, jakož i potřebu pro službu půjčkovou, prioritní a pokud se týče i akciovou, oněch místních drah, jimž bylo povoleno sečkaní náhrad provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby; státní správa železniční hradí rovněž náklady, spojené s převzetím Košicko-Bohumínské železnice podle zákona čís. 690/1920 Sb. z. a n.

Úhrada této potřeby není zařazena do rozpočtu železničního resortu, ministr železnic se však zmocňuje článkem IX. finančního zákona pro rok 1926 k příslušnému výdaji ve formě zálohy z provozních příjmů.

Výše potřeby, rozvedená podle jednotlivých místních drah, po případě Košicko-Bohumínské železnice, jest zřejma z těchto tabulek:

A. Místní dráhy, jimž bylo povoleno posečkání úhrady provozních výdajů pro přednostní výpůjčkovou a prioritní službu.

Poznámka:

Data jsou sestavena podle rozpočtu jednotlivých místních drah (Košicko-Bohumínské dráhy) na rok 1926. Snížení nákladů v důsledku provádění restrikce jest vypočteno podle poměru celkového stavu zaměstnanectva na těchto drahách a drahách státních a nemohl býti tudíž výsledek restrikce personálu proveden u každé jednotlivé dráhy.

K úhradě těchto výdajů zmocňuje se ministr železnic čl. IX. finančního zákona pro rok 1926.

Organisace železniční správy.

Nejvyšší jednotné řízení, dozor a správu drah vykonává podle § 1 organisačního statutu ministerstvo železnic jako nejvyšší instance.

Řízení a dohled na službu exekutivní provádí osm ředitelství státních drah se sídlem v Plzni, Praze - Jih, Hradci Králové, Brně, Olomouci, Bratislavě, Košicích a Praze - Sever.

Vlastní výkonnou službu vykonávají dle její povahy, a to:

1. službu stavební, udržovací a dozorčí, na některých drahách se slabým provozem i službu dopravní, vozební a komerční - 123 odbory pro udržování dráhy a 16 provozních správ;

2. službu vozební - 44 výtopny;

3. službu dopravní a přepravní 2443 stanice.

Kromě vlastní výkonné služby má žel. správa ve vlastním provozu dílny, výrobny jízdenek, plynárny, elektrárny a zásobárny jako závody pomocné.

Podrobnosti jsou uvedeny ve zvláštní stati.