Losová půjčka rovněž není tak přijímána od německých občanů našich krajanů, jako by bylo záhodno, ale já musím říci, že půjčka losová nebyla ani přivítána našimi bohatými českými lidmi, protone, vážené shromáždění, slavný senáte, když losová půjčka má vynést jednu miliardu a když tento, zákon ukládá ministru financí, aby opatřil pro stavební ruch losovou výpůjčkou jednu miliardu a když za celý rok, prosím, těchto losů se nekoupilo ani za 30 milionů korun, pak to znamená, že jsme morálně úplně hotovi s touto losovou půjčkou a že nemůžeme vůbec spoléhat, že by se losů za jednu miliardu prodalo. Peníze však u nás jsou, a já, když mluvím o tomto zákoně po stránce finanční, musím říci, že je peněz u nás dosti, že u nás máme různé peněžní ústavy, jsou to pojišťovací ústavy, banky, které v Praze zakupují staré domy a žádají pražský magistrát, aby dovolil tyto domy bourat, chtějí stavět své bankovní závody v nejhlavnějších a nejživějších ulicích pražských a z těchto starých budov, které by mohly stát ještě 50, 60 a více roků vyhánějí na periferie velkoměsta nájemníky, obchodníky a živnostníky. To je Pražská úvěrní banka, to jsou jiné banky a já bych musel vyjmenovat přímo celý katastr těchto peněžních ústavů, které takovým způsobem ještě krisi bytovou přiostřují na místo toho, aby půjčily kapitál, aby mohly obce, případně stát, bytová družstva stavět. (Sen. A. Friedrich? Proč to dovolujete?) Protože není žádného zákona o stavební povinnosti.
Slavný senáte! Rozpočtový výbor a technicko-dopravní výbor velice podrobně o tomto problému pojednal ve svých schůzích a dospěl k tomu přesvědčení, že dokud není uzákoněna stavební povinnost, že není možno tuto krisi bytovou zdolat. Výbor rozpočtový i výbor technicko-dopravní se shodl na následující resoluci:
>Rozpočtový výbor senátu pojednal ve své schůzí výborové ve čtvrtek dne 19.ledna 1922 o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1157) a návrhu posl. Biňovce, Bečky,Dubického, Bezděka, Langra a soudr. (tisk 3249) na vydání zákona o stavebním ruchu.(Tisk 3306.) Při projednávání této novelisace dospěl rozpočtový výbor k přesvědčení,že stavební ruch nebude možno rozvinouti v takovém rozsahu, jak toho žádápoptávka po bytech, a aby v době co nejkratší odstraněna byla bytová nouze, přesto, že zákonem o stavebním ruchu poskytují se všem stavebníkům nesmírné hospodářskéa finanční výhody na účet státu. Po uvážení všech okolností usnáší se rozpočtovývýbor a vyzývá vládu, aby v době nejkratší připravila nový zákon ostavební povinnosti všech právnických a fysických osob, o kterých jest prokázáno,že vládnou kapitály.<
Rovněž prosím slavný senát, aby při hlasování tuto resoluci přijal a schválil. Rozpočtový výbor, jak nedotkl již kolega Pánek, jen zde změnil účinnost zákona v §u 63, tak že tento paragraf zní: >Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení<. Technicko-dopravní výbor rovněž schválil veškeré změny provedené sociálně-politickým výborem i tento doplněk účinnosti §u 63, rovněž i technický výbor schválil resoluci a já prosím za oba výbory, by slavný senát přijal tuto osnovu zákona i přijatou resolucí.
Místopředseda dr Soukup: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Prosím, aby dámy pánové zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou podle jmen ve čtení prvém i ve čtení druhém.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly).
Není jich. Budeme tedy takto postupovati.
Žádám pány zapisovatele dra Krouského, Svěceného a Löwa, by sebrali hlasy do urny a to pan dr Krouský na straně pravé, pan sen. Svěcený ve středu sněmovny a pan kolega Löw na levé straně sněmovny a oznámili mně potom výsledek hlasování.
Budeme hlasovati lístky, slovy >ano< nebo >ne<.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť odevzdá hlasovací lístek do urny znějící na >ano<, kdo je proti osnově zákona, odevzdá hlasovací lístek do urny znějící na >ne<.
Prosím by páni skrutátoři provedli hlasování. (Děje se.)
Místopředseda dr Soukup: Oznamuji, že pro osnovu zákona, nadpis a úvodní formuli hlasovalo ve čtení prvém 107 hlasů. (Výborně!) Tím jest navržená osnova zákona přijata v prvním čtení tříčtvrtinovou většinou všech členů senátu.
Přikročíme dále k hlasování proto také ve čtení druhém.
Jsou nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Pánek: Nemám žádných.
Místopředseda dr Soukup: Textových změn není. Žádám pány zapisovatele, aby sebrali znovu do uren hlasy, jako při čtení prvém, a oznámili mně výsledek hlasování.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Oznamuji, že pro osnovu zákona odevzdáno bylo ve čtení druhém >pro< 116 hlasů, proti nebyl odevzdán hlas žádný, a tím jest osnova zákona přijata tříčtvrtinovou většinou v druhém čtení.
Přikročujeme dále k hlasování o resoluci výboru rozpočtového a výboru technicko-dopravního.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest také tato resoluce výboru technicko-dopravního a rozpočtového schválena.
Přikročíme dále k
3. Návrhu výboru ústavně-právního a technicko-dopravního, aby se senát usnesl navrhnouti sněmovně poslanecké prodloužení lhůty k projednání usnesení poslanecké sněmovny (čís 1. 1164) o vládním návrhu zákona, kterým, se doplňují ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís, 365 Sb. z. a n., jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů a snění některá ustanovení zákona ze dne 11. ledna 1897, čís. 30 ř. z., jenž se týká ochrany vynálezů (zákon o patentech),
Zpravodajem jest za výbor ústavně-právní sen. dr Krupka, za výbor technicko-dopravní sen. Poliak. Prosím, aby se p. zpravodaj sen. dr Krupka uchopil slova.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! V prosinci minulého roku předložena nám byla osnova a doplnění zákona patentního, která měla v prvé řadě za účel, aby náš zákon patentní, původní, který dodatečně změněn byl naším československým zákonem patentním, rozšířen byl co do své působností na přivtělená území z Německa, tedy na Hlučínsko a Ratibořsko, a pak na přivtělená území z Rakouska, Vítorazsko a Cmuntsko, Mimo to obsahovala tato osnova také ještě předpisy, pokud se týče tak zv, užitkových patentů, kteréž poskytla ještě německá vláda příslušníkům německým, jichž naše zákonodárství sice neuznává, jež však musí uznati proto, poněvadž se jedná o naše státní občany, kteří přivíělením se jimi stalí.
Konečné upravuje se v této osnově také rakouské zákonodárství, pokud se týče přivtělených území Cmuntska a Vito-razska, jak jsem řekl, a rnimo to měnil se opětně náš československý posavadní patentní zákon z roku 1897, resp. 1919.
Ačkoliv v prosinci tato osnova byla sdělena senátu, byla zpravodaji přikázána teprve koncem tohoto měsíce a měl tento podati příslušnou zprávu za 4-5 dnů. Poněvadž osnova jest dosti objemná a obšírná, poněvadž zasahuje do mírových smluv, a to jak versaillské, tak i St. germainské a poněvadž dále předpokládá také znalost německého práva patentního, zejména o užitkových patentech a bylo zapotřebí zevrubně se touto osnovou zabývati, a to tím více, jelikož, pokud se týče vzorkových a známkových zákonů, bylo jisté usnesení senátem učiněno, kdežto zase, pokud se týče patentů, bylo zvláštní usnesení učiněno již v poslanecké sněmovně. Poněvadž také jednotliví členové výboru nebyli s to, aby se tak v krátké době mohli informovati a poněvadž lhůta 6nedělní, do které má býti senátem návrh přijat - jinak by nabylo platnosti usnesení senátu - byla nedostatečná, žádal výbor ústavně-právní, aby v dohodě s poslaneckou sněmovnou prodloužena byla tato lhůta o 3 měsíce vzhledem k nastávajícím prázdninám. Následkem toho činí vám výbor ústavně-právní návrh, aby lhůta k projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se doplňují ustanovení zákona patentního, byla na tři měsíce prodloužena.
Místopředseda Klofáč: Další zpravodaj za výbor technicko-dopravní je pan sen. Poliak. Prosím, aby se ujal slova.
Sen. Poliak: Slavný senát! Z poverenia a menom technicko-dopravného výboru z tychže dôvodov, ktoré práve pánom zpravodajom ústavne-právného výboru prednesené boly, navrhujem, aby návrh pána zpravodaja sen. dr Krupky vysokým senátem bol prijatý.
Místopředseda dr Soukup: Zahajuji debatu. Ke slovu jest přihlášen pan sen. dr Kovalik. Prosím, aby se ujal slova.
Sen. dr Kovalik: Slávny senát! K návrhu výboru ústavne-právného a technicko-dopravného ohľadom predľženia lehoty k pojednávaniu o vynálezoch, chcem i já za povinnosť si držať i s nasej strany prehovoriť. Prv než bych ale tejto svojej povinnosti jako senátor vyhovel, za povinnosť, si držím v niekoľko slovách prejaviť to, čo za povinnosť si držaly hlavy štátov i hlava nasej československej republiky, čo za povinnosť si držali parlamenty a vlády celého kulturného sveta, totiž vyjádřiť sústrasť nad odúmrtím Benedikta XV. Bez rozdielu viery a vyznania, bez rozdielu národností vyjádrili tuto sústrasť protestantská Anglia, taktiež Francia, Italia i Nemecko a v Nemecku i strana sociálne-demokratická. (Slyšte!) I my Slovania máme hold vzdať památke tejto veličiny svetovej, ktorá k Slovanom takú velkú priazeň a priatelstvo a sympatiu preukazovala. Veď zo svojích súkromých prostredkov velké sumy dal hladoviacemu Rusku, veď Ukrajinci a Rusovia obrátili sa k nemu, aby im pomohol z tohoto strašného položenia, do ktorého uvrhnutý bol ruský národ sovietskou a bolševickou vládou, veď nám Slovákom on pospiechal dať troch slovenských národných biskupov, - veď on republike Československej sympatiu preukázal (Hlas: Uznal suverenitu!), uznal suverenitu štátu a dal sa zastúpiť u vlády československej, veď on, keď sme boli Slováci a Česi v Ríme na púti, s najväčšou láskou prijal nás, a sympatie preukázal celému národu slovenskému a českému a o blahobyt prosil Boha tomuto národu, Slovanom ako veľkým priateľom sa ukázal, veď on stojac na výši kultúry všeludskej hľadel slzy sotrieť biednym po tej strašnej svetovej váľke a zo svých súkromných prostriedkov deťom národov poskytoval peňažitú pomoc. Veď v Carihrade postavili pomník Benediktu XV., na ktorý přispel sám sultán, přispeli Mohamedáni i Židi k vystavení tohoto pomníka. Keď parlament a senát Československej republiky priateľovi veľkému tejto republiky Francúzovi Denisovi pri jeho smrti vyjádril národu francouzskému svoju sústrasť, zaiste zaslúží i táto veličina svetová, Benedikt XV., abysme jeho pamäti holdovali a sústrasť vyslovili, i parlament í senát. Ale keď sa to nestalo z iniciativy predsedníctva, ja si za povinnosť, držím v mene katolického suverénneho slovenského národa našu najhlbšiu sústrasť vysloviť nad odúmrtím hlavy církve, Benedikta XV. Prosím boha, aby jeho prachu udelil večný pokoj, a nech bude vo všetkých národoch celého sveta a v národoch slavianských jemu večná pamäť!
Teraz, abych skončil svoju reč, musím dodať, že odporúčam návrh výboru ústavne-pravneho a technicko-dopravného, poneváč niet dosť času ku prospešnému prejednávaniu tohoto návrhu, aby bola predľžená lehota k projednávaniu jeho na tri mesiace. Týmto končím. (Výborně! Potlesk!)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan kolega dr Hilgenreiner.
Sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři! Senátorky! Mluvíme o patentním zákonu. Podle toho, co jsme zde včera a dnes zažili, obávám se, že náš parlament musí a může ohlásiti patent na mezinárodní nezdvořilost. (Souhlas.) To však nemůže brániti nám, příslušníkům německé křesťansko - sociální strany lidové, abychom zde jménem velké části německého lidu v tomto ,státě vyslovili naši oddanou úctu a vděčnost zesnulému papeži Benediktu XV,, vděčnost, úctu, kterou s námi sdílí větší díl celého šírého světa. Benedikt >Požehnaný< bylo jeho jméno, požehnána byla jeho mírová činnost během jeho krátkého pontifikátu. A tak budiž také požehnána jeho památka a zůstaniž požehnána, všemi národy po všechny věky. Tím končím. (Potlesk.)
Místopředseda Klofáč: Doslov má pan zpravodaj. Má pan zpravodaj nějaké změny?
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám.
Místopředseda Klofáč: Pan zpravodaj si nepřeje slova, prosím pp. senátory, aby zaujali místa. (Děse se.)
Kdo souhlasí s návrhem výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, návrh výboru jest přijat.
Na denním pořadu jest dále:
4. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích. Tisk 1178.
Zpravodajem jest pan sen. dr Fáček. Táží se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám oprav a navrhuji, by zákon byl i v druhém čtení schválen.
Místopředseda Klofáč: Pan zpravodaj nemá žádných oprav a navrhuje, by i v druhém čtení návrh rozpočtového výboru byl schválen.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, tak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona jest přijata i s úvodní formulí a nadpisem také ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále jest:
5. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslanců inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. na prodloužení omezení práva stěhovacího. Tisk 1189.
Zpravodajem je pan sen. Jaroš.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Jaroš: Nemám žádných textových změn a navrhuji přijetí v druhém čtení.
Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, tak ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jest přijata také ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále jest:
6. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění 17 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84. Sb. z. a n. o finanční kontrolní komisí Národního shromáždění. Tisk 1193.
Zpravodajem jest pan sen. dr Krupka.
Má pan zpravodaj nějaké textové změny?
Zpravodaj dr Krupka: Nemám a navrhuji přijetí ve druhém čtení.
Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou též ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále jest:
7. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dluhopisů 5% české zemské investiční půjčky elektrisační v úhrnné jmenovité hodnotě 15,000,000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 1194.
Zpravodajem jest za výbor rozpočtový pan sen. dr Karas.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové opravy?
Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám textových změn a navrhuji přijetí této osnovy zákona ve druhém čtení.
Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty také ve čtení druhém.
Dále je na denním pořadu:
8. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona schváleného usnesením poslanecké sněmovny, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích. Tisk 1195.
Zpravodajem je p. sen. dr Procházka.
Má pan zpravodaj nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Procházka: Na stránce druhé za cifrou 100,000 mají přijít uvozovky. Na stránce čtvrté, II. 1. místo >jejích majitelů, má bytí >jejímajitelů, a dále v témž odstavci za obnosem 20 Kč přijde tečka. Pak na stránce5 pod římskou trojku >jsou-li< má správně státi >jdou-li na nejvyšší soud<. V§u 4 stránka 9 za číslem 1896 má býti čárka, jakožto za vedlejší větou.
Místopředseda Klofáč: Pan zpravodaj upozorňuje pouze na některé chybytiskové a gramatické. Není zde žádné opravy ve věci.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní, formulí tak, jak byl přijatve čtení prvém, také ve čtení druhém, a sice s opravou, jak jsem právěupozornil, jenom chyb gramatických, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijatytaké ve čtení druhém.
Na denním pořadu je dále:
9. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o návrhuposl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr., aby byl vydán zákon o nárokuobchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku av Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojensképovinnosti. Tisk 1199.
Zpravodajem je sen. Cholek. Prosím, alby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Cholek: Vážený senáte! Výbor sociálně-politický projednalve své schůzi dne 17. ledna 1922 osnovu uvedeného návrhu zákona, schválenéhoposlaneckou sněmovnou Národního shromáždění ve 113, schůzi dne 19. prosince 1921.
Dle §u 8, odst. 4., zákona o obchodních pomocnících z roku 1910, náležímobilisovaným zřízencům ode dne narukování za další 4 neděle peněžní požitky,byl-li nepřetržitě již 1 rok zaměstnán. Zákon tento nemá však platnost naSlovensku a v Podkarpatské Rusí. Poněvadž ani uherský živnostenský řádz roku 1884 neposkytuje ani z daleka zřízencům podobné ochrany, vyplňujenavržený zákon citelnou mezeru v unifikaci ochranného zákonodárství. Poněvadži nařízení ze dne 26, října 1921 o zachován! služebních a pracovních poměrů podobu mobilisace chrání všechny zaměstnance v celé oblasti republiky, jest samozřejmýmpříkazem spravedlnosti, aby nároky, vyplývající zákonem o obchodníchpomocnících, byly upraveny pro všechny stejně a aby byla napravena sociální křivda,učiněná soukromým zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, což seděje tímto zákonem. Při této příležitosti zdůraznil sociálně-politický výborsenátu, jak naléhavá jest potřeba urychlené unifikace sociálního zákonodárství.Poněvadž státu nevznikají tímto zákonem žádné výlohy, nebylo třeba jej předkládatirozpočtovému výboru.
V prováděcím nařízení budiž přihlíženo k nedostatečnýmustanovením uherského živnostenského řádu z r. 1884 (§§ 1 a 5), jakož i k tomu,že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi není svazu nemocenských pokladen. Tutofunkci vykonává od 1. ledna 1920 Zemská úřadovna pro pojišťování dělnictva v Bratislavěna základě článku 19. zákona z roku 1907.
Doporučuji slavnému senátu jménem sociálně-politického výboru, aby zákon tentoschválil.
Místopředseda Klofáč: K slovu se nepřihlásil z pánů senátorůnikdo.
Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou, Budeme tedy tak hlasovati.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí večtení prvém, nechť laskavě zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jest přijatave čtení prvém.
Na denním pořadu jest dále:
10. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládnímnávrhu zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladuspojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu narok 1922. Tisk 1200.
Zpravodajem jest sen. Klečák. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Otázka, která jest uložena v reforměpozemkové, jest tak důležitou, že jestliže vláda přišla s požadavkem, abybyl povolen nový úvěr ve výši 100 milionů korun na zvelebení pozemkového úřadu,rozpočtový výbor senátu ve své schůzi konané dne 19. ledna t. r. většinou hlasůse usnesl, aby žádostí vlády bylo vyhověno a aby obnos sto milionů korun bylpovolen. Předpokládáme ovšem, že v tomto usnesení vláda bude cítit jenomjedno, totiž povinnost, která jí velí, aby konečně s činností pozemkového úřadubyla všeobecná spokojenost, zejména tam, kde se dá předpokládati, že pozemkováreforma v našem státě má přinésti - řekl bych - určitý blahobyt malémučeskému zemědělci. V předpokladu, že se tak stane, rozpočtový výbor doporučujesenátu, aby schválil tento vládní návrh a já prosím, aby usnesení rozpočtovéhovýboru slavným senátem bylo schváleno. (Výborně!)
Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni: Pan sen. Bartha pan sen. Knesch.
Navrhuji, aby lhůta řečnická stanovena tyla na čtvrt hodiny. Není proti tomunámitek? (Nebyly.)
Není jich. Prosím pana sen. Bartha, aby se ujal slova.
Sen. Barth (německy): Slavný senáte! Myslím, že nemusím zvláštězdůrazňovati, že my němečtí sociální demokraté jsme příznivci skutečnépozemkové reformy, že bychom nikdy neodmítli našeho souhlasu pozemkové reformě, kteráje na tom vybudována, aby zemědělská výroba pokračovala v zájmu veškeréholidu. Ale, pádové, nynější zákony o přidělování půdy jsou vším jiným, nežlizařízením sociálního rázu. Nejsou zřízeny podle toho, aby měly zřetel kespravedlivým nárokům uchazečů. Při tom, což je nejdůležitější, naprosto senedbá místních poměrů. Při tomto přidělování půdy rozmohlo se totéž strýčkováníjako pří veškerých byrokratických zařízeních tohoto státu. Zásada, kterou samiagrárníci vždy zdůrazňují: Půdu těm, kdož ji vzdělávají!, byla úplněopomenuta, a půda přidělována tomu, kdo se nejvlivnějším osobám nejlépezamlouvá. Často stačí jednoduché udání, že ten nebo onen uchazeč je revolucionářemnebo revolucionářsky zbarven, a je z přídělu vyloučen.
Touto předlohou má býti vláda zmocněna, aby vydala ze státních peněz obnos aždo 100 milionů korun na rok 1922 k úhradě zvýšených nákladů, spojenýchs rozšířením pracovního programu. Vláda má býti dále zmocněna, abyopatřila potřebné peníze úvěrními operacemi až do té doby, než zvýšenévýdaje budou uhrazeny zvýšenými příjmy z provádění pozemkové reformy.Jakým způsobem budou vykázána a súčtována vydání a příjmy na účet tohoto úvěru,má býti stanoveno vládním nařízením. Shledáváme v tomto zákoně opětnějednu ze známých method a z důvodů, které jsem uvedl, budeme hlasovati protitéto předloze.
Ale ještě z jiného důvodu nemůžeme hlasovati pro tuto předlohu a to proto,poněvadž jsou Němci z tohoto pozemkového úřadu úplně vyloučeni, rovněžjako malorolnící a domkáři. Musíte uvážiti, pánové, když stále mluvíte odemokracii a demokratických zařízeních v tomto státě, že to musí venku vevelkém světě podivně působiti, slyší-li, když tak důležitá reforma, která senetýká jen těch - jak jsem již svého času při rozpočtové poradě vytknul -kteří jsou k tomu povoláni, aby půdu obdělávati, nýbrž zajímá veškeréobyvatelstvo, že tento pozemkový úřad je jenom jednou národností ovládán, kteránetvoří ve státě většiny a že ostatní národy tohoto státu, jsou úplněvyloučeny. Podle zpráv novin má býti zakoupen pro pozemkový úřad dům na Václavskémnáměstí za 15 milionů korun. Zdá se, jakoby tento pozemkový úřad měl se státitrvalým zařízením. Pokud však dle tohoto pozemkového úřadu nevnikne jiný duch,pokud tam nebudou prováděny skutečné reformy v zájmu veškerého obyvatelstva, anikoli naposledy v zájmu samotného státu, potud budeme hlasovati proti této předloze.(Potlesk.)