Zpravodaji jsou za výbor národohospodářský pan sen. Hybš, za výbor ústavně-právní pan sen. Hucl.

Uděluji slovo panu sen. Hybšovi.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Jedním z. hlavních zákonů pozemkové reformy se týkajících, je zákon náhradový. Zákon náhradový byl přijat 8. dubna 1920. Během doby ukázalo se však, že zákon tento potřebuje jistých doplňků, zvláště pokud se týče přídělů drobným žadatelům o půdu stavební a půdu rozptýlenou. Zákon náhradový ze dne 8. dubna 1920 je určen - abych tak řekl - pro přejímání velikých komplexů. Když žádají o příděl půdy k účelům stavebním, nebo půdu rozptýlenou drobní žadatelé, musí všichni prodělati dlouhou proceduru, které je potřebí, podle zákona náhradového ze dne 8. dubna 1920 k nabytí a rozparcelování celého souboru velkostatku. Žadatelů o drobnou půdu je veliké množství, zvláště pokud se týče žadatelů o stavební pozemky. Pozemkový úřad má již těchto žádostí na 90,000, a proto je jistě jen potřebí, aby tito drobní žadatelé měli své žádostí vyřizovány rychleji.

Aby se urychlilo přejímání a příděl malých parcel, je vydán tento náhradový zákon, který je jen přechodným ustanovením náhradového zákona, neboť platnost jeho vyměřena je do r. 1924. Národohospodářský výbor jednal o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině tohoto zákona a jednomyslně se usnesl doporučiti slavnému senátu usnesení poslanecké sněmovny ke schválení.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! Připojuji se v plném znění k vývodům pana předřečníka a doporučuji zákon jménem výboru ústavně-právního ke schválení.

Místopředseda Kadlčák: Byly podány některé resoluce. Žádám, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. dr Ledebura a druhů:

>Vláda se žádá, aby při vydání prováděcího nařízení k tomuto zákonu řídila se těmito hledisky:

Úřad pozemkový může použíti tohoto zákona:

1. V případech výminečných, ve kterých nedošlo k dohodě mezi vlastníkem a uchazečem o půdu.

2. Instrukce pozemkového úřadu o přídělu stavební půdy a rozptýlené zůstanou nadále v platnosti.

3. Při provádění přídělu buďtež respektována hlediska, uvedená v § 63 zákona přídělového, totiž ohled na zaměstnance, veřejné zásobování a zemědělskou výrobu.<

Resoluce sen. Č. Jos. Lisého, schválena národohospodářským výborem dne 9. února 1922:

>Pozemkový úřad započal hned na podzim r. 1920 příděl půdy stavební a rozptýlené tak zv. akce S a R, které měly podklad v zákonu přídělovém, což samo o sobě nestačí, poněvadž jest třeba dle stávajících zákonů půdu předem převzíti a teprve přiděliti.

Provedení převzetí drobných parcel, jakož i provedení přídělů má se státi na základě tohoto zákona.

Poněvadž však v zákoně není jasně stanoveno, že na základě něho vyřízeny budou podané již přihlášky uchazečů o půdu stavební a rozptýlenou, což by při sestavování prozatímních přídělových listin mohlo vésti k výkladu odporujícímu názoru zákonodárných sborů, usnáší se senát Národního shromáždění: >Prozatímní přídělové listiny sestaví pozemkový úřad v prvé řadě na základě přihlášek o příděl půdy stavební a rozptýlené.<

Protože zákon nemůže být prováděn, dokud nebudou vydány bližší předpisy pro ocenění a náhrady za věcné náklady, vyzývá se vláda., aby příslušná nařízení uveřejněna byla ve sbírce zákonů a nařízení současně se zákonem. Senát Národního shromáždění schvaluje zákon v předpokladě, že jako bližších předpisů použito bude ustanovení a tabulek vládního nařízení z 21. ledna 1921, č. 53 Sb. z. a n. Jako účel stavební ve smyslu §u 15, odst. 2, považovati jest nejen stavbu budov obytných a hospodářských, nýbrž i zřizování neb rozšiřování dvorků a zahrádek.<

Resoluce zemědělského výboru poslanecké sněmovny, přijata též národohospodářským výborem senátu dne 9. února 1922:

>Dosavadní provádění pozemkové reformy za použití § 63 zák. přídělového, jakož i průběh pozemkové reformy na dosud státním pozemkovým úřadem převzatých dvorech a panstvích mělo ten neblahý následek, že více jak 10,000 stálých zemědělských dělníků ztratilo svou existenci. Okolnost tato jest tím bolestnější, že stalo se tak v době všeobecně se vzmáhající výrobní a průmyslové stagnace, která znemožňuje,.aby existence zbavení zemědělští dělníci našli jiné zaměstnání. Jest samozřejmo, že také další dílčí přejímání parcel a jich částí ze zabraného majetku pozemkového bude míti zřejmý vliv na ztenčení obhospodařované zemědělské plochy, což nezůstane bez následků na opětné propuštění zemědělského dělnictva.

Z příčiny té usnáší se senát Národního shromáždění, aby státní pozemkový úřad při provádění všech složek zákonů o pozemkové reformě dbal v prvé řadě snahy zajišťující zemědělskému dělnictvu existenci se zřetelem k jeho dosavadnímu povolání. Státnímu pozemkovému úřadu se dále ukládá, aby dosavadní následky, objevující se v ztrátě existencí zemědělských dělníků, byly vhodným opatřením urychleně odčiněny.<

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. O celé osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek proti tomu není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona se schvaluje ve čtení prvém ve znění tisku č. 1229.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž jest

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Hucl. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! Zákonem, který se má projednati, má se odčiniti neblahý zjev, který tak často v poslední době se vyskytuje, totiž nedostatek prostředků, které potřebují župy na Slovensku, by zdolaly úkoly, které mají před sebou. Těchto úkolů je značně. Zvláště poukazuji na to, že také i pensijní jejich výdaje pro zaměstnance a pensisty jsou tak značných obnosů, že dosavadní župní příjmy nestačí. Z té příčiny navrhuje výbor ústavně-právní, aby osnova zákona, která byla přijata poslaneckou sněmovnou, byla také i slavným senátem v plném znění schválena, aby tak bylo dosaženo účelu, který zákon sleduje.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Zimák. Prosím, aby se uchopil slova.

Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! Rozpočtový výbor sa presvědčil, že župy s terajšími prirážkami, ktoré zákony dovolujú, nevystačia, ktoré sú totiž celkom 8%. Požiadavky, ktoré sa na župy kladů, sú váčšie najma z toho dôvodu, že podla tohoto zákona prirážky zvýšené o 2% májů byť upotrebené na zlepšenie požitkov penzistov župných. Doporučuje tedy rozpočtový výbor, aby zákon bol prijatý v plnom znení.

Místopředseda dr Soukup: Debata jest skončena, přistoupíme k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém ve znění obsaženém v tisku č. 1224.

Přikročíme k další zprávě, jíž jest

7. Zpráva I. výboru zdravotního, II. výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě. Tisk 1261.

Zpravodajem za výbor zdravotní je pan sen. Jílek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna schválila usnesení, že naše republika Československá přistupuje k Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví. Pro náš stát má to velikou důležitost, poněvadž zde jde o potírání různých nakažlivých nemocí. Osamocený stát by se různým epidemiím morovým neubránil a nemohl by proti jejich zavlečení činiti dostatečná opatření, kdežto když více států spojí se dohromady, je možno různým epidemickým nemocem zabrániti.

Doporučují tedy, aby slavný senát schválil, že naše Československá republika přistupuje k tomuto Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví.

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Jaroš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jaroš: Slavný senáte! Výbor zahraniční o předloze pojednal a navrhuje připojení se k usnesení výboru zdravotnického.

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena, přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením obsaženým ve zprávě výborů ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Ratifikační usnesení přijímá se ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu bodu, a to

8. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hrejsy a druhů na poskytnutí pomocí pohořelým v obci Sušicích, pol. okres Uher. Hradiště. Tisk 1262.

Zpravodajem za pana sen. Hrejsu je pan sen. Jaroš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jaroš: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor jednal o návrhu sen. Otmara Hrejsy a usnesl se podati senátu tuto zprávu:

Strašným požárem dne 10. listopadu 1921 bylo zničeno v obci Sušicích 17 domků se zásobami a inventářem. Také 3 životy padly zhoubnému živlu v oběť. Celková škoda činí 363.040 Kč; pojistným uhradí se nepatrná část škody. Sociálně-politický výbor se usnesl navrhnouti plenu senátu, aby bylo vládě uloženo, by:

1. dala rychle způsobenou škodu úředně vyšetřiti,

2. daně za r. 1921 a 1922 byly poškozeným odepsány,

3. ministerstva zásobování lidu a zemědělství poskytla poškozeným výpomoc potravinami a pícninami,

4. železniční správa povolila 100% slevu na dovoz potravin, pícnin a stavebního materiálu pro poškozené,

5. ministerstvo sociální péče umožnilo výstavbu nových obytných domků s hospodářskými budovami poskytnutím jim výjimečně výhod dle §§ 31, 1. odst. 2 a 58, 1. nařízení vlády ze dne 21. května 1921, č. 191 Sb. z. a n., o finanční podpoře stavebního ruchu podle hlavy VI. a VII. zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n.

Sociálně-politický výbor činí návrh, aby zpráva ta byla přijata.

Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Jaroš referoval za výbor sociálně-politický. Za výbor rozpočtový referuje pan sen Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Přikloňuji se k návrhu výboru sociálně-politického.

Místopředseda dr Soukup: Slovo má pan sen. dr Stojan.

Sen. dr Stojan: Slavný senáte! Zajisté senát vždycky při neštěstí projevil soucitné srdce a mám za to, že i tentokrát při tomto neštěstí, které postihlo hlavně chudinu, také projeví šlechetnost svou, Nepochybuji o tom a k tomu cíli bych se nebyl hlásil, ale já se hlavně obracím na vládu, aby také to, na čem se usnese senát, bylo provedeno a výklad všeho toho, co se usnáší, byl co nejpříznivější, neboť nepříznivý výklad může ty nejšlechetnější úmysly zmařiti. Favores sint ampliores ať platí hlavně v tomto případě, aby vláda projevila svojí přízeň. Říká se o poslanci: >A tvé srdce, perla Všeho, podobej se slavíku, jenž tu tluče pro každého ve svém stinném hájku.< když to platí pro každého poslance, ať to platí také pro vládu, a když se říká, že poslanec je omnibus nebo žebřinový vůz, který všecky musí svést, ať také vláda sveze hlavně toho, který nejvíc toho má potřebí. I zajisté sklidí uznání a vděčnost. Prosím, slavný senáte, abyste tuto zprávu přijali, začež vám budiž ve jménu pohořelých vroucí dík.

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s návrhem obou výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh obou výborů je přijat.

Přistoupíme dále k projednávání dalšího bodu, jimž jest

9. Zpráva I. rozpočtového výboru a II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, stran státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým. Tisk 1263.

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Ferd. Jirásek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. F. Jirásek: Slavný senáte! Usnesením poslanecké sněmovny jakož i usnesením sociálně-politického výboru a pak rozpočtového výboru senátu schválen byl vládní návrh, jímž se uděluje výrobním a pracovním družstvům dělnickým záruka ve výši 50 milionů korun. Jménem rozpočtového výboru dovoluji si požádati senát, aby předlohu zákona, tisk 1263, jakož i přiložené dvě resoluce schválil.

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor sociálně-politický je pan sen. Jaroš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jaroš: Navrhuji připojení se k usnesení rozpočtového výboru.

Místopředseda dr Soukup: K slovu je přihlášen pan sen. Lorenz. Uděluji mu slovo.

Sen. Lorenz (německy): Slavný senáte! Vítáme předlohu o zárukách, které stát má převzíti za určitá družstva, poněvadž se domníváme, že to jest prvním krokem v tomto státě na zvelebení družstevnictví. Litujeme v této předloze jedině výjimky, jež se činí ve příčině konsumních družstev. Určité řadě družstev se sice přiznává státní záruka, ale konsumní družstva mají z této záruky býti vyloučena; pro konsumní družstva nechce stát ničeho podnikati, poněvadž prý jsou obchodními společnostmi, směřujícími na zisk. Máme za to, že jest to úplně mylný názor, poněvadž konsumní družstvo plní ve státě právě tak důležité funkce pro obyvatelstvo, jako zemědělské.družstvo a živnostenské družstvo, i stojíme tudíž na stanovisku, že také pro konsumní družstva dlužno učiniti totéž, co se zde žádá pro ostatní družstva.

Konsumní družstva plnila během války a v těžké době poválečné skutečně veliký úkol tím, že v době válečné převzala řadu funkcí, jež by byly připadly státu, okresům a obcím, jako na příklad rozdělování státem rayonovaných plodin, a v době poválečné bylo tomu právě tak. Soukromý obchod selhal na celé čáře i bylo nutno, aby jej konsumní družstva nahradila a aby tyto funkce převzala.

Ale netoliko tímto způsobem získala si konsumní družstva velikých zásluh, nýbrž také v jiném směru, Jedná-li se o snížení cen, počnou-li klesati ceny na světovém trhu, pak jsou to v prvé řadě konsumní družstva, která se této skutečnosti přizpůsobují. Viděli jsme loňského roku v prosinci a v lednu, že když klesly ceny na světovém trhu, v prvé řadě konsumní družstva se této skutečnosti přizpůsobila a snížila ceny. Viděli jsme to opětně letos před krátkou dobou, když klesly ceny zboží, že nikoli soukromí obchodníci, nikoli soukromý obchod, nýbrž že v prvé řadě to byla konsumní družstva, jež se této skutečností přizpůsobila a ceny značně snížila. Viděli jsme, že když při mobilisaci začlo zase lichvaření a vyhánění cen do výše, že konsumní družstva byla činitely ve státě, jež tomuto vyhánění cen zabránila tím, že zboží neprodávala dráže, nežli v dobách normálních; tímto snížením cen utrpěla ovšem velikých škod a musila přinésti veliké finanční oběti. Myslíme tudíž, že konsumním družstvům musí býti přiznáno totéž, co se přiznává zemědělským a živnostenským družstvům.

Čteme-li zprávu, kterouž nám předkládá rozpočtový výbor platí do slova také pro konsumní družstva. Praví se tam: >Netušený rozvoj družstevnictví všech vrstev v našem státě ukládá vládě povinnost, aby zejména po stránce finanční jej podporovala. Až dosud s malými výjimkami družstevní hnutí opíralo se o vlastní svoji sílu, a základním principem tohoto odvětví hospodářského podnikání je - svépomoc. Neutěšené poměry na peněžním trhu a koncentrace velkokapitálu do jisté míry stěžuje další rozvoj družstevního hnutí, zejména pokud jde o otázky finanční, V celé řadě případů vybudovány byly následkem mimořádných válečných poměrů podniky veliké, jež přesahují síly malých lidí v. těchto družstevních podnicích soustředěných, V prvé řadě je to otázka úvěru, která těmto podnikům značně ztěžuje existencí a proto jest třeba uvítati snahu vlády, vyjíti po této stránce družstevním organisacím vstříc. Jíž také z toho důvodu, že tím nijak státní hospodářství není zatíženo. Podpora, jíž se dostává družstevním organisacírn, je plně odůvodněna rozsahem družstevnictví, ježto v přítomné době lze páčiti počet družstev v Československé republice na 18,000 s úhrnným počtem kol. 2,000.000 členů, počítá-li se na jednoho člena další tři příslušníci, je interesováno na družstevním hnutí na 8,000.000 obyvatelstva Československé republiky. Třeba však připomenouti, že tento první krok vlády nesmí býti posledním a vláda je povinna, aby na této dráze postupovala a vedle záruky poskytla družstevním organisacím hotové prostředky, jak tornu je i v jiných státech.<

Líčí se pak, jak tomu jest v jiných státech, v Německu, Itálii a v Polsku, že tam zřízeny byly zvláštní státní úvěrové ústředny družstevní, i žádá se, aby pro zemědělská a pro živnostenská družstva bylo u nás učiněno také tak, kdežto konsumní družstva mají býti vyloučena.

Jest, jak jsem se zmínil, omylem, praví-li se, že konsumní družstva jsou veřejnými na zisk vypočítanými podniky obchodními, poněvadž to o nich nikterak neplatí. Nejsou obchodními podniky v tom smyslu jako ostatní podniky, nýbrž jsou sdružením tolika a tolika rodin v podnik, jenž si ubral za úkol nakupovati ve velkém zboží pro tyto členy a prodávati je v malém bez výdělku těmto členům. Ovšem třeba vybírati jisté režijní příspěvky, poněvadž přirozeně rozdílení jest spojeno s jistou režií. Režijní příspěvek nelze vypočítati přesně dle procent, i vybírá se tedy zpravidla po celý rok něco více na režijním příspěvku a při roční uzávěrce se pak to, co bylo vybráno přes režijní příspěvek, nahrazuje členům ve formě rabattu a dividend. Nedostávají těchto náhrad, jako u jiných společností, ti činitelé, kteří vložili mnoho peněz, nýbrž náhrada se poskytuje na základě nákupů, jež učiněny byly během roku. Jsou-li tedy členové, organisovaní v některém konsumním spolku, kteří po celý rok ničeho nenakoupí, neobdrží ničeho nazpět, poněvadž náhrady připadnou k dobru jen těm, kdož v konsumním družstvu nakupovali. Nikoli na základě vloženého kapitálu, nýbrž na základě odebraného zboží poskytuje se tedy náhrada, anebo použijí družstva takovýchto přebytků pro jiné národohospodářské účely. Nemůže tudíž býti řeči o veřejných obchodních společnostech, jež mají za účel zisk, i stojíme na stanovisku, že konsumní družstva, mají rovněž býti podělena a že také jim musí býti přiznány státem takové státní záruky jako jiným družstevním ústřednám.

Z těchto důvodů podali jsme v této pří-, čině resoluční návrh, jímž se vláda vyzývá, aby v nejbližší době předložila osnovu, by také konsumním družstvům přiznány byly tytéž výhody jako ostatním družstvům. Doporučujeme vám přijati tuto resolucí. (Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup: Debata jest skončena, přistoupíme k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Námitek není? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí se přijímá ve čtení prvém ve znění obsaženém v tisku číslo 1190.

Slavný senáte! Navrhuji přesun jednacího pořadu v tom směru, aby byl teď projednán bod 19. denního pořadu, totiž: Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n, a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic na i ok 1921. Tisk 1240.

Jsou námitky proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.)

Námitek není. Tím je tento můj návrh schválen a tento přesun jednacího pořadu také proveden.

Přistoupíme proto nyní k projednávání bodu 19. denního pořadu, jímž jest:

10. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n. a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic na rok 1921. Tisk 1240.

Zpravodajem je pan sen. dr. Horáček. Má pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen dr Horáček: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Nemá.

Kdo souhlasí s tímto dodatečným rozpočtem státním, jakož i finančním zákonem na rok 1921 tak, jak byl přijat ve čtení prvém, teď také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím dodatečný státní rozpočet a finanční zákon na rok 1921 přijímá se ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o tištěných resolucích výboru čís. 1 až 7. Má pan zpravodaj nějaký návrh?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Činím návrh, aby všechny tyto resoluce čís. 1 až 7 byly přijaty.

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj navrhuje přijetí všech těchto resolucí čís. 1 až 7.

Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím jsou všechny tyto resoluce podle návrhu pana zpravodaje přijaty.

Dále přikročíme k hlasování o resoluci pánů sen. K. Friedricha, Fahrnera, dr Naegleho a soudr.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): Resoluce sen. K. Friedricha, Fahrnera, dr Naegleho a soudr.:

>Vláda se vyzývá, aby pří nastávajících poradách o stabilisaci platů státních zaměstnanců a učitelů a jiných veřejných zaměstnanců organisace těchto zaměstnanců uznala za veřejnoprávní korporace a aby je přibírala k rozhodování o všech otázkách, které se dotýkají jejich zájmů <

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj navrhuje zamítnutí této resoluce.

Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce jest zamítnuta.

Nyní je resoluce č. 2.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce sen. K. Friedricha, dr Naegleho, Fahrnera a soudr.:

>Vláda se vyzývá, aby při nastávající poradě o stabilisaci platů státních zaměstnanců a učitelů pečovala o to, aby rozdíl mezi požitky nynějších pensistů a požitky pensistů dle nového zákona odstraněn byl tím, že se všem dřívějším pensistům zvyšují požitky dle zásad nového zákona.<

Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla odkázána výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

Místopředseda dr Soukup: Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je návrh pana zpravodaje schválen.

Nyní je resoluce čís. 3.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. K. Friedricha, Fahrnera, dr Naegleho a soudr.:

>Vláda se vyzývá, aby ještě před stabilisací platů státních zaměstnanců a učitelů předložila novelu k zákonu ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., dle níž má § 1 tohoto zákona zníti takto:

§ 1. Civilním a vojenským státním zaměstnancům, dělníkům a učitelům... (ostatně zůstává dřívější znění),

§ 2 uvedeného zákona má odpadnouti.<

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Místopředseda dr Soukup: Kdo návrh pana zpravodaje na zamítnutí resoluce schvaluje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím je tato resoluce zamítnuta.

Dále je resoluce čís. 4.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. K.Friedricha, Fahrnera, dr Naegleho a soudr.:

>Vláda se vyzývá, aby-bez prodlení vyhověla resoluci, kterou při projednávání zákona o srážkách platů úřednických podaly strany většiny a kterou celý senát schválil, aby totiž ihned byla dosazena komise pro odbourávání cen.<

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji, aby o této resoluci bylo hlasováno odděleně, a to nejprve o větě: >Vláda se vyzývá, aby neprodleně vyhověla resoluci, kterou při projednávání zákona o služebních platech úřednictva podaly strany většiny a kterou celý senát schválil.< Navrhuji, aby tato věta byla přijata.

Dále navrhuji, aby dodatek >by byla dosazena komise pro odbourávání cen<, byl zamítnut.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s odděleným hlasováním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh pana zpravodaje jest přijat.

Kdo souhlasí nyní s tím, aby bylo schváleno znění resoluce od slova >vláda< až ke slovu >schválil<, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím jest tato část resoluce přijata.

Kdo souhlasí, aby zbytek resoluce od slova >aby< až do slova >cen<, byl zamítnut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím je tento dodatek resoluce zamítnut.

Resoluce čís. 5.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera a druhů:

>Vláda se vyzývá, aby případný dodatečný rozpočet předkládala vždy nejpozději v jarním zasedání.<

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj!

Zpravodaj sen. dr Horáček: Vzhledem k tomu, že byla přijata resoluce čís. 3, která je vytištěna, navrhuji, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Místopředseda dr Soukup: Kdo schvaluje návrh pana zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh pana zpravodaje je schválen většinou hlasů.

Resoluce čís. 6.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Linka, dr Wiechowskiho a soudr. k tisku č. 1240:

>Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila osnovu zákona, ve kteréž:

1. Služební povinnost v činné službě vojenské se snižuje ze 24 měsíců na 12 měsíců.

2. Mírový stav vojska se snižuje ze 150,000 mužů na 75.000 mužů.

1. Povinnost činné služby po dobu 24 měsíců byla od počátku myšlena pouze jakožto stadium přechodní. Nyní se ukazuje, že největší vojenská moc světová, Francie, snižuje vojenskou služební povinnost ze 36 měsíců na 18 měsíců, tudíž o polovici. To dokazuje, že i Francie uznala, že nynější dlouhá doba činné služební povinnosti není odůvodněna. Pro Československo zajisté postačí povinnost jednoroční činné služby, ze kteréžto příčiny činíme svrchu uvedený návrh.

2. Za příčinou Karlova puče prohlásila vláda opětně, že po odstranění nebezpečí, jež hrozí z Uher, přikročí k snížení mírového stavu armády. Nebezpečí jest odstraněno. Československo žije se všemi sousedními státy v přátelských vztazích. S velkou jich částí uzavřelo dokonce spojenectví. Ani z Uher nehrozí již nebezpečí, poněvadž za příčinou Karlova puče bylo usneseno odzbrojiti Uhry. Následkem toho nastal okamžik, aby splněn byl slib, jejž vláda učinila.

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj!

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce odkázána byla výboru brannému.

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj navrhuje, aby resoluce tato odkázána byla výboru brannému.

Kdo s návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Tento návrh pana zpravodaje je většinou hlasů senátu schválen.

Tím je tento bod denního pořadu vyřízen a přikročíme k projednávání dalšího bodu denního pořadu, a to k bodu, jímž jest

11. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona stran státní záruky zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. Tisk 1264.

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Ferd. Jirásek, za výbor národohospodářský sen. Petřík.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. Ferd. Jiráskovi.

Zpravodaj sen. Ferd. Jirásek: Slavný senáte! Z týchž důvodů, jak tomu bylo u výrobních družstev dělnických, také družstvům zemědělským skýtá vláda předloženou osnovou zákona záruku do výše 50,000.000 Kč. Poslanecká sněmovna schválila v plném znění osnovu zákona, rovněž i výbor rozpočtový, a jménem téhož doporučují slavnému senátu osnovu zákona ke schválení.