Ale, slavný senáte, my neděláme, nebo nemáme aspoň dělati sociální politiku, která by v prvé řadě měla chrániti ty, kteří sami jsou dosti silni, aby se chránili. Kdyby šlo pouze o dělnictvo v kovodělných závodech, mám za to, že by sociálně ochranných zákonů vůbec nepotřebovalo. (Sen. Ackermann: Nebo typografů!) Ano, nebo u typografů! Neboť tyto organisace jsou tak silné, že vzájemným jednáním s organisacemi zaměstnavatelů dosáhnou toho, čeho je nezbytně potřebí! Ale nejde vždy jen o typografy nebo organisované kovodělníky, máme také jiné odbory. Máma odbory, které nejsou vnitřně tak silné, aby jednáním se zaměstnavateli mohly se domoci podobných úspěchů, nebo, ve kterých zaměstnavatelé nejsou tak pokročilí, jako v kovoprůmyslu, nebo v knihtiskařském průmyslu, aby sami měli tolik sociálně-politického pochopení, aby podobné smlouvy sjednávali. Pro tyto odbory, pro dělnictvo sociálně nejubožejší, sociálně nejslabší se musí dělati sociálně ochranné zákony, na ty se vztahuje hlavně tento zákon, ti z něho budou míti největší prospěch, ti, kteří vlastní silou nejsou schopni, aby si mohli opatřiti podobnou ochranu.
Velectění pánové! Je samozřejmo, že na tomto zákonu s hlediska dělnického je možno najíti různé, závady. Kdybych byl zaměstnavatelem, možná že bych i s hlediska zaměstnavatelského dovedl na něm najíti nějaké závady. S hlediska dělnického vytyčovali některé závady oba páni předřečníci. Říkám docela otevřeně, některé oprávněně, některé přehnaným způsobem - na příklad, jak vykládal pan sen. Hecker § 12, odst. 3., je výklad naprosto nesprávný - ale dejme tomu, že jsou všechny výtky, které s hlediska dělnického jsou činěny, správné. Pak by šlo stále pouze o závady kvantitativní, ale zásada byla jednou v tomto zákoně uznána, a když byla uznána, tedy zákon mohl jíti pouze střední cestou, která oběma skupinám, oběma stranám byla ještě snesitelná a přijatelná. Nejde jen o to, vytyčovati požadavek, jak to činil pan sen. Průša nebo pan sen. Hecker, nýbrž také o to, opatřiti pro tento požadavek hlasy. Poněvadž pak pro tyto hlasy je nutno jíti s hlediska vlády také k zaměstnavatelům; poněvadž dělníci sami potřebného počtu hlasů nemají, musí jíti tento zákon takovou střední cestou, která oběma stranám je ještě snesitelna.
Pánové, nemám docela žádný respekt před tím, když bylo uvedeno, že v některých jiných státech, které se snad nemohou chlubiti, jak bylo řečeno, takovou demokratickou ústavou, nebo takovým demokratickým zřízením, jako Československá republika, jest otázka placených dovolených jinak a pro dělnictvo příznivěji upravena, než v tomto zákoně. Možná. Ale to mně nenahání naprosto žádný strach a nevzbuzuje u mně naprosto žádný respekt, neboť stav sociální politiky nemůže býti posuzován podle jednotlivého zákona, který z celku sociálně-politického zákonodárství byl vytržen, nýbrž, v jakém stavu je dělnictvo v určitém státě, jali po stránce sociálně-politické je stát vyvinut, musí býti posuzováno podle celku tohoto zákonodárství.
po této stránce můžeme se podívati celému světu směle do očí. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Místopředseda dr. Soukup: Další slova má pan sen. Šťastný.
Sen. Šťastný: Slavný senáte! Také my nemáme žádných ilusí, že tento zákon, o kterém se právě jedná, byl by nějakou zvláště pozoruhodnou nebo velikou vymožeností dělnictva. Také, myslím, ani v poslanecké sněmovně, ani v tomto sboru referenti nedopustili se podobného tvrzení. Víme také o tom, že tato otázka. je smluvní formou vyřešena v některých oborech daleko lépe a víme také, že některé státy i bez. zákona a konečně i formou zákonnou tuto otázku vyřešily snad příznivěji pro dělnictvo, než právě tento zákon věc řeší. Ale jak již zde bylo řečeno, nemůžeme se dívati na. míru jakosti sociální politiky jen podle výsledků pouze jediného zákona, nýbrž musíme také přihlížeti k onomu stavu, z jakého jsme vycházeli k tomuto zákonu a ke stavu, jaký se jeví po tomto zákoně proti stavu dřívějšímu. Kdybych mluvil jako sekretář odborové organisace kovoprůmyslového dělnictva, snad bych měl také právo říci, že tento zákon nám nevyhovuje. Měli jsme přece již za války placené dovolené; víme, že to byl takový výron slabosti rakouské vlády a zejména vojenské správy, když nařízením generálmajora Kramáře zaveden, byla pro dělnictvo kovoprůmyslových závodů, tedy v těžkém průmyslu, který byl právě pro válku zapřažen - určitá dovolená. My jsme si ji silou své odborové organisace zlepšovali rok od roku a můžeme se pochlubiti osmidenní dovolenou ihned po jednom roce zaměstnání podle určitého stáří dělníků. Teď tento zákon na toto místo klade šest dní.
Ale, velectění, nemám práva tak mluviti se stanoviska jednotlivého odboru, nýbrž musím bráti zřetel všeobecně na dělnictvo, ke všem ostatním odborům. Když člověk uváží, že ani také všude v kovoprůmyslu neměli těch šest nebo osm dní, nýbrž také jen tři dny, když vedle toho uvážím, že byla celá spousta ostatního dělnictva různých odborů, kde nebylo vůbec nic, pak tento zákon je rozhodným všeobecným pokrokem. Já bych posloužil analogií. Zákon o osmihodinové době pracovní byl pokrokem, přesto, že zejména v kovoprůmyslu - aspoň v některých podnicích - již jsme měli jenom 8hodinovou nebo snad 81/4hodinovou denní dobu pracovní. Takové podniky y těžkém průmyslu byly, ale my přece považujeme zákon o 8hodinové době pracovní za veliký pokrok, poněvadž jsme to zase nemohli měřiti těmi podniky, které měly 8hodinovou dobu pracovní, nýbrž oněmi, které měly 9 a více hodin denní doby pracovní. Když se jednalo o zákon o závodních výborech, také se nám vytýkalo, že jsme slevili z některých těch vymožeností dělnictva. Učinili jsme to jen proto, že revoluce a ona rozmělněná doba na sklonku války přinesla vymoženosti, řekl bych otevřeně, které se rozumově dost dobře všude držet nedaly, vymoženosti, na které i dělníci velmi často poukazovali vůči svým delegátům v závodních výborech. Tehdá se také vytýkalo, že je to do jisté míry restrikce oněch práv, které již měli dělníci v některých podnicích i když nebylo zákona. Ale zase musíme si všimnouti toho, že zde byla celá spousta závodů, ve kterých se dělníkům o závodních výborech ani nezdálo. Když se člověk postaví před tuto otázku, musí rovněž přiznati, že je to veliký pokrok. Rovněž tak má se to s tímto zákonem o dovolené, jak jsem řekl. Když budu já s tohoto místa licitovat, bude se mi snad při tom dobře dařit. Když řeknu, že dnes na Ostravsku mají dělníci hlad - mohou ho míti, ale nemusí míti, mohou míti snad nedostatek, ale hlad a nedostatek je rozdílný pojem - když se postavím na tribunu a řeknu, že dělníci mají hlad, bude se mi tleskat, ale když řeknu, že to není tak zlé, řekne se o mně, že jsem darebákem. Když si všimneme toho vývoje dnes, jak šel od doby předválečné, musím prohlásiti - není to nic platno - tento zákon za rozhodný pokrok v sociální politice státu. Namítá se ovšem - a myslνm dosti právem, někdy hodně právem, jindy již méně právem - že § 8, který dovoluje zaměstnavateli odpočítat pracovní hodiny zameškané nepořádným docházením do závodu od dovolené, je asi slabinou tohoto zákona. Snad tam, kde bude zaměstnavatel ne dosti svědomitý a kde dělnictvo nebude míti dosti silné opory v odborové organisaci, tam ovšem ten zaměstnavatel, ať užiji toho sova, bude přímo handlovat. To my víme velmi dobře. Ale, velectěný senáte, nám jde také, když chceme již mluviti o organisaci, chceme jako mocenská strana býti uznávána a chceme státi na určité morální basi - promiňte - (Souhlas.) když to řeknu s tohoto místa - také trochu o pořádek v dílnách, nám jde také o pořádek v organisaci, poněvadž moje zkušenosti jako starého dělníka, mluví o tom, že nepořádný dělník byl často velikou překážkou úspěchu ostatních. Tedy to se ještě opovážím říci, ale prosím, aby tímto zákonem mohlo býti pořádnému dělníku křivděno, to myslím, že je věcí dělnictva. Tam, kde si dělníci zachovali význam odborové organisace, zejména její silou a uspořádáním, nemůže zaměstnavatel přijíti, aby zneužíval tohoto odstavce §u 8 zákona, poněvadž se mluví o neomluveně zameškaných hodinách pracovních. Když je dělník omluví, i kdyby nebyl v továrně, je pořádným člověkem. Když ovšem někdo vynechává, poněvadž snad práce nepotřebuje, poněvadž potřebuje toho času jinak a nemá možnosti přímo oznámiti jak ho spotřeboval, prosím to považujeme za méně pořádku a ani odborová organisace nemůže ovšem takového případu hájiti.
Považoval jsem za povinnost vzhledem k polemice zde vedené, přednésti těchto několik slov a motivů a mám za to, že s dobrým svědomím, i když tento zákon u nás. nevyvolává žádných ilusí, když se nedá nijak mluviti o veliké vymoženosti, se zřetelem k stavu, který tu via facti již je, znamená přece značný sociální pokrok. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Debata je skončena.
Byly podány pozměňovací návrhy sen. Heckera; Jarolima a soudr. Žádám, aby byly přečteny.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
K §u 1.
V §u 1 odstavec 1. škrtnuta buďtež slova "Trvalí", "nepřetržitém" a "v témže podniku nebo u téhož zaměstnavatele".
K §u 1.
§ 1 odstavec 2. má pozměněně zníti:
"Pro výměru dovolené jest směrodatným celé trvání pracovního, služebního anebo učňovského poměru, i když se tak stalo u různých zaměstnavatelů."
K §u 1.
V §u 1 odstavec 2. škrtnuta buďtež slova "a nebyl-li mezi tím jinde zaměstnán".
K §u 2.
§ 2 se mění a má zníti:
"Dovolená poskytována budiž každoročně v nepřetržitém trvání a činí:
a) 6 pracovních dnů, trval-li služební poměr alespoň jeden rok a nejvýše 5 roků;
b) 10 pracovních dnů, trval-li služební poměr alespoň pět a nejvýše deset roků;
c) 15 pracovních dnů, trval-li služební poměr alespoň deset a nejvýše patnáct roků;
d) 20 pracovních dnů, trval-li služební poměr více než patnáct roků."
K §u 3.
§ 3 budiž škrtnut.
K §u 4.
§ 4 má pozměněně zníti:
"Osoby, které ještě nedosáhly 18. roku věku, mají nárok na každoroční placenou dovolenou k zotavení ve výměře 14 dnů, trval-li služební poměr alespoň 6 měsíců."
K §u 5.
V §u 5 škrtnuta buďtež slova "na sezonní zaměstnance" . . . až . . . z roku 1920)".
K §u 6.
§ 6 má pozměněně zníti:
"Vojenská služba a čas plnění veřejných funkcí, nezaviněné nezaměstnanosti, nemoci anebo nezaviněné překážky ve výkonu práce započítává se do doby služebního poměru, rozhodné pro výměru dovolené. Dobu služebního poměru nechť zaměstnavatel osvědčí."
K §u 7.
§ 7 budiž škrtnut.
K §u 8.
§ 8 budiž škrtnut.
K §u 9.
§ 9 odstavec 1. má pozměněně zníti:
"Za každý den dovolené přísluší tomu, kdož má nárok na dovolenou, náhrada, kterou platiti má zaměstnavatel ve výši průměrného výdělku, kterého zaměstnanec v posledních 4 nedělích před nastoupením dovolené dosáhl, vypočteného za pracovní den, ve skutečné práci ztrávený, se všemi přídavky."
K §u 9.
§ 9 odstavec 2. budiž škrtnut.
K §u 9.
§ 9 odstavec 3. má pozměněně zníti:
"Dělník, jenž jest na dovolené, jest oprávněn na místě některých anebo všech naturálních požitků žádati peněžitou náhradu. Tato peněžitá náhrada poskytnuta budiž částkou, jakou naturální požitek oceněn byl při zařadění do mzdové třídy pro nemocenské pojištění."
K §u 9.
§ 9 odstavec 4. má pozměněně zníti:
"Náhrada při dovolené zaplacena budiž za celou dobu dovolené při nastoupení dovolené předem."
K §u 10.
§ 10 má pozměněně zníti:
"Dělníci, kteří v roce, ve kterém jim dovolená přísluší, před nastoupením dovolené práci dobrovolně opustí, dostanou výpověď anebo neoprávněně budou propuštěni, mají nárok na onu část dovolené, která odpovídá době služebního poměru od konce poslední dovolené."
K §u 11.
§ 11 odstavec 2. má pozměněně zníti:
"Náhrada při dovolené nepřísluší za dobu, po kterou ten, kdož jest na dovolené, za odměnu pracoval."
K §u 11.
§ 11 odstavec 3. budiž škrtnut.
K §u 12.
§ 12 odstavec 2. má pozměněně zníti:
"V mezích těchto hranic budiž udělaní dovolených upraveno v dohodě se závodními výbory anebo, kde takových. není, s organisacemi dělníků anebo s dělníky v závodě zaměstnanými. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou o udělení rozhodčí komise s konečnou platností a ve případech, ve kterých nelze se dovolávati rozhodčích komisí, živnostenský inspektor, v jehož úředním obvodu se práce koná."
K §u 12.
§ 12 odstavec 3. má pozměněně zníti:
"Dovolená budiž poskytována bez přetržení."
K §u 12.
§ 12 odstavec 4. budiž po odstavci 1. vsunut jakožto odstavec 2. Jakožto konečná věta budiž připojeno: "po dohodě s příslušnými odborovými svazy dělnickými."
K §u 13.
V §u 13 škrtnuto budiž slovo "zpravidla."
K §u 15.
§ 15 má pozměněně zníti:
"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1925. Smluvní ustanovení, která jsou pro zaměstnance příznivější, zůstávají tímto zákonem nedotčena, i když jejich platnost by byla časově omezena až do zákonité úpravy dovolených.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče.
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji k doslovu.
Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Kolegové Hecker a Průša kritisovali zákon tak, jako by znamenal zhoršení dosavadních poměrů. Zákon sám tam, kde není ničeho, závadí dovolenou 6denní, tam kde je 2 až 3 dny, zvyšuje ji na 6 až 8 dní, tam, kde si dělnictvo vymohlo delší dovolenou, ničeho mu nebéře. Znamená tedy tento zákon zcela určitě zlepšení.
Kolega Průša má za to, že zákon ten je kompromisem s kapitalisty. Řekl bych, že je kompromisem s hospodářským životem. A že hospodářský život přináší kompromisy, vidíme na zápasech mzdových, které provádějí komunisté, kteří napřed kladou radikální požadavky, ale na konec se spokojí kompromisem s kapitálem. (Souhlas.) Tedy myslím, že je to jedno, zdali se dělá kompromis s hospodářským životem, nebo zdali oni dělají kompromis s kapitálem.
Dále kolega Hecker podal pozměňovací návrhy, které by znamenaly odklad tohoto zákona. Proto doporučuji, aby tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty.
Místopředseda dr. Soukup: Budeme hlasovati.
Navrhuji, tento způsob hlasování:
O odst. 1. §u 1 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 1 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle event. návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li i ten zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 2 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 3 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 4 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 5 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 6 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 7 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, padle zprávy výborové;
o §u 8 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, padle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 9 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 9 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 9 podle návrhu sen. Heckera a soudr., budu-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 4. a 5. §u 9 podle zprávy výborové;
o §u 10 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o. odst. 1. §u 11 podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 11 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 11 podle návrhu sen. Hecke a a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 1. §u 12 podle zprávy výborové;
o odst. 2. §u 12 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 3. §u 12 podle návrhu sen. Heckera a soudr., budu-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o odst. 4. §u 12 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 13 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 14 podle zprávy výborové;
o §u 15 podle návrhu sen. Heckera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není.
Přikročíme tedy k hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 1 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 1 zněl podle 1. pozměňovacího návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 1 zněl podle eventuelního návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 1 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby byl § 3 škrtnut podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby, § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá. Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 7 byl škrtnut podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá. Kdo souhlasí, aby § 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 8 škrtnut byl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 9 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 9 škrtnut byl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 9 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. a 5. §u 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 10 se přijímá.
Kdo souhlasí, a by odst. 1. §u 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většin. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 11 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 11 škrtnut byl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 12 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 12 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. §u 12 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 3: §u 12 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 3. §u 12 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. §u 12 vsunut byl za odst. 1. i s novou větou ve smyslu návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. §u 12 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 14 zněl podle zprávy, výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 15 zněl podle návrhu sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby § 15 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Přikročíme k projednávání dalšího bodu denního pořadu, jímž je: