Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 165.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Dozorčí práva nad malými a velkými obcemi.

§ 1.

Okresním výborům příslušejí nad malými a velkými obcemi s výhradou správního soudnictví táž dozorčí práva, jež byla dosud vykonávána podle platných předpisů municipálními výbory.

§ 2.

Do usnesení okresních výborů učiněných podle § 1. lze podati s výhradou správního soudnictví stížnost do 14 dnů u okresního úřadu k župnímu úřadu.

§ 3.

Pokud podle platných předpisů jest ve věcech náležejících do působnosti malých a velkých obcí třeba slyšení municipálního výboru, nastupuje nyní slyšení okresního výboru.

§ 4.

Působnost, kterou ve věcech obecních statutů malých a velkých obcí vykonávaly podle platných předpisů municipální výbory, náleží okresním výborům; jich usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení okresního náčelníka.

O stížnostech platí s výhradou správního soudnictví ustanovení § 2.

§ 5.

Župním výborům příslušejí nad městy s regulovaným magistrátem s výhradou správního soudnictví táž dozorčí práva, jež byla dosud vykonávána podle platných předpisů municipálními výbory.

§ 6.

Rovněž příslušejí župním výborům práva bezprostředního dozoru nad městy s regulovaným magistrátem, jež dosud vykonávalo ministerstvo vnitra v mezích § 165 uher. zák. čl.
XXII:1886.

§ 7.

Do usnesení župních výborů učiněných podle §§ 5 a 6 lze podati s výhradou správního soudnictví stížnost do 14 dnů u župního úřadu k ministerstvu vnitra.

§ 8.

Pokud podle platných předpisů jest ve věcech náležejících do působnosti měst s regulovaným magistrátem třeba slyšení municipálního výboru, nastupuje nyní slyšení župního výboru.

§ 9.

Práva, jež náleží županovi podle §§ů 10 a 13 zákona ze dne 31. března 1920, č. 233 Sb. z. a n. o prozatimní úpravě správy měst s regulovaným magistrátem, nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 10.

Působnost, kterou ve věcech statutu měst s regulovaným magistrátem vykonávaly podle platných předpisů municipální výbory, naleží župním výborům; jich usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení županova.

O stížnostech platí s výhradou správního soudnictví ustanovení § 7.

§ 11.

O statutech měst s regulovaným magistrátem, jež týkají se přestupků, platí předpisy uher. zák. čl. XL:1879.

§ 12.

Působnost tohoto zákona může býti nařízením rozšířena prozatím až o další úpravy zcela nebo z části na území Podkarpatské Rusi.

§ 13.

Zákon tento nabude účinnosti zároveň se zákonem ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé.

§ 14.

Zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a nařízení o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé provedl pronikavou reformu správy vnitřní. Reorganisace správy vnitřní podle tohoto zákona uskutečňuje se způsobem jednotným pro celé území republiky. Zákon tento předpokládá, že nutno k němu vydati řadu doplňujících ustanovení: zákonů, nařízení a jiných (interních) předpisů. Zákon nabude účinnosti teprve dnem, který bude určen nařízením (čl. 1 a 2). Jedním z předpisů, jež mají zmíněný zákon doplniti, jest také zákon, na jehož vydání pamatuje § 99 posl. odstavec. V § 99 odst. 1. až 5. obsažená jsou ustanovení o tom, které nové orgány okresní a župní autonomie budou v rámci nové správní organisace vykonávati dohled k obcím v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Úprava téže otázky na Slovensku vyhražena jest v posledním odstavci §9 zvláštnímu zákonu.

Vydání tohoto zvláštního zákona pro Slovensko jest nezbytně nutným, má-li býti zaručeno brzké aktivování okresních a župních úřadů na Slovensku. Byť by i otázka dohledu k obcím se strany orgánů okresní a župní autonomie na Slovensku byla zmíněným ustanovením § 99 poslední odstavec župního zákona zůstavena zvláštnímu zákonu, nutno i tuto otázku upraviti způsobem, který by zamezil zásadně diskrepanci mezi úpravou téže otázky na Slovensku s jedné strany a v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se strany druhé; povaha věcí přináší ovšem s sebou, že jednotnost úpravy nebude lze provésti do nejmenších důsledností, ježto organisace správy obecní na Slovensku vybudována jest v nejednom směru na základech podstatně odchylných od organisace správy obecní v ostatních částech republiky.

Dohled k obcím těchto kategorií obstarávaly tyto orgány:

a) hlavní slúžný,

b) místožupan,

c) vrchní župan,

d) municipální výbor.

ad a, b, c: Hlavní slúžný, místožupan a vrchní župan fungovali jako dohledací orgány, jež obstarávaly dozor nad hospodařením (účetním a pokladničním) malých a velkých obcí, konajíce periodické revise; hlavní slúžný a místožupan měli také právo ukládati nedbalým orgánům obecním pořádkové pokuty; všichni tři uvedení orgánové vykonávali pak - v různém ovšem rozsahu - také disciplinární pravomoc nad orgány malých a velkých obcí (§§ 31, 89, 91 až 105 zák. čl. XXII: 1886 [Tento zákon bude v dalším citován stručně jako obecní zákon.]) (§ 57 B, lit. b), § 68 lit. m), lit. r), § 71 zák. čl. XXI: 1886, § 13 zák. čl. III: 1902). Hlavní slúžný byl orgánem, jemuž příslušela bezprostřední kontrola hospodaření malých a velkých obcí.

ad d). Dohledací pravomoc muncipálního výboru obsahovala zejména

aa) schvalování určitých důležitějších usnesení obecních zastupitelstev týkajících se aktů hospodářské a majetkové správy malých a velkých obcí; municipálnímu výboru náleželo schvalování zejména těchto aktů z oboru hospodářské a majetkové správy uvedených obcí (srov. § 24 obecního zákona a jiné §§y jeho u jednotlivých doleji uvedených příkladů citovaté; srovn. též § 11 zák. čl. III: 1902)

stanovení repartice a vybírání obecních daní a přirážek (srovn. § 130 obecního zákona),

zcizení neb nabytí obecního majetku, uzavírání určitých smluv pachtovních (srov. § 120 obecního zákona),

opatření zápůjčky,

systemisace nových úředních míst a zrušení míst existujících,

uzavření nebo zrušení určitých onerosních smluv a zřizování důležitých veřejných podniků,

udržování, přeměna a odstranění historických nebo uměleckých památek;

obecních rozpočtů (§§ 126 a 128 obecního zákona);

obecních účtů (§§ 142 a 143 obecního zákona);

sloučení obcí k účelům chudinským (§ 145 obecního zákona).

Schvalování těchto aktů hospodařské a majetkové správy malých a velkých obcí dálo se buď výslovně nebo mlčky (jestli-že valné shromáždění municipálního výboru nevyjádřilo se do určité lhůty o usnesení obecního zastupitelstva, jež mu bylo za účelem schválení předloženo, považovalo se usnesení obecního zastupitelstva za mlčky schválené (srovn. § 24 obecního zákona).

Do usnesení municipálního výboru příslušela jak obci, tak i jednotlivcům stížnost k ministrovi vnitra (§§ 25, 114, 126, 128, 131, 137, 144 obecního zákona); v některých případech byla na usnesení municipálního výboru přípustná stížnost k uherskému správnímu soudu (srov. §§ 33 a 34 zák. čl. XXVI: 1896);

bb) zakročování se strany municipálního výboru za účelem nápravy v hospodářské a majetkové správě obci buď k žádosti obce neb z moci úřední, jestli-že toho vyžadují zájmy správy, neb veřejné bezpečnosti (§§ 26, 115, 116, 117 obecního zákona);

cc) schvalování obecních statutů malých a velkých obcí; schvalování obecních statutů dálo se opětně buď výslovně, neb mlčky (§§ 27 až 29 obecního zákona); municipální výbor měl právo zrušiti statut mlčky (uplynutím určité lhůty, v níž se muntcipá1ní výbor nevyjádřil) schválený, kdykoliv by se později ukázalo, že statut je v odporu se zákonem, aneb že nevyhovuje svému účeli (§ 28 obecního zákona).

Do usnesení municipálního výboru byla přípustná stížnost k ministrovi vnitra (§§ 27, 29 obecního zákona), resp. za určitých předpokladů stížnost k uherskému správnímu soudu (§ 35 zák. čl. XXVI: 1896);

dd) účastenství v disciplinární pravomoci nad obecními orgány (právo naříditi zahájení disciplinárního řízení, a právo naříditi suspensi orgánu, proti němuž disciplinární řízení bylo zavedeno (§§ 91 a 93 obecního zákona).

ee) Za emanaci práva dohledu sluší považovati i vyjadřování se municipálního výboru v případech, kdy zákon nařizuje, aby municipální výbor byl slyšen dříve nežli jiný, orgán (na př. orgán vládní) učiní nějaké správní opatření (sem náleží ku př. slyšení municipálního výboru o tom, má-li býti rozpuštěno obecní zastupitelstvo, jež svým jednáním ohrožuje zájem státu aneb blahu obce - § 61 obecního zákona).

Dohled k těmto městům obstarávaly tyto orgány:

a) místožupan,

b) vrchní župan,

c) municipální výbor.

ad a) a b). Místožupan a vrchní župan měli ve příčině dohledu k městům s regulovaným magistrátem v podstatě táž práva, jaká měli hlavní slúžný, místožupan a vrchní župan co do dohledu nad malými a velkými obcemi; ježto města s regulovaným magistrátem byla vůbec, vyňata z okresů slúžnovských a tudíž i z pravomoci hlavního slúžného, obstarával místožupan nad městy s regulovaným magistrátem onen bezprostřední dozor, který nad malými a velkými obcemi vykonával hlavní slúžný (§§ 31 a 89 obecního zákona; srovnej též předpisy citované shora sub I. ad a, b, c).

ad c) Také dohledací pravomoc municipálních výborů nad městy s regulovaným magistrátem byla v celku táž jako dohledací působnost municipálních výborů nad malými a velkými obcemi.

Zák. čl. LVIII: 1912 jednající o podpoře měst změnil však některá ustanovení obecního záhona, týkající se hospodářské a majetkové správy obcí, pokud šlo právě o města s regulovaným magistrátem; změny ty záležejí zejména také v tom, že některá usnesení obecních zastupitelstev těchto měst nevyžadují za určitých předpokladů více schvalování se strany municipá1ního výboru (na př. usnesení o zcizení, nabytí, rozdělení, směně městských nemovitostí a práv; jestli-že cena dotyčného objektu nepřesahuje, určitou výši - srov. §§ 10 a 11. zák. čl. LVIII: 1912).

Města s regulovaným magistrátem mohla se také usnášeti na statutech, v nichž stanoveny jsou přestupky a jich stíhání; tyto statuty vyžadují schválení ministerského (§ 27 obecního zákona §§ 1, 5 a 6 zák. čl. XL: 1879).

Některá města s regulovaným magistrátem: totiž ona, která jsou označena v § 165 obecního zákona (mezi nimi byla i města, která před vydáním zák. čl. XX 1876 byla samostatnými municipiemi, avšak uvedeným zákonem byla deklassifikována na pouhá města s regulovaným magistrátem, byla v určitých oborech správy hospodářské a majetkové vyňata z dohledací pravomoci municipálního výboru a podřízena co do určitých aktů své správy přímo bezprostřednímu dohledu ministra vnitra, jenž jej vykonával prostřednictvím vrchního župana (srovn. § 165 obecního zákona).

Municipální výbory vykonávaly nejen dohled k malým a velkým obcím, jakož i k městům s regulovaným magistrátem nýbrž fungovaly také jako odvolací (druhá) instance, ve věcech, v nichž jako první instance rozhodovaly obecní zastupitelstva (srovn. 25 obecního zákona a § 47 lit. m. / zák. čl. XXI: 1886). "V konkrétních věcech jednotlivců" fungovaly však jako odvolací (druhé) instance naproti obecním zastupitelstvům jakožto instance prvé v řadě případů správní výbory ve smyslu zák. čl. VI: 1876 (srovn. 25 obecního zákona a § 58 zák. čl. VI: 1876.

Ve vylíčené úpravě dohledu k obcím na Slovensku nastaly za vlády republiky Československé některé změny v důsledku různých opatření, jež provedena byla v organisaci správy vnitřní na Slovensku vůbec zatím účelem, aby správa veřejná byla tam postavena na spolehlivé základy:

1. Nařízením ministra splnomocněného pro správu Slovenska ze dne 5. března 1919 č. 555 Adm. vydaným na základě § 14 zákona ze dne 10. prosince 1918 č. 64 Sb. z. a n. byla sloučena funkce dosavadního místožupana a vrchního župana v rukou jediného orgána: župana.

Tato změna přešla pak i do zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n. o prozatimní úpravě správy politické na Slovensku. Župan (§ 5. zákona posléze citovaného) vykonává tudíž naproti obcím jak veškerá dozorčí práva dřívějšího místožupana, tak i veškerá dozorčí práva dřívějšího vrchního župana.

Municipální výbory byly sice rozpuštěny (§ 1. zák. čl. 64 z r. 1918); na jich místo dosazeny pro přechodnou dobu zvláštní komise. Na působnosti, jež náležela municipálním výborům, se tímto opatřením ničeho nezměnilo.

2. Dohledací pravomoc hlavního slúžného nad malými a velkými obcemi byla rozšířena § 11 zák. ze dne 22. března 1920, č. 210. Sb. z. a n. o obecních a obvodních notářích; hlavní slúžný rozhoduje o tom, má-li nějaké usnesení obecní, proti němuž dodal obecní neb obvodní notář odpor, býti vykonáno čili nic.

3. Zákon ze dne 31. března 1920, č. 233 Sb. z. a n. o prozatimní úpravě správy měst s regulovaným magistrátem na Slovensku přiznal županovi význačná dohledací práva nad těmito městy i pokud jde o jich hospodářskou a majetkovou správu.

Županovi náleží podle tohoto zákona totiž:

a) právo rozhodovati o tom, má-li býti vykonáno usnesení obecního zastupitelstva, obecního představenstva neb magistrátu těchto měst, jehož výkon měšťanosta zastavil (§ 10 cit. zák.),

b) právo schvalovati usnesení obecních zastupitelstev těchto měst a systemisaci míst úředníků a zřízenců (kteří tímto zákonem - § 1 - nebyli postátněni), (§ 13 odst. 1. cit. zák.),

c) právo provésti systemisaci neb jmenování úředníků a zřízenců, uvedených ad b) jestliže obecní zastupitelstvo samo neučiní příslušného usnesení v určité lhůtě (§ 13 odst. 2. cit. zák.).

I. Zákon o zřízení župních a okresních úřadů rozřešil otázku působnosti nových úřadů správy vnitřní vůbec v ten způsob, že stanovil v §u 6. které nové úřady okresní neb župní mají obstarávati tu kterou působnost úřadů (orgánů) dosavadních.

Pokud jde o dohled k obcím na Slovensku nastávají podle ustanovení § 6 župního zákona ex lege tyto přesuny kompetence dosavadních orgánů obstarávajících dohled k obcím na nové okresní nebo župní úřady:

Dozorčí práva:

a) hlavního slúžného přecházejí na okresní úřad,

b) místožupana přecházejí na župní úřad,

c) vrchního župana přecházejí na župní úřad,

d) municipálního výboru přecházejí na župní úřad.

Dozorčí práva:

a) místožupana přecházejí na nový župní úřad,

b) vrchního župana přecházejí na nový župní úřad,

c) municipálního výboru přecházejí na nový župní úřad,

d) ministerstva vnitra (podle § 165 zák. čl. XXII: 1886 - totiž práva bezprostředního dozoru nad některými městy s regulovaným magistrátem) náležejí i na dále ministerstvu vnitra.

II. Nesluší přehlížeti, že § 6 župního zákona upravuje toliko přesun kompetence z dosavadních povšechných orgánů správy vnitřní na Slovensku a v území Podkarpatské Rusi na nové (státní) úřady okresní a župní; ohledně přesunu kompetenčních v Čechách, na Moravě a ve Slezsku platí táž zásada podle §4 a 5 župního zákona. Naproti tomu neupravují ani §§ 4 a 5 župního zákona ohledně Čech, Moravy a Slezska ani § 6 ohledně Slovenska a Podkarpatské Rusi přesun kompetence dosavadních povšechných orgánů správy vnitřní na nové orgány okresní a župní autonomie (okresní výbory - župní zastupitelstva, župní výbory). Orgány nové okresní a župní autonomie nemohou svoji působnost odvozovati z ustanovení §u 6 župního zákona; působnost jejich jest upravena taxative v jiných specielních předpisech župního zákona (§§ 78 až 94, §§ 30 až 59). Ježto zákon župní liší zcela přesně působnost okresních a župních úřadů s jedné strany a působnost okresních výborů a župních zastupitelstev (župních výborů) se strany druhé (Srovn. zejména také § 8 župního zákona), nepřechází ex lege - v základě § 6 župního zákona - na př. působnost municipálního výboru (jejž lze alespoň do jisté míry považovati za orgán komitátní autonomie odpovídající novému župnímu zastupitelstvu) snad na župní zastupitelstvo, resp. na župní výbor, nýbrž na župní úřad.

III. Podle §u 6 župního zákona, přechází veškerá působnost municipálního výboru (jakožto orgánu komitátního - § 6 odst. 1. lit. b. (župního zákona) na nový župní úřad; jest tudíž nový župní úřad ex lege "právním nástupcem" dosavadního municipálního výboru; nový župní úřad nastupuje ve věcech obecních na místo municipálního výboru nejen pokud jde o dohledací pravomoc nad obcemi, nýbrž i pokud jde o funkci municipálního výboru jako instance odvolací naproti obecním zastupitelstvům; nový župní úřad jest ovšem také "právním nástupcem" dosavadních správních výborů ve věcech obecních, pokud jde o funkci správních výborů jako odvolací instance naproti obecním zastupitelstvům ("v konkrétních věcech jednotlivců").

Z působnosti nových okresních a župních úřadů na Slovensku, jež uložena jest v přesunu na základě § 6 župního zákona, bude ovšem vyloučeno, rozhodování o právních věcech (tedy veřejnoprávní spory) podle § 34 zákona ze dne 9. března 1920, č. 158 Sb. z. a n., jenž upravuje správní soudnictví u nových úřadů okresních a župních.

Pokud tedy do působnosti municipálních výborů, která se podle § 6 župního zákona přenáší na nový župní úřad náleželo dosud také rozhodování o právních věcech (sem spadá zejména funkce municipálních výborů jako odvolací instance naproti obecním zastupitelstvům), bude toto rozhodování patřiti po aktivování správní jurisdikce do působnosti župních senátů. (Totéž ovšem platí o právních věcech, o nichž dosud jako "o konkrétních věcech jednotlivců" rozhodovaly správní výbory jako odvolací instance naproti obecním zastupitelstvům.)

Leč - kromě vyloučení rozhodování o právních věcech z působnosti nových župních úřadů jakožto právních nástupců "municipá1ních výborů" - nastane ještě další výsek z kompetence nových župních úřadů a to ve prospěch orgánů okresní a župní autonomie. Tento výsek týká se právě dohledu k obcím, pokud nejde o správní jurisdikci.

IV. Dohled k obcím na Slovensku, jejž dosud obstarávaly municipální výbory přechází ex lege podle § 6 župního zákona na nové župní úřady. Bylo by však dualismem ničím neodůvodněným, kdyby mělo zůstati při tom, aby dozorčí práva k obcím obstarávaná dosud na Slovensku municipálními výbory měla býti v rámci nové správní organisace vykonávána župním úřadem - když v ostatních částech republiky byl výkon dohledu k obcím (pokud jej obstarávaly orgány územní autonomie) již positivním ustanovením § 99 odst. 1. až 5. župního zákona výslovně svěřen nikoliv novým úřadům okresním a župním - nýbrž určitým orgánům okresní a župní autonomie (okresním výborům a župním výborům). Aby tento dualismus nenastal, jest potřebí cesty zákona; tento zákon má na mysli poslední odstavec § 99 župního zákona; tím, že toto ustanovení vyhrožuje úpravu dohledu k obcím na Slovensku zvláštnímu zákonu, jest umožněno: vyloučiti také na Slovensku agendy dozorčí, pokud obstarávány byly dosud autonomním orgánem komitátním (totiž municipálním výborem), z působnosti nových úřadu a přikázati je do působnosti nových orgánu autonomních. Otázku, kterým z těchto autonomních orgánů, zda orgánům okresní či orgánům župní autonomie, má býti svěřen dohled k obcím na Slovensku, upravuje právě předmětný vládní návrh.