C. Rozbor vládního návrhu.

Předmětný vládní návrh spočívá v podstatě na těchto zásadách:

I. Vládním návrhem upravuje se toliko dohled k obcím ve smyslu zák. čl. XXII.: 1886. Vztahuje se tudíž vládní návrh toliko na dohled k malým a velkým obcím a dohled k městům s regulovaným magistrátem.

Dohled k městům s právem municipálním není předmětem této úpravy, ježto tato města nelze považovati za obce v technickém slova smyslu. Města ta jsou podle dosud platné úpravy samostatnými municipiemi (arg. § 1 zák. čl. XXI.: 1886 a § 150 zák. čl. XXII.: 1886) a jsou na roveň postavena komitátům. Města s právem municipálním nepodléhají všeobecně předpisům obecního zákona; toliko určité předpisy obecního zákona týkající se majetkové a hospodářské správy obecní platí také pro města s právem municipálním (§ 164. obecního zákona). Ve příčině měst s právem municipálním vykonává přímo ministerstvo vnitra v podstatě tutéž dozorčí působnost, kterou nad obcemi obstarává municipální výbor). Vládní návrh nedotýká se však dohledu k těmto městům také z toho důvodit, že otázku právního postavení těchto měst bude lze účelněji a také z důvodů systematiky zákonů vhodněji řešiti při nové jednotné zákonné úpravě obecního zřízení vůbec jestliže vláda v předmětném zákoně neupravuje dohled k městům s právem municipálním, jest to jenom v souhlase s celkovou tendencí, jež došla výrazu v zákoně o zřízení župních a okresních úřadů (právě také předmětný zákon jest doplňkem zákona župního); při reorganisaci správy vnitřní uzákoněně župním zákonem bylo totiž zásadou, že tento zákon má se dotýkati měst s municipálním právem pouze v těch směrech, kde jest toho nezbytně zapotřebí "v zájmu řádné a různými vlivy nerušené jednotné správy" (srovn. § 6 župního zákona a důvodovou zprávu vládní, jež připojena jest ke zprávě ústavního výboru o návrhu zákona o zřízení župních a okresních úřadů tisk 2422 str. 32.)

Dohled k městům s regulovaným magistrátem jest nutno v předmětném zákoně upraviti přes to, že se připravuje prohlášení všech měst s regulovaným magistrátem za velké obce; podle § 1 č. 3. zákona ze dne 22. března 1920, č. 210 Sb. z. a n., jest vláda zmocněna provésti tuto deklasifikaci měst s regulovaným magistrátem nařízením. Jakkoliv sluší v zajmu zjednodušení, sjednocení a zlevnění správy usilovati o to, aby města s regulovaným magistrátem byla s největším urychlením prohlášena nařízením podle zmíněného zákona č. 210 za velké obce, není nikterak vyloučeno, že by vydání tohoto nařízení mohlo se pro příčiny rázu technického zdržeti; kdyby tedy předmětný návrh zákona nepřihlížel již více k městům s regulovaným magistrátem mohla by v případě, že by v době, kdy navrh stane se zákonem nebyla uvedená města ještě prohlášena za velké obce v úpravě dohledu k obcím vzniknouti povážlivá mezera. Nutno proto v návrhu počítati s uvedenými městy jako s institucí ještě existující; dojde-li v době než bude předmětný návrh zákona usnesen Národním shromážděním k prohlášení měst s regulovaným magistrátem za velké obce, bude lze příslušná ustanovení zákona, jež jednají o dohledu k těmto městů snadno ze zákona vypustiti. Tento moment jest kromě důvodů legislativnětechnických příčinou, proč v předmětné osnově pojmuta byla ustanovení o dohledu k městům s regulovaným magistrátem do zvláštního článku.

II. Předmětný vládní návrh upravuje pouze onen dohled k obcím na Slovensku, který obstarávaly dosud municipální výbory (vide §§ 1, 4, 5 a 9 osnovy). To odpovídá také ustanovením § 99 odst. I. až 5 župního zákona, jimiž upraven jest dohled k obcím v ostatních částech republiky. V odstavci I až 5 § 99 župního zákona upravuje se v rámci nové správní organisace pravě také toliko onen dohled, jejž v Čechách nad obcemi obstarávaly okresní výbory, (okresní zastupitelstva) a zemský výbor, na Moravě, a ve Slezsku pak zemský výbor - tedy dohled, jejž v těchto částech republiky obstarávaly orgány územní autonomie.

Dohled, jejž k obcím na Slovensku obstarávali hlavní slúžný; místožupan a vrchní župan, není předmětem nové úpravy; dohledací pravomoc hlavního slúžného přechází již podle § 6 odst. 1. Lit. a) župního zákona na nové okresní úřady, dohledací pravomoc místožupana a vrchního županu přechází pak již podle § 6 odst. 1. lit. b) a § 6 odst. 2. lit. b) na nové župní úřady.

Bezprostřední podřízenost některých měst s regulovaným magistrátem dohledu ministerstva vnitra podle § 165 obecního zákona bylo ovšem také nutno v předpětném návrhu upraviti v zájmu sjednocení správy: (vide § 6 osnovy a doleji sub. IV. 2).

III. Vládní návrh obmezuje se toliko na stanovení, které orgány okresní a župní autonomie na Slovensku obstarávati budou onen dozor, jejž dosud obstarávaly tam municipální výbory, resp. pokud jde o určitou kategorii měst s regulovaným magistrátem ministerstvo vnitra.

To odpovídá také ustanovením odst. 1. až 5. § 99 župního zřízení, jakož i všeobecnému principu, jejž zvolil župní zákon, pokud jde o působnost nových okresních a župních úřadů (srovn. §§ 4, 5 a 6 a shora zmíněnou důvodovou zprávu vládní, tisk 2422 str. 31 a 32).

Nové orgány (okresní výbory a župní výbory) budou zásadně obstarávati dohled k obcím, jejž na ně vládní návrh zákona přenáší podle dosud platných materielně i formelně - právních norem.

Úchylku u od této zásady provádí vládní návrh toliko, pokud jde o dohledací pravomoc ve příčině obecních statutů; (statutů malých a velkých obcí a statů měst s regulovaným magistrátem); jak ze znění §§ů 4 a 10 osnovy plyne, zná vládní návrh toliko výslovné schvalování obecních statutů, nikoliv schvalování mlčky; pro tuto úchylku od platného práva rozhodla se vláda prostě z důvodu, že bude jenom v zájmu sjednoceni obecních statutů, jestliže schvalování statutů bude vyhraženo výslovnému projevu vůle orgánů okresní neb župní autonomie, k němuž musí ještě z důvodů celostátních přistoupiti schválení se strany orgánů státních (okresního náčelníka neb župana); forma, pro níž se v tomto směru vláda rozhodla, totiž schvalování usnesení okresního výboru okresním náčelníkem, a usnesení župního výboru županem, není novotou zná ji též župní zákon na př. v §§ 89 a 53.

Další úchylka od platného práva, totiž stanovení, instančního pořadu §§ 2, 4, 7, 10 osnovy jest pouhým důsledkem nové úpravy dohledu k obcím v tom směru, že na místě orgánů dosavadních pověřují se výkonem dohledu orgány nové.

Stanovení 14 denní lhůty odvolávací (na místě lhůty 15 denní podle uherského práva § 6 zák. čl. XX: 1901) v § 2 a 7 osnovy bylo zvoleno se zřete1em k tomu, že župní zákon zná vesměs pouze 14 denní lhůty pro opravné prostředky (na př. §§ 40, 55, 80, 96, 97).

IV. Vládní návrh snaží se uplatniti v jednotlivých ustanoveních svých hlediska unifikační, pokud to jest vůbec proveditelno se zřetelem k platné organisaci obecní, na jejichž základech nelze činiti v tomto zákoně podstatných změn.

Unifikaci organisace správní v otázce dohledu k obcím provádí pak jednotlivá ustanovení osnovy takto:

1. Dohled nad obcemi svěřuje se také na Slovensku okresním výborům, nikoliv orgánům autonomie župní; při úpravě přesunu působnosti dosavadních orgánů komitátních na nové úřady státní byl v § 6 župního zákona zachován sice princip, že působnost dosavadních orgánů zřízených, pro obvody dosavadních komitátů (municipálních výborů, místožupana, správního výboru) přechází na nové župní úřady; leč při úpravě dohledu k obcím rozhodla se vláda pro to, aby zde tento princip zachován nebyl; stalo se tak se zřetelem k tomu, že také v Čechách dohled k obcím v prvním stupni vykonávati budou podle § 99 odst. 1. župního zákona okresní výbory (v Čechách navazuje tudíž § 99 na dosavadní organisaci), a že na Moravě a ve Slezsku, kde okresních výborů není, přenáší se na nové okresní výbory dozorčí působnost dosavadních zemských výborů podle § 99 odst. 2. župního zákona; jestliže nyní na Slovensku přesunuje se dozorčí pravomoc municipálních výborů na okresní výbory (v uherské správní organisaci dosavadní nejsou pro jednotlivé správní) slúžnovské (okresy zřízeny autonomní orgány odpovídající municipálním výborům zřízeným pro obvody komitátů), dociluje se tím, že v území celé republiky bude dohled nad obcemi v prvním stupni obstaráván vesměs novými okresními výbory, pokud ovšem nejde v Čechách, na Moravě a ve Slezsku o města statutární a na Slovensku o města s regulovaným magistrátem.

Avšak nejen hlediska unifikační byla pro vládu při navrhované úpravě směrodatná.

Také důvody účelnosti vedly vládu k tomu, že dozorčí pravomoc svěřuje orgánům okresní autonomie. Dohled k obcím bude lze zajisté vykonávati daleko účelněji okresním výborům, než-li orgánům župní autonomie. Zejména značná teritoriální rozsáhlost nových žup mluví pro to, aby dohledací pravomoc byla svěřena orgánům, které jsou obcím bližší nežli orgány župní. Také znalosti místních poměrů nezbytně nutné při posuzování otázek hospodářské a majetkové správy obecní - bude si moci zajisté snáze opatřiti okresní výbor nežli orgány župní, namnoze značně vzdálené. Sluší ještě poznamenati, že také osnova reformy správy komitátní předložená v r. 1914 býv. uherskou vládou uherskému říšskému sněmu (č. 1064), přikazovala v § 91 dohled k obcím orgánům autonomním, jež - odchylkou od komitátní organisace uherské - měly býti zřízeny pro obvody slúžnovských okresů - tyto autonomní orgány měly se podle uherské osnovy nazývati také okresní výbory.

Jest samozřejmé, že dohled k městům s regulovaným magistrátem nemohl býti svěřen okresním výborům, ježto podle § 69 župního zákona okresní výbory nejsou zřízeny při městech s regulovaným magistrátem. Dozorčí prava, jež podle zákona ze dne 31. března 1920, č. 233. Sb. z. a n. příslušejí, pokud jde o města s regulovaným magistrátem županovi, nemohou býti vůbec dotčena předmětnou osnovou, jež upravuje pouze dohledací pravomoc, kterou mají municipální výbory. Aby nevznikly pochybnosti, konstatuje se nezměněný právní stav výslovně v § 9 osnovy.

2. Osnova provádí žádoucí sjednocení organisace správní také v tom směru, že odstraňuje dosavadní exempce určité kategorie měst s regulovaným magistrátem z dohledací pravomoci municipálních výborů. To děje se ustanovením § 6 osnovy, podle něhož ministerstvo vnitra nebude více bezprostředním dohledacím Úřadem nad oněmi městy s regulovaným magistrátem, jež co do určitých aktů hospodářské a majetkové správy byly v mezích § 165 zák. čl. XXII: 1886 podřízeny přímo ministerstvu vnitra.

Ponechává-li vládní návrh platnosti předpisy zák. čl. XL: 1879, podle něhož statuty měst s regulovaným magistrátem obsahující stanovení přestupků podléhají schválení ministerstva vnitra, děje se tak se zřetelem k důležitosti věci; přesunutí kompetence ministerské na nižší orgány v tomto směru není nutným ani účelným.

V. Do osnovy nebylo nutno pojmouti ustanovení odpovídající předpisům § 99 odst. 5. župního zákona, ježto toto ustanovení předpokládá dozorčí práva vyššího autonomního orgánu ve věcech dohledu k obcím v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (totiž zemského výboru), jehož kompetenci v těchto částech republiky bylo nezbytno přenésti na nový autonomní orgán, když onen vyšší orgán autonomní (zemský výbor) se novou organisací zrušuje - na Slovensku nebylo však ani podle uherské správní organisace vyššího autonomního orgánu nežli municipální výbor.

VI. Osnova stanoví v §§ 2, 4, 7 a 10 také postup stolic v záležitostech dohledu k obcím. Toto ustanovení jest nutné, ježto se nevystačí s principem vyjádřeným v § 6 župního zákona. V § 6 župního zákona nebylo nutno stanoviti, který nový úřad jest odvolací instancí, přechází-li podle § 6 župního zákona na př.: působnost místožupana na nový župní úřad, - přechází naň i působnost místožupana jakožto odvolací instance naproti hlavnímu slúžnému, jehož působnost jako první instance přesunuje se ex lege na nový okresní úřad.

Osnova přikazuje určitou působnost okresnímu výboru; který orgán jest instancí odvolací naproti okresnímu výboru {§§ 2 a 4 osnovy), to nelze však vyvoditi z § 6, župního zákona - nýbrž dlužno to stanoviti positivní normou. Totéž platí o odvoláních na usnesení župních výborů (§§ 7 a 10 osnovy).

VII. Se zřetelem k zavedení správní jurisdikce, jejíž základy položeny jsou v zákoně ze dne 9. března 1920, č. 158. Sb. z. a n., bylo nutno přenésti na okresní a župní výbory pravomoc dohledací "s výhradou správního soudnictví"; tuto výhradu bylo nutno pojmouti i do oněch ustanovení osnovy, jež opravují postup stolic. (Vide: §§ 1, 2, 4, 5, 7, 10 osnovy). "Výhrada správního soudnictví" jest také obsažena v ustanoveních § 99 odst. 1. až 5. župního zákona.

VIII. Dohled k obcím v území Podkarpatské Rusi byl podle uherského práva upraven týmž způsobem, jako na Slovensku. Jednak zřetel k právnímu postavení Podkarpatské Rusi, - toto území má býti vypraveno nejširší autonomií slučitelnou s jednotností republiky, - jednak zřetel k zákonodárné kompetenci sněmu Podkarpatské Rusi ve věcech "místní správy" (§ 3 odst. 2. a 4. ústavní listiny) byly důvodem k tomu, aby zákon o dohledu k obcím platil pouze na Slovensku.

V zájmu sjednocení správy poskytuje však § 12 osnovy vládě možnost, aby předpisy zákona o dohledu k obcím na Slovensku mohly býti nařízením rozšířeny prozatím také na území Podkarpatské Rusi - ještě dříve, nežli správa veřejná v tomto území bude definitivně upravena. Obdobné zmocnění udělují vládě na př. také § 11 zákona ze dne 22. března 1920, č. 210. Sb. z. a n., § 17. zákona ze dne 22. března 1920, č. 211. Sb. z. a n. a § 16 zákona ze dne 31. března 1920, č. 233. Sb. z. a n.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v senátě výboru ústavně právnímu a po jejím přijetí senátem, v poslanecké sněmovně výboru právnímu ku podání zprávy vždy ve lhůtě 14-ti denní.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.