Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Bulharskem se strany druhé.
ČLÁNEK 193.
Licenční smlouvy, týkající se těžení z vlastnictví průmyslového, neb smlouvy o reprodukování děl literárních neb uměleckých, jež byly uzavřeny dříve, než nastal stav válečný mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených nebo mezi osobami sídlícími na území těchto mocností nebo tam vykonávajícími svou živnost se strany jedné, a příslušníky bulharskými se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi Bulharskem a mocností spojenou nebo sdruženou. Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádal od vlastníka těchto práv vyhražení nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem oné země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjma případ, že licence byla vyhrazena na základě práv získaných podle zákonodárství bulharského; v tomto případě budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví oddíl VI. této smlouvy. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, již pokládá za oprávněnou vzhledem na užívání těchto práv po dobu války.
Licence vztahující se na práva průmyslová, literární a umělecká, jež byla vyhrazena podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, jež existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence vyhrazena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se míti za to, že nastoupila na její místo.
Byly-li za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového, neb rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně, jako s ostatními dluhy nebo pohledávkami příslušníků bulharských ve shodě s touto smlouvou.
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Bulharskem se strany druhé.
ČLÁNEK 194.
Obyvatelé území oddělených od Bulharska podle této smlouvy budou nadále, nehledě k tomuto odloučení a změně státního občanství z něho plynoucí, těšiti se plně a naprosto veškerým právům z vlastnictví průmyslového a z vlastnictví literárního a uměleckého, jichž majiteli byli podle zákonů bulharských v okamžiku tohoto odloučení.
Práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého existující na územích touto smlouvou od Bulharska oddělených v okamžiku odloučení těchto území od Bulharska neb práva, která budou podle článku 190. obnovena neb znovuzřízena, budou uznána státem, na který řečené území bude převedeno, a zůstanou v platnosti na tomto území po dobu stanovenou pro ně zákony bulharskými.
ČLÁNEK 195.
Zvláštní úmluva uspořádá otázky týkající se archivů, rejstříků a plánů souvisejících s ochranou vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jakož i jejich odevzdání a případná sdělení úřadům států, jimž bulharská území byla postoupena, od úřadů bulharských.
ODDÍL VIII.
Zvláštní ustanovení o územích postoupených.
ČLÁNEK 196.
Z fysických a právnických osob, které byly dříve příslušníky bulharskými, označují se v těchto ustanoveních ti, kdo podle této smlouvy nabývají státního občanství některé mocnosti spojené nebo sdružené ipso facto, výrazem "bývalí příslušníci bulharští".
Výraz "příslušníci bulharští" označuje osoby, které podržují státní občanství bulharské.
ČLÁNEK 197.
Bulharsko vrátí bývalým příslušníkům bulharským bez odkladu držbu jejich statků, práv a zájmových účastenství na území bulharském. Tyto statky, práva a zájmová účastenství budou vráceny prosty všech dávek a poplatků zřízených neb zvýšených po 29. září 1918.
Splácené daně a dávky z majetku, zavedené nebo zvýšené po 29. září 1918, pokud postihují majetek, práva nebo zájmová účastenství bývalých příslušníků bulharských, pak daně a dávky, které by snad byly zavedeny nebo zvýšeny až do navrácení oněch věcí, předepsaného touto smlouvou a jde-li o majetek, práva nebo zájmová účastenství, které nebyly postiženy výjimečnými opatřeními válečnými, až do dne, kdy uplynou 3 měsíce po tom, co tato smlouva vstoupí v působnost, budou vráceny oprávněným.
Navrácený majetek, práva a zájmová účastenství nebudou postiženy nižádnou daní, uloženou na kterékoli jiné jmění, nebo kterýkoli jiný podnik téže osoby, od okamžiku, kdy tento majetek byl odvezen z Bulharska nebo kdy provozování takového podniku tam přestalo.
Jestliže jakékoliv daně byly zaplaceny zálohou z majetku, práv a zájmových účastenství odnesených z Bulharska, budiž oprávněným vrácena část daní, zaplacených za dobu následující po tom, co majetek, práva a zájmová účastenství byly odneseny.
Odkazy, dary, stipendia a nadace všeho druhu, založené nebo zřízené v Bulharsku a určené bývalým příslušníkům bulharským, budou Bulharskem, pokud tyto majetky jsou na jeho území, dány k disposici oné mocnosti spojené nebo sdružené, jejímiž příslušníky zmíněné osoby nyní jsou, a to v takovém stavu, v jakém se nalézaly dne 20. září 1915, přihlížejíc k platbám řádně vykonaným k účelům nadace.
ČLÁNEK 198.
Veškeré smlouvy sjednané před 29. zářím 1918 a té doby ještě působící mezi bývalými příslušníky bulharskými se strany jedné a vládou bulharskou neb bulharskými příslušníky se strany druhé, zůstávají v platnosti.
Nicméně zrušeny budou ty svrchu dotčené smlouvy, jejichž soudní zrušení v obecném zájmu oznámí vláda Mocnosti spojené aneb sdružené, jejíž státní občanství bývalý příslušník bulharský získal, do 6 měsíců potom, co tato smlouva nabude působnosti, a Bulharsku, pokud nejde o dluhy nebo jiné peněžní závazky, které vznikly tím, že bylo podle smlouvy něco vykonáno nebo placeno.
Zrušení svrchu dotčené nebude lze prohlásiti, bude-li bulharskému příslušníku povoleno sídliti na území postoupeném příslušné Mocnosti spojené aneb sdružené.
ČLÁNEK 199.
Jestliže zrušení dotčené v článku 198. přináší pro některou stranu závažnou újmu, smíšený rozhodčí soud dotčený v oddíle VI. může přiřknouti poškozené straně náhradu vypočítanou jedině podle vloženého kapitálu (skutečné škody) a bez zřetele na ušlý zisk.
ČLÁNEK 200.
O promlčení, ztrátě a propadnutí práv platí v územích postoupených ustanovení článků 183. a 184., při čemž ovšem výraz "počátek války" bude nahrazen výrazem "den, který určí správním opatřením každá Mocnost spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami smluvními staly se po právu nebo ve skutečnosti nemožnými", a že výraz "trvání války" bude nahrazen výrazem "doba mezi dnem právě zmíněným a dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti."
ČLÁNEK 201.
Bulharsko se zavazuje, že uzná pokud se ho týká, všechny dohody a úmluvy mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými mající účel chrániti práva a zájmy příslušníků těchto mocností, účastněných ve společnostech a sdruženích zřízených podle zákonů bulharských a vyvíjejících nějakou činnost na územích oddělených od Bulharska.
Zavazuje se usnadniti všechny převody, navrátiti všechny listiny a cenné papíry, poskytnouti veškeré zprávy a vůbec učiniti zadost všem jednáním a formalitám podle řečených dohod a úmluv.
ČLÁNEK 202.
Uspořádání otázek týkajících se dluhů kontrahovaných před 29. zářím 1918 mezi Bulharskem neb v Bulharsku sídlícími příslušníky bulharskými na straně jedné a bývalými příslušníky bulharskými na straně druhé, bude provedeno v souhlasu s ustanoveními článku 176. a jeho přílohy, při čemž ovšem výraz "počátek války" bude nahrazen výrazem "den, který určí správním opatřením každá Mocnost spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami smluvními staly se po právu nebo fakticky nemožnými".
Byly-li dluhy vyjádřeny ve měně bulharské, budou splaceny v této měně; byl-li dluh vyjádřen v jakékoliv jiné měně než bulharské, bude zapraven ve měně smluvené.
ČLÁNEK 203.
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda bulharská, pokud jí se týká, že vydá mocnosti; které byla postoupena území bulharská, příslušnou část reserv, nashromážděných vládami nebo úřady bulharskými nebo veřejnými či soukromými organisacemi, činnými pod jejich dozorem, určených k tomu, aby na těchto územích mohla působiti pojištění sociální a státní.
Mocnosti, kterým tyto fondy budou vydány, musí je za všech okolností věnovati splnění závazků, vyplývajících z tohoto pojištění.
Podmínky tohoto vydání budou ustanoveny zvláštními úmluvami, a uzavřenými mezi vládou bulharskou a vládami, o které jde.
Jestliže by tyto zvláštní úmluvy nebyly sjednány, jak stanoví předcházející odstavec, do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působností, bude věc předložena v každém případě pětičlenné komisi. Jednoho člena jmenuje vláda bulharská, jednoho druhá vláda, o kterou jde, a tři správní rada mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, musí do tří měsíců po tom, co byla zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti Národů. Rozhodnutí Rady buďtež Bulharskem i druhým státem, o který jde, ihned pokládána za konečná.
ČÁST X.
Vzduchoplavba.
ČLÁNEK 204.
Vzducholodi Mocností spojených a sdružených budou požívati plné svobody přeletu a přistání na území a territorialních vodách Bulharska, a budou účastny stejných výhod jako vzducholodi bulharské zvláště v případě nouze.
ČLÁNEK 205.
Vzducholodi Mocností spojených a sdružených budou na cestě do kterékoliv cizí země požívati práva, přeletěti území Bulharska bez přistání, ovšem s výhradou řádů, jež by Bulharsko snad zavedlo a jichž bude stejně užito pro vzducholodi bulharské i pro vzducholodi zemí spojeneckých a sdružených.
ČLÁNEK 206.
Letiště pro vzducholodi zřízená v Bulharsku a otevřená veřejné domácí dopravě, budou otevřena i vzducholodím Mocností spojených a sdružených, jež budou rovnoprávný s vzducholoďmi bulharskými co do poplatků všech druhů, čítajíc v to dávky z přistání a za výpravu.
ČLÁNEK 207.
S výhradou hořejších ustanovení je právo přeletu, průletu a přistání, obsažené v čl. 204., 205. a 206 vázáno na dodržování řádů, jež by Bulharsko uznalo za nutno zavésti, předpokládajíc, že tyto řády budou se bez rozdílu vztahovati i na vzducholodi bulharské i na vzducholodi zemí spojeneckých a sdružených
ČLÁNEK 208.
Vysvědčení o státní příslušnosti, o plavnost průkazy o letecké způsobilosti, jakož i licence vydané či za právoplatné uznané kteroukoliv z Mocností spojených a sdružených budou připuštěny a uznány v Bulharsku jako platné a rovnocenné vysvědčením a licencím, vydaným Bulharskem samým.
ČLÁNEK 209.
Pokud jde o vnitrozemskou obchodní vzduchoplavbu, požívají vzducholodi Mocností spojených a sdružených výsad onoho státu, jemuž se dostane největších výhod.
ČLÁNEK 210.
Bulharsko zavazuje se zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že vzducholodi bulharské v letu nad jeho vlastním územím podrobí se pravidlům o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a pohybech poblíž letišť a nad nimi, tak jak tato pravidla jsou stanovena v dohodě o vzduchoplavbě, sjednané mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými.
ČLÁNEK 211.
Závazky uložené předcházejícími ustanoveními, zůstávají v platnosti až do 1. ledna 1923, leda že by před tím Bulharsko bylo přijato do Společnosti národů nebo že by bylo souhlasem Mocností spojených a sdružených zmocněno přistoupiti k dohodě těchto Mocností o plavbě vzduchem.
ČÁST XI.
Přístavy, vodní cesty a železnice.
ODDÍL I.
Obecná ustanovení.
ČLÁNEK 212.
Bulharsko zavazuje se poskytnouti svobodu transitu přes své území pro osoby, zboží, lodi, čluny, vagony a pošty, pocházející z území nebo určené do území kterékoliv Mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní transit nejvhodnějších, po železnicích, po splavných vodních tocích či průplavech; k tomu cíli bude povolen průjezd teritorialními vodami.
Osoby, zboží, lodi, čluny, vagony a pošty nebudou podrobeny žádným transitním poplatkům a žádným zbytečným průtahům a omezením a budou míti v Bulharsku právo, aby jimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev a ve všech jiných směrech vůbec.
Transitující zboží bude prosto cla i jiných podobných poplatků.
Všechny poplatky a dávky uložené přepravě transitní musí býti rozumné hledíc k podmínkám obchodním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo nebo nepřímo na vlastnických poměrech či na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoliv části celkového převozu.
ČLÁNEK 213.
Bulharsko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakýkoliv dozor na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani jiné organisaci, společnosti aneb soukromé osobě na dopravě interesované, aby jakýmkoli způsobem spolupůsobily při službě správní k onomu účelu zřízené a nebude v tomto směru vykonávati přímý ani nepřímý vliv.
ČLÁNEK 214.
Bulharsko nebude činiti přímo nebo nepřímo rozdílu neb poskytovat výhody co do dávek, poplatků aneb závazků, týkajících se dovozu do jeho území aneb vývozu z něho. S výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, zakazuje se Bulharsku činiti rozdíl co do podmínek a cen přepravních pro zboží aneb pro osoby určené do jeho území, aneb z něho přicházející, ať už by šlo o rozdíl dle pohraničního místa vstupního aneb výstupného, či dle rázu, dle poměrů vlastnických aneb dle státní příslušnosti (vlajky) použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), anebo o rozdíl dle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, či dle jeho konečného aneb nejbližšího určení, dle směru cesty aneb dle míst překladních, nebo konečně dle toho, zda přístav, přes nějž bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno, je přístav bulharský či kterýkoliv cizí přístav, či dle toho, bylo-li zboží vyvezeno aneb dovezeno po moři, po zemi aneb vzduchem.
Bulharsku se zejména zakazuje zavésti v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoliv z Mocností spojených a sdružených jakýkoliv příplatek, aneb přímou či nepřímou premii pro vývoz nebo dovoz přes přístavy bulharské neb cizí, po lodích a člunech bulharských aneb cizích, zejména způsobem tarifů kombinovaných. Bulharsku se zakazuje podrobiti osoby neb zboží dopravované přes přístav aneb po lodi či člunu některé z Mocností spojených a sdružených jakýmkoliv formalitám a průtahům, jimž by tyto osoby aneb toto zboží nebylo podrobeno, kdyby bylo dopravováno přes přístav bulharský nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu bulharského nebo lodi a člunu některé jiné mocnosti.
ČLÁNEK 215.
Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl přechod zboží přes hranice Bulharska co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu pochází-li zboží z území Mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území neb v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jak platí pro zboží téhož rázu, dopravované územím bulharským za podobných podmínek přepravních.
Zvláště přeprava zboží rychlé zkáze podléhajícího bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.
ČLÁNEK 216.
Námořní přístavy Mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů, poskytovaných na bulharských železnicích aneb vodních cestách ve prospěch některého přístavu kterékoliv jiné mocnosti.
Nesmí odmítnouti účast na tarifech aneb kombinačních tarifech, jež by měly za účel zajistiti přístavům některé z Mocností spojených a sdružených stejné výhody, jež by Bulharsko bylo poskytlo přístavům vlastním aneb přístavům některé jiné mocnosti.
ČLÁNEK 217.
Bulharsko se zavazuje, že poskytne bez ohledu na jakákoliv opačná ustanovení trvajících konvencí na linkách pro mezinárodní transit a podle platných tarifů svobodu transitu telegrafickým sdělením a telefonickým ze států spojených a sdružených, ať hovorům z kteréhokoliv a do kteréhokoliv sousedních či nikoli Tato sdělení a tyto hovory nebudou podrobeny zbytečným průtahům a omezením; bude s nimi v Bulharsku nakládáno jako s domácími ve všem co do výhod a zvláště co do rychlosti styků. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo nebo nepřímo na státní příslušnosti odesílatele nebo příjemce.
ODDÍL II.
Plavba.
HLAVA I.
Svoboda plavby.
ČLÁNEK 218.
Se státními příslušníky Mocností spojených a sdružených jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každém směru jednati stejně ve všech přístavech a na nitrozemských vodních cestách bulharských, jako s příslušníky bulharskými jejich majetkem, loďmi a čluny.
Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv Mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující ze všech a do všech přístavů a míst na území bulharském, jež mohou býti lodím a člunům bulharským přístupny, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími pokud jde o jakékoliv výhody a dávky přístavní a nábřežní, v to počítajíc výhody při pobytu, při skládání a nakládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, že služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoliv rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády, úřadů veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.
V případě, že by Bulharsko poskytlo výhody některé Mocnosti spojené nebo sdružené neb jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny Mocnosti spojené a sdružené.
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky, než ty které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, přistěhovaleckých a vystěhovaleckých, a z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumna a jednotna a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.
HLAVA II.
Klausule o Dunaji.
1. Ustanovení společná říčním sítím, prohlášeným za mezinárodní.
ČLÁNEK 219.
Prohlašuje se za mezinárodní: Dunaj od Ulmu, spolu se všemi splavnými částmi této vodní sítě, která od přírody slouží více než jednomu státu za přístup k moři ať už s překládáním s lodí na loď či bez něho, dále průplavy poboční a koryta, která by byla zřízena buď k zdvojení nebo k zlepšení přirozeně splavných části zmíněných říčních sítí, buď k spojení dvou přirozeně splavných části téhož vodního toku.
Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora zmíněné říční sítě, jež není pojata v obecné definici.
ČLÁNEK 220.
Na cestách prohlášených za mezinárodní v předcházejícím článku bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech Mocností spojených a sdružených na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a vlajky kterékoliv z těchto mocností činiti rozdílu mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívaly největších výhod.
ČLÁNEK 221.
V žádném případě však nesmějí bulharské lodi provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé Mocnosti spojené neb sdružené bez jejího zvláštního povolení.
Bulharsko se zavazuje, že zachová ve prospěch Mocností spojených a sdružených a jejich příslušníků veškerá usnadnění, jimž se tyto i tito těšili před válkou v bulharských přístavech
ČLÁNEK 222.
Pokud není opačného stanovení některé trvající dohody mohou se z lodí používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, jež mohou býti proměnlivý dle jednotlivých oddílů řeky. Tyto poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby přiměřeným způsobem byl kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšování řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny dle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu vyjma podezření z podloudnictví nebo z přestupku.
ČLÁNEK 223.
Transit cestujících, lodí a zboží bude se díti dle obecných podmínek stanovených v oddíle I.
Pokud oba břehy mezinárodní řeky náležejí témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečetě, nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující jsou prosti všech celních formalit. Skládání a nakládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených příslušným poříčním státem.
ČLÁNEK 224.
Jak podél toku tak i v ústí shora uvedených řek nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.
Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť a ostatních podobných zařízení dle sazeb veřejně vyhlášených.
ČLÁNEK 225.
Není-li zvláštní organisace pro provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní část splavné sítě jest každý poříční stav povinen provésti způsobem dostatečným opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.
Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, dovolati se soudu k tomu účelu Společností národů stanoveného.
ČLÁNEK 226.
Stejně bude se postupovati v případě, kdyby některý poříční stát podnikl práce, jež by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud zmíněný v předchozím článku může naříditi přerušení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv co do zavodňování vodních sil a rybářství, jakož i co do ostatních zájmů státních, které budou míti prvenství před plavbou v případu souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v Mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena.
Odvolání k soudu Společnosti národů nebude míti účinku odkladných.
ČLÁNEK 227.
Řád vyjádřený hořejšími články 220. a 222. až 226. bude nahrazen řádem zavedeným Obecnou Dohodou, jež bude ujednána Mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společnosti Národů a jež bude se týkati vodních cest, jimž by zmíněná Dohoda přiznala ráz mezinárodní. Tato dohoda bude se moci vztahovati zvláště k celé nebo k části řícní sítě dunajské, jak je nahoře zmíněna, jakož i k jiným součástem této říční sítě, jež by mohly býti posuzovány podle stejných zásad.
Bulharsko zavazuje se, souhlasně s ustanovením článku 248. přistoupiti k této obecné dohodě.
ČLÁNEK 228.
Bulharsko postoupí Mocnostem spojeným a sdruženým, o které jde, nejdéle ve třech měsících po notifikaci mu odevzdané, část vlečných parníků a člunů, které zůstanou imatrikulovány v přístavech říční sítě zmíněné v článku 219., po vyloučení těch, jež budou odevzdány z důvodů vrácení nebo náhrady. Bulharsko postoupí rovněž pomůcky všeho druhu nezbytné k užívaní těchto říčních sítí Mocnostem spojeným a sdruženým, o které jde.
Počet postoupených vlečných parníků a člunů a množství postoupených pomůcek i rozdělení jejich budou určeny rozhodčím nebo rozhodčími jmenovanými Spojenými státy americkými; toto určení stane se s ohledem na oprávněné zájmy zúčastněných stran a zvláště na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.
Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z poslední postavených.
V případech, kdy postupy dle tohoto článku budou vyžadovati převodu vlastnictví, budou rozhodčím nebo rozhodčími stanovena práva bývalých vlastníků dle stavu z 15. října 1918 a výše odškodného, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění.
Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům, povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, jež z tohoto důvodu bude připsána k dobru těmto mocnostem.
Co do Dunaje jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího neb rozhodčích všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení. Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení je svěřena komisi, utvořené ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie. Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné prostřednictvím místní organisace anebo ujme se tohoto úkolu po případě sama, aniž bude tím předbíhati trvalému rozdělení.
Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude užito způsobem, který určí komise reparační.
2. Zvláštní ustanovení o Dunaji.
ČLÁNEK 229.
Evropská dunajská Komise ujme se znovu své předválečné pravomoci. Zatím však budou v ní zastoupeny toliko Anglie, Francie, Italie a Rumunsko.
ČLÁNEK 230.
Od místa, kde přestává pravomoc Evropské Komise bude síť dunajská zmíněná v článku 219. podrobena správě Mezinárodní Komise složené takto:
2 zástupci pobřežních států německých;
po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a
po 1 zástupci každého v Evropské dunajské Komisi na příště zastoupeného státu, jenž není státem poříčním.
Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to právoplatná.
ČLÁNEK 231.
Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se jak možno nejdříve po tom, co tato smlouva nabude působnosti a ujme se zatímně správy řeky v souhlase s ustanovením článku 220. a 222. až 226. a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, jež budou určeny Mocnostmi spojenými a sdruženými.
Rozhodnutí této mezinárodní komise stanou se většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.
Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem státy v komisi zastoupenými.
Komisi náleží zvláště upraviti řády pro vydávání licencí lodivodských pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.
ČLÁNEK 232.
Bulharsko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností, určených Mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, jíž zástupci Bulharska mohou býti přítomní, sejde se do roka po tom, co tato smlouva nabude působnosti.
ČLÁNEK 233.
Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který článkem 57. Berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 byl dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám prohlašuje se za uhasly. S výhradou finančních podmínek této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této řeky, o vyrovnání účtů; poplatky, jež by snad bylo třeba odváděti nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami.
ČLÁNEK 234.
V případě, že by na části říční sítě, jež tvoří hranici, stát Československý, stát Srbů, Hrvatů a Slovinců nebo Rumunsko podnikly se zmocněním, nebo jako mandatáři Mezinárodní komise práce za účelem úpravy, regulace, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící vně jejich území požívati práva na všechna usnadnění nutná k provedení studií a k uskutečnění a udržování těchto prací.
ČLÁNEK 235.