Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 531.
Usnesení poslanecké sněmovny
o návrhu
poslanců Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 1551),
aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 1572).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 57. schůzi dne 18. února 1921 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.........................................1921
o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tamto zákoně:
HLAVA PRVÁ.
Opatření stavenišť.
§ 1.
Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou po dobu nynější nouze o byty býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů nebo pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu (zejména pro stavbu ústavů léčebných, pro hospodářství a zahrady jejich) a pro komunikace k tomu nutné.
Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati.
Strany, které z těchto důvodů bytu pozbudou, mají přednostní nárok na byt v domech dle tohoto zákona veřejnými korporacemi vybudovaných, nebo v těch starých budovách, jež se uvolní vystěhováním vojenských a občanských úřadů.
Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní knihovní vložky.
§ 2.
Jako staveniště jest použíti nejprve pozemků státních.
Stát je povinen pozemky k zastavění způsobilé prodati za náhradu obecné jejich hodnoty, a vláda se zmocňuje zaříditi vše, čeho ke prodeji potřebí.
O návrhu a podmínkách zcizení rozhoduje příslušné ministerstvo, které je povinno, rozhodnouti do 14 dnů ode dne podání žádosti.
§ 3.
Vyvlastňovati jest především půdu neúrodnou, ale ku zastavění způsobilou, než se sáhne k půdě úrodné, kterou jest zabírati v tomto pořadí:
pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích, jako pokračování čtvrtí již zastavěných nebo výjimečně takové, k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů,
2. z pozemků těch pak postupně
a) půdu zabranou, pak fondů veřejných a teprve potom pozemky obecní,
b) pozemky soukromé.
Jsou-li v obci již případné pozemky parcelované, buďtež v prvé řadě vyvlastněny tyto.
Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300-400 m2, pro domky o dvou bytech do 500 m2.
Vyvlastniti nelze pro účely staveb obytných vzrostlých sadů, dále nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost, nebo že jich použije sám k účelům v § 1 naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4 tohoto zákona, a dokonče ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k vyvlastnění příslušný.
§ 4.
Vyvlastňovací řízení provede na návrh zájemníka neprodleně okresní politický úřad, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad (magistrát), v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět, když zájemník prokáže, že dobrovolný výkup se nezdařil.
V návrhu budiž přesně označen předmět vyvlastnění a účel zamýšlené stavby a budiž připojen její situační plánek.
Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení.
Tato poznámka jest účinna proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.
§ 5.
Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky §§ 1. a 3.
K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni všichni zájemníci, zvláště také památkový úřad, jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny; k jeho posudku budiž dle možnosti přihlíženo, jde-li o vyvlastnění k účelům obytným. Nedohodnou-li se strany, vydá úřad vyvlastňovací nález, vyslechna soudní stavební znalce, znalé místních poměrů a ceny půdy. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný předmět; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 7.) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.
V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí započíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nesmí býti delší tří měsíců.
Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politickému zemskému úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k župnímu úřadu; odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Další opravný prostředek jest vyloučen.
§ 6.
Majiteli vyvlastněného pozemku k účelu stavebnímu přísluší jako náhrada obecná jeho hodnota.
Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný předmět provedením zamýšleného podniku.
Při určení náhrady budiž dbáno újmy v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.
Náhradu lze dáti také v pozemcích stejné hodnoty; kde se tak státi může z půdy zabrané, staniž se tak, pokud vyvlastněný nemá půdy přes 15 ha.
Náklady vyvlastňovacího řícení nese vyvlastňovatel.
§ 7.
Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudně nebo notářsky, nebo nějakou listinou veřejnou.
Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 5.) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.
§ 8.
Vyvlastnitel nebo jeho nástupce právní je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.
Pozemky, podle tohoto zákona získané, lze zciziti jen se svolením zemského politického úřadu, nebo jde-li o pozemek, pro který byla udělena podpora podle tohoto zákona, se svolením ministerstva sociální péče, odmítne-li původní vlastník převzíti sám za stejnou cenu pozemek vyvlastněný zpět.
Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a povinnosti, vyslovené v odstavci 1. a 2. tohoto paragrafu.
§ 9.
Z moci úřední budiž zajištěna na vyvlastněném pozemku obnosem třiceti procent nabývací ceny dávka z majetku na vyvlastněný pozemek připadající a vyvlastnitel má právo si stejný obnos až do výmazu z ceny zadržeti.
Dávka stanovená zákonem ze dne 6. února 1920, č. 117 Sb. z. a n., v čl. I. § 1. pod č. 11. se zrušuje se zpětnou působnosti od 1. ledna 1920.
§ 10.
Nebude-li ve lhůtě dle § 8 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.
Z důvodů vyšší moci může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti.
§ 11.
Zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 20, z roku 1920 Sb. z. a n., se zrušuje.
HLAVA DRUHÁ.
Rozhodčí soudy mzdové.
§ 12.
Pro upravení pracovního a služebního poměru v živnostech stavebních jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí soudy. (§ 16.)
§ 13.
Rozhodčí soud svolá ministerstvo sociální péče, kdykoli uzná toho potřebu, jakož i k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, které jsou povinny předkládati rozhodčímu soudu všechny spory vznikající z poměru pracovního nebo služebního.
§ 14.
Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou soudce z povolání a vyzve zúčastněné organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do něho přísedící tak, aby v soudě zasedali tři zaměstnavatelé a tři zaměstnanci.
§ 15.
Na řízení rozhodčího soudu jest užíti obdobně ustanovení (§§ 3. odst. 2. a 3., 4., odst. 1., 5., 6., 8., 9., 10., odst. 2., 11., 12. a 13.) zákona ze dne 5. prosince 1919, č. 655 Sb. z. a n.
§ 16.
Rozhodčí soud jest povolán, aby vykládal smlouvy kolektivní, aby rozhodoval spory, které vznikly ze smlouvy pracovní, a aby stanovil podmínky pracovní, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.
Ve všech těchto případech jest vzíti za podklad nálezu průměrný výkon v dotyčném odboru z r. 1914, kde lze stanoviti mzdu nebo služné v poměru k výkonu pracovnímu.
Nález vydaný rozhodčím soudem vztahuje se na dobu jednoho roku. Ustanovení kolektivní smlouvy sjednané v této době, jež odporují nálezu, nabývají účinnosti teprve, byla-li schválena rozhodčím soudem.
§ 17.
Zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nálezu.
HLAVA TŘETÍ.
Cenové sondy.
§ 18.
Pro stanovení cen stavebních hmot a úplaty za dopravu jich v živnostech a podnicích v § 12. uvedených, jakož i pro stanovení jednotkových cen stavebních rozpočtů zřizují se pro jednotlivé odbory cenové soudy a to: v Praze pro obvod Čech, v Brně pro obvod Moravy a Slezska, v Bratislavě pro obvod Slovenska a v Užhorodě pro obvod Podkarpatské Rusi.
§ 19.
Cenový soud svolá ve 14 dnech po vyhlášení tohoto zákona přednosta nebo jím ustanovený úředník oddělení pro stavební ruch při zemském politickém úřadu, jenž mu předsedá, a povolá do něho po jednom zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců dotyčného odboru, po jednom odborníkovi ze řad bývalých zaměstnavatelů a zaměstnanců toho odboru, po jednom zástupci svazu zaměstnavatelů stavebních, stavebních družstev obecně prospěšných a odborové dělnické ústředny.
Tyto organisace jsou povinny jmenovati zástupce ve lhůtě předsedou stanovené a předseda cenového soudu jest těmito návrhy vázán.
Do cenového soudu vysílá za přísedícího svého úředníka revisní odbor při ministerstvu financí.
§ 20.
Způsob řízení u cenového soudu bude upraven nařízením.
§ 21.
Cenový soud stanoví ceny na dobu jednoho roku; jest však povinen v prvním týdnu každého kalendářního čtvrtletí ceny znovu prozkoumati a je po případě snížiti. Ke změně výrobního nákladu, vzniklé změnou kolektivní smlouvy pracovní, může při tom cenový soud přihlížeti pouze v případě, že změna taková byla schválena rozhodčím soudem.
Cenový soud není však oprávněn ceny zvýšiti.
§ 22.
Snížil-li cenový soud ceny a úplaty v § 18. uvedené, stanoví zároveň dobu, od kdy toto snížení nabývá účinnosti.
HLAVA ČTVRTÁ.
O losové výpůjčce republiky Československé.
§ 23.
Vláda se zmocňuje, aby opatřila pro podporu stavebního ruchu kapitál do 1 miliardy Kč lo-sovou výpůjčkou.
§ 24.
Výnosu této výpůjčky smí býti použito:
a) ke krytí výloh povolených dle finančního zákona pro rok 1921 na stavby obytných domů z důvodu reformy finanční správy;
b) k úhradě výloh bytové péče o státní zaměstnance dle hlavy V. tohoto zákona;
c) ku poskytování podpor po rozumu ustanovení hlavy VI. a VII. tohoto zákona.
§ 25.
Dlužný kapitál bude umořen ve 25 letech tím způsobem, že bude každoročně počínajíc 1. únorem 1922 vylosována část losů tahy umořovacími dle umořovacího plánu. Doručitelům takto tažených losů bude vyplacena jmenovitá hodnota 1osů a úroková premie 2% této hodnoty za každý rok počínajíc rokem 1922 až do roku tahu, rok tento v to počítaje.
Kromě tahů umořovacích budou se konati zvláštní tahy výherní, jichž se účastní i losy vylosované v tazích umořovacích.
Na losy tažené ve zvláštních tazích výherních připadne výhra dle herního plánu; tyto losy obdrží, nebyly-li taženy v posavadních tazích umořovacích, výhru po srážce jmenovité hodnoty a účastní se dalších tahů umořovacích. Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích výherních již také taženy v tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu.
Souhrnný roční obnos výher se stanoví 16 miliony Kč.