§ 26.

Výhry a jmenovité hodnoty s premiemi budou splatny 3 měsíce po tahu.

§ 27.

Tato výpůjčka jest osvobozena od daně důchodové (rentové).

§ 28.

Způsob emise losů, umořovací a herní plán budou stanoveny nařízením.

Dozor nad používáním a uložením peněz z losové půjčky vykonává komise pro kontrolu dávky z majetku.

HLAVA PÁTÁ.

O bytové péči o státní zaměstnance.

§ 29.

Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona přikázala na rok 1921 částku až do 150,000.000 Kč na postavení obytných budov pro státní zaměstnance.

O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921, stanovené článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a nař.

HLAVA ŠESTÁ.

O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.

§ 30.

Stavby domů s malými byty zahájené kýmkoli v roce 1921 mohou býti podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a nař., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.

Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby a nástavby obytných domů.

§ 31.

Na podporu podle § 30. povoluje se na rok 1921 částka 80,000.000 Kč.

Částku, kterou jest podle § 2. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.

§ 32.

Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v roce 1921, které budou dokončeny do konce roku 1922, může býti udělena státem podpora;

1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté na novostavby, a to za úrokování, umořování a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky;

2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu 25 let ode dne povoleného užívání novostavby majiteli roční ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatný příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu, a to nejméně po prvých pět let ve výši 4% (čtyř ze sta), po dalších pět let 3¹/₂% (tři a půl ze sta), po následujících pět let 3¹/₄% (tři a čtvrt ze sta), po dalších pět let 3% (tři ze sta) a po posledních pět let 2¹/₂% (dvě a půl ze sta). Nařízením může býti tento příspěvek zvýšen dle poměru mezi nákladem a obvyklým činžovním výnosem;

3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek dle zbytku stavebního nákladu;

4. nebo ve způsobě přímých zápůjček až do výše 100,000.000 Kč na dokončení staveb zahálených podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., v roku 1919 a 1920.

§ 33.

Záruka státu v § 32 pod č. 1. uvedená budiž v pozemkové knize poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak ustanoveno, při

stavebního nákladu řádně zjištěného.

Většina bytů musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m² pod vlastním závěrem.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovici částky nákladu, za kterou dle 1. odstavce nelze převzíti záruky.

Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90% státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.

Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku podle odst. 1. zapsanou.

Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy a župami, aneb o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy zastavěné.

Nařízením určí se také, jak úsporně stavby mají býti prováděny, a co bude tvořiti základ výpočtu stavebního nákladu při jednotlivých typech (stavby městské, venkovské, horské a pod.)

§ 34.

Příspěvek státu v § 32 pod č. 2. uvedený zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy na nemovitosti vložené. Jsou-li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky státem zaručené po rozumu § 32, čís. 3., vyplácí se tento státní příspěvek do pokladny věřitele knihovního; jinak je potřebí postupu na zástavního věřitele.

§ 35.

Zápůjčky státem zaručené dle § 32, č. 1 a 3 požívají jistoty sirotčí.

§ 36.

Za účelem poskytování zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným, dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.

Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné od nečlenů; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31 určené povolil úrokové premie dle délky vázanosti vkladů těchto.

Podrobná ustanovení o těchto společnostech s ručením obmezeným a způsobu premiování vkladů budou upravena nařízením.

§ 37.

Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečně činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z r. 1875.)

Úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z. a cís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).

§ 38.

Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených dle ustanovení tohoto zákona, dále výmazné kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.

Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavěné budovy na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení staveb.

Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.

§ 39.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1922 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1922, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 50 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, na dále v platnosti.

§ 40.

Zákon ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a nař., o podpoře soukromého stavebního podnikání se zrušuje.

HLAVA SEDMÁ.

Finanční podpora staveb provisorních.

§ 41.

Tomu, kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných s malými byty, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47), může býti povoleno od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na 60% stavebního nákladu. Do stavebního nákladu započítávají se jen taková vydání, jichž provisorní ráz staveb vyžaduje.

Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60% udělila velkým městským obcím na provisorní stavby a úpravy budov zahájené v roce 1919 a 1920.

§ 42.

V knihách pozemkových vyznačí se doba, na kterou jest provisorní stavba povolena, a vloží se právo obce žádati po uplynutí této doby odklizení provisorní budovy.

§ 43.

Úlevy poplatkové a daňové uvedené v §§ 38 a 39 tohoto zákona platí obdobně i pro tyto stavby.

HLAVA OSMÁ.

Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.

§ 44.

Po dobu účinnosti tohoto zákona omezuje se působnost státní regulační komise pro Velkou Prahu zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., v tom, že a pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, takže netřeba ji předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.

§ 45.

Na touž dobu pozbývají účinnosti předpisy všech stavebních řádů, dosud na území republiky platných, pokud jsou nahrazeny ustanoveními tohoto zákona o úlevách tuto daných.

Celý § 106, pak 2. odst. § 25 stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z., se zrušují. Rovněž se zrušují odst. 7. § 102 téhož slezského stavebního řádu, jímž se ustanovuje, že řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami ve Slezsku přísluší jakožto stavebnímu úřadu okresnímu politickému úřadu místo obce; stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec.

§ 46.

Kdo nechce užíti úlev tohoto zákona, jest povinen provésti stavbu dle předpisů platných řádů stavebních.

Úlevy pro staveniště.

§ 47.

Veřejná prostranství, polohovými plány navržená, může obec zastavěti, ale toliko budovami provisorními a jen na dobu nejdéle 20 let (hlava sedmá).

Zastavěti možno provisorními budovami také pozemky, ležící v čarách regulačních, avšak rovněž jen na dobu nejdéle 20 let. Lhůta tato počíná dnem po doručení stavebního povolení. Stavebník jest povinen za sebe a své právní nástupce ve vlastnictví budov těch dáti písemná prohlášení (revers), že stavbu odstraní, a obec má právo po uplynutí lhůty, v prohlášení tom obsažené, odstranění naříditi.

§ 48.

Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly, a v obcích které neopatřily si plánů polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.

§ 49.

Povolení na rozdělení míst stavebních (uhaslá povolení parcelační), jichž platnost pominula jen proto, že včas se stavbou vůbec v dané lhůtě započato nebylo, oživnou, jestliže na nich se započne se stavbou do 1. září 1921.

Řízení na obci.

§ 50.

Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady vyřizovány nejdéle do 14 dnů.

Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty a městech municipálních.

Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 60) jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.

Kdyby obec žádost o stavební povolení ve lhůtě odst. 1. nevyřídila, nebo stížnost u ní podanou ve 14 dnech nepředložila, jest tím dáno povolení ke stavbě, se kterou lze započíti.

V obou případech ručí obec za škody vzešlé sousedům a stěžovateli.

§ 51.

Do tří dnů po doručení povolení stavebního, je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru nebo vydati žadateli potřebné pomůcky k jejímu vytýčení, dotýká-li se novostavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může stavebník sám s přibráním oprávněného geometra.

Úlevy v provádění stavby.

§ 52.

Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů.

Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povoleni stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisu o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

§ 53.

Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe, opatřen vlastními zdmi hraničními.

Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, jenom není dovoleno krytí slamou při souvislých stavbách.

§ 54.

Domy obytné mohou býti o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

§ 55.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno vzniku požáru a jeho šíření.

§ 56.

Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová tam, kde není možné připojení na soustavnou kanalisaci.

§ 57.

V domcích rodinných netřeba zřizovat schodiště i chodby ohnivzdorně a uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů.

§ 58.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na drobu pozdější.

§ 59.

Pro stavby živnostenské a průmyslové zůstanou v platnosti nynější předpisy stavebních řádů.

Úřady a příslušnost.

§ 60.

Stavby podle ustanovení tohoto zákona prováděné podřizují se evidenci ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona místně sloučila a kompetenci vhodně upravila.

Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch, jimž bude rozhodovati o stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako konečné a výlučné instanci odvolací. Jde-li o porušení tohoto zákona neb ohrožený veřejný neb státní zájem, jest přípustna mimořádná stížnost na ministerstvo veřejných prací.

§ 61.

Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

§ 62.

Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo, kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

§ 63.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda v prvé řadě z úředníků zemských výborů a zemských správních komisí. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

§ 64.

V první instanci budou i na dále činnými dosavadní obecní (stavební) úřady s tím rozdílem, že stížnosti říditi jest přímo na zemský politický úřad.

§ 65.

Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti do 14 dnů.

§ 66.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 50, 63, 64 a 65 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy.

HLAVA DEVÁTÁ.

Ustanovení závěrečná.

§ 67.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 24.

§ 68.

Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 32, 33 a 41 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

§ 69.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a učiněno opatření, aby majitel domu byl zavázán úpravou nájemného přispívati k úhradě nákladu, krytého státní podporou.

§ 70.

Obce a společné bytové úřady, které podle §§ 1 a 33 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n. o zabírání bytů obcemi byly do 31. prosince 1920 zmocněny, aby provedly opatření podle citovaného zákona, mohou v provádění těchto opatření pokračovati do 30. června 1921.

Na domy podle tohoto zákona vystavěné nevztahuje se zmocnění obcí a společných bytových úřadů k zabírání bytů a místností.

§ 71.

Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1921; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1922.

§ 72.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 73.

Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.

Tomášek v. r.,
předseda.

Dr. Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Emil Špatný v. r.,
zapisovatel.