Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 565.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru a
II. rozpočtového výboru
o usnesení poslanecké sněmovny
ve příčině návrhu poslanců
Bechyně, Franke, Rašína, Šrámka, Švehly a soudr.,
aby byl vydán zákon o stavebním ruchu (tisk 531).
Zákon
ze dne.......................................1921
o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVÁ.
Opatření stavenišť.
§ 1.
Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou po dobu nynější nouze o byty býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů nebo pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu (zejména pro stavbu ústavů léčebných, pro hospodářství a zahrady jejich) a pro komunikace k tomu nutné.
Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati.
Strany, které z těchto důvodů bytu pozbudou, mají přednostní nárok na byt v domech dle tohoto zákona veřejnými korporacemi vybudovaných, nebo v těch starých budovách, jež se uvolní vystěhováním vojenských a občanských úřadů.
Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní knihovní vložky.
§ 2.
Jako staveniště jest použíti též pozemků státních.
Stát je povinen pozemky k zastavění způsobilé, jichž nehodlá sám zastavěti nebo použíti k veřejným účelům, prodati za náhradu obecné jejich hodnoty, a vláda se zmocňuje zaříditi vše, čeho ke prodeji potřebí.
O návrhu a podmínkách zcizení rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek, ve lhůtě nejkratší.
§ 3.
Vyvlastňovati jest především půdu neúrodnou, ale ku zastavění způsobilou, než se sáhne k půdě úrodné.
Jsou-li v obci již příhodné pozemky parcelované, buďtež v prvé řadě vyvlastněny tyto.
Při ostatní půdě budiž postupováno takto: pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích, jako pokračování čtvrtí již zastavěných nebo výjimečně takové, k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů, buďtež vyvlastněny tímto pořadem:
a) půda zabraná, pak fondů veřejných a teprve potom pozemky obecní, pokud obec nehodlá jich sama zastavěti nebo použíti k účelům veřejným, a pozemky veřejného statku,
b) pozemky soukromé.
Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300-400 m2, pro domky o dvou bytech do 500 m2.
Vyvlastniti nelze pro účely staveb obytných vzrostlých sadů, dále nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost, nebo že jich použije sám k účelům v § 1. naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4 tohoto zákona, a dokonče ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k vyvlastnění příslušný.
Rovněž nelze vyvlastniti budov a jiných předmětů historické nebo umělecké ceny, pro jejichž zachování vysloví se památkový úřad z toho důvodu, že jich nelze přenésti neb jinak zachovati.
§ 4.
Vyvlastňovací řízení provede k návrhu zájemníka neprodleně okresní politický úřad, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad (magistrát), v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět, když zájemník prokáže, že nemá vlastního vhodného pozemku a že dobrovolný výkup se nezdařil.
V návrhu budiž přesně označen předmět vyvlastnění a účel zamýšlené stavby a připojen její situační plánek.
Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinna proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.
§ 5.
Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky §§ 1 a 3.
K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni obec a zájemníci, zvláště také památkový úřad, jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny. Nedohodnou-li se strany, vydá úřad do dalších 14 dnů vyvlastňovací nález, vyslechna soudní stavební znalce, znalé místních poměrů a ceny půdy. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný předmět; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 7) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.
V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí započíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nesmí býti delší tří měsíců.
Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politickému zemskému úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k župnímu úřadu; odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Odvolací úřad vydá do 14 dnů rozhodnutí, z něhož není dalšího opravného prostředku.
§ 6.
Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu stavebnímu přísluší jako náhrada obecná jeho hodnota.
Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný předmět provedením zamýšleného podniku.
Při určení náhrady budiž dbáno újmy v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.
Náhradu lze dáti také v pozemcích stejné hodnoty; kde se tak státi může z půdy zabrané, staniž se tak, pokud vyvlastněný nemá půdy přes 15 ha.
Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel.
§ 7.
Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudně nebo notářsky, nebo ně- jakou listinou veřejnou.
Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 5) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.
§ 8.
Vyvlastnitel nebo jeho nástupce právní je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.
Pozemky, podle tohoto zákona získané a nezastavěné, lze zciziti jen se svolením zemského politického úřadu, odmítne-li původní vlastník, jemuž přísluší přednost, i obec převzíti pozemek za původní vyvlastňovací cenu.
Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a povinnosti vyslovené v odstavci 1. a 2. tohoto paragrafu.
§ 9.
Z mocí úřední budiž zajištěna na vyvlastněném pozemku obnosem třiceti procent nabývací ceny dávka z majetku na vyvlastněný pozemek připadající a vyvlastnitel má právo si stejný obnos až do výmazu z ceny zadržeti.
Dávka stanovená zákonem ze dne 6. února 1920, č. 117 Sb. z. a n., v čl. I. § 1 pod č. 11 se zrušuje se zpětnou působností od 1. ledna 1921.
§10.
Nebude-li ve lhůtě dle § 8 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.
Z důvodů vyšší moci může úřad, který vydal vyvlastňovací nález původní lhůtu přiměřeně prodloužiti.
§ 11.
Ustanovení předchozích paragrafů mají platnost do 31. prosince 1922; po tu dobu staví se účinnost zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a n. z roku 1920.
HLAVA DRUHÁ.
Rozhodčí soudy mzdové.
§ 12.
Pro upravení pracovního a služebního poměru v živnostech stavebních jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí soudy (§ 16).
§ 13.
Rozhodčí soud svolá ministerstvo sociální péče, kdykoli uzná toho potřebu, jakož i k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, které jsou povinny předkládati rozhodčímu soudu všechny spory vznikající z poměru pracovního nebo služebního.
§ 14.
Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou soudce z povolání a vyzve zúčastněné organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do něho přísedící tak, aby v soudě zasedali tři zaměstnavatelé a tři zaměstnanci.
§ 15.
Na řízení rozhodčího soudu jest užíti obdobně ustanovení (§ 3, odst. 2. a 3.; § 4, odst. 1., 5., 6., 8. a 9.; § 10, odst. 2., 11., 12. a 13.) zákona ze dne 5. prosince 1919, č. 655 Sb. z. a n.
§ 16.
Rozhodčí soud jest povolán, aby vykládal smlouvy kolektivní, aby rozhodoval spory, které vznikly ze smlouvy pracovní, a aby stanovil podmínky pracovní, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.
Ve všech těchto případech jest vzíti za podklad nálezu průměrný výkon v dotyčném odboru z r. 1914, kde lze stanoviti mzdu nebo služné v poměru k výkonu pracovnímu.
Nález vydaný rozhodčím soudem vztahuje se na dobu jednoho roku. Ustanovení kolektivní smlouvy sjednané v této době, jež odporují nálezu, nabývají účinnosti teprve, byla-li schválena rozhodčím soudem.
§ 17.
Zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nálezu.
HLAVA TŘETÍ.
Cenové soudy.
§ 18.
Pro stanovení cen stavebních hmot a úplaty za dopravu jichv živnostech a podnicích v § 12 uvedených, jakož i pro stanovení jednotkových cen stavebních rozpočtů zřizují se pro jednotlivé odbory cenové soudy a to: v Praze pro obvod Čech, v Brně pro obvod Moravy a Slezska, v Bratislavě pro obvod Slovenska a v Užhorodě pro obvod Podkarpatské Rusi.
§ 19.
Cenový soud svolá ve 14 dnech po vyhlášení tohoto zákona přednosta nebo jím ustanovený úředník oddělení pro stavební ruch při zemském politickém úřadu, jenž mu předsedá, a povolá do něho po jednom zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců dotyčného odboru, po jednom odborníkovi ze řad bývalých zaměstnavatelů a zaměstnanců toho odboru, po jednom zástupci svazu zaměstnavatelů stavebních, stavebních družstev obecně prospěšných a odborové dělnické ústředny.
Tyto organisace jsou povinny jmenovati zástupce ve lhůtě předsedou stanovené a předseda cenového soudu jest těmito návrhy vázán.
Do cenového soudu vysílá za přísedícího svého úředníka revisní odbor při ministerstvu financí.
§ 20.
Způsob řízení u cenového soudu bude upraven nařízením.
§ 21.
Cenový soud stanoví ceny na dobu jednoho roku; jest však povinen v prvním týdnu každého kalendářního čtvrtletí ceny znovu prozkoumati a je po případě snížiti. Ke změně výrobního nákladu, vzniklé změnou kolektivní smlouvy pracovní, může při tom cenový soud přihlížeti pouze v případě, že změna taková byla schválena rozhodčím soudem.
Cenový soud není však oprávněn ceny zvýšiti.
§ 22.
Snížil-li cenový soud ceny a úplaty v § 18 uvedené, stanoví zároveň dobu, od kdy toto sní- žení nabývá účinnosti.
HLAVA ČTVRTÁ.
O losové výpůjčce republiky Československé.
§ 23.
Vláda se zmocňuje, aby opatřila pro podporu stavebního ruchu kapitál do 1 miliardy Kč losovou výpůjčkou.
§ 24.
Výnosu této výpůjčky smí býti použito:
a) ku poskytování podpor po rozumu ustanovení hlavy VI. a VII. tohoto zákona;
b) k úhradě výloh bytové péče o státní zaměstnance dle hlavy V. tohoto zákona;
c) ke krytí výloh povolených dle finančního zákona pro rok 1921 na stavby obytných domů z důvodu reformy finanční správy.
§ 25.
Dlužný kapitál bude umořen ve 25 letech tím způsobem, že bude každoročně počínajíc 1. únorem 1922 vylosována část losů tahy umořovacími dle umořovacího plánu. Doručitelům takto tažených losů bude vyplacena jmenovitá hodnota losů a úroková premie 2% této hodnoty za každý rok počínajíc rokem 1922 až do roku tahu, rok tento v to počítaje.
Kromě tahů umořovacích budou se konati zvláštní tahy výherní, jichž se účastní i losy vylosované v tazích umořovacích.
Na losy tažené ve zvláštních tazích výherních připadne výhra dle herního plánu; tyto losy obdrží, nebyly-li taženy v posavadních tazích umořovacích, výhru po srážce jmenovité hodnoty a účastní se dalších tahů umořovacích. Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích výherních již také taženy v tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu.
Souhrnný roční obnos výher se stanoví 16 miliony Kč.
§ 26.
Výhry a jmenovité hodnoty s premiemi budou splatny 3 měsíce po tahu.
§ 27.
Tato výpůjčka jest osvobozena od daně důchodové (rentové).
§ 28.
Způsob emise losů, umořovací a herní plán budou stanoveny nařízením.
Dozor nad používáním a uložením peněz z losové půjčky vykonává komise pro kontrolu dávky z majetku.
HLAVA PÁTÁ.
O bytové péči o státní zaměstnance.
§ 29.
Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona přikázala na rok 1921 částku až do 150,000.000 Kč na postavení obytných budov pro státní zaměstnance.
O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921, stanovené článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a nař.
HLAVA ŠESTÁ.
O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.
§ 30.
Stavby domů s malými byty zahálené kýmkoli v roce 1921 mohou býti podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a nař., pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.
Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby a nástavby obytných domů.
§ 31.
Na podporu podle § 30. povoluje se na rok 1921 částka 80,000.000 Kč.
Částku, kterou jest podle § 2. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281 Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně zvýšiti.
§ 32.
Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v roce 1921, které budou dokončeny do konce roku 1922, může býti udělena státem podpora:
1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté na novostavby, a to za úrokování, umořování a vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky;
2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu 25 let ode dne povoleného užívání novostavby majiteli roční ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatný příspěvek na zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu, a to nejméně po prvých pět let ve výši 4% (čtyř ze sta), po dalších pět let 31/2% (tři a půl ze sta), po následujících pět let 31/4% (tři a čtvrt ze sta), po dalších pět let 3% (tři ze sta) a po posledních pět let 21/2% (dvě a půl ze sta). Nařízením může býti tento příspěvek zvýšen dle poměru mezi nákladem a obvyklým činžovním výnosem;
3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek dle zbytku stavebního nákladu;
4. nebo ve způsobě přímých zápůjček až do výše 100,000.000 Kč po dokončení staveb za- hájených podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., v roku 1919 a 1920.