§ 33.

Záruka státu v § 32 pod č. 1. uvedená budiž v pozemkové knize poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak ustanoveno, při

stavebního nákladu řádně zjištěného.

Většina bytů musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m² pod vlastním závěrem.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu, musí činiti aspoň polovici částky nákladu, za kterou dle 1. odstavce nelze převzíti záruky.

Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90% státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.

Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku podle odst. 1. zapsanou.

Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy a župami, aneb o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy zastavěné.

Nařízením určí se také, jak úsporně stavby mají býti prováděny, a co bude tvořiti základ výpočtu stavebního nákladu při jednotlivých typech (stavby městské, venkovské, horské a pod.)

§ 34.

Příspěvek státu v § 32 pod č. 2. uvedený zapíše se na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy na nemovitosti vložené. Jsou-li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky státem zaručené po rozumu § 32, čís. 3., vyplácí se tento státní příspěvek do pokladny věřitele knihovního; jinak je potřebí postupu na zástavního věřitele.

§ 35.

Zápůjčky státem zaručené dle § 32, č. 1 a 3 požívají jistoty sirotčí.

§ 36.

Za účelem poskytování zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením obmezeným, dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona ve výši úměrné tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných vkladech uložily.

Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné od nečlenů; ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31 určené povolil úrokové premie dle délky vázanosti vkladů těchto.

Podrobná ustanovení o těchto společnostech s ručením obmezeným a způsobu premiování vkladů budou upravena nařízením.

§ 37.

Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečně činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček, požívají osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z r. 1875.)

Úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové), tak od 4%ního poplatku (§ 7 zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z. a cís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).

§ 38.

Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených dle ustanovení tohoto zákona, dále výmazné kvitance o úplném nebo částečném zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a vkladních.

Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavěné budovy na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení staveb.

Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.

§ 39.

Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřují se také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1922 s tou odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921 a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1922, přísluší úplné osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 50 let; sazby daňové, jichž užíti jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde o výhody z důvodu stavby, na dále v platnosti.

§ 40.

Na nemovitosti, na které byla poskytnuta podpora podle tohoto zákona, lze v knihách pozemkových zapsati:

1. ve prospěch státu a obce, v níž je nemovitost, právo předkupní pro každé zcizení a

2. ve prospěch státu zákaz zcizení a zatížení a to, jde-li o podporu podle § 32, čís. l na dobu trvání záruky a jde-li o podporu podle § 32, čís. 2, na dobu 25 let.

Nevykoná-li stát práva předkupního ve lhůtě 30denní, může je vykonati obec do dalších 30ti dnů.

Jde-li o nemovitosti oprávněných podnikatelů staveb, nemůže býti právo předkupní vykonáno a zákaz zcizení je neúčinný při prvním prodeji v době pěti let od dokončení stavby.

Nařízením se ustanoví, kdy může býti upuštěno od výkonu práva předkupního a zákazu zcizení a zatížení.

HLAVA SEDMÁ.

Finanční podpora staveb provisorních.

§ 41.

Tomu, kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných s malými byty, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od doručeného povolení stavebního (§ 47), může býti povoleno od státu 40% stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921, zvýší se podpora státu na 60% stavebního nákladu. Do stavebního nákladu započítávají se jen taková vydání, jichž provisorní ráz staveb vyžaduje.

Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60% udělila velkým městským obcím na provisorní stavby a úpravy budov zahájené v roce 1919 a 1920.

§ 42.

V knihách pozemkových vyznačí se doba, na kterou jest provisorní stavba povolena, a vloží se právo obce žádati po uplynutí této doby odklizení provisorní budovy.

§ 43.

Úlevy poplatkové a daňové uvedené v §§ 38 a 39 tohoto zákona platí obdobně i pro tyto stavby.

HLAVA OSMÁ.

Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.

§ 44.

Po dobu účinnosti tohoto zákona omezuje se působnost státní regulační komise pro Velkou Prahu zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís. 88 Sb. z. a n., v tom, že a pokud měla právo zasahovati do povolení stavebního, vydávaného obcemi, takže netřeba ji předkládati stavební plány před udělením povolení stavebního.

§ 45.

Na touž dobu pozbývají účinnosti předpisy všech stavebních řádů, pokud jsou nahrazeny odchylnými předpisy tohoto zákona.

Celý § 106, pak 2. odst. § 25 stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z., se zrušují. Rovněž se zrušují odst. 7. § 102 téhož slezského stavebního řádu, jímž se ustanovuje, že řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami ve Slezsku přísluší jakožto stavebnímu úřadu okresnímu politickému úřadu místo obce; stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec.

Úlevy pro staveniště.

§ 46.

Veřejná prostranství, polohovými plány navržená, může obec zastavěti, ale toliko budovami provisorními a jen na dobu nejdéle 20 let (hlava sedmá).

Zastavěti možno provisorními budovami také pozemky, ležící v čarách regulačních, avšak rovněž jen na dobu nejdéle 20 let. Lhůta tato počíná dnem po doručení stavebního povolení. Stavebník jest povinen za sebe a své právní nástupce ve vlastnictví budov těch dáti písemná prohlášení (revers), že stavbu odstraní, a obec má právo po uplynutí lhůty, v prohlášení tom obsažené, odstranění naříditi.

§ 47.

Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly, a v obcích které neopatřily si plánů polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když udržovací náklady nebudou požadovány od obce.

§ 48.

Povolení na rozdělení míst stavebních (povolení parcelační), jichž platnost pominula jen proto, že včas se stavbou vůbec v dané lhůtě započato nebylo, oživnou, jestliže na nich se započne se stavbou do 1. září 1921.

Řízení na obci.

§ 49.

Ve věcech stavebních budiž o žádostech podle platných stavebních předpisů řádně doložených stavebními úřady prvé stolice rozhodnuto do 8 dnů; je-li potřebí místního (komisionelního) šetření, budiž rozhodnutí vydáno do tří neděl.

Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne k žádosti strany nadřízený úřad politický, který musí zachovati stejné lhůty.

Jde-li o města statutární, jest v případech předchozího odstavce zemská správa politická jedinou a konečnou instancí. O městech municipálních platí ustanovení § 65.

Zvýšení nákladů řízení postihuje obec.

Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech municipálních.

Stížnosti ve věcech stavebních podle tohoto zákona vyřizovaných jest podati u stavebního úřadu prvé stolice do 8 dnů po doručení rozhodnutí k zemské správě politické, která svými stavebními orgány jest povinna rozhodnouti s největším urychlením.

§ 50.

Do tří dnů po doručení povolení stavebního, je stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti niveau nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se novostavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může stavebník sám s přibráním oprávněného geometra.

Úlevy v provádění stavby.

§ 51.

Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady stavební projektant plánu a stavební živnostník, zodpovědný dle dnešních platných předpisů.

Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povoleni stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisu o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.

§ 52.

Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe, opatřen vlastními zdmi hraničními.

Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, jenom není dovoleno krytí slamou při souvislých stavbách.

§ 53.

Domy obytné mohou býti o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.

§ 54.

V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m² a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno vzniku požáru a jeho šíření.

§ 55.

Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.

Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.

Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová tam, kde není možné připojení na soustavnou kanalisaci.

§ 56.

V domcích rodinných netřeba zřizovat schodiště i chodby ohnivzdorně a uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů.

§ 57.

Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na drobu pozdější.

§ 58.

Pro stavby živnostenské a průmyslové zůstanou v platnosti nynější předpisy stavebních řádů.

Úřady a příslušnost.

§ 60.

Stavby podle ustanovení tohoto zákona prováděné podřizují se evidenci ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.

Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona místně sloučila a nařízením kompetencí vhodně upravila.

Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko), dále při úřadě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě (pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě (pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch, jimž bude rozhodovati o stavebních věcech posuzovaných podle tohoto zákona jako konečné a výlučné instanci odvolací.

§ 60.

Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.

§ 61.

Orgány tyto mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.

Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo, prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.

§ 62.

Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě jmenuje vláda v prvé řadě z úředníků zemských. Ostatní personál přiděluje zemský politický úřad.

§ 63.

Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, jest vydávati stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen rozhodnouti v době nejkratší.

§ 64.

Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 49, 62 a 63 tohoto zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy.

HLAVA DEVÁTÁ.

Ustanovení závěrečná.

§ 65.

Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z úvěru podle § 24.

§ 66.

Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 29, 32, 33 a 41 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne, ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.

§ 67.

Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena výnosem domu, a učiněno opatření, aby majitel domu byl zavázán úpravou nájemného přispívati k úhradě nákladu, krytého státní podporou.

§ 68.

Obce a společné bytové úřady, které podle §§ 1 a 33 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n. o zabírání bytů obcemi byly do 31. prosince 1920 zmocněny, aby provedly opatření podle citovaného zákona, mohou v provádění těchto opatření pokračovati do 30. června 1921.

Na domy podle tohoto zákona vystavěné nevztahuje se zmocnění obcí a společných bytových úřadů k zabírání bytů a místností.

§ 69.

Ustanovení hlavy sedmé pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1921; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1922. Zákon ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a n. o podpoře soukromého stavebního podnikání, se zrušuje.

§ 70.

Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.

Důvodová zpráva.

Bytová krise je nesporně nejpalčivějším problémem přítomné doby a není to snad pouze náš stát, jenž jest jí postižen; všechny státy evropské trpí bytovou. nouzí, ba dokonce nedávno prošla novinami zpráva, že i v Americe mají svoji bytovou krisi. Příčiny budou všude asi stejné, byť i tu a tam s jistými odchylkami, hlavní příčina však, zajisté všem společná, jest tato: Stavební náklady po válce stavěných domů jsou daleko vyšší, než aby výnosnost mohla stavebníku zaručiti přiměřené zúrokování do domu investovaného kapitálu. Tím bylo úplně ochromeno soukromé stavební podnikání, které v době předválečné z převážné části krylo bytovou potřebu a to tak, že bytů byl nadbytek, avšak ani stavební podnikání obcí a stavebních družstev přes podporu z veřejných prostředků nemohlo se z příčin svrchu uvedených tak rozvinouti, jak bylo by žádoucno, takže v posledním čase takřka úplně zaniká.

Jest samozřejmým, že stát jako zodpovědný činitel v řešení hospodářských a sociálních poměrů pokládal za svoji povinnost ujatí se této ožehavé otázky a řešiti ji nejen různými donucovacími prostředky, nýbrž i vlastní stavební činností a částečným převzetím risika za stavby soukromé. Hledaly se a zkoušely nejrůznější prostředky, bohužel všechna dosavadní opatření ať formou zákona nebo opatření ukázala se v praksi bezvýsledna, ano mnohá z nich nebyla vůbec ani prováděna a příčina tohoto nezdaru? Polovičatost a neúplnost donucovacích a zabraňovacích prostředků proti těm, kdož lichvaří pozemky, materiálem stavebním a prací a také a to nikoliv v neposlední řadě nedostatečně vybudovanou administrativou, kde otázky týkající se stavebního ruchu rozděleny jsou v různá ministerstva a úřady, čímž se pochod prací a hladké vyřizování stavebních záležitostí zbytečně zdržuje a komplikuje.

Těmto dvěma právě uvedeným nedostatkům, kromě ovšem nedostatku hlavního: peněz a úvěru, chtěla vláda čeliti svojí v senátě podanou předlohou o ustanovení vládních komisařů pro stavby budov, jejichž úkolem bylo by napomáhati k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných budov a to těmito prostředky: organisace práce, výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisace stavebního podnikání. Aby mohli vytknutého účelu dosáhnouti, zamýšlela vláda propůjčiti jim četná oprávnění, jichž obsahem byla právní moc odstraniti překážky, jež nejvíce podlamují stavební ruch. Tomuto komisaři byl ať již právem či neprávem přidán epitheton ornans: diktator.

Ale i jinak hodlala vláda čeliti bytové nouzi: stavební povinností, další finanční podporou stavebního ruchu, omezením práva stěhovacího, zabíráním bytů obcemi, poskytováním daňových úlev, losovou půjčkou, stavebními úlevami a p.

Avšak ani Národní shromáždění nelenilo, neboť v poslanecké sněmovně i senátě vznikla řada návrhů obírajících se bytovou nouzí a jejím řešením, z návrhů těch buďtež pouze mimochodem uvedeny tyto:

Návrhy senátorů V. J. Klofáče, dr. Ot. Krouského na řešení otázky bytové, jež zahrnují v sobě tři osnovy zákonů a to:

1. Zákon o zřízení úřadu pro stavbu obydlí,

2. zákon o státní půjčce k odstranění nouze bytové,

3. zákon o další podpoře stavebního ruchu. (Tisk 169.)

Návrh senátorů Kouši, dr Soukupa a Svěceného na modifikaci nouzových bytových zákonů (tisk 40).

Návrh senátorů dr. Witta a Filipínského na vydání zákona, jímž se omezuje právo stěhovací (tisk 41).

Návrh senátora J. Kouši, aby finanční ministerstvo dalo potřebné prostředky ke stavbě obytných domů podnikané obcemi a obecně prospěšnými stavebními družstvy (tisk 99).

Návrh poslanců dr. Kubíčka, Vraného a spol. na rychlou odpomoc bytové nouzi (tisk 1009).

Návrh poslanců J. Černého, Fr. Biňovce a spol. o podpoře soukromého stavebního podnikání (tisk 1033).

Návrh poslance Modráčka, aby vydán byl zákon o úlevách daňových a poplatkových pro obecně prospěšná stavební družstva (tisk 1013).

Návrh poslance Fr. Staňka na provedení § 1 zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, že dne 8. dubna 1920 k účelu zmírnění nouze bytové (tisk 1442).

A kdo probírá se listinným materiálem revolučního Národního shromáždění sezná, že i tam ani vládě ani členům tohoto zákonodárného sboru bytová otázka nebyla lhostejnou.

A přes veškeré úsilí a dobrou vůli opatřiti desítkám tisíců občanů přístřeší tak nepatrné výsledky! Nepatrné? Ne, spíše nedostatečné. Vždyť ze statistického materiálu vydaného ministerstvem sociální péče shledáváme, že z projektovaných celkem 15.152 bytů, pro které byla v důsledku zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n. státní podpora závazně přislíbena, bylo do konce roku 1920 skutečně započato se stavbou 7926 bytů, t. j. 52% všech bytů. Statistika ta nás však poučuje o tom, jak stavební ruch od převratu v důsledku státní podpory stoupal. Kdežto v roce 1919 započato bylo ze svrchu uvedených 7926 bytů se stavbou 3638 bytů t. j. 45.9%, v následujícím roce 1920, ač překážky stavící se stavebnímu podnikání byly v tomto roce nepoměrně větší, započalo se se stavbou 4288 bytů t. j. 54.1%. Z počtu bytů v roce 1919 započatých bylo téhož roku dokončeno pouze 6%, v roce 1920 činí však počet bytů v tomto roce dokončených 40% všech v roce 1919 a 1920 započatých staveb. Jinak však odhalují statistická data ministerstva sociální péče jiný smutný zjev, totiž, že v roce 1920 nebyly ještě dokončeny ani stavby všech těch bytů, které v roce 1919 byly započaty. To dosvědčuje, jak u nás stavby jen zvolna pokračují a to především pro nouzi o stavební materiál, zvláště pak o stavební dříví a přirozeně také i pro potíže spojené s opatřováním peněz a úvěru.

Jak vidno, nechybělo dobré vůle, ani prostředků, ani nejrůznějších opatření, to však nestačilo a tak prodlením posledních dvou let vyvrcholila bytová nouze přímo v katastrofu, která by mohla míti nedozírných následků pro náš mladý ve vývinu se nalézající stát.