Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Původní znění

Tisk 712.

Vládní návrh.

Zákon.

ze dne.......... 1921

o nakladatelské smlouvě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo na tomto zákoně:

§ 1.

Nakladatelskou smlouvou přenechává původce nebo jeho právní nástupce..... jinému (nakladateli) dílo, slovesné, jevištní, hudební, výtvarné nebo fotografické, aby je rozmnožil a rozšiřoval na vlastni účet. Nakladatel se jí zavazuje, že dílo, rozmnoží a rozšiřovati bude.

Ustanovení tohoto zákona platí všude, kde není jiné úmluvy.

§ 2.

Nakladatelskou smlouvou propůjčuje ten, kdo dílo zadává, nakladateli právo, rozmnožiti a rozšiřovati je podle výslovného ujednání, a není-li ujednání, podle ustanovení, tohoto zákona (nakladatelské právo).

§ 3.

Kdo dílo zadává, jest povinen, po dobu platnosti nakladatelské smlouvy nerozmnožovati a nerozšiřovati po živnostensku dílo v stejném rozsahu, jako to není dovoleno jinému po dobu, po kterou trvá ochrana původcova práva.

Původce nebo jeho právní nástupce jest však i nadále oprávněn rozmnožiti a rozšiřovati:

1. dílo v souborném vydání, když uplynulo deset roků od konce kalendářního roku, ve kterém bylo dílo vydáno. Může to i dříve, byla-li již rozebrána vydání, k nimž byl nakladatel oprávněn, aneb odkoupil-li zadávající nebo nakladatel sebraných spisů zbylou zásobu nakladatel jest tu povinen, přenechati zásobu za původní krámskou cenu s knihkupeckou srážkou platnou v době odkupu.

2. překlad díla do jiné řeči nebo jeho zpracování v jiném nářečí;

3. zpracování v jiné formě např. z formy vypravující v dramatickou nebo naopak;

4. zpracování hudebního díla, není-li pouhým výtahem anebo převodem v jinou tóninu nebo v jinou polohu;

5. dílo vytvořené podle slovesného, jevištního, výtvarného neb fotografického díla kinematografií nebo podobným postupem;

6. dílo vytvořené přenesením slovesného nebo hudebního díla na nástroj k mechanickému přednesu na poslech.

Původce díla výtvarného umění jest dále oprávněn, totéž dílo současně i několika nakladatelům přenechati k reprodukci, nepřevedl-li na jednoho výhradného práva rozmnožovati a rozšiřovati je (výhradně reprodukční a nakladatelské právo).

§ 4.

Nakladatelské právo vzniká ujednáním smlouvy, a nebyla-li výslovně ujednána, odevzdáním díla a zaniká uplynutím doby, na kterou bylo propůjčeno nebo rozebráním ujednaných vydání nebo jiným ukončením nakladatelského poměru.

Pokud toho vyžaduje ochrana nakladatelského práva, může nakladatel vykonávati práva propůjčená zákonem k ochraně původcova práva i proti původci a jiným osobám.

§ 5.

Kdo dává dílo do nákladu, jest povinen je odevzdati nakladateli tak upravené, aby mohlo býti rozmnoženo.

§ 6.

Byla-li nakladatelská smlouva ujednána o díle již hotovém, buď bez prodlení odevzdáno.

Má-li však býti dílo teprve vyhotoveno po nakladatelské smlouvě a nebyla-li dodací lhůta ujednána, jest rozhodným účel, pro který jest určeno. Není-li patrným ze smlouvy, řídí se dodací lhůta časem, v němž může původce dílo vytvořil, pracuje-li na něm podle výkonností přiměřené svým poměrům; při tom nepřihlíží se k jiné původcově činnosti jen tehdy, když nakladatel čině smlouvu o ní, nevěděl, ani věděti nemusel.

§ 7.

Kdo dává dílo do nákladu, ručí nakladateli za to, že byl k tomu v čas smlouvy oprávněn, a jeli dílo chráněno, že mu přísluší k němu původcovo právo.

Bylo-li dáno před tím dílo slovesné nebo hudební zcela nebo z částí jinému do nakladu nebo jinak uveřejněno s vědomím toho, kdo je do nákladu dává, jest tento povinen oznámiti to nakladateli dříve, než smlouvu ujedná, Zamlčí-li to vědomě, jest povinen správou. Uděl výtvarných platí to jen, zadává-li se výhradně reprodukční a nakladatelské právo. (§ 3 odst. 3.).

Není-li dílo, o němž se ujedná smlouva, chráněno původcovým právem, není zadávající povinen, opatřiti nakladateli výhradně nakladatelské právo, jest však povinen, nerozmnožovati a nerozšiřovati dílo podle § 3 stejně, jako kdyby k němu měl původcovo právo.

§ 8.

Dokud není dílo rozmnoženo, může původce provésti na něm změny nebo je dáti jinou osobou provésti. Změny jsou však jen potud přípustny, pokud není tím dotčen oprávněný zájem nakladatelův anebo zvýšena jeho odpovědnost.

Provede-li původce na dílu změny přesahující obvyklou míru potom, kdy bylo počato s rozmnožováním, jest povinen nahraditi nakladateli tím vzešlé náklady k tomu není však povinen, když byly změny odůvodněny okolnostmi, které nastaly mezi tím bez jeho viny a působení.

Než uspořádá nakladatel nové vydáni, nebo nový otisk, musí poskytnouti původci možnost, dílo opraviti. Právo opraviti dílo pro nové vydání nebo novy otisk přísluší původci i tehdy, bylo-li dřívější vydání s jeho svolením stereotypováno.

Kdyby původce neprovedl úpravy neb oprav pro nové dílo v přiměřené lhůtě jemu určené nakladatelem, jest tento oprávněn a povinen dílo vydati beze změny.

§ 9.

Pokud nejsou rozebrána vydání, k nímž byl nakladatel oprávněn, a není v zákoně jinak ustanoveno, nesmí dílo zadávající jím ani v celku ani co do jednotlivých částí, jinak nakládati na újmu nakladatelovu. Po deseti letech má však právo, odkoupiti zbylý náklad za původní krámskou cenu s knihkupeckou srážkou platnou v době odkupu a dílem volně naložiti, není-li jiné úmluvy.

Přepracoval-li původce dílo tak podstatně, že je lze pokládati za dílo úplně nové, může toto přepracované dílo kdykoliv vydati.

Příspěvků vydaných v občasných dílech, jakož i příspěvků v jiných souborných dílech, za které původce neobdržel odměny, smí původce nebo právní nástupce jinak použití, byť bylo propůjčeno výhradně nakladatelské právo, když uplynul. rok od konče kalendářního roku, ve kterém byly uveřejněny.

Denní novinky a smíšené zprávy uveřejněné v novinách a časopisech mohou býti kdykoliv otištěny jinde.

I když bylo nakladateli propůjčeno reprodukční právo k výtvarnému dílu neobmezeně pro vždy, má původce právo otisknouti reprodukci svého díla v článcích o své umělecké činnosti nebo jako ukázky své tvorby. Je-li původní dílo vlastnictvím nakladatelovým, jest tento povinen je zapůjčiti původci k reprodukci bez náhrady.

§ 10.

Nakladatel jest oprávněn uspořádati jen jedno vydání. Bylo-li mu však propůjčeno nakladatelské právo pro několik vydání, platí v pochybnosti pro každá delší vydání tytéž smluvní podmínky jako pro předcházející do nákladu dávající jest povinen si to výslovně, vyhraditi chce-li pro další vydání stanoviti jinou odměnu nebo jiné podmínky.

Nebyl-li smluven počet výtisků nebo jiných rozmnožením jest nakladatel oprávněn, poříditi jich tisíc. Určil-li nakladatel prohlášením, jež učinil zadávajícímu dříve než počal dílo rozmnožovati, menší počet, jest oprávněn vydati jen tento počet.

Naproti tomu jest však také povinen poříditi smluvený neb určený počet rozmnoženin. Jakmile byl ukončen tisk nebo jiná výroba tohoto nákladu, nesmí nakladatel kromě případů § 15 odst, 2, a § 34 zhotoviti další výtisky nebo rozmnoženiny.

Jde-li o příspěvek pro souborné dílo nebo časopis, není nakladatel omezen co do počtu výtisků.

Bylo-li reprodukční právo propůjčeno pro určíte časopis nebo k výzdobě jiného díla, jest každý jiný způsob uveřejnění pokládaní za nové vydání, k němuž jest třeba úmluvy se zadávajícím.

§ 11.

Do počtu přípustných otisků nebo rozmnoženin nezapočítávají se volné výtisky nebo rozmnoženiny redakční, reklamní a pro původce, dále výtisky náhradní, doplňovací (§ 15) a povinné. Jich smí býti nejvýše dvě stě při každém vydání. Jde-li však o značnější rozšíření díla, může býti zvýšen jich počet se souhlasem zadávajícího.

Při dílech vydávaných v sešitech lze bez zvláštní odměny za reklamními účely tisknouti jen do třetiny, nejvýše do čtvrtého sešitu, při dílech velkého nákladu až do šestého včetně kolik jest, nutno nad smluvenu nebo stanoveny počet.

Volné výtisky bud'tež opatřeny na první titulní straně viditelným razítkem a volné rozmnoženiny jiného díla na viditelném místě značkou nebo nálepkou jako bezplatné (volné).

§ 12.

Reprodukční právo opravňuje jen vydání dílo v reprodukci, pro kterou bylo zadávajícím výslovně propůjčeno, a reklamu jeho se týkající za reklamu se pokládá prospekt seznam anebo ceník. Vnější i textová úprava reklamních výtisků vyžaduje souhlasu původcova.

§ 13.

Bylo-li propůjčeno nakladatelské právo pro několik nebo pro všechna vydání, jest nakladatel povinen uspořádati nové vydání a to v době co nejkratší přiměřené technickým poměrům výrobním, jakmile bylo dřívější vydání rozebráno.

Této povinnosti sprošťují ho neodvratná překážka, vyšší moc, nebo takové poměry v celém výrobním odvětví, jež znemožňují, nebo nepoměrně stěžují rozmnožování neb odbyt díla. Tu však jest povinen nakladatel na požádání vyplatiti zadávajícímu celost odměnu za smluvená vydání a náklad bez ohledu na to, kdy bude mocí býti vydáno dílo.

Dílo pokládá se za rozebrané, oznámil-li to nakladatel do nákladu dávajícímu sám nebo na jeho písemný doporučený dotaz anebo nezodpověděl-li jej do čtyř neděl (§ 23),

Nevydá-li nakladatel bez svolení a viny zadávajícího znovu rozebrané dílo do dvou let, když byla marně uplynula dodatečná přiměřená lhůta mít daná, může zadávající bud' žádati náhradu škody a splnění smlouvy nebo vrácení díla, buď naložiti jinak dílem, není však povinen v tomto případě vrátiti úplatu, kterou již obdržel.

Dodatečnou lhůtti není třeba určití, odepřel-li nakladatel dílo znovu udati. Nakladatel vyhoví vyzvání, vykáže-li, že již objednal tisk nebo výrobu díla tak, aby mohlo v určené lhůtě býti započato s rozmnožováním.

§ 14.

Bylo-li dáno do nákladu jednotlivě několik děl téhož původce, není nakladatel ještě oprávněn, je také jako sebrané spisy nebo souborné dílo vydati.

Právě tak nakladatel, jemuž bylo propůjčeno nakladatelské právo pro souborné vydání veškerých děl anebo jisté skupiny jich téhož původce, nemá ještě práva, vydati některá z nich jednotlivě.

Pokud však jest to volno za trvání původcova práva každému jinému, jest dovoleno i nakladateli vydati díla souborně nebo jednotlivě.

Příspěvek nebo dílo, které byly otištěny v souborném díle několika původců nebo v časopisech a jiných občasných tiskopisech, nesmí nakladatel bez původcova souhlasu vydati jako samostatný otisk.

§ 15.

Jestli byly zničeny otisky nebo rozmnoženiny, jež měl nakladatel na skladě, může je nahraditi jinými, jest však povinen to napřed oznámiti zadávajícímu.

Náhradních anebo doplňovacích výtisků nebo rozmnoženin, kterými nahrazují se výtisky zničené nebo doplňují výtisky nebo rozmnoženiny při tisku, brožování nebo vazbě nebo výrobě poškozené, nesmí býti více než 5 % celkového nákladu. Nepoužité náhradní nebo doplňovací rozmnoženiny není oprávněn nakladatel rozšiřovati bez svolení zadávajícího a bez náhrady.

Výtisky, které byly snad zničeny pří dopravě, u knihkupče sortimentáře neb u jiného prodavače knih a reprodukcí uměleckých děl, nesmějí býti takto nahrazovány.

§ 16.

Nakladatel jest povinen, dílo obvyklým způsobem účelně rozmnožiti, přiměřeně vypraviti o řádné jeho uvedení ve známost postarati a o jeho odbyt pečovati. Formu a úpravu tisku nebo rozmnoženiny určí nakladatel dohodnuv se se zadávajícím přihlížeje ke zvyklostem v nakladatelském obchodě a k účelu a obsahu díla.

§ 17.

Nakladatel není oprávněn provésti bez původcova svolení zkratky, doplňky nebo jiné změny na díle samém, jeho názvu nebo na označení původcovu.

Přípustny jsou jen takové opravy a změny, jimž by nemohl ani původce s důvodem odepříti souhlas.

Jde-li o příspěvek, který má vyjití v souborném díle bez původcova jména, může nakladatel provésti takové změny, jež nejsou dílu na újmu, jsou účelny a při souborných dílech toho druhu obvyklé.

§ 18.

Jakmile bylo nakladateli odevzdáno celé dílo, jest povinen počíti je rozmnožovati. Vychází-li dílo v oddílech, bud' započato s jeho rozmnožováním, jakmile původce nebo do nákladu dávající odevzdal oddíl, který jest určen podle svého pořadu k vydání.

§ 19.

Nakladateli náleží postarati se o opravu (korekturu).

Otisk (rozmnožením) buď dodán včas zadávajícímu ku přehlédnutí (revisí). Toho není třeba u souborných děl, časopisů a novin.

Nakladatel může určiti zadávajícímu přiměřenou lhůtu, přihlížeje k rozsahu rozmnoženiny a ke všem okolnostem případu. Nepozastaví-li zadávající otisk, v této lhůtě naproti nakladateli, má se za to, že jej schválil.

Technické provedení reprodukce výtvarného díla (tisk, odlitek a pod,) jest ještě před uveřejněním schváliti původcem. Nakladatel jest proto povinen, předložiti mu korektury otisků neb odlitků, jinak má právo původce vydání zastaviti.

Původce může žádati, aby bylo vydání zastaveno, je-li reprodukce tak nedokonalá, že by tím byly citelně poškozeny jeho umělecké zájmy.

§ 20.

Určití krámskou cenu náleží při každém vydání nakladateli: nesmí však stížiti odbyt díla požaduje ceny nepřiměřené.

Krámskou cenu snížiti nebo zvýšiti může pak nakladatel jen se souhlasem dávajícího dílo do nákladu.

§ 21.

Nevychází-li z okolností opak, má se vždy za to, že dílo bylo dáno do nákladu za úplatu, i když není odměna výslovně určena.

Není-li určena její výše, řídí se úmluvou mezí odbornými svazy, jejíchž členy jsou obě strany, nejsou-li však členy takových, svazů anebo není-li úmluvy o odměnách mezí jejich svazy, jest závaznou úmluva o odměně pro takový druh děl ujednaná mezi >Syndikátem českých spisovatelů< nebo >Syndikátem výtvarných umělců československých< a >Spolkem českých knihkupců a nakladatelů v Praze<.

Kdyby ani takového ujednání vůbec nebo pro podobná díla nebylo, rozhodne soud na návrh. Je-li jen výše odměny sporna, určí-li na návrh některé ze stran okresní soud, u něhož má nakladatel svůj obecný soud, usnesením v nesporném řízení, vyžádav si posudek znalců nakladatelského obchodu a příslušného oboru umění.

Do potvrzujícího usnesení druhé stolice není opravného prostředku. Náklady řízení, zejména znalečné, hradí strany podle poměru, y jakém jest odměna určená soudem k požadavku zadávajícího a nabídce nakladatelově. Náklady zastoupení hradí si každá strana sama.

§ 22.

Odměna jest splatna, jakmile bylo dílo odevzdáno nakladateli. Není-li smluvena za ně určitá odměna nebo závisí-li na rozsahu otisků nebo rozmnoženin (např. počtu tiskových archů), jest splatnou, jakmile jest celé dílo, nebo je-li vydáváno v oddílech (svazcích, sešitech, arších), jakmile jest jednotlivý takový oddíl rozmnožen.

§ 23.

Řídí-li se odměna zcela nebo z části odbytem díla, jest nakladatel povinen, vydati tomu, kdo dílo dal do nákladu, ročně účet za minulý obchodní rok a vykázati, jaký odbyt dílo mělo. Zadávající má právo zjistiti, v jakém počtu výtisků nebo reprodukcí bylo dílo rozmnoženo a za tím účelem nahlédnouti do obchodních knih nakladatelových a jejich dokladů, jinak osvědčí-li důvodný zájem.

Kromě toho jest vždy nakladatel povinen, oznámiti zadávajícímu na písemnou žádost jednou v roce, v době nejvhodnější pro nakladatele (v červnu až srpnu), kolik rozmnoženin jest vůbec v zásobě na skladě a kolík v komisi.

První dotaz smí se státi po devíti měsících po vydání díla, leč by šlo dílo mimořádně rychle na odbyt. Kdyby nakladatel odepřel oznámiti zásobu nebo nedal do čtyř neděl odpovědí na doporučený dopis zaslaný přímo zadávajícím anebo prostřednictvím svazu, jehož jest členem, jest pokládati náklad díla za rozebraný (§ 13, odst,. 3,).

Má-li býti vyplacena odměna podle výše nákladu, počítá se při sešitovém vydání náklad kromě reklamních výtisků (§ 11, odst. 2,).

§ 24.

Nakladatel jest povinen dodati zadávajícímu při každém vydání díla obvyklý počet volných výtisků nebo rozmnoženin. Kdyby bylo za obchodními účely pořízeno současně několik vydání, platí smluvený neb obvyklý počet pro každé vydání takto pořízené.

Při slovesných a hudebních dílech může žádati zadávající alespoň dvacet volných otisků a to brožovaných, není-li jinak ujednáno, a kromě toho jeden výtisk ve vývěscích. Při jiných dílech platí zvyklostí v tom kterém oboru.

Vyšel-li příspěvek v souborném díle nebo v časopise, buďtež zadávajícímu dány otisky (separáty) jako volné výtisky, nepřeje-li si výtisků díla nebo časopisu. Žádati nemůže zvláštních otisků příspěvku vydaného v novinách.

Jde-li o výtvarné dílo vydané ve volných listech, obdrží zadávající z každého vydání alespoň deset otisků každého listu, při knižních ilustracích aspoň dvacet brožovaných výtisků knihy jako volné výtisky. V obou případech pak zdarma jeden výtisk v původní formě (kompletní, vázaný).

Je-li několik ilustrátorů knihy, obdrží každý alespoň tři bezplatné výtisky. Je-li kniha opatřena jedinou illustrací, např. na obálce nebo titulním listu a podobně, nebo je-li umělcem graficky upravena, obdrží původce tři bezplatné výtisky.

Uměleckých a obrázkových časopisů obdrží původce tří výtisky čísla nebo sešitu, ve kterém byla jeho práce otištěna.

§ 25.

Na požádání zadávajícího jest povinen nakladatel dodati mu další otisky díla za cenu, za kterou je sám ve svém obchodě nakladatelském dodává. Takové otisky nesmí však zadávající sám za úplatu zcizovati.

§ 26.

Odpadne-li po ujednání smlouvy účel, pro který bylo dílo určeno, může nakladatel smlouvu vypověděti, původci náleží však odměna, bylo-li dílo již odevzdáno neb aspoň vytvořeno, nebo poměrná její část podle rozsahu hotové části a vykonaných přípravných prací.

To platí také, byla-li učiněna nakladatelská smlouva o příspěvek k soubornému dílu a nebylo-li pak toto rozmnoženo.

§ 27.

Pořizuje nové vydání souborného díla, jest nakladatel oprávněn dohodnout se s vydavatelem, vynechati některé příspěvky. Tím nabývá původce práva jimi volně nakládati.

§ 28.

Nakladatel jest povinen vrátiti zadávajícímu dílo, jakmile bylo rozmnoženo, a to ve stavu pokud možno podle způsobu rozmnožování neporušeném.

Za původní dílo pokládají se také grafické desky (rytin, leptů a pod,), lithografie, špalíčky dřevorytu nebo linolea, forma (kadlub) plastiky, razidlo, které vytvořil sám původce jako rozmnožovací prostředek.

Nakladatel, kterému bylo zadáno reprodukční právo, smí prodati dále štoček vyhotovený jiným než původcem jen s výslovným svolením zadávajícího, jinak jest povinen k náhradě, Fotografická deska reprodukovaného díla bude vydána zadávajícímu za náhradu, hotových výloh, jinak podrží ji nakladatel, nesmi však jí použíti k dalším rozmnoženinám.

§ 29.

Všechna práva vyhrazená nakladatelskou smlouvou nebo zákonem zadávajícímu, přecházejí na jeho dědice nebo právní nástupce.

Práva vyhrazená nakladateli mohou býti přenesena na jiného právním jednáním mezi živými jen za souhlasu zadávajícího dílo; úmrtím přecházejí na dědice a je-li jich více, na ty, kteří obdrží nakladatelský závod. Souhlasu do nákladu dávajícího není třeba, jde-li o převod celého nakladatelství se všemi právy neb určité jeho skupiny neb oboru. Závazky dřívějšího majitele pomíjejí tu toliko se souhlasem zadávajícího nebo dal-li tento souhlas ku převodu nakladatelských práv. Má se za to, že zadávající souhlasí, když byv nakladatelem vyzván, neprohlásí do dvou měsíců, že odpírá souhlas.

Převzal-li nakladatelův nástupce závazek, že dílo rozmnoží a dá do odbytu, bez souhlasu zadávajícího, ručí tomuto nedílně s původním nakladatelem za splnění závazků z nakladatelské smlouvy.

§ 30.

Nebylo-li dílo dodáno včas vůbec anebo částečně, může nakladatel, nechce-li trvati na splnění, určiti zadávajícímu přiměřenou lhůtu s prohlášením, že odepírá po ní dílo přijmouti. Je-li patrno jíž dříve, že dílo nebude včas podle smlouvy dodáno, může nakladatel určiti ihned tuto lhůtu tak, že neprojde před ujednanou dobou. Po uplynutí lhůty má nakladatel právo od smlouvy ustoupiti, nebylo-li dílo dodáno, je požadovati již nemůže.

Lhůtu není třeba dáti, není-li vůbec možno dílo včas vytvořiti neb odmítne-li původce dodání nebo má-li nakladatel na tom zvláštní zájem, aby ihned od smlouvy odstoupil.

Vyloučeno jest odstoupiti od smlouvy, je-li opožděné dodání díla jen nepatrnou újmou pro nakladatele. Těmito ustanoveními nejsou dotčena jinaká práva příslušejíc nakladateli z prodlena zadávajícího dílo.

§ 31.

Ustanovení § 30 platí obdobně, nemá-li dílo smluvených náležitostí.

Spočívá-li vada na okolnosti, za níž ručí původce, může nakladatel místo práva odstoupiti od smlouvy podle § 30 domáhati se náhrady škody pro nesplnění. Nikdy však není oprávněn pro nesplnění smlouvy podle §§, 30, 31 a 37 žádati od původce náhradu ušlého zisku.

Nakladatel může sice žádati za případnou opravu, ale nemá správy pro vnitřní obsahové vady díla přijatého do nákladu nebo k reprodukcí.

§ 32.

Ustanovení § 30 platí obdobně také pro zadávajícího, nebylo-li dílo podle úmluvy rozmnoženo nebo rozšiřováno.

§ 33.

Bylo-li dílo nakladateli dodané náhodou zničeno, jest přece nakladatel povinen, vyplatiti zadávajícímu odměnu. Jinak sprošťují se strany svých závazků ku splnění.

Má-li zadávající jiné vyhotovení díla, jest povinen je nakladateli propůjčiti, rovněž má na nakladatelovo požádání znovu vytvořiti dílo v podstatě shodné, je-li mu to možno podle přípravných prací a jiných pomůcek s nepatrnou námahou, v obou případech má však právo na přiměřenou náhradu.

Nabídne-li se zadávající, že dodá takové dílo bez nákladů v přiměřené lhůtě, jest nakladatel povinen je místo zničeného rozmnožiti a rozšiřovati.

Každá strana může však tato práva i tehdy uplatňovati, bylo-li dodané dílo zničeno z příčiny, za niž druhá strana ručí.

Stejné účinky, jako kdyby bylo jíž dodáno, nastávají, prodléval-li nakladatel přijatí dílo a bylo-li bez viny zadávajícího zničeno.

§ 34.

Byl-li náhodou zničen zcela nebo částečně již vyhotovený náklad dříve, než byl rozšiřován, má nakladatel právo, zničené rozmnoženiny svým nákladem znovu poříditi, aniž může zadávající za ně požadovati další odměny.

Nakladatel jest však také povinen znovu poříditi rozmnoženiny za zničené, je-li to možno bez nepoměrných nákladů.