Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 815.

Poněvadž komise pro kontrolu dávky z majetku, volená oběma sněmovnami Národního shromáždění, má dle § 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., předkládati své zprávy s návrhy oběma sněmovnám, jest pochybno, mají-li tyto její zprávy ještě přikazovány býti rozpočtovému výboru, aneb mají-li přímo předneseny býti v plenární schůzi. Ježto však v poslanecké sněmovně volena byla cesta, že zprávy ty ještě přikazují se rozpočtovému výboru, stalo se tak i v senátě.

Rozpočtový výbor vzal zprávu komise na vědomí a usnesl se, aby zpráva ta i s návrhy v ní obsaženými odporučena byla senátu k přijetí. Dle ustanovení zákona má býti zpráva ta také uveřejněna v úředních novinách.

V Praze dne 16. června 1921.

F. Jirásek v. r.,
předseda.

Dr Horáček v. r.,
zpravodaj.

Podle § 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., byl Nejvyšší účetní kontrolní úřad pověřen dohledem nad přesným dodržením ustanovení tohoto zákona, kterým se upravuje použití vybraných částek na dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku a uloženo mu, aby podával pravidelné pololetní zprávy zvláštní komisí Národního shromáždění, volené podle § 1 cit. zákona, o výtěžku dávky, o jeho použití a o případných dalších opatřeních s přiměřeným návrhem.

Ačkoliv lhůta ku podání těchto zpráv stanovena je zákonem na 6 měsíců po uplynutí každého pololetí, což stalo se přirozeně z té příčiny, že jest k důkladnému přezkoumání pracovního materiálu, nahromadivšího se během jednoho půlletí, zapotřebí jistého času, má Nejvyšší účetní kontrolní úřad přece za svou povinnost, již nyní, tedy bezprostředně po uplynutí prvního období působnosti zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, předstoupiti před zvláštní komisí Národního shromáždění s následující zprávou, a to jednak z toho důvodu, aby komise seznala opatření učiněná povolanými úřady státními v mezích jich působnosti k přesnému provedení zákona a mohla posouditi jich účelnost, jednak vycházeje z názoru, že je vzhledem na dalekosáhlý národohospodářský a finanční význam dávek zmíněným zákonem stanovených a na důležitý úkol, jemuž mají sloužiti, vhodno, aby Národnímu shromáždění byl sjednán jíž nyní alespoň předběžný přehled o dosavadním výsledku těchto dávek.

Zpráva, která tudíž zde podána bude, vztahuje se na dobu od počátku působnosti zákona až do 31. prosince 1920. Netřeba zvláště poukázati k tomu, že výsledky tu uvedené nemohly býti v podrobnostech přezkoumány a to ani co do cifer ani v tom směru, jde-li tu o platby dobrovolné (§ 55 al. 6. zákona z 8. dubna 1920) anebo již na základě platebních rozkazů: vždyť nesešel se ještě potřebný materiál ode všech výběren dávek. Byl toliko zjištěn v hrubých číslicích u všech súčastněných ústředních státních úřadů souhlas vykázaných obnosů. Výsledek podrobného zkoumání dle povinnosti Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu § 1 cit. zákona uložené vyhražuje si tento sděliti dodatečně, buď ve zprávě za příští půlletí, anebo, bude-li toho zvláštní komisí Národního shromáždění žádáno zprávou zvláštní, kterou podal by Nejvyšší účetní kontrolní úřad ihned po ukončení této zevrubné práce kontrolní. S tohoto hlediska prosí Nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby tato část jeho zprávy byla posuzována.

Předmětem této prvé zprávy jsou předem výklad o opatřeních učiněných ve příčině správy účetní a pokladniční (odst. I.) a sdělení o ciferním výtěžku dávek do konce minulého roku (odst. II.) a posléze zaujetí stanoviska k otázce, z jakých prostředků mají se hraditi výlohy vznikající vybíráním dávek, jakož i k otázce refundace obnosů, vyplacených státními pokladnami na uvolněných částkách vkladních listů na bankovky zadržené při okolkování (odst. III. a IV.).

§ 1 odst 3. zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., ukládá finanční správě povinnost, spravovati platby na dávku účetnicky a pokladničně odděleně od ostatních příjmů státních.

Aby povinnosti té bylo vyhověno, vydalo ministerstvo financí za souhlasu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve výnosech ze dne 14. června 1920, čís. 39.851 ex 1920 a ze dne 29. září 1920, čís. 77.978 ex 1920, podrobné předpisy pro své podřízené orgány, jímž náleží vybírání a súčtování dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Pokud jde o účetnictví, jest touto úpravou postaráno o oddělené vykazování obnosů na těchto dávkách složených tím, že vedou se zvláštní účetní pomůcky (denníky, knihy a různé výkazy) výhradně pro dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku.

Jsou to u berních úřadů:

1. Rejstřík na dávku z majetku.

2. Seznam >denní závěrka<.

3. Denník pro dávku z majetku.

4. Podřadný denník kontokorrentní pro odvody dávky z majetku.

5. Detailní výkaz na vkladní listy, cenné papíry atd.

6. Zvláštní účet pro všechny účiny (předpis, odpis, platba a vrácení) dle vzoru účtu daňového.

7. Individuelní hlavní knihy (pokud možno z volných listů).

O používání těchto účetních pomůcek resp. knih bude dále níže promluveno. Jak u Poštovního úřadu šekového, tak u Bankovního úřadu ministerstva financí vedou se dále zvláštní účty, určené výhradně pro zmíněnou dávku a sice u šekového úřadu tajný účet čís. 43.000 s podřadnými zvláštními účty pro každý berní úřad, u bankovního úřadu zvláštní vázaný žirový účet Ústřední státní pokladny >dávka z majetku a z přírůstku na majetku<.

Konečně vedou jak účetní odbory zemských finančních ředitelství, tak účtárna I. ministerstva financí pro tyto dávky zvláštní knihy kontokorrentní. Súčasněné úřady mají za to, že tím co do účtování požadavkům zákona jest vyhověno.

Pokud jde o správu pokladniční, nutno vycházeti z ustanovení § 55 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., který připouští šesterý způsob placení a to:

1. Hotovými.

2. Vkladními listy, vydanými při zadržení bankovek dle § 1 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.

3. Vázanými zůstatky žírových účtů a vázanými pokladničními poukázkami, pokud tyto byly dle nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., do správy ministerstva financí převzaty.

4. Realisovanými převody vkladů u peněžních ústavů atd. zadržených dle 5 cit. zákona, jakož i realisovanými převody podle § 10 cit. zákona nařízení vlády ze dne 10. dubna 1919, čís. 184 Sb. z. a n., pak zadržených výplat ze smluv pojišťovacích na stát.

5. Tuzemskými cennými papíry požívajícími sirotčí jistoty.

6. Majetkem zabraným podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n.

Vzhledem na předpis druhého odstavce § 1 zákona o dávce z majetku, kde pečuje se zejména také o oddělenou správu pokladniční, přichází v úvahu v prvé řadě platba hotovými.

Úmysl zákonodárcův byl patrně zameziti, aby peníze, skládané u státních pokladen na dávku z majetku, nebyly s ostatními penězi státními u těchto pokladen se nalézajícími směsovány.

Uvažuje, že takové separování peněz vyžadovalo by zvláštních zařízení u státních výběren (případně nových pokladen), že by dozor nad dodržováním tohoto ustanovení byl velmi obtížný a že by přes to nedalo se docela vyloučiti, že by smísení peněz mohlo někdy nastati, učinil Nejvyšší účetní kontrolní úřad přípisem z 18. května 1920, čís. 377/pres., ministerstvu financí návrh, které jej též přijalo, totiž aby platby hotovými u státních berních úřadů vůbec byly vyloučeny a konaly se toliko složenkami poštovního úřadu šekového. Tím se docílí toho, že hotovosti na dávku složené nesmísí se s hotovostmi z ostatních příjmů státních plynoucími. Platby hotovými na podřadné účty šekové berních úřadů soustřeďují se na zmíněném již ústředním účtě šekovém čís. 43,000, které pro bankovní úřad ministerstva financí vede poštovní úřad šekový a převádějí se odtud na vázaný žirový účet ústřední státní pokladny u bankovního úřadu ministerstva financí >dávka z majetku<. Takto jest dle názoru súčastněných úřadů hotový příjem z obou dávek i pokladničně oddělen od ostatních příjmů státních, které se soustřeďují v ústřední státní pokladně.

Nyní budiž dovoleno, aby stručně byl načrtnut postup pří vybírání dávek:

Zmíněným jíž výnosem ministerstva financí ze dne 14. června 1920, č. 39,851/4783 bylo za souhlasu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve smyslu § 55 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku stanoveno, že tyto dávky budou se platiti:

l. hotovými, a to výhradně prostřednictvím poštovního šekového úřadu. Za tím účelem otevřel poštovní šekový úřad tajný účet čís. 43.000 s názvem >Bankovní úřad ministerstva financí, dávka z majetku<, jímž disponuje bankovní úřad ministerstva financí.

Každému bernímu úřadu otevřen byl podřadný šekový účet k svrchu uvedenému šekovému účtu čís. 43.000; tyto účty podřadné jsou označeny jednotkou počínaje dle pořadí abecedního a dle jednotlivých zemí. Každému bernímu úřadu byl zaslán příslušný počet složenek s označením >Dávka z majetku<. Tyto složenky liší se barvou (jsou šedé) od obyčejných složenek znějících na staré šekové účty berních úřadů, jakož i od tak zvaných daňových platenek, opatřeny jsou jménem dotyčného berního, úřadu a číslem jeho zvláštního podřadného účtu šekového pro dávku z majetku.

Těmito šedými složenkami smí býti placena pouze dávka z majetku a dávka z přírůstku na majetku. Zřízením zmíněných podřadných účtů umožňuje se co nejrychlejší splývání peněz na tyto podřadné účty zaplacených, ježto povaha podřadného účtu přináší sama sebou, že Poštovní úřad šekový převádí a súčtuje účiny tohoto podřadného účtu se týkající, sám přímo na dotyčný účet ústřední, t. j. tajný účet čís. 43.000, takže podřadný účet nevykazuje pohledávky, t. j. žádného zbytku. Berní úřad obdrží každodenně o všech provedených účinech zvláštní výkaz vkladů a splátek s příslušnými složenkami. Výpis ústředního účtu čís. 43.000, rozdělený dle jednotlivých zemí, zasílá Poštovní úřad šekový denně Bankovnímu úřadu ministerstva financí. Souhrn všech vkladů dávky z majetku uložených u berních úřadů jednotlivých zemí oznamuje se příslušným zemským finančním úřadům, konečně souhrn veškerých vkladů u všech berních úřadů ministerstva financí, kteráž obdrží výpisy z ústředního účtu šekového čís. 43.000 od Ústřední státní pokladny prostřednictvím podřadného denníku kontokorrentního pro platby na dávku z majetku.

Bankovní úřad ministerstva financí převádí dle instrukce jmenovaného ministerstva že dne 2. září 1920, čís. 77.978/8198 vklady došlé na jeho ústřední účet šekový číslo 43.000 vždy 5., 15. a 25. každého měsíce na zvláštní vázaný žirový účet Ústřední státní pokladny (conto separato) dle zemí.

2. Vkladními listy vydanými pří zadržení bankovek podle § 1 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n.

Platí-li strana vkladními listy na zadržené bankovky, zjistí berní úřad jich správnost ze soupisových zápisů u něho se nalézajících a účtuje tyto do rejstříku pro dávku z majetku ve sloupci >Vkladní listy< celým nominálním obnosem.

Platba tato rovná se účetnicky platbě hotovými. Po přijetí vkladního listu vypočte berní úřad 1%ní úrok od 1. března 1919 do posledního dne měsíce, jenž předchází předložení vkladního listu, vyplatí tento straně na nekolkovanou kvitancí a vydá jej hotově v podřadném denníku úvěrovém. Výplata úroků se na vkladním listě poznamená. Pro platby vkladními listy jest pravidlem, že celá částka, na níž vkladní list zní (bez vyplaceného úroku), zaúčtuje se na dávku z majetku.

Domácím peněžním ústavům, které vykázavše se u příslušné berní správy soupisovou přihláškou, prokáží se jejím sdělením; kolik asi okrouhle bude činiti dávka jejich, ač zadržená částka převyšuje pravděpodobný výpočet jejích vlastní dávky z majetku, poskytují se zvláštní výhody:

Peněžní ústav si vybéře u berního úřadu pouze 1%ní úrok a po potvrzení výplaty zašle vkladní list Bankovního úřadu ministerstva financí (případně jeho příslušné filiálce).

Bankovní úřad (vztažně jeho filiálky uvolní pak celý vkladní list tak, že přenese

jeho hodnotu na zvláštní žirový účet dotyčného peněžního ústavu, čímž tomuto ústavu umožní, aby mohl konati platby u něho (vztažně u příslušné filiálky) na vrub zadrženého vkladu, vztažně svého nově otevřeného zvláštního žirového účtu, a to pouze berním úřadům a výhradně na dávku vlastní do výše berní správou naznačené (a po vyčerpání částek tomuto účelu potřebných) na dávky svých komitentů do výše přebytku. Peněžní ústav bude platiti dávku z majetku tím způsobem, že poukáže bankovní úřad (vztažně v úvahu přicházející jeho filiálku) aby na základě předloženého šeku zaplatil za něj, případně za jeho komitenta šedou složenkou příslušnému bernímu úřadu na dávku z majetku.

Aby se zabránilo záměně těchto zvláštních vázaných účtů žirových s vázanými účty žirovými rak.-uherské banky, jež, převzaty byly dle vládního nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., a pro jichž částečné uvolnění platí předpisy zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n., zřídí se u Bankovního úřadu ministerstva financí zmíněným peněžním ústavům zvláštní vázané účty žirové jednoduché, z nichž se budou konati platby místo šekem pouze na základě písemného rozkazu.

Vkladní listy, jichž bylo použito k zapravení dávky z majetku, odvádějí se berními úřady při měsíční závěrce jako cenná zásilka Bankovnímu úřadu; částka, na kterou tyto vkladní listy zní, vydá se v podřadném denníku kontokorrentním pro odvody dávky z majetku. K zásilce přiloží se konsignace dvojmo. Jedno pare zůstane jako doklad u Bankovního úřadu, druhé opatřené potvrzením tohoto úřadu po příjmu připojí se po vrácení k zmíněnému podřadnému denníku kontokorrentnímu. Výsledek tohoto denníku přenese se koncem měsíce do denníku kontokorrertního jako s odvod hotovosti na zvláštní vázaný žirový účet Ústřední státní pokladny >dávka z majetku< (conto separato). V důsledku toho Bankovní úřad ministerstva financí připisuje hodnotu vkladních listů, odvedených mu berními úřady nominálním obnosem k dobru zmíněného zvláštního vázaného žirového účtu a zašle pak tyto vkladní listy účtárně I. ministerstva financí za příčinou provedení censury.

3. Platba vázanými zůstatky žírových účtů a vázanými pokladničními poukázkami, pokud tyto byly podle nařízení ze dne 6. března 1919, čís. 119 Sb. z. a n., ministrem financí do správy převzaty, může se konati pouze u Bankovního úřadu ministerstva financí, který provede likvidaci jich a zaplatí dávku jich jménem strany stvrzenkou na podřadný účet příslušného berního úřadu.

4. Chce-li strana platiti vklady zadrženými u peněžních ústavů (nařízení vlády ze dne 4. března 1919, čís. 110 Sb. z. a n.), anebo zadrženými výplatami ze smluv pojišťovacích (nař. vl. z 10. dubna 1919, čís. 184 Sb. z. a n.), jest její věcí, aby platbu zařídila sama u dotyčného peněžního ústavu nebo pojišťovny, a to zvláštní složenkou Poštovního šekového úřadu na dávku z majetku, kterou jí berní úřad na požádání vydá. Berní úřad vždy zjistí, pochází-li platba ze vkladů (výplat) zadržených, či volných, neboť pouze platby poslednější jsou účastny výhody § 55 odst. 3. cit. zákona o dávce z majetku uvedené. Povinností peněžních ústavů jest platby v tomto směru přesně označovati, nebo ručí za veškerou státu případně vzniklou škodu.

5. Tuzemských cenných papírů sirotčí jistoty požívajících zatím berní úřady nepřijímají a odkáží strany v tomto případě na dobu pozdější, až tento způsob výplaty bude upraven (§ 55 odst. 1., čís. 5. a odst. 5. zákona o dávce z majetku).

6. Totéž týká se plateb zabraným majetkem podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., až do částky dávky na tento majetek připadající.

Denník pro dávku z majetku, jehož výsledek přechází do denníku kontokorrentního a podřadný denník kontokorrentní pro odvody dávky z majetku předkládají se se všemi doklady a výpisy s podřadného účtu berního úřadu šekovému účtu Bankovního úřadu ministerstva financí (vyjímaje stvrzenky Poštovního úřadu šekového, které zůstanou uschovány u berního úřadu), vždy do 3. každého příštího měsíce účtárně příslušného finančního zemského ředitelství. Kontrola jednotlivých pokladních účtů provádí se účtárnami zemských finančních úřadů tím způsobem, že se po rovnávají denní odvody, účtované v podřadném denníku kontokorrentním, s daty, obsaženými ve výpisu z účtu Poštovního úřadu šekového pro dávku z majetku.

Tyto účetní odbory zjistí, zda byly z podřadných denníků kontokorrentních pro odvody dávky z majetku správně přeneseny měsíční výsledky do denníku kontokorrentního, sestavují úhrnný inkontrační výkaz pro celou zemi a zasílají jej účtárně I. ministerstva financí v Praze k projednání. Účetní odbory zemských finančních úřadů předkládají mimo to měsíční výkazy výsledků vždy do posledního příštího měsíce přímo Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. Do 31. srpna a 28. února každého roku mají tytéž účetní odbory předkládati Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu ještě výkazy o úhrnném výsledku dávky z majetku za pololetí leden až červen a červenec až prosinec. Budiž hned zde podotknuto, že vzhledem na lhůtu tu stanovenou, kterou je nutno vyčkati pro přetížení státních úřadů, nemohl Nejvyšší účetní kontrolní úřad po této stránce podrobnou kontrolu ještě provésti, jak ostatně dříve již bylo poznamenáno. Ovšem stane se tak v příhodném okamžiku. Vedle toho mají zmíněné účetní odbory zhotoviti a předložití výroční účetní závěrku na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku dle platných předpisů a v ustanovené lhůtě.

V roce 1920 konala se platba na dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku pouze hotovými prostřednictvím Poštovního úřadu šekového a vkladními listy na zadržené bankovky prostřednictvím Bankovního úřadu ministerstva financí.

Dle výkazu Poštovního úřadu šekového bylo vybráno na dávce z majetku a přírůstku na majetku do 31. prosince 1920, 128,030.722 K 16 h. Saldo na šekovém účtě čís. 43.000 ze dne 31. prosince 1920 obnášelo 10,677.442 K 69 h, kteréžto jest již ve svrchu uvedené částce obsaženo.

Tato částka 128,030.722 K 16 h jest též souhlasně vykázána Bankovním úřadem ministerstva financí jako platba na dávku z majetku a přírůstku na majetku prostřednictvím Poštovního úřadu šekového. Obnos ten souhlasí též, jak v účtárně I. ministerstva financí bylo zjištěno, s podřadným denníkem pro dávku z majetku Ústřední státní pokladny (Bankovním úřadem na zvláštním žirovém účtě Ústřední státní pokladny připsané platby prostřednictvím Poštovního šekového úřadu).

Na tento zvláštní vázaný žirový účet Ústřední státní pokladny >dávka z majetku a přírůstku na majetku< bylo Bankovním úřadem ministerstva financí dle stavu ku 31. prosince 1920 vykázáno:

kterážto částka byla též správně připsána ve vzájemně žirové knížce vázaného účtu ústřední státní pokladny, >dávka z majetku<, což bylo též Nejvyšším účetním kontrolním úřadem správným shledáno. Správnost vykázané platby na dávku z majetku a přírůstku na majetku vkladními listy na zadržené bankovky v částce 40,627.769 K 11 h nemohla býti Nejvyšším účetním kontrolním úřadem zatím přezkoušena, ježto denníky berních úřadů za prosinec 1920 docházejí do účetních odborů zemských finančních úřadů teprve kolem 15. ledna 1921, následkem čehož inkontrační výkazy na odvody hotovosti na zvláštní žírový účet vázaný Ústřední státní pokladny (conto separato) mohou dojíti na účtárnu I. ministerstva financí teprve počátkem února 1921. Mimo to Nejvyšší účetní kontrolní úřad obdrží výkaz o úhrnném výsledku dávky z majetku a přírůstku na majetku za měsíce červenec až prosinec 1920 teprve koncem února 1921, jak výslovně ustanovuje výnos ministerstva financí ze dne 14. června 1920, čís. 39.851. Na tuto okolnost bylo již dříve poukázáno a sděleno, že v tom směru bude kontrola dodatečně provedena a výsledek zvláštní komisí Národního shromáždění pro dávku z majetku oznámen.

Dle jednotlivých zemí (Čechy, Morava a Slezsko) a měsíců jeví se dosavadní výsledky dávky z majetku pokud placeno bylo hotovými, koncem roku 1920 takto:

Zbývá 117,353.279 Kč 47 h. Mimo to bylo zaplaceno vkladními listy na zadržené bankovky u berních úřadů 41,243.439 Kč 11 h po odražení částek súčtovaných, v lednu 1921 per 615,670 Kč. Zbývá 40,627.769 Kč 11 h. Úhrnem bylo súčtováno u Bankovního úřadu ministerstva financí na zvláštní vázaný žírový účet Ústřední státní pokladny 157,981.048 Kč 58 h.