Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Tisk 867.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne . . . . . . . . . . . . 1921

o nákazách zvířecích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl I.

Ustanovení obecná.

§ 1.

 Čeho se týče tento zákon.

Ustanovení tohoto zákona týkají se ochrany domácích zvířat proti nákazám (nakažlivým nemocem) zvířecím, jakož i toho, aby byly zamezeny škodlivé následky těchto nákaz.

Aby byly zamezeny a utlumeny nákazy zvířecí, o nichž nejsou obsažena zvláštní ustanovení v tomto zákonu, jest vyhrazeno ministerstvu zemědělství, aby v dohodě s ministerstvy vnitra, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, obchodu a železnic a úřadu pro zahraniční obchod, přihlédajíc přiměřeně k zájmům chovu zvířectva, výroby, dopravy i konsumentův, učinilo opatření, kterých je třeba; nehledě k tomu mohou podřízené úřady při zvláštním nebezpečenství v prodlení obdobně použíti ustanovení tohoto zákona při prvních zatímních opatřeních.

Ministerstvo zemědělství může v dohodě s uvedenými ministerstvy a úřadem pro zahraniční obchod v odůvodněných případech povolovati všeobecné výjimky z jednotlivých předpisů tohoto zákona, pokud tím nejsou dotčena zákonem stanovená práva stran.

Domácími zvířaty ve smyslu tohoto zákona jsou všecka užitková zvířata včetně psů, koček, králíků, zvěře, drůbeže, ryb, raků, včel a bourců.

Za podezřelá ve smyslu tohoto zákona pokládají se nejen zvířata, na kterých se jeví některé příznaky nákazy (zvířata nákazou podezřelá), nýbrž i zvířata, na kterých se takové známky sice nejeví, avšak jest odůvodněna obava, že přišla do styku s nakažlivinou (zvířata nakažením podezřelá).

§ 2.

Provádění tohoto zákona, zasahování vyšších úřadů.

Prováděti tento zákon, pokud není v něm jinak ustanoveno, přísluší v první a druhé instanci za zákonného spolupůsobení obcí politickým úřadům určeným v § 78.

Při provádění tohoto zákona budiž užíváno pomoci úředních zvěrolékařů; kdyby takové zvěrolékaře něco zašlo nebo jich tu nebylo, může politický úřad přibrati jiné zvěrolékaře; ti jsou pak povinni a oprávněni v mezích uděleného jim příkazu předsevzíti úřední úkony, které jsou svěřeny úředním zvěrolékařům na základě tohoto zákona. Jmenovaní orgánové mohou, jedná-li se o opatření proti moru skotu (§§ 7 a 32) v případu naléhavé nutnosti rekvirovati potřebné povozy (silostroje) a jezdecké koně.

Nastanou-li při některé zvířecí nákaze poměry, které vyžadují, aby politické úřady druhé stolice nebo ministerstva bezprostředně zasáhly, nebo aby byla rozšířena opatření podřízenými úřady učiněná, mají ihned učiniti, co jest stavu věci přiměřeno; opatření, která se týkají obchodu se, zvířaty a zvířecími surovinami mezi obvody dvou nebo více politických úřadů druhé stolice zůstávají vyhrazena ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo zemědělství má zejména o to pečovati, aby opatření proti dalšímu šíření se nákaz zvířecích, která se týkají obecného zájmu, byla včas veřejně vyhlášena.

Ministerstvům jsou vyhrazena také opatření, kterých jest třeba pro zvláštní mezinárodní poměry.

§ 3.

Vztah k vojenské správě ke státním ústavům pro chovy koní; výjimky pro vědecké ústavy

Co se týče týče koní, psů, soumarů a zásobních zvířat, které náležejí vojenské správě, pak zvířat, která náležejí ke stavu státních ústavu pro chov koní, vyhrazuje se vojenským úřadům, po případě ústavům pro chov koní řízení podle platných zvláštních předpisů, aby byly nákazy zvířecí zjištěny a potlačeny, pokud jest tím dotčeno toliko vlastnictví státu.

Každé podezřelé onemocnění takových zvířat buď však bez průtahu oznámeno příslušnému politickému úřadu první stolice, který učiniti má s výjimkou zabití zvířat, náležejících státu, opatření, jichž je dle tohoto zákona třeba, aby bylo zamezeno další šíření nákazy na jiná než uvedená zvířata.

Vojenské úřady, velitelství a ústavy a státní ústavy pro chov koní jsou povinny, zpraviti neprodleně o učiněných opatřeních přísluší politický úřad první stolice, jemu o průběhu nákazy podávati zprávy a spolupůsobiti při provádění těch opatření, o kterých tento úřad uzná, že jich je třeba vzhledem k nebezpečenství dalšího šíření se nákazy.

Zví-li politický úřad první stolice, že domácí zvířata státu náležející jsou podezřelá (§ 1, posl. odst.), má zpraviti o tom příslušný vojenský úřad, po případě ústav pro chov koní, aby učinily potřebná opatření, a oznámiti jim, která opatření ve smyslu předcházejícího odstavce byla jím nařízena.

Pro státní vědecké ústavy budou určeny nařízením v zájmu vyučování a bádání výjimky z tohoto zákona. Takové výjimky mohou býti stanoveny nařízením také pro jiné, než státní ústavy, je-li jich vedením pověřen zvěrolékař.

Oddíl II.

Ustanovení, aby nebyly nákazy zvířecí zavlečeny z ciziny.

§ 4.

Ustanovení obecná.

Dovoz a průvoz domácích zvířat a zvířecích surovin jest s hlediska zvěrolékařsko-policejního vázán zvláštním povolením ministerstva zemědělství, které v každém případu zvláště buď vyžádáno.

Ministerstvu zemědělství jest však vyhrazeno vydati v dohodě s ministerstvem obchodu a úřadem pro zahraniční obchod také obecná ustanovení, kterými by byla upravena přípustnost dovozu a průvozu.

Zásilky, u kterých by nebylo šetřeno tuto uvedených předpisů, i zvířata, nákazou stižena nebo shledaná podezřelými z nákazy nebo z nakažení, nebuďte připuštěny k dovozu nebo k průvozu.

Ustanovení tohoto paragrafu mohou býti rozšířena ministerstvem zemědělství také na jiné druhy zvířat, než jsou ve čtvrtém odstavci § 1 uvedeny.

§ 5.

Zápovědi a obmezení dovozu a průvozu.

Vypukne-li v některé zemi mimo území státní nákaza zvířecí a je-li obava, že by byla zavlečena do území státního, může ministerstvo zemědělství zapověděti neb obmeziti dovoz a průvoz všech z příslušného státu pocházejících nebo jeho územím dopravovaných zvířat, zvířecích surovin a jiných předmětů, pokud mohou býti nositeli nakažliviny.

Takováto opatření mohou býti učiněna, je-li zvláštní nebezpečenství v prodlení, politickými úřady první stolice pro styk mezi pohraničními okresy.

Učiněná opatření buďtež ihned oznámena politickému úřadu druhé stolice a tímto ministerstvu zemědělství.

§ 6.

Zvláštní ustanovení v příčině zemi, se kterými jsou sjednány úmluvy.

V příčině těch zemí, se kterými jsou sjednány úmluvy o obchodu se zvířaty, zvířecími surovinami a jinými nositeli nakažliviny, platí ustanovení těchto úmluv.

Opatření, kterých by podle toho bylo třeba, buďte vydána nařízením, a to dle toho, zdali mají trvalou nebo přechodnou platnost, na základě § 4 nebo § 5 tohoto zákona.

§ 7.

Zvláštní zvěrolékařsko-policejní dozor pohraniční; revise a evidence domácích zvířat.

Aby bylo zajištěno zachovávání platných obmezení nebo zákazů dovozu a průvozu domácích zvířat, zvířecích surovin a předmětů, jimiž možno nakažlivinu zavléci, může býti dle okolností zařízen zvláštní zvěrolékařsko-policejní dozor pohraniční, a to, třeba-li toho, i vojskem a může býti obchod zvířaty a jich chov v pohraničních obvodech upraven účelným způsobem, při čemž jest dbáti odůvodněných zájmů obyvatelstva.

Zejména může býti zařízena a prováděna v pohraničních obvodech také revise a evidence domácích zvířat, pokud jest na ně nákaza přenosna, a jejich zdravotního stavu, i přibyvších aneb ubyvších takových zvířat; rovněž může býti zařízeno, aby byla tato zvířata určitým způsobem označena a může býti v pohraničních obvodech obmezen pohyb osob, které by se mohly státi nositeli nakažliviny. Cikáni a ostatní potulné osoby mohou býti z těchto obvodů vykázáni, a osoby tyto, jakož i podloudní obchodníci zvířaty domácími nebo zvířecími surovinami mohou býti po případě internováni. Politickým úřadům druhé stolice nebo ministerstvu zemědělství jest vyhrazeno činiti opatření v tomto § dotčená (§ 2).

Oddíl III.

Opatření, aby bylo v území státním zamezeno další šíření se nákaz zvířecích a aby byly utlumeny.

A. Obecné předpisy.

§ 8.

O průvodních listech pro zvířata domácí.

Pro domácí zvířata náležející ke druhům přežvýkavců, jednokopytníků a bravu vepřového buďte opatřeny průvodní listy, dopravují-li se, ať již jakýmkoliv způsobem:

a) na trhy, dražby, výstavy, nebo přehlídky zvířat,

b) následkem změny stálého umístění do jiné obce,

c) po železnicích nebo lodích,

d) z místa na místo, nemajíce stálého umístění.

Dříve, než se průvodní list vydá, buď zvíře prohlédnuto, zda jest prosto příznaků nákaz (§ 17), znalcem obcí ustanoveným a politickým úřadem první stolice schváleným. Takoví znalci buďte ustanoveni v počtu, jenž jest přiměřen rozsahu obce a potřebě.

Vydávati průvodní listy přísluší starostovi obce, avšak může výjimečně býti obstaráváno orgány státem ustanovenými.

Obce jsou oprávněny vydávání průvodních listů svěřiti se schválením politického úřadu první stolice také zvláštním orgánům.

Ministerstvu zemědělství se vyhrazuje, aby předepsalo opatření průvodních listů také pro jiné druhy zvířat, než shora uvedené, když a pokud toho vyžaduje stav nákaz zvířecích.

Nařízením se zevrubněji ustanoví forma, doba platnosti a obsah průvodních listů i způsob, jak se mají vydávati.

§ 9.

Kolkovné průvodních listů pro zvířata domácí.

Za vydání listu průvodního pro jednokopytníky a skot (§ 8, 1. odst.) zaplaceno budiž kolkovné po 2 Kč za kus, pro ostatní v §u 8 jmenovaná zvířata po 20 h za kus. Za ssající mláďata, pro něž se vydává společný průvodní list s matkou, se kolkovné neplatí.

Průvodní list lze prodloužiti jednou na dobu původní jeho platnosti (§ 8, posl. odst.); za toto prodloužení se kolkovné neplatí.

Přestupky předpisů tohoto §u o kolkovném trestají se dle zákonných ustanovení o poplatcích.

Kolkovné v § tomto stanovené budiž nařízením sníženo, jestliže průměr veškerých odškodnění, v posledních 3 letech na základě předpisů VI. oddílu tohoto zákona vyplacených, jest menší, než poloviční přibližný příjem z kolkovného v těchže letech.

§ 10.

Trhy, dražby atd.

Všechny trhy, dražby, výstavy a přehlídky domácích zvířat buďte podrobeny zvěrolékařskému dozoru. Státní správa může vykonávati dohled k vývozním trhům zvláštní důležitosti zvěrolékaři státem ustanovenými.

Na všech trzích pro domácí zvířata buď nařízeno přiměřené oddělení a postavení zvířat, by bylo zamezeno nebezpečenství nákazy.

Zvěrolékař dozorem pověřený má prohlédnouti zevrubně každé zvíře dříve, než je na trh připustí, a buď nález zaznamenán na průvodním listě. Shledá-li se nákaza zvířecí nebo vznikne-li podezření takové nákazy, jest zvěrolékař povinen ihned naříditi, aby byla nemocná a podezřelá zvířata oddělena a střežena na vzdálenějším stanovišti, které by vylučovalo každý styk s jinými zvířaty, na něž by mohla býti nákaza přenesena, a oznámiti to ihned úřadu (§ 19).

Zvířata nejistého původu nebuďte na trh připuštěna.

Tržní řády pro trhy na zvířata domácí buďte vydány po slyšení příslušných obcí politickými úřady druhé stolice, pro takové trhy vynikající důležitosti ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvy obchodu, vnitra a veřejného zdravotnictví.

§ 11.

Dohled k obchodu se zvířaty, kde zvířecím nemocnicím a útulnám, větším žírným závodům, větším výdojným hospodářstvím a sběrnám mléka, společným pastvinám a hostinským stájím.

Obchod s domácími zvířaty, zvířecí nemocnice, zvířecí útulny, větší žírné závody, větší výdojná hospodářství, sběrny mléka, společné pastviny a hostinské stáje jsou podrobeny s hlediska zvěrolékařsko-policejního dohledu politických úřadů podle tohoto zákona.

Politickým úřadům druhé stolice se vyhrazuje vydávati zvěrolékařsko-policejní ustanovení o provozování obchodu se zvířaty a o zařízení a užívání obchodních stájí (obchodních prodejen), zvířecích nemocnic a útulen i hostinských stájí, za tím účelem, aby bylo zamezeno zavlečení nakažlivých nemocí a aby byl zjištěn jejich původ.

§ 12.

Přeprava na železnicích a lodích.

Při přepravě přežvýkavců, jednokopytníků a bravu vepřového na železnicích buď šetřeno těchto předpisů:

1. Zvířata smějí býti nakládána a vykládána toliko ve stanicích politickým úřadem druhé stolice ve shodě s příslušným železničním úřadem k tomu ustanovených; v jiných stanicích zvířata smějí býti nakládána a vykládána toliko s povolením politického úřadu první stolice, jsou-li stanice opatřeny potřebným zařízením.

2. Zvířata buďte prohlédnuta při nakládání a vykládání zvěrolékaři státem zmocněnými.

Odesílatelé, po příp. příjemci mají za prohlídku zvířat zapraviti poplatky tak, aby byly hrazeny náklady státu tím vznikající, jejichž výše buď ustanovena politickými úřady druhé stolice.

3. Toliko v případě nutnosti nebo se zvláštním povolením politického úřadu první stolice smějí zvířata býti vykládána jinde, než ve stanici určení.

4. Nařízením buď ustanoveno, za kterých podmínek mohou býti povoleny úlevy z předpisů čísla 1, 2 prvního odstavce, a čísla 3.

5. Zvířata z ciziny nesmí býti přepravována v témže voze společně s tuzemskými domácími zvířaty, jatečná zvířata pak s užitkovými nebo chovnými. Politický úřad druhé stolice může naříditi podle potřeby další obmezení při zvláštním nebezpečenství nákazy.

6. Nařízením bude ustanoveno, jak sluší postupovati, onemocní-li nebo padne-li zvíře za přepravy.

7. Ustanovení pod 1 až 5 platí obdobně pro přepravu přežvýkavců, jednokopytníkův a bravu vepřového na lodích.

Železničnímu vozu pokládá se na roveň oddělení lodi.

Politickým úřadům druhé stolice se vyhrazuje předepsati, aby při přepravě na železnicích a lodích také jiné druhy zvířat, než v prvním odstavci uvedené byly prohlíženy zvěrolékařsky, jestliže a pokud toho stav nákaz vyžaduje.

§ 13.

Očkovací látky, léčebné prostředky atd.

Nařízením budou vydány předpisy o výrobě očkovacích látek, které jsou určeny, aby nákazy zvířecí byly zamezeny, poznány nebo tlumeny, jakož i o tom, jak se látky tyto mají uváděti do obchodu, kdo a za jakých podmínek jest oprávněn je míti a jich používati.

Očkovati domácí zvířata smějí toliko zvěrolékaři.

Uváděti do obchodu léčebné a desinfekční prostředky, které jsou způsobilé působiti škodlivě na zdraví zvířat nebo které jsou s hlediska zvěrolékařsko-policejního závadnými, nebo neúčinnými, může býti zapověděno ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvy veřejného zdravotnictví a obchodu. Z týchž důvodů může býti zakázáno inserování léčivých a desinfekčních prostředků.

Totéž platí za stejných podmínek o umělých sílících a ochranných prostředcích.

§ 14.

Prohlídka jatečných zvířat velkých a drobných.

Prohlídka jatečných zvířat a masa upravena bude zvláštním zákonem.

§ 15.

Odstranění zdechlin; mrchoviště, pohodnice a zařízení, aby byla zpracována těla zvířat a části zvířecích těl.

Zdechliny padlých zvířat buďte bez průtahu neškodně odstraněny dostatečně hlubokým zahrabáním na místech k tomu určených nebo tepelným nebo chemickým způsobem.

Zevrubnější nařízení buďte vydána politickým úřadem druhé stolice.

Mrchoviště, pohodnice, jakož i zařízení k tepelnému nebo chemickému odstraňování a zpracování těl zvířat, částí zvířecích a zvířecích odpadků buďte podrobeny zvěrolékařsko-policejnímu dohledu.

Politickým úřadům druhé stolice jest vyhrazeno vydávati zvěrolékařsko-policejní ustanovení o tom, jak se mají provozovati ústavy a zařízení v třetím odstavci uvedené za tím účelem, aby bylo zamezeno zavlečení nákaz.

§ 16.

O osobách, které přicházejí ve styk se zvířaty, zvířecími zdechlinami, odpadky a výrobky.

Osobám, které svým zaměstnáním přicházejí mnoho ve styk s cizími zvířaty, se zdechlinami, odpadky nebo výrobky, může býti za tím účelem, aby bylo zamezeno přenesení nakažlivých látek, politickými úřady nařízeno dbáti potřebné opatrnosti v příčině čistění těla, oděvu a předmětů, které s sebou nosí, jakož i vstupu do dvorů a stájí.

B. Zvláštní předpisy o nákazách zvířecích, pro něž platí povinnost oznamovací.

§ 17.

Nákazy zvířecí, pro něž platí povinnost oznamovací.

Nákazy, které mají býti oznamovány jsou:

1. mor skotu;

2. plicní nákaza skotu;

3. slintavka a kulhavka;

4. snět slezinná;

5. snět šelestivá;

6. nákaza zvěře a skotu;

7. ozhřivka;

8. neštoviční nákaza bravu skopového;

9. nákaza hřebčí;

10. puchýřina koní a skotu;

11. prašivina koní, oslů, mulů a mezků, pak bravu skopového a koz;

12. vzteklina;

13. mor u bravu vepřového;

14. nákaza u bravu vepřového;

15. červenka bravu vepřového;

16. cholera drůbeže;

17. slepičí mor;

18. zevně znatelná tuberkulosa skotu ve formách, které budou označeny nařízením;

19. hniloba včelího plodu;

20. furunkulosa ryb.

Mimo to mohou politické úřady druhé stolice pro obvod své působnosti ustanoviti, že povinnost oznamovací vztahuje se i na jiné nakažlivé nemoci zvířecí, vyskytnou-li se v obvodu tom větší měrou, jako na příklad hrudní nákaza koní, chřípěcí, opar lysinný, uzlíkovitý katar poševní, prašivina psů a koček, psinka, nakažlivé zmetání, ochrnutí (žlutavka) a úplavice mláďat apod.

§ 18.

Důvěrníci.

Obecní rada ustanoví z držitelů domácích zvířat, kteří jsou povinni funkci tuto přijati, podle rozlohy obce potřebný počet důvěrníků, kteří založí způsobem, jenž bude nařízením zevrubněji určen, seznam všech zvířat v obvodech jim přikázaných a povedou jej v patrnosti. Důvěrníci dohlížejí ke zdravotnímu stavu zvířectva a upozorňují chovatele na příznaky, které podle poučení vydaného ministerstvem zemědělství, případně politickými úřady, vzbuzují podezření oněch nákaz zvířecích, jež sluší oznamovati.

§ 19.

Oznamování podezřelých onemocnění; předpisy, kterých jest šetřiti; premie za oznámení.

Držitel zvířete, po případě jeho zástupce jest povinen bez průtahu oznámiti příslušnému důvěrníku a starostovi obce onemocnění zvířete, při němž se vyskytují příznaky označené v poučení, jež bude vydáno podle § 18. Stejnou povinnost má i ten, komu jest svěřen dozor ke zvířatům (pastýř, ovčák a pod.).

Důvěrník jest povinnen naříditi držiteli zvířat, o nichž bylo mu učiněno oznámení v předešlém odstavci zmíněné, aby zabránil jakémukoli styku těchto zvířat s jinými, jež by se mohla nakaziti, a učiniti o tom neprodleně sdělení starostovi obce.

Při zvířatech, která jsou v léčení zvěrolékaře, jakož i při nutných porážkách, u kterých intervenuje zvěrolékař jako prohlížitel, jest tento zvěrolékař povinen učiniti oznámení na místě osob v předešlém odstavci uvedených.

Politický úřad první stolice může ustanoviti že ve větších obcích lze oznámení činiti orgánu obecnímu, jenž jest určen obstarávati úkony místní policie, nebo ustanovenému snad obecnímu zvěrolékaři. Tyto osoby jsou pak povinny, ihned zpraviti obecního starostu.

Povinnost ihned oznámení učiniti a zabrániti styku zvířat, o nichž bylo učiněno oznámení, s jinými, jež by se mohla nakaziti, nastane také tenkráte, když mezi zvířaty některého hospodářství, nebo některého stáda se vyskytne v osmi dnech druhý případ vnitřního onemocnění za stejných příznaků.

Povinnost k neprodlenému oznámení podle odstavce prvního náleží také zvěrolékařům, lékárníkům, drogistům, přehlížitelům zvířat a masa, pohodným, jakož i každému, kdo svým povoláním přichází často do styku s cizími zvířaty, dovědí-li se za výkonu svého povolání, že se vyskytla mezi zvířaty nákaza zvířecí, kterou sluší se oznámiti, neb o příznacích, které vzbuzují podezření, že některá nakažlivá nemoc vypukla. Zvěrolékaři mají oznámení učiniti též politickému úřadu první stolice.

Rovněž má učiniti oznámení příslušnému obecnímu úřadu lékařů, dozví-li se, že osoba některá byla zraněna zvířetem vzteklým, nebo ze vztekliny podezřelým, nebo že onemocněla nákazou ze zvířat na člověka přenosnou.

Ostatně jest četnictvo povinno a každý, kdo se doví o takových onemocněních, oprávněn, oznámení učiniti.

V časech pro nakažlivé nemoci povážlivých politické úřady druhé stolice mohou uděliti prémie až do 400 Kč osobám, které nešetříce vlastních zájmů, přispěly včasným podáním povinného oznámení, aby bylo obmezeno hrozící nebezpečí. Při moru skotu platí toto ustanovení i pro osoby, jež nejsou povinny oznámení učiniti.

Služebním osobám (pastýřům, ovčákům atd.) mohou býti dány toliko tenkráte prémie za oznámení, když před oznámením sdělí držiteli zvířete vypuknutí nakažlivé nemoci.